Portál AbcLinuxu, 16. dubna 2024 22:58
Fedora Core je mrtva, ať žije Fedora. Ano, i tak by mohlo znít motto sedmé verze této distribuce. Jednou z hlavních novinek je totiž spojení repozitářů Extras a Core do jednoho repozitáře Fedora. Pojďme se společně podívat, co se od minulé verze změnilo.
Hlavní novinkou v oblasti instalace je nová instalační metoda. Počínaje Fedora 7 jsou totiž k dispozici dvě Live CD s možností instalace z nich. Jedno je založené na Gnome, druhé na KDE. Třetí možností, jak nainstalovat Fedoru, je tradiční DVD spin. Jeho obdoba, dříve 5 CD, již bohužel neexistuje; chcete-li tedy Fedoru instalovat pomocí CD, můžete tak učinit pouze po způsobu Ubuntu z jednoho Live CD.
DVD Spin je již tradiční metoda, jak nainstalovat Fedoru. A první novinka na vás vyskočí hned při bootování. Poprvé v historii Fedory byl totiž použit GRUB a to ve stejném stylu, jaký bude i po instalaci, tedy s novým balónovým tématem Flying High. Na výběr vám dá mezi textovou a grafickou instalací, nabootováním do stávajícího systému a záchranným módem.
Vyberme tedy grafickou instalaci a pokračujme dál. V textovém režimu se nás ještě zeptá, zda-li chceme zkontrolovat DVD, a pak již naběhne grafický instalátor Fedory – Anaconda. Opět zde figuruje, dle mého názoru pěkně zpracované, balónové téma. Po úvodní obrazovce instalátoru následuje výběr jazyka a dále si vybereme klávesnici (opět máme na výběr mj. mezi českými qwerty a qwertz).
Dalším krokem je pak nastavení oddílů; zde se oproti Fedoře 6 změnily pouze názvy disků, které nyní začínají písmeny sd. To je důsledek použití nového ata driveru. Je dobré si buď zašrktnout políčko Prohlédnout a upravit rozložení oddílů, nebo, obzvláště v případě, že děláte „upgrade“, vybrat vlastní rozložení. Na další stránce si pak můžeme prohlédnout, případně doupravit jednotlivé oddíly. V případě, že instalujete systém na stávající rozložení, stačí pouze nastavit, které oddíly zformátovat, a přiřadit všem cestu připojení.
Dále pak nastavíme GRUB. Můžeme zde pro větší bezpečnost použít i heslo. Další je na řadě síť, nastavení časové zóny, heslo pro správce systému (root) a pak již očekávaný výběr balíčků. Můžete zaškrtnout „Kancelář a Produktivita“, „Vývoj software“ a „Web Server“. Pro podrobnější nastavení je zde volba „Upravit teď“, čímž se nám výběr balíčků na další stránce ukáže ve své podrobnější formě. Také lze, podobně jako ve Fedora Core 6, aktivovat další repozitáře (například livnu). Pak už nás přivítá pouze obrazovka s doplňujícími informacemi k instalaci a po kliknutí na Další se začne instalovat systém. Instalace je docela svižná a dá se celá stihnout (v závislosti na použitém HW a počtu balíčků) kolem půl hodiny.
Instalace proběhla úspěšně a po restartu počítače na nás vyskočí obrazovka Grubu. Vzhledově je totožná s Grubem, který známe již z instalace. Necháme tedy dojet třísekundové odpočítávání a začne nám nabíhat systém. Po chvíli strávené v textovém režimu se zapne rhgb (Red Hat Graphical Boot), který je opět s balónovým tématem a musím uznat, že tentokrát se opravdu povedl. Po naběhnutí všech nastavených služeb nás pak přivítá obrazovka zvaná First Boot, opět s dominujícím balónovým tématem.
