Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Pod touto praktickou příručkou k v současnosti nejpopulárnější distribuci je podepsán kolektiv autorů, v jehož čele nestojí nikdo jiný než zkušený Ivan Bíbr, autor populárních knih o Mandriva Linuxu (recenzi na jeho poslední počin jste mohli nedávno číst zde na ábíčku: Mandriva Linux 2009 CZ - 1 (uživatelská příručka)). Toto jméno je zárukou kvalitně zpracovaného materiálu, srozumitelného pro začátečníky, neurážejícího pokročilé uživatele – kniha o Ubuntu 8.10 není výjimkou. Projdeme jednotlivými kapitolami, zhodnotíme jejich úroveň a podíváme se na přiložený systém.
Kniha začíná hezky zvolna vysvětlením, co je to vlastně Linux a distribuce, proč jsou tak důležité licence softwaru, jaký je rozdíl mezi uzavřeným a otevřeným softwarem a podobně. Zabrousí i do historie Linuxu a Ubuntu. Hned po vysvětlení nejzákladnějších pojmů je čtenáři, který se chce věnovat spíše praktické stránce věci, doporučeno, aby tyto informace přeskočil a vrhl se na instalaci. Pro ty zvídavé je vše srozumitelně popsáno. Autoři zmiňují správnou terminologii (GNU/Linux), ale nebazírují na ní – už z počátku jde vidět, že zvolili realistický a praktický pohled.
V těchto dvou kapitolách lze nalézt snad všechny potřebné informace k přípravě počítače a samotné instalaci – od vhodnosti zálohy dat a defragmentace oddílů s Windows přes nastavení BIOSu, vysvětlení principu diskových oddílů a dělení disku po rady k volbě vhodně silného hesla. Autoři nejsou paranoidní – před nebezpečím autologinu varují, ale neodrazují od něj. Z textu opět čiší zkušenosti, čtenář není zatěžován zbytečnými technickými detaily – podařilo se vytvořit příručku skutečně pro uživatele, ne pro technoidy. Jsou rozebírány snad všechny možné situace (zvláště u dělení disku), včetně těch kritických, kdy instalátor vůbec nenastartuje.
Je popsána také možnost instalace bez změny diskových oddílů pomocí Wubi, není ji však věnováno zdaleka tolik pozornosti, jak by možná zasloužila. Tento způsob instalace se mi výborně osvědčil pro instalaci „na delší testování" u přátel, ale pro pohodlné používání je potřeba udělat pár úprav (připojení Windows oddílu, ze kterého je Ubuntu spuštěné (nepřipojí se automaticky) nebo třeba zkrácení čekací doby v zavaděči – věřím, že by stálo za to se těmto úskalím věnovat).
Největším nedostatkem těchto kapitol je absence jakékoli zmínky o rozdílu mezi 32 a 64bitovou platformou – neřekl bych, že bude všem jasné, které médium pro instalaci zvolit a jaké výhody vlastně 64bitová platforma přináší.
Při instalaci z přiloženého média potěší všude standardně nastavená čeština. Kniha optimisticky uvádí start Live DVD do jedné minuty – na mém PC je startovací doba minimálně dvojnásobná (ale už, pravda, není z nejnovějších). Možná by stálo za zmínku, že před spuštěním instalace musíme odpojit všechny diskové oddíly, které jsme předtím prohlíželi – instalátor to sám neudělá a nic k tomu neřekne.
Logicky následuje kapitola popisující první poinstalační kroky. Čtenář se nejprve hezky popořadě dozví, co je to zavaděč (toto zní možná trochu děsivě, ale opět – žádné technické detaily, pouze praktický popis), co vše lze ovlivnit v přihlašovací obrazovce a jakými způsoby lze systém ukončit – zde bych více zdůraznil praktičnost uspání a hibernace, funkcí v mém okolí často přehlížených, ať už se jedná o Linux či Windows.
Následuje kontrola připojení k internetu, aktualizace, nastavení zdrojů a podobně. Kniha doporučuje přidání zdroje Medibuntu a detailně popisuje jeho přidání, neuvádí však důvody k tomuto kroku ani obsah, který přidáním získáme.
Možná si říkáte, kde je popis instalace kodeků, Flash, Skype? Zde vyplouvá na povrch zřejmě největší výhoda přiložené, pro Česko upravené distribuce – jelikož je u nás šíření a používání tohoto softwaru legální, nic nebránilo jeho zahrnutí. Ihned po instalaci je tak funkční přehrávání mp3 a všemožných dalších audio a video formátů, funguje Flash i streamy České televize – tak nějak si představuji out-of-the-box funkčnost.
