VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
PCD Maltron je britská firma, která se už od 70. let minulého století zabývá výrobou ergonomických počítačových klávesnic. Jejich návrh vychází ze spolupráce Stephena Hobdaye a Lillian Malt, jež se od 50. let věnovala výuce psaní na stroji a přeučování uživatelů linotypu na počítačové klávesnice, a bližší informace o něm jsou shrnuty v článku z roku 1977. Stěžejní vlastností klávesnic maltron je rozdělení bloků kláves ovládaných jednotlivýma rukama na symetrické, konkávní, aby reflektovaly odlišnou délku prstů, poloviny, které jsou vzdáleny na šířku ramen, společně s bloky kláves umístěnými pod přirozenou polohu palců. Dále je to logické rozložení kláves Maltron, někdy také nazývané THOR podle kláves pod prsty pravé ruky na domovském řádku, ale diskuze přiřazení symbolů klávesám je nad rámec tohoto článku.
Ale proč vlastně píšu o Maltronu v článku o Kinesis Advantage? Inu, když začátkem 90. let pomalu končila éra mechanických klávesnic a blížila se doba temna, ve které byla (a do jisté míry stále je) nejpodstatnější vlastností počítačových periferií co nejnižší cena, došlo ke krátkému rozmachu klávesnic ergonomických. Do této doby se datuje výroba Cherry G80-5000 nebo IBM/Lexmarku M15, počátky Datahandu, první z řady klávesnic Microsoft Natural a také řada levnějších klonů či obskurních asijských vynálezů. V této záplavě se objevila také řada Kinesis Contoured nápadně připomínající maltron. Nebudu zde spekulovat o tom, zda šlo o plagiátorství, nebo ne. Doplnění: klávesnice obou firem vycházejí z mnohem staršího výzkumu IBM, viz patent GB 1016993. Každopádně Kinesis přinesla oproti Maltronu jednu výraznou novinku: možnost sériové výroby. Zatímco maltrony jsou do dnešních dnů montovány ručně a cena tomu odpovídá (řádově £400), kinesis má spínače nikoliv pevně sdrátované, nýbrž připájené na plošném spoji, který ovšem musí být prohnutý (patent US D370669 S). Cena je tak výrazně nižší, byť stále relativně vysoká.
V roce 2002 byly klávesnice Kinesis Contoured nahrazeny novou generací nazvanou Advantage, která již především používá USB místo PS/2. Právě základnímu modelu (KB500USB-BLK) se budeme dále věnovat. Doplnění: Vyráběl se až do roku 2016, kdy byla na trh uvedena další generace nazvaná Advantage 2 (s kompletně přepracovanou elektronikou, firmwarem a spínači Cherry ML namísto „gumídků“).
Klávesnice se skládá z jednoho kusu (tzn. nemá oddělené poloviny). Široká je 42 cm, tedy stejně jako běžná TKL1. Bloky kláves jsou ovšem oddělené přibližně na šířku ramen, vzdálenost mezi klávesami F a J je cca 21 cm, a nejsou rovnoběžné s podložkou. Samozřejmě, jelikož poloviny nejsou oddělené zcela, je to tak trochu „jedna velikost pro všechny“.
Co může být poněkud problém, je výška (až 7,3 cm) a délka (přes 20 cm). To jednak kvůli skladnosti, jednak protože to pro pohodlné používání vyžaduje pracovní desku o něco níže (úhel v loktech by při psaní měl být přes 90 stupňů). Proč je to tolik? Klávesnice není plochá. Vedle konkávních alfanumerických bloků jsou tu předsunuté, zvýšené bloky kláves pro palce. Sice úhel není takový, aby se při jejich stisku dalo mluvit o pohybu podobném zatínání pěsti, ale kolem 20 stupňů to bude. Před bloky kláves je také místo na opření dlaní, ostatně součástí originálního příslušenství je pár gelových polštářků (9×7,5×0,3 cm) pro nalepení právě do těchto míst.
Šasi je plastové a na to, jak klávesnice aspoň na obrázcích působí masivně, je až překvapivě lehká – sotva kilogram. Díky kvalitním gumovým packám ale po stole nejezdí. Na základním modelu je plast černý, a to od doby, kdy si klávesnice kinesis zahrály ve filmu Men in Black. Je na něm ale vidět prach, oproti původní bílé Kinesis Contoured nebo stříbrné Kinesis Advantage Pro.