Ve Fedoře 7 jde konkrétně o posledních 7 instalačních kroků. Po uvítání nás čekají licenční informace, které byly tentokráte zjednodušeny a zkráceny. Uživatel je tak seznámen se základním rysem licenční smlouvy této distribuce a na EULU je zde pouze uveden odkaz. Také již není vyžadován souhlas s těmito podmínkami. Místo klasického checkboxu vás uvítá pouze text znějící: „Rozumím a prosím pokračovat.“ Na další obrazovce nás čeká již tradiční nastavení firewalu a pak SELinuxu. Standardní nastavení je „Vynucující“, nicméně myslím, že tuto dodatečnou ochranu můžete s klidným srdcem vypnout a ušetřit si tak případně budoucí potíže s porušováním toho či ono zákazu…
Na další obrazovce, již tradičně, nastavíme čas; můžeme též nastavit NTP (síťový časový protokol). A nyní nás čeká další novinka Fedory 7, a to dobrovolná možnost odeslání hardwarového profilu pomocí programu smolt. Tato nová funkce by měla pomoci vývojářům Fedory k získání informací o používaném HW a pomoci tak zlepšit neutěšenou situaci ohledně podpory HW v Linuxu. Pokud se rozhodneme profil neodeslat, budeme ještě jednou dotázáni, zda si to ještě nechceme rozmyslet. Poslední obrazovka je pak věnována vytvoření uživatelského účtu. Zajímavostí je, že pokud použijete příliš jednoduché heslo, jako například svoje jméno, vyskočí okénko s varováním.
Po nainstalování Fedory 7 máme k dispozici jeden repozitář nazvaný Fedora, který obsahuje téměř 8000 balíčků, a vznikl spojením původních Core a Extras. V tomto repozitáři najdeme lecos, co potřebujeme k přehrávání multimédií, které nejsou zatíženy žádným patentem, tedy například theory a vorbisu a formátů ogg nebo mkv (matroska). Pokud však chceme mít z naší Fedory opravdu multimediální stroj, musíme doinstalovat i tzv. dirty stuff - pomocí neoficiálních repozitářů. Je dobré si vybrat buď livnu nebo kombinaci freshrpms/dries. Rozhodně je nemíchjte dohromady, akorát byste se dostali do zbytečných problémů. Doporučováným repoziářem na fedoraforum.org je livna (a tu používám i já). Proto popíšu postup s pomocí tohoto repozitáře.
Nejprve nainstalujeme balíček livna-release. To můžeme udělat například tak, že ho stáhneme a otevřeme pomocí „Instalátoru balíčků“. Tím si zaktivujeme tento repozitář. Nyní stačí otevřít terminál, přihlásit se jako root (su -) a zadat následující příkaz, který nám nainstaluje všechny potřebné knihovny:
yum install gstreamer-plugins-bad gstreamer-plugins-ugly \ xine-lib-extras-nonfree libdvdplay libdvdnav libdvdcss
Dále pak již stačí buď používat Totem (s použitím gstreameru), nebo si nainstalovat svoje oblíbené přehrávače. Mezi ty, které máme s danou konfigurací k dispozici, patří například MPlayer, VLC, Xine, gxine, Kaffeine, Amarok, Listen, Audacious a další. Pokud chceme používat Totem s použitím xine-lib enginu, je potřeba odinstalovat balíčky totem, totem-mozplugin (pokud je nainstalován) a totem-plparser a nainstalovat totem-xine-plparser, totem-xine a totem-xine-mozplugin (pokud chceme Totem používat i jako plugin v Mozille).
Co se týče ovladačů ke grafickým kartám, tak pro karty Intel máme k dispozici ovladače intel (default) a i810, pro nVidii je k dispozici tradiční nv, pak je ve Fedoře k nalezení i (spíše experimentální) nouveau a z livny si můžete nainstalovat proprietární ovladač od nVidie (yum install kmod-nvidia). U ATI pak máme na výběr z otevřeného ovladače radeon, nebo si můžeme z livny nainstalovat proprietární fglrx (yum install kmod-fglrx), který ovšem - dle mých informací - s Fedorou 7 zatím nefunguje. Nicméně, v nejbližší době by měla ATI vydat nový, funkční.
Pokud však chceme používat akcelerovaný desktop, tak moc na výběr nemáme. S AIGLX, které je součástí X.Org, fungují pouze ovladači od Intelu a proprietární ovladač od nVidie a ovladač radeon. Alternativní XGL je nutností, pokud chceme používat fglrx, bohužel však není k dispozici v oficiálním repozitáři. O problémech s akcelerovaným desktopem, mimo jiné, také hovoří počet příspěvků u how-to, které se zabývá tímto problémem na fedoraforum.org - byť ještě na Fedora Core 6 - Fedora 7 nepřináší v této oblasti žádné výrazné změny. V repozitáři je dostupný jak Beryl (0.2.0) tak Compiz (0.3.6).
Dalším často instalovaným proprietárním softwarem je flashplayer. V livně však můžeme najít LGPL náhradu swfdec (yum instal swfdec-mozilla), který dokáže mj. přehrát většinu videí z youtube.
