Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 20:01
Nedávno jsme minuli další milník v dlouhém příběhu o firmě SCO a její křížové výpravě proti Linuxu. Série soudních sporů s giganty IT, které SCO postupně eskalovala až do absurdních výšin, se zdá být u konce. Článek nabízí shrnutí celé dlouhé kauzy.
SCO, oficiální název SCO Group. Softwarová společnost, dříve pojmenovaná Caldera Systems. Distributor linuxových systémů (linuxová distribuce Caldera OpenLinux) a později vlastní varianty UNIXu (UNIXWare, OpenServer). UNIXové technologie a byznys koupila SCO od Santa Cruz Operations, která je koupila od Novellu.
IBM, Novell, Red Hat, Microsoft a další: Společnosti, které se tak či onak zapletly do celé dlouhé historie soudních válek se SCO. Některé byly terčem žalob (IBM, Novell), jiné žalovaly (Red Hat) a nakonec některé celé to divadýlko pomáhaly financovat (Microsoft).
Počátkem roku 2003 SCO začalo zbrojit na bitvu s Linuxem a jeho uživateli a vývojáři. Najali drahého právníka se zvučným jménem. Byl to David Boies, který má opravdu zajímavé resumé. Zastupoval například americké Ministerstvo spravedlnosti v antimonopolním sporu s firmou Microsoft. Najal si ho Al Gore ve sporu s Georgem Bushem po prezidentských volbách v roce 2000. Zastupoval Napster ve sporu s RIAA. A tak dále.
Představitelé SCO tou dobou začali svou mediální kampaň, která bývá obyčejně označována jako FUD (Fear, Uncertainty, Doubt = strach, nejistota, pochyby). Mluvili o blíže neurčených porušeních autorských práv v Linuxu na úkor UNIXu. Nic konkrétního neřekli, ale objevily se i výpady proti GPL. Brzy následovalo podání žaloby na IBM.
Podstatou sporu bylo tvrzení SCO, že IBM porušila obchodní tajemství UNIXu, protože je prý předávala vývojářům linuxového jádra. Tento spor stále ještě není uzavřený, ačkoliv už se k tomu asi schyluje. SCO nejprve žádala 1 miliardu dolarů, později 3 a nakonec 5. Toto odškodnění mělo SCO náležet kvůli tomu, že IBM prý svou činnosti snížila hodnotu UNIXu, který SCO prodávala.
IBM si to samozřejmě nenechala líbit, na oplátku obvinila SCO z několika jiných porušení copyrightu a dalších věcí. SCO později svou žalobu několikrát od základu přepracovala, přičemž poslední verze nemluvila o obchodních tajemstvích, ale o porušení copyrightu.
V průběhu následujících let různí zástupci SCO vydávali všelijaká protichůdná prohlášení, stále navyšovali údajné množství zdrojového kódu, který měl být překopírován z UNIXu do Linuxu, a vyhrožovali firmám i jednotlivcům, že porušují jejich vlastnická práva, pokud používají Linux, aniž by si od SCO koupili unixovou licenci.
Přestože podle pozdějších tvrzení SCO bylo do Linuxu překopírováno až milion řádků zdrojového kódu, SCO nikdy nezveřejnila, o jaký kód se mělo jednat. Těch několik řádků, které postupně ukázali, bylo pokaždé rychle identifikováno jako kód, který byl již dávno vydán jako public domain, se svobodnou licencí, nebo nebyl nikdy v Linuxu použit.
V roce 2006 dokonce soudce Brooke Wells smetla ze stolu obvinění, která byla podle ní naprosto nesmyslná. Přirovnala SCO k policistovi, který před obchodním domem zadrží odcházejícího zákazníka s tím, že něco ukradl. Odmítne však říci, co bylo údajným předmětem krádeže. Místo toho řekne „vy víte, co to bylo, já vám to nepovím“ a po dalším naléhání dá zákazníkovi do rukou kompletní katalog všeho zboží, které se v obchodním domě prodává, a prohlásí „někde to tam je, sám si to najděte“.
Přesto se SCO pokusila na svých tvrzeních založit byznys. Už v březnu 2003 rozeslala 1500 dopisů největším světovým společnostem, ve kterém tvrdilo, že Linux „možná“ porušuje unixový copyright, který SCO drží. V srpnu již SCO ohlásila, že hodlá vydávat faktury, které bude rozesílat firmám, jež používají Linux.
Celá tato snaha vyvrcholila založením divize SCOSource, která nabízela firmám používajícím Linux k zakoupení unixovou licenci (699 USD za jeden procesor). Firmy se tak měly pojistit před případnými problémy, které by mohly nastat, kdyby se nakonec tvrzení SCO o porušení copyrightu ukázala jako pravdivá. SCO vydávala bombastické zprávy o tom, za jak vysoké částky si některé firmy koupily zmíněné licence, jen aby se vzápětí ukázalo, že si SCO tato čísla vymýšlela.