Současná advantage se k PC připojuje 2m USB kabelem, který není odpojitelný. PS/2 nepodporuje a na druhé straně s USB 3.0 můžou být na některých systémech potíže. V místech, kde je kabel přiveden do klávesnice, najdeme ještě dvojici USB portů a vyvedený kabel zakončený „kostkou cukru“ – pro připojení proprietárních pedálů (ještě o nich padne zmínka). USB hub bohužel umí jen 1.1 a u mě si neporadí ani s fleškou, takže je to tak na nějaké polohovací zařízení.
Kláves je celkem 86, na každé polovině: 28 v alfanumerickém bloku, šest v bloku pro palec a devět „funkčních“ na horním řádku. Právě ty na horním řádku jsou malé, gumové jako na některých kalkulačkách – toto šetření je jedním z nejčastějším důvodů kritiky. Ostatní klávesy mají totiž mechanické spínače Cherry MX, konkrétně MX Brown, které byly mimochodem začátkem 90. let vyvinuty právě na objednávku Kinesis. Existuje také varianta LF (Low Force) se spínači Cherry MX Red. Ani jedny ovšem neposkytují zvukovou odezvu při aktivaci, proto má advantage integrovaný reproduktor, který může volitelně dodávat klávesám zvuk cvakání. Pochopitelně ale není problém spínače vyměnit (v blocích pro palce jsou na PCB, jinde je ještě plastový plát) a přímo výrobce nabízí díly potřebné pro takový zákrok.
Klávesy jsou umístěny v mřížce bez jakéhokoliv vzájemného posunutí řádků, pouze sloupce pod malíčky jsou posunuty o několik milimetrů „blíže“. Ovšem zásadní rozdíl oproti např. průmyslovým „maticovým“ klávesnicím je v tom, že sloupce jsou v různé výšce a jsou konkávní. Doplňuje to je ještě specifická sada kláves (key caps) podtrhující příhodné úhly. Většina z nich je cylindrická s OEM profilem, pouze na výchozích pozicích (ASDFJKL;) se nacházejí nižší sférické klávesy. Bohužel i v tomto ohledu se podepsalo šetření, a tak místo původních doubleshots jsou současné klávesy pouze potištěné, navíc tenké a z ABS. V případě ošoupání výrobce opět poskytuje náhradní (mimochodem s různými sadami potisků: národní varianty QWERTY, Dvorak, bez popisků). Samozřejmě je však možné použít libovolné klávesy, zabývá se tím celé vlákno na Geekhacku. Nejjednodušší varianta je vlastní konfigurace od Signature Plastics, tj. osm 1x kláves DSA a zbývající klávesy v profilu DCS (osm 1.25x, čtyři 2x a 48 1x, vše pro odpovídající řádky). Pro úplnost: součástí balení jsou také dvě klávesy Win/Meta, aby odpovídaly popisky modifikátorů na různých platformách (viz část o firmwaru), a také plastový nástroj pro vyndávání kláves (key cap puller), který ale nedoporučuji používat, protože oproti drátěnému může poškrábat boky kláves.
Dobrá zpráva: Kinesis Advantage nepotřebuje žádné speciální ovladače, stačí podpora USB HID. Na GNU/Linuxu se hlásí takto:
$ lsusb Bus 001 Device 013: ID 05f3:0007 PI Engineering, Inc. Kinesis Advantage PRO MPC/USB Keyboard Bus 001 Device 012: ID 05f3:0081 PI Engineering, Inc. Kinesis Integrated Hub
Přesto nabízí poměrně mocné funkce jako přemapování kláves nebo makra. Uchovávají se v interní paměti a konfigurace probíhá on the fly, tedy přímo na klávesnici za chodu. To je zásadní odlišnost oproti komunitou stavěným klávesnicím nebo převodníkům, u kterých zpravidla nastavení probíhá tak, že si upravíte přímo zdrojové kódy firmwaru, ten přeložíte a nahrajete do zařízení.
