CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Emacs není "jen" textový editor. Umožňuje ladit programy, pracovat s poštou, prohlížet WWW, hrát hry, povídat si atd. Představím vám ho, ale pouze z hlediska textového editoru. Má vlastní programovací jazyk Emacs LISP, pomocí kterého je celý napsán. Jeho autor je Richard Stallman (zakladatel FSF). Pracuje v textovém režimu i v prostředí X-Window. Chcete-li v X spustit textovou verzi editoru, zajistíte to následujícím příkazem.
emacs -nw
|
Jako další argument můžete zadat název souboru, který chcete editovat. Editor ukončíte následující kombinací kláves.
Ctrl+x Ctrl+c
|
Do bufferů si Emacs ukládá editované soubory. Obsahuje 3 speciální buffery *scratch*, *Messages*, *Buffer List*, které se automaticky otevřou při spuštění. Následujícím příkazem spustíme Emacs a otevřeme 3 nové buffery pro 3 nové soubory.
emacs prvni druhy treti
|
Obrazovka editoru se rozdělila na dvě poloviny. V první polovině je buffer posledního souboru s názvem treti a v té druhé speciální buffer
*Buffer List*, který obsahuje seznam všech otevřených bufferů.
Zkuste přecházet mezi okny s buffery.
Ctrl+x o
|
Nacházíte se v bufferu treti a chcete mít na obrazovce pouze tento
buffer, proto zavřete všechny ostatní okna.
Ctrl+x 1
|
Nyní se přesuňte do bufferu prvni. Pro doplňování můžete
používat TAB, jak jste zvyklí z Bashe. V případě, že existuje
několik možností, otevře Emacs další buffer a v něm je zobrazí. Po doplnění se
buffer zase sám zavře. Když se vás Emacs ptá, do kterého bufferu se chcete
přesunout, zobrazuje na řádku výchozí možnost (tj. předchozí zobrazený buffer),
která se vybere, stisknete-li ENTER.
Ctrl+x b prvni
|
Rozdělte okno na dvě.
Ctrl+x 2
|
Přepněte se v prvním okně do bufferu druhy a v druhém okně do
bufferu treti.
Ctrl+x b druhy
|
Jste v druhém okně, zavřete všechny ostatní (v našem případě pouze jedno).
Zavřete buffer treti, druhy.
Ctrl+x 1
|
Otevřete si libovolný soubor.
Ctrl+x Ctrl+f
|
Místo souboru si otevřete nějaký adresář.
Ctrl+x Ctrl+d
|
Nyní můžete pracovat s adresáři a soubory.
Copy,Rename,Delete,! příkaz shellu,+ nový adresář atd.Zkuste pro pohyb v textu použít
Left, Right, Down, Up, Home, End, PageUp, PageDown.
A nyní to zkuste s držením klávesy Ctrl. Dle mého názoru je ale
rychlejší používat následující klávesové zkratky. Mají ekvivalentní funkci
jako předchozí klávesy a podle toho jsou řazeny za sebou. U prvních šesti
zkuste ještě držet Alt místo Ctrl.
Ctrl+b
|
Místo držení klávesy Alt můžete stisknout a uvolnit
Esc.
Otevřete si buffer s nějakým textem. Označte si začátek (konec) regionu.
Ctrl+MEZERA
|
Posuňte se např. o dva řádky dolů. A pak text vyjměte a nebo ho zkopírujte do schránky.
Ctrl+w
|
Dle chuti se přesuňte na jiné místo v textu a vložte obsah schránky na pozici kurzoru.
Ctrl+y
|
Zkopírujte si do bufferu následující text.
www.abclinuxu.cz
|
Máte za úkol pomocí makra upravit text do následující podoby.
Abclinuxu - http://www.abclinuxu.cz
|
Jsme na prvním řádku textu a provedeme definici makra.
Ctrl+x (
|
Nyní spustíme 5x naše makro.
Alt+5 Ctrl+x e
|
A máme hotovo. Naše první makro se nám zalíbilo a proto si ho pojmenujeme
pekne_makro. Na druhém řádku vidíme, jak ho pak můžeme spouštět.
Alt+x name-last-kbd-macro
|
Uložíme si ho do souboru ~/.emacs. A můžeme ho používat i při
dalším spuštění Emacsu.
Ctrl+x f ~/.emacs
|
Můžete si nadefinovat spuštění makra po stisknutí klávesy F1,
přídáním následujícího řádku za definici makra.
(global-set-key (quote [f1]) 'pekne_makro)
|
Pro začátek by se vám mohlo hodit něco z níže uvedeného konfiguračního souboru.
(custom-set-variables
|
Dle mého názor jsou editory Emacs a Vim jedny z nejlepších a nejmocnějších. Věčné hádky, bitky a války o tom, který z nich je lepší, nemají žádný smysl.
Nedávno jsem začal používat Vim. Proč?
Nedoporučuji používat oba editory zároveň. Dřív jsem používal klávesové zkratky
Emacsu ve Vimu a nyní to dělám obráceně. Zvyk je zvyk 
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
EMACSu se da rict jake kodovani ma pouzit pro nasledujici zadavany prikaz a tedy i pro otevirani souboru. Otevrit soubor v iso-8859-2 (bez ohledu na to jak by ho oteviral defaultne) pak mohu nasledovne
<CTRL>+x <ENTER> c iso-8859-2<ENTER> <CTRL>+x <CTRL>+f jmeno_souboru<ENTER>
Je mozne, ze tento problem by mohl byt zpusoben tim, ze pri vstupu z klavesnice neni schopen emacs z nejakeho duvodu (bug) zjistit ze zapsany znak odpovida jinemu v patricnem kodovani. Vice by k tomu mohl zajiste rici pan Pavel Janik. Pokud si pamatuji, tak jsem s nim stejny problem pri pouziti UTF-8 kodovani konzultoval loni na OpenWeekendu. Vysledkem bylo doporuceni pouzit CVS verzi emacsu a nikoli z distribuce (v mem pripade SuSE). Vzhledem k tomu, ze ne vsude si mohu instalovat vlastni SW tak jsem to ani nevyzkousel a zustal jsem u editace textu v iso kodovani a prevodu to utf pomoci recode.
V emacsu je problem upravovat vetsi soubory. Potreboval jsem jednou editovat dump mensi databaze (cca 300 MB textu) a emacs ho ani neotevrel, zatimco s vimem jsem se sice pomalu ale jiste dopracoval k pozadovanemu vysledku.