Portál AbcLinuxu, 19. dubna 2024 05:18
Tato recenze se zaměřuje na telefon HTC Desire HD, který je teď vlajkovou lodí chytrých zařízení značky HTC s Androidem.
V této recenzi vám nebudu představovat nové vlastnosti Androidu 2.2, kterým je tento telefon vybaven. Spíše se pokusím poukázat na praktické přednosti a nevýhody tohoto výrobku. Nejprve se podíváme na hardwarové specifikace, abychom všichni věděli, oč se jedná. Podotknu, že Desire HD je už třetí telefon s Androidem, o kterém píšu, a druhý telefonem s Androidem, který vlastním.
První věci, které člověka při pohledu na takový telefon jsou: Není to moc těžké? Není to moc velké? Zásadní věcí je na telefonu to, že je velmi tenký, díky čemuž není váha až tak hrozná. To zároveň odpovídá i na druhou otázku, protože z mé zkušenosti není u telefonu až takový problém váha, jako spíš tloušťka. Neměl jsem problém s tím, že by se mi telefon nevešel do kapsy, a na rozdíl od HTC Kaiser, který jsem měl nějaký ten rok nazpátek, je opravdu tenký, takže nedělá bouli na kapse.
Druhá věc je, jak dobře člověk dosáhne palcem na celý displej, pokud používá jen jednu ruku. Na rozměr displeje je třeba si zvykat a fakt je ten, že palcem 100 % displeje ani s mužskou rukou nepokryji (i když to není až takový problém). Rám kolem displeje je velmi tenký, takže si nedovedu moc představit, že by bylo možné telefon s takhle velkým displejem vyřešit lépe. Samotný displej je krásný a je asi hlavním důvodem, proč si tento výrobek člověk vybere. Pokud se podíváte na rozlišení (úchvatných 480×800), řeknete si, že 800 pixelů na šířku bylo ještě "nedávno" běžným rozlišením u našich desktopů. Toto oceníte při prohlížení webů v režimu na šířku. Většina stránek totiž s 800 pixely stále počítá, takže je pravděpodobné, že stejně jako já rychle pohrdnete mobilní verzí vašich oblíbených stránek.
Na rozdíl od jiných modelů není celá zadní stěna telefonu odnimatelná. Jsou tu ale dva malé kryty: jeden na boku u tlačítek pro ovládání hlasitosti a druhý, větší (podobně jako u iPhone) vespod. Pod tím prvním se skrývá baterie, pod tím druhým karta microSDHC a SIM karta (nebojte se, nemusí se stříhat 
). První věc, které jsem si všiml, jsou kontakty na těchto krytech. Zpočátku jsem měl za to, že jde o detekci, zda je kryt na svém místě, ale to je jen případ kontaktů u baterie. To druhé je anténa, což věští problémy.
Na to, že je to anténa, jsem přišel tak, že jsem se při geocachování divil, jaktože nemám signál mobilní sítě v místech, kde jsem ho dřív určitě míval, a pak ho najednou zase mám. Ano, tento telefon trpí problémem, na který poukázal i nový iPhone. Jak jsou telefony tenčí a tenčí, tak už není anténu kam schovat. U Desire HD to znamená, že pokud budete mít ruku pod telefonem ve spodní části, můžete přijít o signál – rozdíl přiložené ruky udělá až 20 dBm, což je hodně. U WiFi je ale problém ještě o dost závažnější, kdy rozdíl mezi nevhodně a "správně" přiloženou rukou dělá skok mezi "plným" ukazatelem signálu a indikací, že signál je jen tak tak. Takže když jsem dál než hned vedle AP, je riziko ztráty signálu dosti reálné. Zase jim ale musím nechat, že pokud telefon držíte "správně", tak je citlivost antény o trochu vyšší než u HTC Hero.
Samotný spodní kryt trpí ještě jedním neduhem: minimálně u mého kousku nejde úplně zastrčit, mezi kovovým vnějškem telefonu a plastovým krytem je tedy mezera, do které se mi vejde nehet. Při snaze kryt domáčknout jen zavrže a vrátí se zpátky.