Ve Fedoře 7 je obsažen kernel 2.6.21 a XOrg server 7.3. Dále máme k dispozici GNOME verze 2.18.0 a KDE verze 3.5.6. Standardní instalace nám, jako obvykle, jako základní prostředí nabízí GNOME. Podpora wifi karet by měla též být lepší, hlavně díky ovladačům z wireless-development stromu kernelu, než v předchozích verzích. A s následnými aktualizacemi se dá očekávat ještě další zlepšení, neboť například driver ipw3945 je poměrně rychle vyvíjen. Také byl přidán firmware k těm kartám, ke kterým je volně redistribuovatelný, tedy například ke kartám Intel.
Fedora 7 nám v základním DVD spinu dává k dispozici OpenOffice.org 2.2.0. Pokud instalujeme českou lokalizaci, měl by se automaticky nainstalovat i český slovník a dělení slov. Novinkou oproti Fedora Core 6 je zde, krom novější verze, oddělení slovníků a jejich zpřístupnění některým dalším aplikacím. V repozitáři jsou též k dispozici programy Abiword verze 2.4.6 a Gnumeric verze 1.6.3 pro uživatele Gnome a KOffice verze 1.6.2.
Co se týče webových aplikací, je ve Fedoře 7 obsažen Firefox verze 2.0.0.3 a Thunderbird 2.0.0.0. Dále si můžeme vybrat z alternativních prohlížečů, například Epiphany 2.18.1, minimalistického Dilla verze 0.8.6 nebo textového Elinksu a Lynxu. U mailových klientů máme též poměrně velký výběr, namátkou třeba Evolution verze 2.10.1, Claws 2.9.1 nebo Mutt verze 1.5.14. V kategorii IM můžeme používat například Pidgin (dříve Gaim) verze 2.0.0, Gajim verze 0.11.1 nebo například Kopete, který je součástí KDE. Pro sdílení souborů po Internetu pak máme k dispozici například BitTorrent verze 4.4.0 nebo v livně aMule verze 2.1.3.
Fotografie můžeme upravovat například v GIMPu verze 2.2.14, vytvářet vektorové obrázky v Inkscapu 0.45.1 a na 3D výtvory pak máme k dispozici Blender verze 2.44. Na editování videa máme v livně k dispozici například Avidemux 2.3.0 nebo Kino 0.9.5, na editaci zvuku pak oblíbený Audacity 1.3.2 (v případě oficiáního repozitáře) nebo audacity-nonfree 1.3.2 beta (v případě livny).
Fast user switching. Toto jedna z nejzásadnějších novinek Fedory 7, která by měla ulehčit práci s počítačem, na kterém se střídá více uživatelů. Dříve byly problémy například s právy ke zvukové kartě, pomalostí a nemotorností přepínání mezi jednotlivými uživateli. Dnes již ne. Tato nová funkce je založená na tzv. ConsoleKitu.
Vzhledem k tomu, že Live CD GNOME se příliš neliší od výchozího desktopu klasické instalace, rozhodl jsem se vložit screenshoty až do sekce Live CD. Live CD je jednou z novinek Fedory 7, a proto si zaslouží poměrně dost pozornosti, ale... Ke stažení jsou k dispozici verze i386 a x86_64, jenže druhá jmenovaná se již bohužel na CD nevejde, bylo by tedy asi logičtější pojmenovat ji Live DVD. Ale vzhledem k tomu, že co do použitých aplikací jsou obě mutace totožně, je asi rozumné, aby se jmenovaly stejně.
Nicméně, protože jsem neměl po ruce CD-RW, ale čtyřrychlostní DVD+RW, vypálil jsem stažený obraz na něj. Vše proběhlo bez problémů a po rebootu se zasunutým DVD mě přivítala obrazovka GRUBu. Opět ve stejném stylu jako u DVD spinu a u hotového systému. Dává mi na výběr ze tří možností. Jednak můžu používat Live CD, nebo ho můžu nechat načíst do RAM a pak už se o něj nestarat (nutno však dodat, že vzhledem k použitému softwaru je dobré mít nejméně 1 GB, lépe však ještě více) anebo mohu nechat CD (DVD) zkontrolovat a pak z něj nabootovat.
Protože mám jenom 512 MB RAM a protože jsem si chtěl ověřit, jestli se DVD vypálilo správně, zvolil jsem třetí možnost. Verifikace proběhla poměrně rychle a bezproblémově a začal tedy samotný start. Krom absence rhgb se příliš neliší od klasicého desktopu, takže se můžete těšit na start podpory bluetooth, tiskového serveru cups, nebo třeba startu sendmailu. Nutno dodat, že poměrně velkou část ze spouštěných služeb asi bude málokdo na Live CD používat, ale budiž. Nastavení výchozích služeb nikdy nebyla silná stránka Fedory a nová verze v tomto ohledu nepřináší žádné zlepšení.
Start byl (na to, že jde o Live CD) poměrně svižný a stejně tak i práce se systémem. Nejprve se přihlásíme s jedním jediným dostupným uživatelem (krom roota). Splést bychom se neměli, neboť gdm je zpracován s Face Browserem a lze se tedy přihlásit pouhým poklepáním myši na uživatele Fedora Live. Práce s Live CD je pomalejší než na klasickém desktopu, nicméně pomalá není. To se ovšem změní, pokud se vám podaří otevřít přiliš mnoho aplikací, které už se nevejdou do paměti. Při rozumném používání by však k výraznému zpomalení činnosti nemělo dojít - tím spíše, pokud jste si CD načetli do RAM.
Jedna z prvních věcí, o kterých jsem chtěl zjistit, jestli fungují, byl compiz. A skutečně. Protože mám grafickou kartu od Intelu, nebyly s compizem žádné potíže, a dokonce jsem ani nezaznamenal pomalost překreslování a podobně. Gumová okna i kostka je animováná krásně plynule.
Jedna z věcí, která je také nová, je možnost Instalace systému z Live CD. To je jistě vlasnost, která potěší. Protože je ale instalace, krom faktu, že se při ní můžete dále vesele věnovat rozpracované činnosti, téměř shodná s instalací z DVD spinu, nebudu jí zde rozebírat. Další věc, která jistě potěší, je velké množství písem a velmi dobré pokrytí znaků. Můžete tedy bez problémů číst a psát například japonské texty.
Jedna z důležitých vlastností Live CD je jistě i to, jak dokáže upravit současné nastavení disků. Jednak je zde k dispozici známý Logical Volume Management, který slouží ke správě LVM (a díky němuž si snadno můžete připojit svazek, který byste chtěli mít z Live CD dostupný) a jednak je zde GParted, a to včetně plné podpory ntfs díky balíku ntfs-3g.
Mezi aplikace, které zde najdeme, patří například Abiword a Gnumeric jako zástupci kancelářských aplikací (balík OpenOffice.org je příliš velký), v Gimpu můžeme upravovat fotky, brouzdat po webu můžeme díky Firefoxu, v Evolutionu si zase můžeme vyřídit elektronickou poštu. Ani „instantní“ komunikace však nezůstává pozadu. Textovou komunikaci zvládneme pomocí Pidgin a IP telefonii díky aplikaci zvané Ekiga.
Pro hráče jsou zde hry, které jsou součástí Gnome, takže si můžeme například zahrát sudoku nebo šachy. Jediným, avšak tradičním, zklamáním (i když zde hodně záleží na úhlu pohledu) je absence veškerého patentovaného softwaru, takže DVD si s Live CD nepřehrajete, ani svoji oblíbenou sbírku písní v mp3, ani oblíbené anime zakodóvané s H.264 kodekem. Určitou útěchou je, že alespoň otevřené formáty a kodeky, jako například flac, ogg, vorbis nebo theora, lze bezproblémově přehrát v Totemu nebo Rythmboxu. Také zde nechybí oblíbený Sound Juicer pro ripování hudebních CD.
Celkově bych práci s Gnome Live CD označil za příjemnou. Jedinou změnu, kterou jsem udělal při nastavování vzhledu, bylo přepnutí tapety na širokoúhlou verzi, která je na Live CD též k dispozici; rozlišení 1280x800 mi díky ovladači Intel funguje bez problémů. Též sadu aplikací považuji za poměrně dobře vybranou, pouze služby spouštěné při startu by mohly být nakonfigurované lépe. Celkově bych toto Live CD ohodnotil 9/10. Takže pokud máte rádi modrou barvu nebo Fedoru, nebo chcete mít při ruce Live CD, které se může leckdy hodit, a preferujete jako desktopové prostředí Gnome, tohle Live CD by vám určitě nemělo ve sbírce chybět. Také je to dobrá volba, pokud si chcete Fedoru 7 vyzkoušet, a v případě, že se vám zalíbí, ji, bez nutnosti stahovat celé DVD, nainstalovat.
A jedna poznámečka na závěr. Kdyby fungoval suspend to RAM, dal bych 9.5/10, bohužel, nefunguje. Chyba je v kernelu (byť v upstreamu) a kdyby nešlo o Live CD, tak není problém stáhnout si funkční verzi (například 3149), Live CD bohužel toto, pokud vím, neumožňuje.
Takže teď KDE. Toto Live CD se od předchozího liší hlavně použitým softwarem a použitím KDE místo GNOME. Musíme se tedy rozloučit s Gimpem, oplakat Firefox a Evolution a připravit se na nejhorší – v tomhle případě použití GParted v KDE based distribuci :-D. Protože už poměrně dlouho používám GNOME, nečekejte ode mne v této sekci žádnou chválu, neboť jsem zjistil, že KDE je pro mě spíše utrpení. Snad jediný kladný bod, který si u mě toto Live CD získalo, je použití Berylu místo Compizu. S tím se člověk vyřádí přece jenom více.
Takže nebudu chodit kolem horké kaše a abych moc nenaštval uživatele KDE, rovnou se podívám, co tu je. Takže na multimédia například AmaroK a Kaffeine (oba s enginem xine-lib), do kanceláře KOffice, na web Konqueror, kecátko Kopete a e-mailový program KMail. Pak tu jsou také tradiční konfigurační nástroje, na které jsme ve Fedoře zvyklí, uživatele KDE asi ale moc nepotěší, že jsou napsané v GTK+. Menu je již tradičně rozsáhlé (a pro mě trochu nepřehledné), aplikací na výběr je dost a dost a na sé si jistě přijdou i hračičkové, neboť her je tu asi třikrát více než v GNOME Live CD.
Kdybych měl toto Live CD hodnotit, tak v určitých věcech je stejné jako předchozí, takže nějaké body získá. Například za relativní rychlost a slušnou funkčnost. Bohužel už z principu ale nemůže dosáhnout nějak vysokého hodnocení, prostě proto, že se mi s ním pracovalo vyloženě špatně, což ovšem ale není vina Live CD, ale moje, neboť jsem již příliš zvyklý na GNOME. Takže se pokusím o co nejobjektivnější verdikt. Pokusím se popřemýšlet, jak se s ním bude pracovat uživateli KDE a… Hodnotím ho 8.5/10.
Pro uživatele KDE na Fedoře jistě cenný příspěvek do sbírky, taktéž pro uživatele zvyklé na KDE, kteří si chtějí zkusit Fedoru, je to ideální. Podobně, pokud chcete předvést, jaké všechny efekty, že ten Linux vlastně umí (tady se ale asi budete muset omezit jen na grafické karty od Intelu a pár karet od ATI, se kterými funguje 3D akcelerace pomocí ovladače radeon). Pro uživatele zvyklé na GNOME je to ztráta času.
Fedora 7 je kvalitní distribuce a nemohu se zbavit dojmu, že je stále, byť vydala KDE Live CD, gnomecentrická. Oproti Fedora Core 6 nabízí pár vylepšení (například lepší podporu wifi, fast user switching, tickless kernel), nové verze aplikací (například Firefox/Thunderbird 2, Gnome 2.18, Pidgin 2.0) a opět nový vzhled. Uživatele jiných distribucí asi ničím zásadním neosloví. Zajímavým faktem je zařazení nouveau ovladačů, byť nejsou zcela funkční (dle fedora wiki funguje pouze 2D vykreslování a ještě pomalu), ale to se v budoucnu jistě zlepší. Jedním z negativ je nefungující suspend to RAM, což je způsobno kernelem. Při nahrání některého ze starších kerenelů (konkrétně je to nefunkční počínaje verzí 3180) ale naopak funguje na větším počtu počítačů než doposud. Můžeme tedy doufat, že se v brzké době tento bug opraví. Celkově bych Fedoru 7 hodnotil 9/10.
Fedoru 7 bych doporučil hlavně současným uživatelům Fedory. Uživatele jiných distribucí sice také může nalákat, ale změny zde nejsou tak radikální, jako byly ve Fedora Core 6. Fedora 7 je kvalitní distribuce, která jistě ve srovnání s ostatními hrdě obstojí, a vývojáři odvedli velmi dobrou práci, byť není tentokrát tolik vidět.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.