Potěší také další předinstalované aplikace, jmenujme např. Skype, Esmska. Gdesklets, Mplayer, Real Player či Midnight Commander. Šikovné jsou také grafické nástroje pro konfiguraci firewallu či zavaděče. Jedinou záhadou zůstává zahrnutí základní jazykové podpory nejen pro češtinu, slovenštinu a angličtinu, ale i pro portugalštinu, bengálštinu a němčinu.
Zde se kniha dostává k popisu pracovního prostředí – vysvětluje logiku, strukturu, ukazuje, kde co je. Čtenář se například dozví, co je to pracovní prostředí a proč jich existuje víc, co je to domovský adresář, proč se nebát aplikací určených pro jiná prostředí, jak používat virtuální plochy, jak si uzpůsobit panely a nabídky a jak vypalovat a hledat soubory. Následuje vysvětlení rozdílu mezi nabídkou Volby a Správa, přičemž jsou popsány jednotlivé položky nabídky Volby.
Praktickými tipy autoři nešetří, dozvídáme se například, kde ve Windows najdeme údaje pro připojení k síti, nebo spoustu klávesových zkratek, kterými určitě nepohrdnou ani zkušenější uživatelé. Větší pozornost by mohla být věnována popisu účelu a funkčnosti klíčenky, vzdálené ploše a použití dvou monitorů v jiném než klonovaném režimu – o rozšířené ploše nepadne v celé knize ani zmínka.
V této kapitole se nachází popis předinstalovaných aplikací pro běžné okruhy činností. Je opět velice pragmatická, bez okolků se např. doporučuje používání .doc jako nejméně problémového formátu – zamrzí, ale je to tak. U většiny programů je také uvedena tabulka nejpraktičtějších klávesových zkratek.
Text je velice vyvážený, popisuje běžné úkony a upozorňuje na nejčastější úskalí a problémy. Tipy často ocení i zkušenější uživatelé, např. možnost velice jednoduchého používání kalendáře a kontaktů GMailu v Evolution. U většiny aplikací jsou uváděny také možné alternativy.
Vytkl bych podrobný návod na vytvoření Jabber účtu bez popisu jakýchkoliv výhod – o otevřeném protokolu či decentralizaci nepadne ani slovo, čtenář dostává zkrátka naservírovaný Jabber, aniž by tušil proč. Popis Totemu nezmiňuje nutnost zaškrtnout „Automaticky nahrát titulky" a nutnost změnit kódování na CP1250 by mohla být řečena razantněji. Do třetice, trochu zbytečně je po popisu Rhythmboxu popisováno extrahování hudebních CD pomocí Sound Juiceru, který ani není ve standardní instalaci – Rhythmbox přitom tento úkol zvládá velice jednoduše.
Následuje poměrně rozsáhlá část Hry v Ubuntu, která vysvětluje, proč je vůbec o tolik méně her pro Linux, a běžný způsob instalace těch komerčních. Nezapomnělo se na možnost instalace her pro Windows či DOS. Je zahrnut výčet a krátký popis nejpopulárnějších kousků.
První z těchto dvou kapitol se věnuje převážně přizpůsobení si pracovního prostředí k obrazu svému. Nalezneme zde práci s motivy, s efekty vzhledu, desklety, ale i návod na instalaci programů pro sledování hardwaru (GKrellM, lm-sensors, smartctl, hdparm), nastavení klávesových zkratek pomocí GConf či popis jednotlivých služeb spouštěných se systémem a okolností, za kterých je možné je vypnout.
V kapitole o správě systému je konečně popsán princip a způsob instalace programů – v celé knize je čtenář nabádán k instalaci toho a tamtoho, je tedy nasnadě, že tuto část vyhledá poměrně brzy. Pozornost je věnována jak zjednodušenému Přidat/Odstranit..., tak pokročilému Synapticu. Dalšími probíranými tématy jsou bezpečnost, nastavení tisku, vytváření uživatelů, zálohování, nastavení sítě či zavaděče. Na závěr jsou vysvětleny základy práce v textovém režimu.
Aneb obecně ty nejčastější otázky a problémy od „Kde najdu disk C:?" po „Nespustí se grafické prostředí". Asi jediná kapitola, kterou nebude někdo „jen tak číst", ale která se bude o to víc hodit při řešení konkrétního problému. Je vidět, že autoři se v branži už nějaký ten pátek pohybují, vybrány jsou opravdu ty nejčastější, plus ty týkající se aktuálního vydání (PulseAudio).