Nejprve k logickému rozložení kláves (přiřazení symbolů klávesám) a přemapování. Podotýkám, že se bavíme o úrovni klávesnice, resp. kódů zasílaných systému (scancodes). Softwarově pochopitelně můžete dělat další změny, např. pomocí XKB nebo xmodmap, ale nebudou se ukládat v klávesnici. Kinesis Advantage má dvě připravená rozložení kláves: US QWERTY a Dvorak Simplified Keyboard. Dále podporuje tři režimy, podle kterých se liší nastavení modifikátorů (horních dvou kláves v každém bloku pro palce):
Mimochodem, změna režimů a konfigurace vůbec je velmi snadná, stačí gumovou klávesou Progrm aktivovat režim programování, zadat příkaz (např. =p pro mezinárodní režim modifikátorů) a deaktivovat režim programování. To je ale vše polopaticky vysvětleno v obsáhlé příručce od výrobce (nebo také něco najdete na webu od Roedyho Greena). Přemapování je podobné jednoduché, stačí stisknout „zdrojovou“ klávesu a potom klávesu, na kterou se má funkce přesunout. Háček je v tom, že symboly jsou pevně svázány se symboly při aktivním modifikátoru Shift, tzn. nejde přesunout třeba jen závorky, aniž by se přesunula také čísla 9 a 0. Nejsou podporovány ani vrstvy, advantage má v tomto směru navíc vlastně jen režim numerického bloku a jednu vrstvu v případě připojeného pedálu Kinesis. Není ani možné používat alternativní rozložení (DSK nebo QWERTY) jako další vrstvu.
Makra jsou prostě jen posloupnosti úhozů. Do paměti se jich vejde podle délky 24 (56 úhozů) až 48 (28 úhozů). Dražší model Advantage Pro má paměť podstatně větší. Osobně jsem si ale na jejich používání nezvykl, navíc při zaplněné paměti může docházet k záhadným, na první pohled nesouvisejícím problémům jako občasné nezaregistrování úhozu.
Tento typ klávesnice jsem měl možnost příležitostně používat přibližně tři měsíce. Za tu dobu se můj názor několikrát diametrálně změnil. Pokud se tedy rozhodnete ji vyzkoušet, doporučuji využít toho, že výrobce nabízí 60denní lhůtu na otestování; nemá sice zastoupení v Česku, ale myslím, že přes ani německého nebo britského distributora by to neměl být problém.
O adaptaci na nové rozložení nemám moc co psát, protože symetrickou typematrix jsem používal již dříve, o ErgoDoxu nemluvě. Pochopitelně je nezbytné psaní všemi deseti správnou technikou (každý prst má jeden nebo dva sloupce) a doporučuji zapomenout na (zlo)zvyky z asymetrického rozložení. Prostě pro stisknutí klávesy na horním řádku jde prst přímo vpřed, v případě spodního řádku naopak. Výhodou jsou snáze dostupné klávesy B a Y a především smysluplná poloha číselného řádku.
Cenou za poněkud neobvyklé symetrické rozložení jsou přesunuté klávesy =~[] a šipky. Díky prohnutí klávesnice nejsou těžko dostupné a na novou polohu si také jde zvyknout, ale můj stěžejní problém spočívá v tom, že zvláště ve srovnání s ergodoxem spodní řádek není dostupný palcům nebo dlaním – právě na ergodoxu mám v oněch místech modifikátory a speciální znaky jsem přesunul na zvláštní vrstvu, takže pro jejich psaní prakticky nemusím přesouvat prsty z „domovské“ pozice. Celou záležitost ještě umocňuje, že se spíše malýma rukama jsou pro mě modifikátory v blocích pro palce hůře dostupné, zvláště AltGr, který používám pro zadávání diakritiky. Přemapování Caps Locku se tak stává nezbytností, nicméně v tu chvíli vstupuje do hry také gumový Escape (ostatní gumové klávesy by mi až tak nevadily).
