Myšlenkové mapy a aplikace FreeMind - 1

30. 11. 2005 | Pavel Tišnovský

Články - Myšlenkové mapy a aplikace FreeMind - 1  

Začíná krátký seriál, ve kterém se budeme zabývat principem tvorby myšlenkových map a také způsoby jejich použití při praktické práci. Také si podrobně popíšeme aplikaci FreeMind určenou pro práci s myšlenkovými mapami.

Obsah

1. Co jsou to myšlenkové mapy, jejich praktický význam
2. Aplikace FreeMind se představuje
3. Instalace aplikace FreeMind
    3.1 Java Runtime Environment 1.4
    3.2 Instalace na všech unixových systémech
    3.3 Instalační balíčky pro vybrané distribuce Linuxu
    3.4 Instalace na systémech Microsoft Windows
4. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

1. Co jsou to myšlenkové mapy, jejich praktický význam

V současné době jsme svědky změny přístupu větších i menších technologických firem k vývoji nových výrobních postupů a technologií. Dříve zcela běžná (a mnohdy velmi rozsáhlá) vývojová oddělení, z nichž se každé zabývalo specifickým oborem, pomalu ztrácí svůj význam. Místo nich nastupují expertní týmy, které jsou dočasně vytvořeny pro vyřešení nějaké problematiky. Po ukončení vývoje či výzkumu jsou většinou tyto týmy rozpuštěny a jejich členové se začnou věnovat (například v dalším týmu) jiné problematice. Týmy jsou mnohdy složeny tak, aby se v nich nacházeli odborníci mnoha profesí. Má to svoje nesporné výhody, například v tom, že se mohou opustit některé "vyjeté koleje", ke kterým typicky tíhnou klasicky pojatá vývojová oddělení s pevně danou hierarchií a postupy. Na druhou stranu může nastat problém s předáváním informací mezi lidmi mnoha (značně) odlišných profesí a názorů - z tohoto důvodu byly a do dnešní doby jsou hledány postupy a techniky pro vylepšení a urychlení komunikace.

Také práce expertních týmů probíhá poněkud jinak, než bývalo v minulosti běžné. Velký důraz je zde kladen na interakci mezi členy - většinou se členové týmu schází na společných jednáních, na kterých se vede buď neřízená či řízená (moderovaná) diskuse, mnohdy označovaná dnes velmi populárním termínem brainstorming (tento termín s oblibou používají manažeři, i když mnohdy neznají jeho přesný význam). Při brainstormingu jednotliví členové týmu přichází se svými nápady a idejemi, které jsou buď přímo rozvíjeny nebo odloženy na pozdější projednání. Při tomto principu komunikace, kde se nepostupuje podle předem známé osnovy, je velmi důležité, aby byly vyslovené myšlenky vhodnou formou zaznamenány, a to co nejrychleji, bez zbytečného zdržování řešitelského kolektivu.

Jednou z forem nelineárního zápisu (či znázornění) informací jsou i myšlenkové mapy, jejichž princip navrhl Tony Buzan. Principem myšlenkových map je volný zápis klíčových slov, celých textů, obrazů a dalších informací. Důležité je, že tyto základní "informační bloky" jsou navzájem propojeny pomocí vizuálních spojů a tvoří tak graf - většinou se jedná o strom, v některých případech jsou však dovoleny i další vazby mezi uzly grafu, které čistou stromovou strukturu narušují. Myšlenkové mapy značným způsobem rozšiřují možnosti textových editorů, ve kterých je umožněn pouze lineární zápis. Stejně jako vlastní zápis nových informací je důležitou vlastností myšlenkových map i způsob jejich prohlížení. Jednotlivé uzly je totiž možné skrývat a znovu rozbalovat. Pokud je nějaký uzel skryt, jsou automaticky skryty i všechny jeho poduzly. I s velmi složitou myšlenkovou mapou je tak možné manipulovat i na relativně malé obrazovce.

Použití myšlenkových map však není omezeno pouze na brainstorming, díky skrývání uzlů se tyto mapy hodí i pro záznam a utřídění myšlenek jednoho samostatně pracujícího či studujícího člověka. Vhodné je například použití myšlenkových map při studiu; klasické poznámky se totiž u složitější látky stávají neefektivní. Některé firmy také pomocí myšlenkových map zaznamenávají postupy pro své technické pracovníky - uvádí se, že takto použité myšlenkové mapy mají po vytištění mnohdy plochu několika metrů čtverečních. Někteří uživatelé (včetně mne) používají aplikace určené pro myšlenkové mapy také pro tvorbu hierarchických databází.

