Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 17:07
Tentokrát se podíváme na první implementaci DLNA na serverové straně. Je jí PS3 Media Server, multiplatformní aplikace napsaná v Javě.
Existence PS3 Media Serveru, respektive vůbec název tohoto softwaru, naznačuje, že s DLNA něco není v pořádku. DLNA si sice hlídá, jakým způsobem se mají data dostat ze serveru ke klientovi, ale už vůbec neošetřuje, jaké formáty mají být oficiálně podporovány. Obecně tedy funguje jakýsi „nejmenší společný jmenovatel“, a tím je MPEG-2 video, které dokáže přehrát snad každý DLNA hardwarový klient. Ale samozřejmě aby se všechno převádělo do MPEG-2, to by byla škoda výkonu CPU, škoda zátěže sítě a kdoví čeho ještě. Navíc v takových situacích zapomeňte na to, že by nějaká část spojení mezi serverem a PlayStation probíhala přes WiFi. Taková WiFi vám možná utáhne nerekódované SD ripy, ale už u HD se mohou objevovat problémy u náročnějších scén. Při rekódování 1080p videa do MPEG-2 pak může být téměř saturována i 100 Mb/s síť, pokud chceme udržet kvalitu viditelně nezhoršenou a stíhat to všechno za běhu.
PS3 Media Server je pochopitelně optimálním řešením pro Sony PlayStation 3, ačkoliv samotná aplikace skrze dodávané konfigurační soubory podporuje nebo spíše plánuje podporovat i další zařízení. Už na první pohled na tyto soubory je ale jasné, že právě PS3 dostalo největší pozornost a podpora dalších zařízení je do značné míry spíše nástřelem. Pokud PS3 Media Server najde na síti nějakého DLNA klienta a není to PS3, ukáže varovný nápis, který mluví za vše. Aplikace je jinak multiplatformní a je psaná v Javě. Honosí se přitom GUI pro snadnou konfiguraci, zájemcům o ruční nastavování ale není nijak bráněno. Přítomnost GUI také nijak nebrání spouštění na serveru. Je to ale trochu bumbrlíček, a tak, pokud nehledáte něco přímo pro PS3, zvolil bych rychlejší a méně paměťově roztahovačné alternativy.
Možnosti nastavení jsou velmi bohaté a jde doladit i síťové podrobnosti jako síťové rozhraní k naslouchání nebo filtr IP adres. Zvolit si adresáře k nasdílení je také otázkou několika kliknutí, vybrané adresáře se pak objeví „v kořenu“ hned po zvolení serveru na PS3 a pak můžete dle potřeby procházet adresářovou strukturou. Lze také umožnit procházení archivů na dálku (včetně ZIP a RAR), případně vypnout vytváření náhledů, což je věc, kterou bych určitě doporučoval. Náhledy videa mi nikdy nepřišly užitečné (nejlepší ještě je, když se to náhledem trefí do nějaké tmavé scény) a velmi zpomalují procházení adresářů.
Další možnosti „štelování“ vám budou jistě jasné ze screenshotů.
Hlavní konfigurační království PS3 Media Serveru se skrývá pod záložkou Transcoding Settings. Je nutné si uvědomit několik věcí:
PS3 Media Server umí ke konverzi využívat MPlayer/MEncoder, FFMpeg a také proprietární tsMuxer. Ten je jakožto freeware přibalen v podobě 32bitové binárky k PS3 Media Serveru a jeho výhodou použití je vyšší rychlost náběhu videa, pokud není nutné provádět nějaké složitější konverze a jde v podstatě jen o výměnu kontejneru. Ve výchozím nastavení je v těchto situacích tsMuxer upřednostňován.
V konfiguračním dialogu jde pomocí šipek změnit priority jednotlivých rekódovacích modulů, ale obecně jsem měl s MEncoderem v kombinaci s tsMuxerem dobré zkušenosti. Jen je dobré nastavit kódování textových titulků na cp1250 a PS3 Media Server si je pak dokáže načíst i ze stejně pojmenovaného .srt souboru. Jde nastavit i velikost titulků, takže jestliže na dálku špatně vidíte, není problém to poladit.
Nejhezčí věcí, tedy takovou „killer feature“, na PS3 Media Serveru jsou pod #TRANSCODE# virtuální složky, kde si pro každý soubor můžete navolit, jakým způsobem s ním chcete naložit. Tedy jestli chcete tentokrát, konfiguraci na serveru navzdory, prohnat či neprohnat soubor před odesláním MEncoderem nebo jestli chcete použít tu a tu zvukovou stopu či (ne)použít titulky. Pokud vám vyhodí PS3 chybovou hlášku o nepodporovaném formátu, je pak velmi rychlé „zkusit to nějak jinak“. Na dálku můžete upravit i vybraná globální nastavení, protože je to ale spíš takový hack, jde hlavně o nastavování typu vypnout/zapnout.