Ironické je, že se v pozdějším soudním sporu (SCO vs. Novell) ukázalo, že SCO vlastně vůbec nevlastnila práva k UNIXu, na základě kterých by mohla prodávat licence. A ještě ke všemu vypluly na povrch podmínky prodeje unixových technologií (Santa Cruz Operations kupovala od Novellu), které zavazovaly SCO odevzdávat Novellu 100 procent zisků z případného licencování unixových technologií.
Od počátku se spekulovalo o tom, jestli za nitky netahá Microsoft, kterému by přišlo vhod každé znejistění zákazníků ohledně Linuxu. SCO se téměř výhradně zaměřila na soudní spory, unixový byznys upadal a prestižní týmy právníků stály hodně peněz. Když začaly prostředky na financování pokračujících sporů docházet, objevila se investiční firma BayStar Capital, která společně s Royal Bank of Canada investovala do SCO 50 milionů dolarů na podporu pokračujících soudních tahanic.
Později vyšlo najevo, že BayStar Capital byla nasměrována k této investici společností Microsoft. Jeden z partnerů BayStar Capital (Lawrence R. Goldfarb) dokonce potvrdil, že když BayStar zkoumala doporučení Microsoftu, „bylo zřejmé, že Microsoftu o něco jde“. Naneštěstí pro SCO, která tyto snadno nabyté finance bleskurychle pálila, se za necelý rok ozvala BayStar Capital, že chce svou investici zpět (20 milionů USD).
Microsoft si navíc v roce 2003 od SCO zakoupil licenci za 6 milionů dolarů, která měla pokrýt „UNIX a unixové patenty“, ačkoliv SCO žádné patenty týkající se UNIXu nikdy neměla. Všeobecně se bralo jako veřejné tajemství, že Microsoft prostě přispěl finanční injekcí na pokračování sporu s IBM.
Vzhledem k tomu, že firma Caldera distribuovala Linux, argumentovali mnozí pozorovatelé, že i kdyby skutečně nějaký kód byl překopírován z UNIXu do Linuxu, nehrálo by to roli, protože tento kód SCO sama distribuovala pod GPL. SCO na to reagovala tím, že o porušení copyrightu nevěděla, takže „se to nepočítá“. Háček je v tom, že SCO některé části linuxového kódu z oblastí, o kterých tvrdila, že porušují copyright, distribuovala ještě v roce 2006, tedy dlouho po začátku všech soudních sporů.
SCO také zpočátku tvrdila, že je GPL neplatná a právně nevymahatelná. To by však znamenalo, že Caldera/SCO porušovaly GPL, neboť pro distribuci kódu pod GPL je nutné, aby distributor tuto licenci akceptoval. Nepomohlo tomu ani to, že SCO poslala dopis americkému kongresu, ve kterém vykládala, že open source vývoj poškozuje ekonomiku a GPL je nelegální. IBM později na těchto tvrzeních založila část své protižaloby – pokud SCO odmítá GPL, nemá nárok na distribuci kódu pod GPL. Což však dělala.
V roce 2004 žalovala SCO společnost Novell kvůli poškození dobrého jména. To bylo tak: SCO v rámci svého tažení několikrát prohlásila, že „vlastní UNIX“, což se dalo vykládat i tak, že jí náleží copyright k původnímu kódu, které vzešel z AT&T. Novell tvrdil, že to není pravda, že UNIX ve skutečnosti i nadále vlastní. A pak si Novell zaregistroval copyright k některým klíčovým unixovým produktům, což už SCO nevydýchala a vzala Novell k soudu.
Už v roce 2007 však soud rozhodl (ještě než došlo na soudní stání), že je to Novell, kdo vlastní copyright k UNIXu a že si SCO protiprávně ponechávalo peníze, které náležely Novellu. Součástí rozhodnutí bylo i nařízení, že SCO musí respektovat vůli Novellu týkající se zrušení žaloby proti IBM. Novell po tomto rozhodnutí uvedl, že nemá zájem se s nikým soudit kvůli UNIXu: „Nemyslíme si, že by v Linuxu byl nějaký kód z UNIXu“. Soud také Novellu přiřkl vyrovnání přes 2,5 milionu dolarů.
SCO se odvolala a odvolací soud potvrdil finanční vyrovnání, ale vrátil zpět k novému soudnímu řízení rozhodnutí o vlastnictví unixových copyrightů. V březnu 2010 potvrdila porota původní rozhodnutí (Novell vlastní copyright k UNIXu) a v červnu 2010 soudce Ted Stewart rozhodl všechny zbývající položky ve prospěch Novellu. Šach mat.
Protože je nyní soudem potvrzeno, že SCO nemá žádný nárok na unixový copyright a nemůže ani tvrdit, že „vlastní UNIX“, ztrácí žaloby proti IBM a dalším společnostem (Daimler-Chrysler, AutoZone) smysl. I kdyby IBM překopírovala UNIX do Linuxu do poslední řádky (z nichž tedy SCO nikdy žádnou nedokázalo ukázat), bylo by to jedno, neboť SCO do toho nemá co mluvit.
Tento článek není zevrubné vylíčení celé historie. Pokusil jsem se vybrat zajímavé a podstatné momenty z několika provázaných kauz, které všechny nastartovala SCO. Vynechal jsem nějakou pikantnost? Podělte se v diskusi.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.