Portál AbcLinuxu, 26. dubna 2024 00:05
Josef Hruška: „Pracuji na Ministerstvu vnitra v sekci rozvoje a projektového řízení ICT v oblasti veřejné správy. Do mé působnosti spadá zejména koordinace účasti ČR v programu IDABC Evropské unie. Druhou oblastí jsou aktivity na podporu využívání open-source softwaru ve veřejné správě.“ V rozhovoru je mimo jiné rozebírán Evropský návrh průvodce pro veřejné SW zakázky, který je reakcí na diskriminační tendry.
IDABC je speciální orgán Evropské komise, který má na starosti zpřístupňování eGovernment služeb Evropské unie veřejným správám, podnikatelům a občanům (zkratka IDABC zastupuje "Interoperable Delivery of European eGovernment Services to public Administrations, Businesses and Citizens"). Karel de Vriendt, který stojí v čele IDABC pro oblast open source softwaru, tvrdí, že mnoho softwarových tendrů v EU je nelegálních, neboť diskriminují open source tím, že přímo jmenují konkrétní proprietární software jako součást požadavku: "Proti těmto veřejným soutěžím je možné protestovat a v případě potřeby organizace, které soutěže vypisují, žalovat u soudu."
Na konferenci Open Source World byl proto zveřejněn návrh pravidel pro veřejné zakázky, který má pomoci zabránit tomu, aby byly tendry i nadále nakloněny konkrétním aplikačním řešením a/nebo dodavatelům. 20. října byl v rámci setkání IDABC OSS ve španělské Malaze představen dokument, který stanovuje principy pro nákup softwarových řešení ve státní správě. V současné době je uzavřeno připomínkovací období a očekává se schválení Evropskou komisí, po kterém bude dokument závazný.
Odkazy na OSOR.eu:
0) Představte se prosím čtenářům.
Josef Hruška, pracuji na Ministerstvu vnitra v sekci rozvoje a projektového řízení ICT v oblasti veřejné správy. Do mé působnosti spadá zejména koordinace účasti ČR v programu IDABC Evropské unie. Druhou oblastí jsou aktivity na podporu využívání open-source softwaru ve veřejné správě. Vzhledem k tomu, že IDABC je v oblasti podpory využívání OSS ve veřejné správě také velmi aktivní, nemohu zřejmě říci, kterou považuji za hlavní a vedlejší.
1) Víte už o návrhu tohoto dokumentu? Diskutovalo se o něm na vašem oddělení?
O návrhu vím. Zatím spíše předběžně, že dokument použijeme jako vstup pro plánovanou koncepci - strategii - z hlediska využívání open-source softwaru pro rozvoj e-governmentu.
2) Co si o něm myslíte? Vidíte nějaké nedostatky?
Považuji ho za dobrý a užitečný. Lidé, kteří ho zpracovávali, odvedli dobrou analytickou i metodickou práci. Jako ostatně (dohromady s IDABC) již poněkolikáté. O nedostatcích se asi zcela hovořit nedá, autoři sami v dokumentu deklarují, pro co je určen a s tímto se vypořádali dobře. Proto se nesnaží řešit např. otázku stanovení open-source strategie/politiky. Ale v jiné situaci se bude nacházet správní orgán při pořizování OSS a uplně v jiné se nachází, když chce např. být součástí OSS projektu, nebo ho vést a nebo podporovat.
3) Jak byste popsal situaci kolem softwarových tendrů v ČR? Víte o nějakých tendrech, které přímo určují konkrétního dodavatele?
Situaci popsat nemohu, protože se zadávacími podmínkami veřejných zakázek nepracuji.
4) Myslíte si, že bude mít dokument na situaci v ČR nějaký vliv?
Pokud se podaří zrealizovat záměr vytvořit strategii, ano.
5) Co si myslíte, že by dokázalo veřejnou správu naklonit blíže k open source?
Úřady, které využívají a chtějí využívat OSS ve svých ICT, to mají velmi těžké. Stále převažuje tendence na ně pohlížet jako na podivíny nebo rebelanty. Pokud jim chceme nějak ulehčit jejich bytí, je nutné pracovat s nimi dohromady, ujasnit si, jaké jsou možnosti, návrhy a s tím související postup.
Pomůže také, pokud se z hlediska rozvoje e-governmentu v ČR nebo rozvoji ICT rešení ve veřejné správě, začne více mluvit o interoperabilitě. O tom, že interoperabilita je souhrn společně dohodnutých pravidel. A že tato pravidla, tím i interoperabilita obecně, by měla být založena na otevřených standardech (normách a specifikacích, to jen pro zpřesnění terminologie) - protože to jsou SPOLEČNĚ DOHODNUTÁ pravidla.
