Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 01:00
Slackware jako takový si stále udržuje svou image distribuce pro opravdové geeky. Tento systém z rukou Patricka Volkerdinga je sice principiálně jednoduchý, ale k uživateli poměrně spartánský. „Vnitřní struktura“ je přehledná, konfigurační soubory velmi podrobně okomentované, ale na grafické nástroje je Slackware skoupý.
A i když je základem mnoha distribucí, známých jich je jen velmi málo. Mohu zmínit např. Slax a Zenwalk. Kdysi byl na Slackware založen i tehdejší S.u.S.E. Linux. V roce 1995 byl však započat vývoj SUSE Linuxu takového, jak ho známe dnes. Tedy nezávislého na Slackware. Novou hvězdou mezi deriváty Slackwaru by se ale mohl stát Salix OS. Tato mladá distribuce si stále udržuje plnou kompatibilitu se Slackwarem, avšak za vzor si bere také Ubuntu a jiné uživatelsky přátelštější distribuce.
Primární zaměření Salixu je snadnost ovládání. Potenciální uživatel tedy nemusí být žádný zdatný linuxák, protože systém je vhodný i pro začátečníky. I přes to, že Salix krom jiných využívá softwarové zdroje Slackwaru, vývojáři do něj zahrnuli i množství grafických nástrojů, v závislosti na prostředí. Varianta s Xfce dokonce obsahuje řadu grafických klikátek „vypůjčených“ z GNOME.
Nabídku grafických prostředí má Salix shodnou se Slackwarem. Ke stažení jsou varianty s Xfce, LXDE, FluxBoxem a KDE. GNOME chybí, protože bylo v roce 2005 odstraněno přímo ze Slackware. Totožné má Salix OS i číslování verzí. Nejnovější edice Salixu je varianta s Xfce založená na Slackware 13.37. Ostatní varianty jsou zatím k dispozici pouze ve starším vydání založeném na Slackware 13.1.2. Nejnovější verze by měly být připravené během několika týdnů až měsíců.
Stáhnout si můžete LiveCD nebo instalační disk. Možnost instalace naleznete na obou, nicméně pokud toužíte po 64 bitech, musíte sáhnout po instalačním disku. Proč? Protože je LiveCD dostupné pouze ve 32bitové edici. Trochu nešťastné řešení. Skutečně uživatelsky přívětivý instalátor je totiž přítomný pouze na LiveCD. Na instalačním disku je pouze originální instalátor tak, jak ho znají všichni slackwaristé. Ne, že bych něco měl proti graficky strohým instalátorům, na Debianu např. preferuji expert install bez všech těch grafických „fičur“, ale ten slackwarovský mi připadal trochu nepřehledný a z rozdělení disku jsem byl i mírně zmatený.
Instalátor nejdříve automaticky rozpoznal swap a poté začal automaticky přiřazovat přípojné body. Instalace v LiveCD sice dělá to samé, ale člověk má stále na očích, co že to vlastně dělá. U toho slackwarovského jsem si do poslední chvíle nebyl jistý tím, jestli jsme se ohledně disku s instalátorem shodli. Nakonec mi však ukázal, co že se to bude dít, a ujistil mě, že jsme si rozuměli.
Další zajímavostí při procesu instalace je režim instalace. Výběrem režimu lze ovlivnit, v jakém stavu se systém nainstaluje:
Na konci instalace již zbývá nainstalovat jen zavaděč. Tím je stejně jako u Slackware LILO. Pro uživatele mainstreamových distribucí možná překvapení. Během instalace si lze konfigurační soubor lilosetup.conf zobrazit v editoru, ale implicitně není potřeba v něm cokoli měnit.
Po nabootování čerstvého systému nečeká uživatele žádné velké překvapení. Xfce 4.6.1 v barvách Salixu, na ploše spouštěče vedoucí na webové stránky salixos.org a komunitní IRC kanál.
Jak jsem zjistil po otevření hlavní nabídky, Xfce je doplněno o systémové utility z GNOME a některé aplikace, které jsou pro Xfce typické, byly jejich GNOME alternativami přímo nahrazeny. Výchozím prohlížečem je Firefox 4.0, namísto Ristretta je obsažen mne dosud neznámý prohlížeč obrázků Viewnior, XFBurn bylo nahrazeno Braserem a archivátor Squeeze zase File Rollerem.
Z ostatních obsažených aplikací mohu zmínit textový editor Geany, email klienta Claws Mail, přehrávač Parole, FTP klienta gFTP, vyhledávač Catfish a CD ripper Asunder.
Na co bych opravdu nerad zapomněl je průvodce instalací multimediálních kodeků a správce archivů. Jak je známo, Slackware dlouho používal balíčky .tgz. V podstatě se jedná o archivy vznikající spojením souborů a adresářů pomocí taru a zabalením gzipem.
Dnes se používají archivy/balíčky .txz, princip zůstává stejný, jen se změnil typ komprese. I když tyto jednoduché balíčky obsahují informace potřebné pro správu závislostí, Slackware je prostě nevyužívá a závislosti neřeší. Právě proto vznikla řada dodatečných správců balíčků, které závislosti podporují. Jsou jimi např. Swaret, SlackUpdate, Slapt-get a další. A právě Slapt-get je přítomný v Salix OS. Už z názvu vyplývá, že se funkčně snaží napodobovat debianí Apt-get. A protože je Salix OS vhodný i pro začátečníky, je obsažena i grafická nadstavba jménem gslapt. Ten se inspiruje jak jinak než u Synapticu a v Salix OS obstarává kromě instalování i aktualizace.
Varianta s KDE uz mě tolik nenadchla. LiveCD s KDE sice po bootu živého systému zobrazí pěkný desktop vyladěný dle stylu distribuce, v nainstalovaném systému je to už horší. KDE mi najelo ve výchozím nastavení, bez pozadí plochy, ale pro změnu s vždy oblíbenými chybovými hláškami a navíc přecpané softwarem včetně kompletního Calligra Suite, neboli KOffice. Volit Full install zkrátka není u „komplexního“ prostředí, jako je KDE 4.x, dobrý nápad.
Jestliže sháníte lehký systém pro slabé nebo staré železo, chcete zkusit Slackware bez dlouhého studia dokumentace anebo se jen chcete podívat na nějaké to další distro, pak je Salix přesně pro vás. Pokud možno vyhněte se variantě s KDE. Instalací KDE přijde Salix o tu největší ze svých předností – lehkost. KDE mi prostě do společnosti ostatních nabízených prostředí stále nějak nezapadá. Protože právě díky Xfce, LXDE, FluxBoxu a základu ve Slackware Linuxu je Salix OS výborná distribuce pro nasazení tam, kde je potřeba lehký, rychlý a na správu snadný operační systém.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.