Běžná ovládací tlačítka jako "zpět" už nejsou v mechanické podobě, ale jen v podobě rozšířeného dotykového displeje. To znamená, že ve většině aplikací můžete prstem skrolovat až do prostoru těchto tlačítek. Tlačítek ale ubylo, nenajdete tedy žádné tlačítko pro přijetí nebo odmítnutí hovoru. To se řeší už jen androidím gestem posunutí dolů (přijmout) nebo nahoru (odmítnout).
Zbylá tlačítka – tedy vypínání a změna hlasitosti – jsou vyřešena mechanicky a jako výhoda je často uváděno, že jsou tlačítka natolik zapuštěná, že je nestisknete omylem. Problém je, že je někdy nestisknete "ani omylem", což se týká hlavně tlačítka zapínacího. Obvyklé gesto pro odemčení – dvakrát stisknout MENU – nefunguje (protože tlačítko MENU je v prostoru displeje), je tedy opravdu třeba používat tlačítko zapínací. Jenže to je pro můj ukazováček docela daleko a navíc je těžké na stisknutí, je hodně drobné. Toto je asi ta největší otrava. Komicky pak už působí jen to, že ve snaze stisknout zapínací tlačítko pak ještě nechtěně stisknu tlačítko pro hlasitost, čímž si změním hlasitost vyzvánění nebo dokonce změním zvukový profil. Důvody pro dokonalé zapuštění tlačítek tedy asi byly dobré, ale nikdo to před uvedením na trh zjevně důkladně neodzkoušel. Problém s náhodným stiskem jsem u HTC Hero téměř nepozoroval, ale HTC se ve snaze tento neexistující problém vyřešit podařlo jej spolehlivě vytvořit.
Fotoaparát už je dosti dobrý a telefon nabízí nahrávání videa v rozlišení 720p. Troufnu si říct, že fotoaparát už dokáže nahradit kdejaký mizerný kompakt. Vždy jsem považoval blesk v podobě "přisvětlovacích diod" za naprostou nefunkční zoufalost, ale je pravdou, že tyto diody svítí opravdu hodně. Nejčastěji je ale používám jako baterku pro noční svícení a věřte, že toto je skutečná "killer feature", kam se na to hrabe svícení displejem.
Kvalitu fotoaparátu jde asi nejlépe posoudit podle fotografií, takže tady jsou. Poslední fotografie byla focena ve tmě s bleskem.
FM rádio je funkce, kterou jsem u telefonu vždy postrádal a konečně ji mám. Dokud nebudou neomezené datové tarify, tak je to potřeba. Jako asi u všech telefonů, i zde slouží připojená sluchátka jako anténa, ale přehrávat rádio je možné i nahlas. Rádio podporuje RDS i stereofonní zvuk (ačkoliv ten u FM rádií skoro vždy zní dosti monofonně, toť moje celoživotní zkušenost). Aplikace HTC pro rádio je dobrá a dělá to, co člověk očekává, umí i naladit všechny stanice a uložit je. Důležitá je tedy snad jen citlivost přijímače. S mými sluchátky citlivost odpovídá běžnému stolnímu rádiu, na autorádio to bohužel nemá. V Praze 6 tedy nemám s příjmem stanic jako Evropa 2, BBC nebo Radiožurnál žádný problém, na Praze 9 jsem už pozoroval lehce horší výsledky.
V tomto telefon naprosto exceluje a gigahertzový procesor opravdu moc nežere. Na telefonu se bez nutnosti konverze dívám na klasické SD ripy (MPEG-4 Part 2/MP3/AVI) v RockPlayeru a nezaznamenávám naprosto žádné cukání. Občas jsem zaslechl něco o tom, že někdo přehrál 720p video, takže jsem to také vyzkoušel. Klasický HD 720p rip (H.264/AC3/MKV) to v softwarovém režimu přehrávání výkonnostně nezvládalo. Telefon umí přehrávat H.264 i hardwarové, ale jsou zde přísná omezení na vlastnosti takového H.264. Zkusil jsem tedy překonvertovat HD rip do podoby, kterou telefon zvládne hardwarově. To se sice podařilo, ale obraz se stále občas cukal a navíc jsem neměl dojem, že bych si co se obrazu týče nějak přilepšil. Ještě dodám, že uživatelské rozhraní se nikdy necuká, ani nezasekává, což už asi vzhledem k předchozím informacím moc nepřekvapí.