Oko uživatele jistě brzy postřehne konfigurační položky týkající se jakéhosi „Web Streaming“. PS3 Media Server umí zprostředkovávat videa z YouTube (i když to je docela zbytečné vzhledem k podpoře PS3 ze strany YouTube), ale také různá streamovaná videa z Internetu. To znělo jako výborná věc a hned jsem se jal toto ozkoušet. Želbohu jsou příslušné konfigurační stránky v GUI prázdné, a tak jsem zabrousil do konfiguračního souboru, který se nazývá WEB.conf. Struktura konfiguračního souboru byla na první pohled jasná, aspoň, že tak, a tak jsem přidal několik položek, abych si mohl na PS3 přehrávat satelitní televizi přes síť:
videostream.Web,TVs=BBC NEWS,http://hera:3000/S28.2E-2-2013-6704.ts, videostream.Web,TVs=France 24,http://hera:3000/S28.2E-2-2411-51032.ts,http://www.france24.com/en/sites/all/themes/france24/en/images/brand.gif videostream.Web,TVs=Al Jazeera,http://hera:3000/S28.2E-2-2412-51107.ts, videostream.Web,TVs=CBS Reality,http://hera:3000/S28.2E-2-2612-9532.ts,
Protože jsou to všechno MPEG-2 streamy v běžném MPEG Transport Streamu, očekával jsem fungování bez zádrhelů, ale opak byl pravdou. PS3 Media Server si okamžitě spustí MPlayer, VLC nebo něco jiného, co začne dumpovat tento stream do pojmenované roury. Potud je všechno v pořádku. Z neznámého důvodu je ale posílání dat do PS3 zahájeno až po nějakých 30 sekundách, pokud k tomu vůbec dojde – je to trochu věc náhody. Idea, že bych si přepínal mezi stanicemi, byla hned ta tam. Dle různých příspěvků na webu nejsem jediný, kdo takto pohořel, dokonce se zdá, že (ne)fungování se odvíjí od operačního systému, na kterém PS3 Media Server běží, ale nemám to ověřené, takže nebudu moc spekulovat. Zůstávám však přesvědčen, že oprava nemůže být až tak těžká…
Hudba i fotografie fungují také. V případě hudby zapomeňte na Vorbis OGG, ale MP3 a MP4 přehrajete. V případě, že máte v plánu si pouštět hodně hudby na PS3, zvážil tudíž bych místo Vorbis OGG používat právě MP4 (přesněji řečeno AAC): existuje svobodný (de)kodér (faac/faad), kvalita je prakticky stejná (AAC a Vorbis spolu dost soupeří) a hlavním neduhem zůstávaji patenty. Ne že bych byl velký ekolog, ale mít kvůli přehrávání hudby zapnuté PS3 a ještě svítící televizi, mi přijde stupidní, takže tuto funkci využívám tak jednou do roka nejvýš.
Prohlížení fotek taktéž funguje, ale z pochopitelných výkonnostních důvodů ne v podobě té hezké ozvučené galerie, ve které se ukazují fotky lokálně uložené na disku v PS3, nýbrž jen v podobě procházení adresářů. Je možné spouštět prohlížení v podobě režimu slideshow, ale hlavní ránou do celé věci je nějaká rekomprese, co čile probíhá v PS3 Media Serveru. Vypadá to, že když si PS3 požádá o fotografie, požádá si vždy o několik fotografií najednou, a PS3 Media Server začne v několika vláknech s fotkami cosi dělat natolik intenzivně, že se load na serveru hodně rychle zvedne do nepříjemných výšin. Jasným dopadem je pak naprostá neplynulost při procházení fotografií, kdy několik přepnutí proběhne okamžitě, ale pak vám to zůstane na jedné fotce stát nepříjemně dlouho. Takže funguje to, ale pokud chcete návštěvě ukazovat fotky z dovolené, připravte si nějaké povídání, abyste do trapného ticha nezačali klít, že to přepnutí na další fotku trvá dlouho, zrovna když je tam fotka, kterou moc nechcete, aby si hosté důkladně prohlíželi.
PS3 Media Player je to nejlepší řešení, se kterým jsem se pro PlayStation 3 setkal, a v 98 % případů funguje přehrávání filmů dobře. Navíc je jeho konfigurace opravdu snadná díky GUI a jde tedy o program dobrý i na desktop: pokud nemáme domácí server, během pár kliknutí si můžeme na televizi pouštět film, který je streamovaný třeba z notebooku. A aby vám program nepřekážel v liště, můžete jej schovat do oznamovací oblasti.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.