Na tomto místě je vhodné si uvědomit poměrně značný rozdíl mezi vytvářením myšlenkových map (které jsou do značné míry hierarchicky organizované) a vesměs chaotickým psaním poznámek ve stylu aplikace One Note, i když i tento typ aplikací má zcela jistě své uplatnění. Předností myšlenkových map je to, že již při jejich vytváření je uživatel nucen do přesnějšího členění informací - tato počáteční námaha se však několikanásobně vrátí při vyhledávání či dalším zpracování informací.

Obrázek 1: Ukázka myšlenkové mapy

2. Aplikace FreeMind se představuje

V tomto seriálu budu paralelně popisovat dvě verze aplikace FreeMindu. První popisovanou verzí je FreeMind 0.7.1, druhou verzí aktuální FreeMind 0.8.0 (tato verze čirou náhodou vyšla 6. 9., tj. v den mých narozenin :-). Každá z popisovaných verzí má své použití. Verze 0.7.1 zabírá po instalaci na disku cca 600 kB, takže ji například lze stále nosit s sebou na disketě. Také paměťové nároky verze 0.7.1 jsou nižší a rychlost spouštění naopak vyšší než u verze aktuální. Verze 0.8.0 naproti tomu přináší některé další možnosti při vytváření a editaci myšlenkových map, zejména operaci Undo, která v předchozí verzi citelně chyběla. Také byly do značné míry rozšířeny možnosti importu a exportu dat, dodána vícejazyčná verze (o některých problémech s českým překladem se zmíním později) a opraveny některé nedostatky. Vzhledem k tomu, že se při importech a exportech dat používají další přibalené knihovny, je verze 0.8.0 již objemnější - podle požadované konfigurace se objem nainstalovaných dat pohybuje mezi 2,7 MB po cca 8 MB, takže přenos na disketách zde ztrácí svoji efektivitu.

Obrázek 2: Splashscreen aplikace FreeMind

3. Instalace aplikace FreeMind

Jednou z předností programu FreeMind je, zejména ve starší verzi 0.7.1, malá velikost instalačního balíku a současně velmi jednoduchá instalace - ovšem pouze za předpokladu, že na daném počítači je již korektně nainstalované běhové prostředí jazyka Java pro programy přeložené do javovského bytekódu (jedná se o takzvané JRE - Java Runtime Environment). Na mnoha instalačních CD s Linuxem, nebo na stránkách nabízejících balíky aplikací, je k dispozici hned několik běhových prostředí různé kvality, většinou však díky (stále) nevhodně formulovaným licenčním podmínkám chybí originální JRE od firmy Sun. Toto prostředí, pod kterým byl FreeMind testován, je však k dispozici k volnému stažení pro všechny významné platformy přímo na internetových stránkách výrobce http://java.sun.com/j2se. V následujících podkapitolách si popíšeme, jakým způsobem je možné FreeMind instalovat a poté spouštět na různých operačních systémech a platformách. Kromě JRE od firmy Sun Microsystems lze samozřejmě použít i jiné JRE, ovšem s tou podmínkou, že jsou pro něj dostupné knihovny se stejnou funkcionalitou, jako pro Sunovské JRE 1.4.

3.1 Java Runtime Environment 1.4

Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, je nutnou podmínkou pro úspěšné provozování FreeMindu instalace běhového prostředí jazyka Java - tzv. JRE čili Java Runtime Environment. V tomto prostředí jsou interpretovány programy přeložené do javovského bytekódu. FreeMind vyžaduje, aby byla nainstalováno JRE verze alespoň 1.4, což může na některých platformách způsobovat problémy. Například na starších počítačích s nainstalovanou první verzí Microsoft Windows 95 není možné JRE 1.4 úspěšně provozovat, proto zde nefunguje ani FreeMind (částečně pomáhá instalace staršího JRE a nahrazení balíků s knihovnami získanými z vyšší verze). V současné době je k dispozici i JRE verze 1.5 - i tuto verzi je samozřejmě možné použít, FreeMind s ní spolupracuje bez problému. Na starších verzích JRE FreeMind buď nepracuje vůbec nebo s chybami. Je to trošku škoda, protože například JRE verze 1.1.8 je/byla poměrně oblíbená (zejména vzhledem k velikosti a stabilitě).

