OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Klientů pro síť DC je v Linuxu hned několik, při bližším pohledu je to však již slabší - klienti jsou v raném vývoji, umírají nebo mají jiné neduhy. Dlouhou dobu jsem používal Valknut a napsal o něm i pochvalný článek (DCGui-Qt / Valknut). Bohužel se vývoj od té doby zastavil a ve fóru se objevují nezodpovězené otázky, jestli projekt náhodou už nezemřel. Navíc měl (a asi už mu zůstanou) Valknut několik neduhů (občas mu moc zachutnala paměť, někdy nepříjemné a pomalé GUI, ...). Bohužel nic lepšího nebylo k mání.
Hledal jsem a nalezl LinuxDC++. Podle stránek se jedná o port DC++ klienta na Linux (a teoreticky i ostatní POSIX Unixy). Projekt zatím nenabízí žádné zkomprimované zdrojové kódy k rychlému stažení, musíme použít CVS (napište do konzole, každý příkaz na jeden řádek):
cvs -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp login
[místo hesla stiskněte enter]
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs.linuxdcpp.berlios.de:/cvsroot/linuxdcpp co linuxdcpp
Po druhém příkazu se vytvoří adresář linuxdcpp
a do něj se stáhne cca 2,5MB dat. Kompilace neprobíhá klasicky přes "svatou trojici", ale pomocí nástroje scons (myslím, že nejsem jediný, kdo by si o něm rád přečetl nějaký všeshrnující článek ;-)) - instalací jsem se moc nezabýval, stačilo apt-get install scons
. Spokojíte-li se s výchozími hodnotami, stačí v adresáři linuxdcpp
spustit příkaz scons
a vypadne nám binárka ldcpp
. Stránky projektu uvádějí následující závislosti:
Jak je vidět, program využívá knihovnu GTK+2 a žádné další přehnané nároky
nemá. Všichni jsou určitě zvědaví, jak to vypadá - podle mě velmi pěkně a
přehledně (a to nejsem příznivce GUI puristů). Co je hlavní: příjemně se
používá. Po spuštění ldcpp
na vás rychle vykoukne něco takového:
Aby vás nemátl český nápis Nápověda a Nastavení, program není přeložen; předpokládám, že je to takto zobrazeno jen kvůli použití nějakých standardních GTK+ menu. Při prvním spuštění je rozumné zvolit Nastavení.
Nebudu se opakovat, volby v nastavení jsou více méně shodné u všech DC klientů. Důležité je nastavit aktivní režim (máme-li veřejnou IP či přesměrované porty).
Aby vás na většinu hubů pustili, musíte něco sdílet. LinuxDC++ po přidání adresáře spočítá pro soubory hash - dole je poznámka, že data jsou přidána do sdílení až poté, co byl spočítán onen hash. To je jedině dobře; u některých klientů šla tato funkce vypnout nebo nebyla obsažena - což značně znepříjemnilo hledaní souborů, každý uživatel si je přejmenuje podle svých konvencí a pak nastává zmatek... je tedy dobře, že se LinuxDC++ chová takto striktně.
Ve FAQ tvůrci programu píší, že hashovaní jde urychlit pomocí optimalizací při kompilaci - mně to přišlo poměrně rychlé i bez toho.
Už jsem se zmínil o příjemném GUI. Program je vystavěn - podobně jako internetové prohlížeče - na tabech (záložkách). Různá okna jako třeba hledání, dotažené soubory nebo seznam hubů mají svůj tab a můžete se mezi nimi pohodlně přepínat. Oproti "roztahovacímu" peklu ve Valknutu je to značná úleva. Uživatele znalé Valknutu také potěší, že si program pamatuje velikost sloupců, například ve frontě na stahování - tedy položky jako Speed, Path, Size... a ty, které vás nezajímají, lze i vypnout. Program se umí také skrýt do ikony v systémové části panelu [tray].
Důležžitou věcí, který nás zajímá, je rychlost. Nemyslím stahovací, tu spíše ovlivní váš poskytovatel připojení, ale programu. Nehodlám rozdmýchávat GTK+ vs. Qt války... Sám jsem byl z rychlosti (obzvláště na starém PC) některých GTK+2 aplikací rozpačitý. Vykreslování LinuxDC++ mi přijde bez problémů - lépe řečeno je perfektní. Vše je velmi svižné a zpomalení jsme nezpozoroval ani při připojení na huby s velkým počtem uživatelů.
A teď ty nepříjemné věci - program se občas zachová nestabilně. Chce to prostě více uživatelů hlásících chyby (také jedna z motivací pro tento článek). Já nepoužívám UTF, ale program s ním má problémy (ale na vině je nejspíše i samotný protokol DC); každopádně v manuálu je řešení.
LinuxDC++ také nebude umět stahovat z více zdrojů (multisource), dokud se tato funkce nenaimplementuje do DC++. Mně osobně to moc nevadí, stejně jsem rád, když něco, co hledám, najdu alespoň někde. Hodně mě ale mrzí nepodpora vyhledávání ve všech veřejných hubech - Valknut se uměl automaticky napojovat na huby a všechny (v hublistu) takto prohledat. Škoda, doufám, že tato funkce v budoucnu přibude - LinuxDC++ samozřejmě nyní umí prohledávat ve všech hubech, ke kterým se připojíte.
Takový detail na konec - nelíbí se mi zvyk připojovat podivné koncovky k zrovna stahovaným souborům, třeba FKDJFH4D5DF45DF2LBMF4D5FGMV22Q.dctmp. Firefox zase .part. Vím, že bych asi neměl v Unixu hledět na příponu, ale otravuje mě to...
Snad vás studená sprcha na konec moc nerozhodila a klienta vyzkoušíte, nebo se v diskuzi dozvím, že nový král opravdu žije...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
How to install File share utility (DC++) * Read #General Notes wget -c http://easylinux.info/uploads/linuxdcpp.tar.gz sudo tar zxvf linuxdcpp.tar.gz -C /opt gksudo gedit /usr/share/applications/dcpp.desktop * Insert the following lines into the new file [Desktop Entry] Encoding=UTF-8 Name=DC++ Exec=/opt/linuxdcpp/ldcpp Terminal=false Type=Application StartupNotify=true Icon=/opt/linuxdcpp/pixmaps/linuxdcpp.svg Categories=Application;Network; * Save the edited file * Applications -> Internet -> DC++
Tak nevim, ale Valknut mi bude chybet. I presto, ze GUI se nekdy sekne a je pomalejsi, Valknut ma zase jine vymozenosti a prednosti. Navic mi vzdycky stahoval jak ozivot.
Bittorent je mozna ok, ale DC je na stahovani filmu rychlejsi. Teda, alespon z mych zkusenosti.
Jestli LinuxDC++ nepodporuje multidownload, tak je to mrtvola take.
Rad bych vedel, jak nekomu nemuze chybet segmentove stahovani, kdyz stahuje treba 1G soubor. Pri segmentovem stahovani zatizim skoro vzdy linku naplno. Jede to jako pomasle. Kdyz si predstavim, ze nekoho upload je 50KB/s a budu mit jeho plny upload, tak to stejne jede pomalu.