Můj další problém spočívá v tvaru klávesnice. Ano, oddělené konkávní bloky kláves a bloky pod palci, to je výborné, jenže pevný sklon mě sváděl k tomu, abych při psaní opíral vnější stranu dlaní o kryt klávesnice. To by ani tak nemuselo vadit, když kinesis téměř nevyžaduje horizontální pohyb zápěstí (a tedy jejich ohýbání) a přímo se dodává s polštářky, přesto to vedlo ke křečím v dlaních. Zjistil jsem však, že velmi pomáhá mít klávesnici níž (ideálně na klíně) a podepřít její přední hranu, jak to možná znáte z některých modelů z řady klávesnic Microsoft Natural. To mi dojmy z advantage výrazně zlepšilo. Dokonce jsem na ní pak byl schopen psát, když to kvůli bolesti předloktí na běžné klávesnici nešlo. Ale tady je hlavní problém: spodní strana má takový sklon, že při podepření se stává poměrně nestabilní, rozhodně pak vůbec není možné mít dlaně opřené.
Další háček je v kompatibilitě s polohovacími zařízeními. Advantage je příliš dlouhá a vysoká pro použití s rollermouse a prázdné místo uprostřed, kde je na maltronech numerický blok (a kinesis ho nemá kvůli patentům), není rovné, takže trackball nebo touchpad tam jednak moc nedrží, jednak je i tak docela vysoko pro pohodlné používání. Netroufám si ani navrhovat, aby Kinesis do další generace zahrnula trackpoint, touchpad nebo malý trackball, poněvadž by se to projevilo na ceně a ne každému by takové zařízení vyhovovalo (zvláště v případě obrazovek s vysokým rozlišením). Pokud ale preferujete externí trackball nebo myš vedle klávesnice, není problém – také díly relativně malé šířce.
Tuto pasáž však zakončím pozitivně. Přestože spínače Cherry MX Brown vůbec nemusím2, protože nemají ani hladký průběh stisku, ani výraznou odezvu, mě hlavně v kombinaci reproduktorem velmi mile překvapily. Jelikož kladou velmi malý odpor, je těžké vyhnout se dopadu „nadoraz“, nicméně díky upevnění na plastový plát nebo rovnou PCB působí měkce i bez o-kroužků nebo jiné tlumící hmoty na klávesách. Také hmatová odezva, která některým uživatelům včetně mě kvůli tření plastu o plast často připadá jako jako písek v lineárních spínačích – a také tak zní, při doplnění o cvakání z reproduktoru působí velmi konzistentně, přičemž cvakání není zdaleka tak hlasité jako u mechanismu buckling spring, ani nepřipomíná sypání lega (jako u MX Blue). Další milé překvapení pro mě bylo, že 2x klávesy pod palci fungují velmi dobře i bez stabilizátorů.
Díky modifikacím jde vyřešit většinu věcí, na které jsem si dosud stěžoval. Znamená to zřejmě také ztrátu dvouleté záruky v případě nové klávesnice, ale výrobce takové snahy ani nepotírá. Na některé ukázky se můžete podívat ve vláknu oficiálního zastoupení Kinesis na Geekhacku nebo třeba v obsáhlém vláknu uživatele Input Nirvana (bohužel aktuálně prakticky bez obrázků). Co se dá s Kinesis Advantage dělat? Namátkou
Konkurenčních výrobků je aktuálně k dispozici jen málo, proto se pokusím v následujících odstavcích o stručné srovnání, přestože ne všechna zařízení jsem měl možnost osobně vyzkoušet.
Nabízí se srovnání s 3D maltronem pro obě ruce (existují i modely pro jednu ruku). Liší se v prvé řadě cena, daná také metodou výroby (každý maltron je mimochodem osobně podepsaný tím, kdo ho sestavil). Jednoznačnou výhodou je více mechanických kláves (funkční klávesy, numerický blok), dále je to volitelně obsažený trackball a podle řady uživatelů mírně odlišný tvar a logické rozložení Maltron (aka DTHOR). Na druhou stranu, současné maltrony nejsou programovatelné.
Doplnění: Firma Maltron zájemcům nabízí také součástky pro stavbu klávesnice na vlastní pěst, příp. je možné objednat si výrobu klávesnice na zakázku.
Starší Kinesis Contoured se občas dají výhodně najít např. na eBay. Místo USB používají PS/2 a stojí za zmínku, že varianta Essential není programovatelná.
V současnosti Kinesis nabízí také dražší variantu Kinesis Advantage Pro. Od základního modelu se liší tím, že má
Doplnění: Michael Stapelberg navrhl alternativní elektroniku pro Kinesis Advantage, jde ji najít jako „Stapelberg mod“.