Úplně nakonec nacházíme rozsáhlý seznam dalších zdrojů informací, ať už internetových, či papírových. Nechybí obligátní popis slušného chování na diskusních fórech.
Musím se přiznat, že jsem byl formou a kvalitou zpracování tématu nadšen – podařilo se vytvořit publikaci, která svou délkou a úrovní textů sedne jak technicky zdatnějším a zvídavým počítačovým začátečníkům, tak pokročilým uživatelům přecházejícím z Windows či z jiné distribuce.
Vše je napsáno čtivě, rozhodně to nejsou návody, se kterými člověk sedí u počítače a aplikuje krok po kroku – kniha se dá číst i jen tak, sama o sobě. Sjednocení stylu textu je spolu se sazbou na vysoké úrovni, „dělba práce" mezi kolektiv autorů není téměř znát.
Všudypřítomné zvýrazněné šedé obdélníčky s tipy, postřehy a důležitými upozorněními ukazují, že autoři již mají pár podobných publikací za sebou a ví, co je vhodné zvýraznit. Zároveň mi tato forma poznámek připadá mnohem vhodnější než klasické poznámky pod čarou. Nudná a nepotřebná teorie byla spolu s technickými detaily omezena na minimum, kniha je tak opravdu určena pro uživatele.
V neposlední řadě musím vypíchnout přiložená DVD. Možnost instalovat další software i bez připojení k internetu dnes sice moc uživatelů zřejmě nevyužije, dodaný systém je však skvěle vyladěný pro okamžité používání. Potěší i elektronické verze některých dalších příruček a knih, jmenujme např. Gimp – Uživatelská příručka, či třetí vydání Linux – Dokumentační projekt.
Tato publikace zkrátka dává smysl od začátku až do konce – od první strany až po médium přilepené na tu poslední. Linuxový začátečník s ní bude v těch nejlepších rukou. Nezbývá než popřát jí stejnou úspěšnost, jakou mělo předchozí vydání s Ubuntu 8.04.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
20.2.2009 00:42
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Opravdu tam je moje Esmska? To se mi zdá nějaké podezřelé... že by tiskařský šotek? :)
Je tam, cituji z interní wiki: "svévolně do systému přidávám také vim-gtk, esmska,..." (FIlip Dominec). BTW nemáš to náhodou doma?
21.2.2009 17:49
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Nainstaloval jsem si to teda do virtuálky a esmsku jsem tam nenašel :)
20.2.2009 10:36
corwin78 | skóre: 10
| Ostrava
Sice nba notebooku a workstation používám Kubuntu a rozhodně nejsem začátečník, ale uvažuji o koupi, aspoň abych pdpořil další vydání této publikace. Dobrá práce.
Vypada to velmi zajimave, doufam, ze to bude prodavane, aby vznikaly dalsi a ldasi knihy...
BTW: muze mi nekdo prosimvas vysvetlit proc v USA nemuzou a tady ano do distra dat proprientalni SW? (skype,..) Mam porad nejaky zakl. znalosti, prehled o tomto, ale kazy tvrdi neco jineho
Musím na opláktu říci, že je to moc pěkně napsaná recenze - je vidět, že autor knihu opravdu četl. Ne vždy to bývá zvykem 
.
Díky za podnětné připomínky, budeme se jimi inspirovat do další verze. Zejména bengálština mně pobavila, netušil jsem, že tam je 
.
22.2.2009 09:14
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
Vždyť nečíst knihu a psát o ní recenzi, to snad ani nejde.Koukám, že recenze asi moc často nečtete (nebo nepíšete)
. Špatná recenze se dá bez problémů udělat po přečtení úvodu, předmluvy, obsahu a prolistování zbytku
>>Já teda žádné recenze nedělám, ale být recenzentem knih, tak bych toto tvrzení považoval za urážku.
Pro? Ode mně jako od spoluautora knihy je to jednoznačně pochvala. Lukáš se neohradil, takže to, předpokládám, vidí stejně.
>> Nějaký příklad?
Srovnejte:
a pak se podívejte, kolik knih (a jak obsáhlých!) se dá "zrecenzovat" za měsíc:http://linuxzone.cz/index.phtml?ids=33. Je to přesně tak, jak píše o kousek níž Vojta. Divil byste se, kolik takových recenzí vychází!
Přesně tak - oboustranné. Hrozně šikovná věcička, do ted jsem o ní nevěděl. Hodí se hlavně když chce člověk mít stejný kalendář na několika pc + na Palmu.
Je mozne tuto prirucku vyuzit i pro zacatecnika na Ubuntu 9.04?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz