Slax 5.0.7

22. 3. 2006 | Martin Tesař

Články - Slax 5.0.7  

Slax je linuxová live distribuce, která se díky velikosti pouhých 188 MB vejde na mini-CD (o průměru 8 cm), případně na flash disk. Článek popisuje zkušenosti s verzí 5.0.7 Czech Edition a protože se zaměřuje hlavně na nováčky, upozorňuje především na problémy, které mohou uživatele potkat.

Slax se stal za necelé čtyři roky své existence coby malá linuxová distribuce ve světě Linuxu pojmem. Pro nováčky ve světě Linuxu budiž řečeno aspoň tolik, že live distribuce Linuxu je operační systém běžící kompletně z CD-ROM nebo flash disku, které můžete nosit v kapsičce u vesty nebo v peněžence a v případě potřeby jej nastartovat na kterémkoliv cizím počítači.

Slax je jedna z nejvyzrálejších distribucí tohoto druhu. Vlastence může navíc těšit, že tvůrcem je Čech, Tomáš Matějíček, díky čemuž existuje dokonce zvláštní české vydání (Czech Edition), které nabízí vyladěný linuxový operační systém (téměř) kompletně počeštěný, jejíž zatím poslední verzi 5.0.7 z konce ledna 2006 se věnuje následující recenze.

K čemu je live distribuce dobrá

Stručně řečeno, k pohodlné práci v navyklém prostředí na cestách, k opravě nefunkčních systémů (linuxových) či alespoň záchraně dat z těch většinově rozšířených, k prezentaci Linuxu, i jen tak pro potěšení z běhu něčeho tak složitého, jako je operační systém z něčeho tak jednoduchého, jako je placka CD-ROM. Někdy zkrátka nemáte možnost nebo chuť tahat s sebou notebook nebo iPod, a navzdory pokročilé miniaturizaci technologií se ještě i dnes můžete ocitnout v situaci, kdy v hotelovém pokoji, na koleji nebo v ubytovně máte přístup k cizímu počítači...

Tedy, počítači, v takových prostorách zpravidla trošku předpotopní mašince, většinou neudržované, na které se plácá beznadějně zavirovaný a zoufalými pokusy předchozích hostů rozdrbaný systém (včetně jejich dokumentů, mailů a historií webových stránek, které navštívili) Windows, často ještě 98. Máte sice teoreticky přístup k internetu, ale systém padá jako přezrálé švestky a dostupný personál se v tom nevyzná a ani nejeví ochotu se angažovat v takové nebezpečné věci, jako jsou počítače. Navíc pokud jste v cizině, tak můžete dát skoro krk za to, že administrátor na češtinu při nastavování systému nepamatoval.

V takové konstelaci pak potřebujete napsat nějaký dopis, poslat e-mail přes web, spravovat svoje webové stránky, zaflamovat si ve svém oblíbeném fóru na abíčku nebo si jen v klidu zasurfovat, aniž pak budete muset svoje stopy složitě mazat. Trn z paty vám může vytrhnout právě live distribuce Linuxu, třeba právě Slax.

V praxi: startujeme

K běhu potřebujete pouze funkční CD-ROM nebo DVD-ROM mechaniku či USB port, z nichž se dá bootovat (což bývá většinou na takovém cizím "zčuněném" počítači povoleno, nebo se nezřídka při bootování můžete dostat stiskem kombinace kláves do BIOSu a povolit to tam ručně).

Co naopak nepotřebujete, je pevný disk (ovšem pokud se na počítači nachází linuxový swapovací oddíl, Slax jej automaticky využije), tím méně nějaký operační systém na disku - což oceníte v horkých chvilkách, kdy se vám nedaří z pevného disku nabootovat do nainstalovaného systému.

Teorie vypadá vždycky o chlup lépe než barvitá praxe, a tak se potkáte samozřejmě s několika omezeními "báječného" operačního systému z kapsičky u vesty.

Jako první si řekněme, že si Slax užijete zejména na strojích s více než 256 MB operační paměti (RAM), navzdory doporučené minimální konfiguraci (pro start do příkazové řádky 36 MB, pro start grafického rozhraní s lehkým okenním manažerem Fluxbox 64 MB a aspoň 144 MB pro běh desktopového prostředí KDE).

Pokud má totiž počítač dostatek RAM, tedy více než 256 MB, můžete použít skvělou vychytávku: možnost při bootování natáhnout kompletní ISO obraz Slaxu do RAM a uvolnit tak CD mechaniku. Reakce systému jsou pak samozřejmě svižnější, neboť rychlosti přístupu k RAM se žádná mechanika nemůže rovnat. Před startem systému stačí napsat na příkazovou řádku:

 slax copy2ram 

Obsah komprimovaného CD se překopíruje do operační paměti a mechanika automaticky CD vysune. Další zrada se může týkat problematického hardware, s nímž automatická konfigurace Slaxu odmítne spolupracovat. Pro tento případ je tu řada tzv. cheatcodes, tedy parametrů jádra, kterými můžete start systému ovlivnit (např. nohotplug, noagp apod.).

Třeba také říci, že pauza před startem systému je minimální (asi 5 sekund), v těch musíte stihnout stisknout alespoň nějakou klávesu a pak pomocí klávesy F1 vyvolat stručnou nápovědu. Uživatelé navyklí na start systému (ať už Linuxu nebo Windows) rovnou do grafického prostředí by pak mohli být zaskočeni způsobem startu Slaxu: nejdříve se dostanete do černé konsole, byť osvěžené zeleným čtyřlístkem.

Tam teprve se musíte přihlásit (login) jako root s heslem toor a pak spustit povelem startx (případně guifast) grafické prostředí. Doporučeno může být též před startem grafického prostředí příkazem xconf nechat provést automatickou detekci a konfiguraci grafické karty, monitoru, klávesnice a myši. Když jsem ji neprovedl já, byla obrazovka pouze poněkud posunuta doprava, po automatické konfiguraci bylo vše v pořádku. Jak údaje k přihlášení, tak tyto příkazy jsou česky vypsány na úvodní obrazovce a nemusíte si je tedy pamatovat.

V rámci startu si proberme i řešení vypínání: Úvodní obrazovka radí použít známý trojhmat Ctrl+Alt+Del, který zahájí reboot systému. Zejména pokud jste pracovali na pevných discích, je po ukončení KDE, kde vás "Odhlásit se" a "Ukončit současnou relaci" vrátí do příkazové řádky, vhodné tento způsob použít: procedura zajistí spolehlivé odpojení pevných disků a vysunutí CD ze všech mechanik.

Ukládání konfigurace a dokumentů

V live distribuci Linuxu je velmi důležité, abyste mohli ukládat rozpracované dokumenty nebo případně konfiguraci systému. V live distribuci se vytvořené (a do RAM ukládané) dokumenty nebo konfigurace bez zálohování na zvláštní místo ztrácí, jakmile systém vypnete (nebo je-li vám vypnut, např. při výpadku proudu).

Je-li v počítači disketová, CD-RW nebo DVD-RW mechanika, je možné díky programovému vybavení ukládat na tato média. To předpokládá, že ještě používáte zastaralé diskety a že máte příslušnou CD nebo DVD mechaniku volnou (tj. že jste nastartovali v režimu copy2ram). Lépe jsou na tom zřejmě majitelé flash disku.

Máte-li naopak přístup k internetu, umožňuje Slax využít daleko pohodlnější způsob ukládání dat: přímo na web. Nabízí nástroj KNetAttach, s jehož pomocí můžete ukládat přímo buď do již připravené webové složky, nebo si můžete otevřít přímo FTP přístup k vlastnímu účtu, s nímž pak pracujete jako s obvyklým adresářem (složkou na dokumenty).

Nemáte-li jinou možnost než ukládání na disketu, stačí startovat s parametrem slax floppy, který zajistí automatické připojení diskety do adresáře /mnt/floppy a všechno, co do něj uložíte, bude uloženo také na disketu. Lze samozřejmě připojit disketu běžným "linuxovým" způsobem, totiž příkazem mount; chcete-li disketu v průběhu práce vyměnit, nezbyde vám než provést ručně:

 umount /mnt/floppy
 mount /dev/floppy/O /mnt/floppy

Zvláštní případ je ukládání navolené konfigurace, tj. když už si nastavíte systém (např. přístup k internetu) k obrazu svému, nechcete stejnou proceduru opakovat stále znova. I na to je ve Slaxu teoreticky pamatováno. Použít můžete podle dokumentace několik způsobů: buď rovnou při startu zadat:

 webconfig=hesloheslo 

(heslo musí mít nejméně 10 znaků a mělo by být jedinečné, protože zároveň slouží k identifikaci na webovém serveru Slaxu, kam se konfigurace ukládá).

 webconfig=ask  

způsobí, že budete při startu a při vypnutí na přístupové heslo dotázáni.

Uložit konfiguraci můžete z již běžícího Slaxu povelem z příkazového řádku:

 websave [hesloheslo] 

případně uloženou konfiguraci natáhnout:

 webrestore [hesloheslo] 

Zálohovány mají být podle dokumentace adresáře /etc, /root, /home a /var (kromě /var/log a /var/run) a k dispozici je údajně celých 8 MB pro sezení. Z konfiguračních dat je vytvořen soubor - a ten pak automaticky uploadován na server. Doporučuje se však celou proceduru před ostrým nasazením několikrát vyzkoušet a pochopitelně raději nezálohovat tímto způsobem choulostivá data jako různá přístupová hesla nebo důvěrné dokumenty. Za sebe musím říci, že se mi tímto způsobem nedařilo v době testování konfigurace ukládat ani načítat a že by si tento způsob patrně zasloužil extra analýzu, případně dopracování.

Programová výbava: práce i zábava

V recenzované verzi Slaxu je nainstalováno KDE 3.5.0 a odpovídající vybrané "kancelářské" vybavení: Slax se snaží maximálně využít nabídky KDE a zbytečně aplikace nezdvojovat. Spustit lze jako nouzové řešení "lehký" okenní manažer Fluxbox, jenž ale není příliš vyladěný, tedy určený pro nezkušené uživatele, a proto se jím nebudu v článku zabývat.

Jako textový procesor slouží KWord (1.4.1), pro tvorbu tabulek KSpread, jako tvůrce prezentací KPresenter. Použil jsem KWord ve Slaxu pro psaní několika kratších textů (včetně tohoto) a své úlohy jednoduchého textového procesoru se zhostil se ctí. Uživatelé uvítají, že lze ukládat dokumenty do formátu OASIS OpenDocument Text (.odt), s nímž pracuje OpenOffice.org, a tedy že text bude přístupný i pro uživatele, kteří KWord nemají. Ukládání je samozřejmě možné v širokém spektru formátů, od formátu čím dál oblíbenějšího procesoru Abiword přes SGML dokument až po Rich Text Format (.rtf), který by měl otevřít bez větších problémů i MS Word. Samozřejmě je moudré práci a převody komplexnějších a důležitých dokumentů a prezentací raději ověřit předem, neboť převody mezi formáty nejsou nikdy dokonalé.

K dispozici je několik základních KDE programů, jako jsou nezbytný webový prohlížeč a souborový manažer v jednom Konqueror, textové editory KWrite a Kate, vědecká kalkulačka KCalc, snímač obrazovky KSnapshot, mailový klient Kmail, kromě toho vypalovací program K3B, prohlížeč PDF souborů KPDF, prohlížeč obrázků Kuickshow, jednoduchý kreslící program KolourPaint, archivační nástroj Ark, čtečka RSS kanálu Akregator, vzdálené připojení pracovní plochy Krcd, instant messenger (ICQ, IRC, Jabber atd.) Kopete.