Doplnění: Po dlouhých odkladech se v roce 2016 objevila nová revize advantage (Advantage2) s identickým tvarem, ale zcela novým firmwarem a konečně mechanickými funkčními klávesami (za mě především Escape) – se spínači Cherry ML.
TECK (Truly Ergonomic) je plochá mechanická klávesnice se symetrickým rozložením od kanadské firmy. Vyjde o něco levněji než advantage, ovšem je otázkou, zda se vyplatí, vzhledem ke specifikacím.
Kapitola sama pro sebe je pak komunikace se zákazníky. Nejprve to kvůli neustálým odkladům dlouho vypadalo, že šlo o vaporware. Pak se sice klávesnice na trh dostala, ale bez slibovaného programovatelného firmwaru, ten se objevil až o více než rok později, a to nejprve jako komunitní hack. Nemluvě o tom, že podpora často reaguje na e-maily v řádu týdnů, pokud vůbec, a např. časté problémy s nefunkčními klávesami sváděla na vlastnosti spínačů Cherry MX, přestože potíže posléze zmizely s aktualizací firmwaru.
ErgoDox je open-source klávesnice, kterou si můžete postavit sami nebo nechat postavit díky Massdropu a czarkovi na Deskthority (posléze FalbaTech). Je to DIY projekt se všemi výhodami a několika nevýhodami (typicky absence záruky).
Oproti advantage je ergodox plochý, ale na druhou stranu polohovatelný dle libosti. Používá se u něj také jiný přístup ke konfiguraci: přirovnal bych to k rozdílu mezi běžným správcem oken a dwm, tedy ergodox neumí přemapování a makra za chodu, nýbrž se konfiguruje přímo ve zdrojových kódech firmwaru, ten si přeložíte, nahrajete do klávesnice (resp. řadiče Teensy) a používáte. Výhodou je podpora mnoha vrstev, dual-role modifiers, NKRO (oproti 6KRO kinesis) aj.
Do budoucna také můžeme očekávat klávesnice na ergodoxu založené, mj. bezdrátové, podsvícené nebo s polohovatelnými bloky kláves pro palce.
Doplnění: příkladem nástupce ErgoDoxu je např. ReDox.
Doporučit Kinesis Advantage, nebo ne? Maltron je výrazně dražší, DataHand v likvidaci – advantage je jasná volba, pokud píšete dost na to, aby se vám investice vrátila, ale do maltronu se vám nechce, a současně potřebujete podporu výrobce nebo třeba certifikaci kvůli bezpečnosti např. v korporátní sféře. Jinak bych zvážil zmíněný ErgoDox nebo počkal na Nexus či keyboard.io, které jsou sice v zásadě ploché, ovšem s mocnějším firmwarem, výrazně méně proprietární a potenciálně také levnější s dobrým pocitem z ruční práce.
Fotografie podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
18.4.2014 00:36
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
21.4.2014 22:45
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Kontext?Ako väčšina ľudí používa komp, proste klikači. Aj keby si dal sofistikované riešenie, tak stále budú klikať a mňa z toho v práci ide urvať.
BTW z těch Ctrl-prstolamů bych se mohl zbláznit.Ja som s Ctrl-niečo roky spokojný, mám dve ruky, takže aj Ctrl-P mi nerobí problémy. Zato vrstvy mi nikdy nesadli, ja viem že je to o zvyku, ale už som na to asi starý. Proste cez Ctrl-niečo spúšťam programy, manipulujem z oknami, vyberám voľby v programe, zatváram okná, mne to príde fajn. Len tie zasrané Widle (v práci) tam ten konfort nedosiahneš. Určite nejaké utilitky existujú, ale tak so 100% úspešnosťou budú všetky zakázané od našich IT z NDR. To že aj PasteBin máme bloknuté, dávam len ako príklad nemeckej inteligencie.
19.4.2014 01:28
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
19.4.2014 20:51
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
DataHand je v likvidaci
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.4.2014 21:21
18.4.2014 01:12
s/neměly/neměli
28.5.2020 23:11
jose17 | skóre: 44
| blog: Joseho_blog
| Bratislava