3.2 Instalace na všech unixových systémech

Pro obecné unixové systémy, které nemusí obsahovat žádný systém balíčků, jsou určeny předkompilované binární soubory, které jsou na domovské stránce programu k dispozici zabalené pomocí utility zip do jednoho archivního souboru. Pro verzi 0.7.1 existuje pouze jeden archivní soubor, verze 0.8.0 je dostupná ve dvou archivech, které se liší tím, které knihovny (a tím pádem i funkce) obsahují. Základní verze má velikost cca 3 MB, plná verze potom 8 MB. Verze se liší podle toho, zda podporují vektorový souborový formát SVG. Po rozbalení jednoho z archivů vznikne adresářová struktura, v níž se (mimo jiné) nachází i soubor freemind.jar, který je možné spustit pomocí následujícího příkazu (samozřejmě za předpokladu, že je nainstalované JRE):

java -jar freemind.jar

Poznámka: soubory typu .jar jsou ve skutečnosti také archivy ve formátu ZIP (nebo v nezkomprimovaném formátu). Po rozbalení archivu freemind.jar zjistíme, že mimo přeložených javovských tříd obsahuje i několik souborů s koncovkou .properties. V těchto souborech jsou v několika jazycích zapsány řetězce používané při zobrazování všech textů v grafickém uživatelském rozhraní. Editací těchto souborů a následným zpětným vytvořením archivu freemind.jar (například pomocí utility jar či zip) je možné například dokončit překlad české verze (v současnosti je v novější verzi proveden překlad cca dvou třetin všech textů).

3.3 Instalační balíčky pro vybrané distribuce Linuxu

V současné době jsou oficiálně k dispozici instalační balíčky pro dva linuxové balíčkovací systémy - Red Hatu a Debianu. Přímo na oficiálních stránkách FreeMindu (freemind.sourceforge.net) jsou odkazy na stránky obsahující tyto instalační balíčky. Po stažení daného souboru, který má podle verze a typu balíčkovacího systému jméno freemind_0.8.x-1_all.deb nebo freemind-0.8.x-1.noarch.rpm je možné FreeMind nainstalovat obvyklým způsobem. Je však zapotřebí dát pozor na to, že verze 0.8.0 obsahuje v balíku pouze základní program, přičemž knihovny pro rozšíření možnosti aplikace (například pro export do vektorového formátu SVG) jsou uloženy ve zvláštním balíku.

Obrázek 3: FreeMind 0.8.0 na Linuxovém desktopu

3.4 Instalace na systémech Microsoft Windows

Instalace na operačních systémech Microsoft Windows probíhá velmi jednoduše. Stačí spustit stažený instalační program, který se pouze zeptá na umístění spustitelných i datových souborů aplikace, asociaci se soubory s koncovkou .mm a umístění ikony s programem na pracovní plochu. Instalační program je na výše uvedené oficiální stránce dostupný jak pro verzi 0.7.1 (cca 750 kB), tak i pro verzi 0.8.0 (3 MB bez podpory SVG a 8 MB s podporou SVG). Po instalaci je možné ušetřit místo na disku tak, že se smaže obsah podadresáře backup - tento podadresář totiž obsahuje přesnou kopii právě nainstalovaného celého balíku.

Na třicetidvoubitových systémech Microsoft Windows je možné pro spouštění aplikace FreeMind použít spustitelný soubor nazvaný jednoduše FreeMind.exe. Tento soubor interně nedělá nic jiného, než je spuštění javovské aplikace umístěné v balíku FreeMind.jar. Jedná se o aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním, pro jejíž běh se nemusí vytvářet nové konzolové okno. Alternativně je možné FreeMind spustit jedním z následujících příkazů, u nichž se přímo zavolá interpreter Javy java nebo GUI verze interpreteru javaw se zadaným balíkem obsahujícím všechny .class soubory:

java -jar freemind.jar
javaw -jar freemind.jar

Interpreter si v balíku automaticky vyhledá metodu public static void main, kterou spustí. Pokud při spouštění či běhu FreeMindu dochází k potížím, je nejvhodnější aplikaci spouštět pomocí interpreteru java (nikoli javaw nebo pomocí souboru FreeMind.exe) a přečíst si případné chybové hlášky přímo z konzole, případně provést přesměrování do logovacího souboru.

Obrázek 3: FreeMind 0.8.0 na systému Microsoft Windows 98 se "systémovým" skinem

Obrázek 5: FreeMind 0.8.0 na systému Microsoft Windows 98 se skinem 'Metal'

4. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

V dalším pokračování tohoto seriálu si popíšeme pracovní prostředí aplikace FreeMind spolu s nejdůležitějšími ovládacími prvky.