Málo se využívá a rozvíjí schopnost orgánů veřejné správy opětovně využívat výsledků dosažených jiným orgánem veřejné správy např. v druhém koutě ČR, schopnost orgánu veřejné správy naopak dát své výsledky také k dispozici ostatním orgánům - a to s nejmenším možným počtem překážek (technických, právních, atd.) - a konečně schopnost dobrovolné vzájemné spolupráce mezi orgány veřejné správy. Když se podíváte na OSS jako na projekt, tedy způsob, jak vzniká software, vidíte, že tyto charakteristiky (opětovné využívání, sdílení a dobrovolná spolupráce) jsou přirozenými vlastnostmi open-source softwaru.
Na druhou stranu, pokud má veřejná správa skutečně využít příležitostí pro rozvoj svých služeb, které se jí naskytují díky OSS, tak se, podle mého názoru, bez prosazování a implementace otevřených standardů ve svých ICT neobejde.
6) Dokážete porovnat proprietární a open source software z hlediska nasazení ve veřejné správě? V čem vidíte největší slabiny a výhody open source?
Spíše kvantitativně. Není důvod se domnívat, že výsledky studií a průzkumů učiněnných např. projektem FLOSSPOLS Evropské unie nebo průzkum p. Tomáše Kejzlara (informatik na MěÚ Děčín) v rámci jeho diplomové práce, neodpovídají realitě. 40 % serverů ve veřejné správě ČR běží na OSS, zastoupení OSS na desktopech se pohybuje někde kolem 20 % (z pohledu jakékoliv aplikace). Trochu specifickým případem je nasazení operačního systému GNU/Linux na desktopech.
Úřad městkého obvodu Ostrava-Jih, dá se říci, kompletně běží na linuxových desktopech. Dále na úřadech, které jsou aktivní při nasazování OSS, je podíl zastoupení linuxového operačního systému na desktopech také mnohem větší (Děčín, Domažlice). Blansko zase např. používá kancelářský balík OpenOffice.org již od doby, kdy byl ještě ve verzi 0.9. Chcete-li se podívat na hezkou a nákladově efektivní implementaci open-source VoIP telefonní ústředny, navštivte Domažlice (i software telefonních přístrojů je linuxový), tam se také můžete pozeptat po zkušenostech s nasazením groupwarové aplikace.
Právě ty "vnitřní" charakteristiky open-source softwaru jsou pro většinu lidí z veřejné správy hůře uchopitelné. Takže za největší slabinu považuji jeho jakoby "nahodilé" nasazování, jednotlivé úřady jsou nechány víceméně na pospas vlastnímu osudu, i kvůli např. nedostatku informací pro veřejnou správu o otázkách souvisejících s open source. Z toho mi vyplývá mj. jedna věc: chybějící strategie. Právě její příprava patří pro mne do nejvyšší priority pro začátek tohoto roku.
7) Očekáváte nějaký posun v používání otevřených formátů dokumentů (jako ODF) ve veřejné správě? Registrujete problémy s dodržováním doporučení MIČR o používání elektronických formátů s volně dostupnou specifikací?
(vizte např. http://www.molcan.cz/node/69 - původní stránka na micr.cz již není dostupná)
Ono je to o motivaci něco dodržovat. Buď se vydáme cestou vládních nařízení a vyhlášek (a dalších nástrojů regulace), pak nelze jinak než dodržovat, a nebo se můžeme vydat (a jsme u toho opět) cestou spíše dobrovolného základu, ale to zas to doporučení samo musí mít nějakou váhu (někoho s přirozenou autoritou, která se nebuduje lehce). Je to také o určitých zvycích, jakési kultuře. Z diskuzí si nesu obrázek Evropy, kde když se podíváme na skandinávské státy nebo např. Velkou Británii, tam se hodně pracuje s doporučeními (guidelines), čím víc se posouváme na jih Evropy, tím více se uplatňuje přístup regulační, v podobě královských výnosů, vládních nařízení a vyhlášek, apod. ČR sice stojí geograficky uprostřed, ale osobně se obávám, že jsme spíš zvyklí na nařízení, než se dobrovolně podřizovat doporučením. Ale přál bych si, aby to bylo právě naopak.
Otázkou také zůstává, zda by dodržování doporučení pomohlo, kdyby se před jeho zveřejněním konala diskuze, meziresortní i veřejné konzultace.
8) Máte nějaký odhad TCO spojeného s IT infrastrukturou ve veřejné správě?
Nemám. TCO jsou konceptem velmi individuálním. Dle mého názoru by se nejdříve musela připravit řekněme metodika, která by se poskytla k oponentuře, že paramatry měření TCO jsou v ní nastaveny správně/objektivně, pak by se teprve mohla uplatnit na reálných situacích.
Můj úsudek ale je, že používáním OSS se ICT řešení veřejné správy určitě nestanou méně účinnější nebo účelnější. Důvody a náznaky, proč si to myslím, doufám, čtenáři nalézají v řádcích výše.
Děkujeme za rozhovor.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.