A propos připojení k internetu: máte-li štěstí, obstará ji za vás automatická konfigurace DHCP již při startu a nemusíte sahat na nic, chcete-li zprovoznit připojení přes modem či zadat ručně potřebné údaje, je k dispozici nástroj KPPP resp. možnost zadat do příkazové řádky povely:

 ifconfig eth0 123.123.123.123 netmask 255.255.255.0
 route add default gateway 123.123.123.1
 echo "nameserver 123.123.123.10" >> /etc/resolv.conf

Zastoupeny jsou i multimediální aplikace: Kliknutí na stream internetového rádia ve formátu WMA (.asx) nabídne otevření přehrávače KPlayer (dříve KMPlayer) - a hraje to. Zklamáním skončily ovšem pokusy o přímé přehrání formátů OGG a MP3 jako streamů z internetu: dialog KDE nabídne aplikaci Noatun, ta však místo hraní pravidelně spadne. MP3 uložené na pevném disku Noatun oproti tomu přehraje bez problémů. Kromě toho je k dispozici ještě přehrávač hudby JuK (jakýsi jukebox, kam můžete umístit své playlisty) a také KsCD pro přehrávání klasických audio CD.

Přehrát DVD už není pro nezkušené až tak triviální, protože v menu KPlayeru patřičná položka chybí. Je třeba otevřít buď zařízení, kde se DVD nachází (přes menu Soubor > Otevřít a vyhledat v adresáři /dev), nebo zapsat přímo do dialogu Otevřít URL: /dev/dvd. Jistě by prospělo inspirovat se např. na první pohled přehledným startovacím prostředí z Kaffeine. KPlayer je na slabších systémech také poněkud náročnější na výkon CPU než třeba Xine: ve výchozím nastavení se na takovém PII se 400 MHz na film z DVD lze dívat, pouze když omluvíte občasné trhnutí zvuku i obrazu.

Pro spíše zkušenější "linuxáky" a pro práci v textovém režimu je určen textový editor Elvis (2.2.0), který vychází z Vi a díky víceméně kompatibilním vlastnostem i ovládání poslouží navzdory menší velikosti jako náhrada fanouškům editoru Vim (dvoudílný článek o editoru Elvis ve srovnání s Vim napsal před rokem pro Root.cz Pavel Tišnovský: VIM2ELVIS).

Zařazen je i konzolový e-mailový klient Mutt (viz článek Jan Fuchse Mutt - jak začít), samozřejmě souborový manažer Midnight Commander a textový webový prohlížeč Lynx. Sada nástrojů samozřejmě není kompletní, ale Slax se evidentně zaměřuje více na uživatele než na administrátory a ti zkušení mají na výběr řadu jiných live distribucí použitelných coby rescue (záchranné) CD s potřebnými nástroji. Přesto je Slax použitelný i pro základní práci v konzoli coby záchranný nástroj.

Slax připojuje všechny nalezené a podporované oddíly pevných disků, včetně těch se souborovými systémy FAT32 a NTFS, tedy i ty windowsovské. Pozor, ty linuxové automaticky i pro možnost zápisu, což sice ulehčuje opravy, ale také představuje při neopatrné manipulaci potenciální riziko pro nainstalované systémy. Oddíly FAT32 a NTFS jsou připojovány automaticky naštěstí jen pro čtení, nemělo by se vám tedy stát, že nevědomky poškodíte nějaká Windows. Ostatně, chcete-li si být úplně jisti, že nebudete pevný disk potřebovat, je možné startovat s parametrem nohd, a tak zabránit připojování jakýchkoliv pevných disků.

Mouchy a nedodělky

Tím se dostáváme k několika na první pohled zřejmým "mouchám" této jinak skvělé distribuce, jejichž přítomnost mrzí tím spíše, že by se daly s trochou péče snadno vychytat. Většina z nich se týká výchozího nastavení a pro zkušené uživatele Linuxu resp. KDE jejich náprava nepředstavuje žádný problém.

Nicméně jistě všichni, kdo pracovali častěji s nějakou live distribucí Linuxu, mi dají za pravdu v tom, že v případě nouze, kdy se live distribuce Linuxu zejména použije, nemáme chuť upravovat si samozřejmosti. Vyladěný předvýběr je v takovém případě mnohem lepší než ponechat výchozí nastavení, které vyhoví jen málokomu.

I když použijete při startu české verze (Czech Edition) boot parametr lang=cs (který je vlastně zbytečný), není po startu KDE připravena česká klávesnice a místo očekávané vlaječky Kbd se objeví bílý flek s nápisem "err" jako chyba.

Českou klávesnici je proto nutné přidat ručně pomocí KDE-menu Nastavení (po kliknutí na ikonku vlaječky) nebo Ovládacího centra. Toto nastavení bohužel záloha pomocí webconfig nezachová. Zatímco pamatuji doby, kdy byla ve Slaxu dostupná pouze česká klávesnice QWERTY, je to nyní přesně naopak, nyní je "česká" pouze QWERTZ, což může zklamat ty, kteří si na QWERTY navykli.

Písmo Luxi nepůsobí příliš esteticky, a i když lze pochopit, že práce ve Slaxu bude často nouzová, nebylo by možná od věci přidat k české verzi nějaké lepší písmo odvozené od přítomného Vera BitStream (které je kvůli absenci diakritických značek pro češtinu stejně nepoužitelné), např. vynikající DejaVu, jakož i nastavit ho jako výchozí písmo v KDE.

V terminálu Konsole je nastaveno coby výchozí miniaturní a tedy nečitelné písmo, a to i na 19" monitoru v rozlišení 1024x768. Jak vypadá při větším rozlišení nebo naopak na menším starém monitoru, to si raději ani nepředstavuji. Navíc nejsou jako výchozí české fonty, což se projeví nejpozději při startu Midnight Commanderu, který naopak česky je, čtverečky namísto písmen s diakritikou. Nastavení fontů Konsole je tedy opět třeba provést ručně, stejně jako v Kate, chcete-li psát a číst česky.

Osobně bych uvítal kromě lepších českých přibalení i některých nelatinských fontů, aspoň hláskových, jako je řečtina, ruština, arabština a hebrejština a umožnit psaní textu směrem RTL (right-to-left), pravděpodobně by to nestálo příliš námahy ani prostoru. Zájemci o dálněvýchodní variantu (japonština, korejština, čínština) by možná mohli pomoci s příslušnou extra verzí. Také připojit aspoň kontrolu pravopisu těch nejužívanějších cizích jazyků (angličtina, němčina, francouzština) k přítomné češtině by jistě stálo za úvahu - tak by se mohl stát Slax skutečně pracovním nástrojem na cesty.

Konqueror by mohl mít nastavenu výchozí vyhledávací službu, např. Google, aby se dalo hledat rovnou z adresového řádku prohlížeče a nemusela se výchozí služba ručně nastavovat. Taktéž poněkud otravné výchozí otvírání odkazů v nových oknech namísto nových panelů/záložek by si zasloužilo korigovat. Vedle toho už působí jen jako drobnost, že matematický editor KWordu má jako výchozí nastaveno v systému nepřítomné písmo Times, čímž je prakticky nepoužitelný.

Řada těchto nastavení je víceméně triviální pro autora distribuce a přitom by maximálně vylepšily dojem z ní. Nelze se než přimluvit, aby byla kromě funkčnosti jednotlivých aplikací věnována pozornost také takovým a podobným maličkostem.

Bonusy pro kutily

Tvůrce Slaxu nabízí ve spolupráci s mezitím docela živou komunitou uživatelů řadu přídavných modulů, s jejichž pomocí si můžete Slax upravit podle svého gusta a potřeb. Spuštění modulů pomocí parametru uselivemod může však způsobit zatuhnutí systému, což se mi také při pokusu s modulem libxine skutečně stalo - příčinou je patrně nějaký bug UnionFS a lze doufat, že příští verze budou v tomto směru méně problémové.

Dobrým nápadem jsou "special editions" Slaxu, upravené verze pro různé speciální účely, např. PopCorn (obsahuje desktop XFCE, Firefox, beep-XMMS, Gaim, Abiword), Kill Bill (zaměření na spolupráci s aplikacemi pro Windows, obsahuje Wine, Dosbox a Qemu), Server Edition (včetně služeb DNS, DHCP, SMB, HTTP, FTP, MySQL, SMTP, POP3, IMAP, SSH) či minimalistické Frodo (pouze konzolový základ pro ostatní verze Slaxu). A pokud máte ambice vyrobit si na bázi Slaxu live CD zcela vlastní, nabízí k tomu autor řadu skriptů a návod.

Na závěr bych se měl ještě kvůli úplnosti zmínit o instalaci Slaxu na pevný disk, vzhledem k recenzované verzi to ale udělám jen krátce, neboť sám tvůrce varuje, že tato verze může mít s instalací na pevný disk problémy. Předchozí verze si však soudě podle diskusí ve fóru nainstalovala bez větších problémů řada lidí. Vlastnosti a konfigurace Slaxu na pevném disku se však mohou od live stavu značně lišit, proto neočekávejte automaticky stejnou funkčnost, tím spíše, že ani tvůrce distribuce není a nikdy příliš nebyl nakloněn tomuto způsobu užití Slaxu a doporučuje v takovém případě sáhnout po plnohodnotné distribuci originálního Slackware.

Shrnuto

Slax je příkladem úspěšného projektu: skvělý nápad malé live distribuce a jeho důsledné, stále se zdokonalující provedení. Pro náročného (tedy nezkušeného) uživatele je však třeba označit ho stále ještě jako stádium "beta", tedy v podstatě funkční, ale nevychytaný. I přes zmíněné (snadno odstranitelné) nedostatky může však Slax směle aspirovat na místo ve výstavní skříni Linuxu a důstojně se řadí vedle projektů, jako je průkopnický Knoppix nebo následováníhodný vyladěný Kanotix.

Poznámka: Na Slaxu je založen např. ABC Linux 2005.

Doplněk k verzi Slax 5.0.8

Protože nedlouho po zveřejnění této recenze vyšla nová udržovací verze Slaxu označená jako 5.0.8, přidávám aktualizaci některých výše uvedených kritických pasáží:

Nejznatelnější zlepšení je tentokrát připravená česká klávesnice hned po startu grafického prostředí KDE (pravděpodobně kvůli bugu v Xorg - viz diskuse pod článekm - ale stále pouze QWERTZ). Také v terminálovém programu Konsole je nastaveno české písmo jako výchozí a nemusíte je tedy před spouštěním Midnight Commanderu upravovat; stejně jako je již možné díky úpravě písma vložit v KWordu do dokumentu matematický vzorec.

Další hlavní změna asi je, že ačkoliv číslování naznačuje pouze udržovací verzi, postatně se změnila práce s operační pamětí. Slax nyní využívá pouze asi 60 % RAM coby virtuální pevný disk (oproti 90 % verzí předchozích), což výrazně omezuje uživatele se slabší konfigurací počítače: abyste totiž mohli použít v článku zmiňovaný startovací parametr copy2ram, bude u Slaxu 5.0.8 třeba odhadem nejméně 512 MB fyzické RAM, navzdory v nápovědě stále uvedeným 256 MB.