768 MB RAM je naprosto úžasná věc. Už se tedy nestává, že by mi byl ukončen proces webového prohlížeče při přepnutí do jiné aplikace. 768 MB prostě jen tak nevyčerpáte. Nástroje pro uvolnění paměti se stávají prakticky zbytečnými. Nutno poznamenat, že webový prohlížeč je uměle omezen na maximálně 4 otevřená okna. Ještě jsem vyzkoušel Firefox pro Android a je to stejně pomalá lemra jako Firefox pro běžný Linux. Startuje dlouho, vykresluje viditelně (tedy viditelně pomalu) a žere neskutečně procesor. Po několika minutách testování mu přehled žroutů baterie přiřkl tolik spotřebovaného času CPU jako výchozímu webkitovému prohlížeči za den občasného používání.
Na tomto telefonu jsem poznal, že EDGE a obzvlášť 3G sítě jsou dost rychlé, ale největší brzdou je telefon. U Desire HD tato brzda odpadá.
Kwaak3 je port hry Quake 3 Arena na Android a nedalo mi, abych hru nevyzkoušel. Z výkonnostního hlediska telefon tuto hru zvládá na jedničku, i se zapnutým zvukem mám FPS v rozmezí 30-55 FPS (během dělání screenshotů vždy klesne). Bohužel mám tuto hru nainstalovanou jen tak na ukázku, protože hra je neovladatelná. Nainstaloval jsem si verzi s on-screen softwarovým joystickem, ale zatím nikdo, komu jsem hru půjčil, nepřišel na to, jak by se to dalo rozumně ovládat, protože to moc nefunguje.
Google Maps fungují v hardwarově akcelerovaném režimu. Ten má celou řadu výhod: mapové podklady jsou z velké části vektorová grafika, můžete mapu používat v 3D režimu a je možné ji mít automaticky natáčenou podle kompasu. Hlavně ta vektorová grafika mě potěšila, při používání je to na plynulosti a kráse dost znát.
Všechny věci, na které jsem si v tomto článku stěžoval, jsou drobnosti oproti problému jménem baterie. 1230 mAh je pro tento telefon žalostně málo a ani efektivní CPU tomu moc nepomůže. U současných telefonů (a u tohoto obzvláště) je hlavním žroutem baterie displej a ten je typicky zodpovědný za minimálně 60 % celodenní spotřeby energie při mém používání. Telefon vám sice den až dva dny vydrží, ale to nemluvím o aktivním využívání, které bych v případě tohoto telefonu považoval za kýžené. Tak například tři minuty přehrávání filmu spotřebují 1 % baterie, trochu to zlepší ruční nastavení minimálního jasu displeje. Trochu mi v Androidu chybí možnost upravit prostřední hodnotu automatického jasu, protože automatický jas bývá zbytečně silný. Suma sumárum bych řekl, že baterie s dvojnásobnou kapacitou by asi byla odpovídající. Na eBayi sice takové jistě najdete, ale tyto baterie nikdy nemají uváděnou kapacitu, takže pozor na to.
Co se tak koukám na text, který jsem vyplodil, říkám si, že jsem k telefonu byl docela dost kritický. On ale vůbec není špatný Ba naopak, je to výborný telefon, který bych doporučil všem milovníkům high-end telefonů, všem milovníkům filmů a řadě dalších lidí včetně těch, které trápí pomalost dnešních chytrých telefonů. Jen prostě cítím, že Desire HD je tak blízko k mému vysněnému ideálu, ale stále je tu několik hloupých překážek. Pokud stejně jako já nemáte čas dívat se na své oblíbené seriály, ale víte, že trávíte hodně času v MHD, volba je to jasná. Pokud svůj telefon využíváte k brouzdání po webu a něco tomu stále chybí, Desire HD je ideální. Ale jestliže hlavně telefonujete a chcete dlouhou výdrž, hledejte někde jinde.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.