Portál AbcLinuxu, 23. dubna 2024 12:25
Savu (finsky kouř) představená na jaře 2012 je jedna z novějších myší z repertoáru německé firmy Roccat zaměřující se na herní hardware. Oproti starším modelům má především nové kolečko a i jinak je vcelku odladěná. Díky ceně kolem 1200 korun, přesnému optickému senzoru a vůbec poměrně strohým specifikacím s minimem nesmyslů jde přímo proti legendární sérii Logitech MX500-MX518-G400-G400s. Zapadá tak v rámci portfolia Roccatu mezi základní myš lua a naopak takřka bohatýrskou řadu kone.
V balení najdeme kromě myši samotné pouze nezbytný leták s návodem k použití pro počítačově negramotné uživatele a registrační kartu. Nepochopil jsem, čemu má tato karta sloužit, protože kód na ní vyražený se liší od čísla přímo na myši a web Roccat World vyžaduje právě to číslo uvedené na hardwaru, a to společně s adresou majitele. Co se tím dá získat? Přístup k exkluzivním rozhovorům s profesionálními hráči sponzorovanými Roccatem, tapetám na plochu, dále jsou to slevy na nějaké služby (do vybraných “paříren” nebo na herní hosting) a další benefity. Takže zbytečnost. Ovšem dočetl jsem se, že by to také mělo umožnit objednání náhradních dílů (teflony apod.) přímo od výrobce… bohužel s dopravou pouze v rámci německy hovořících zemí; obchod se mi navíc nezobrazuje správně.
Ze specifikací se dozvíme tolik, že savu je středně velká, lehká myš do pravé ruky. To neříká nic moc o tom, pro jaký styl úchopu se hodí. Když se mi poprvé dostala do rukou, stále jsem si s tím lámal hlavu, na levém boku je totiž velmi specificky tvarovaný důlek nad hranou pro opření palce. Když jsem se pokusil o úchop dlaní (palm grip), tvarování této části mi připadalo nepřirozené, nehledě k tomu, že i má spíše menší ruka pokryla celou myš – copak by si počal někdo s medvědími tlapami? Do důlku totiž patří až poslední článek palce, aspoň ten můj tam padne perfektně. Na myši tak spočívá nejvýše přední část dlaně, což implikuje claw/fingertip grip. Pro něj je savu výborná. Nahoru se vejdou dva nebo i tři prsty, prsteníček nebo malíček může spočívat na vyboulené části na pravém boku.
Hlavní dvě tlačítka sahají až na samotný přední okraj myši a na druhé straně je jde mačkat až skoro v polovině myši. Kolečko je někde mezi tím, pro můj úchop prsty spíš daleko, stejně jako přední postranní tlačítko, kdežto to druhé mi vychází přesně nad palec. Všechna tlačítka, a to včetně kolečka, jsou středně tuhá. Kolečko má celkem přesně definované kroky a přestože není vysloveně hlučné, vydává zvuky, především tedy při otáčení vpřed.
Zatímco většina myší má povrch buď z lesklého plastu, který (pro někoho nepříjemně) přilne ke zpoceným dlaním, nebo naopak pokrytý gumou, která ovšem časem degraduje, což vede k lepkavosti, Roccat se vydal jiným směrem. Boky savu jsou z plastu, jehož textura se podobá velmi hrubému smirkovému papíru, a prostřední pruh je hladký, jen mírně pogumovaný. Připomíná to Logitech G9x s Precision gripem, tedy až na to, že plasty perfektně lícují, nikde nic nevrže atd. Působí to až paradoxně s ohledem na nízkou hmotnosti (90 g). Podle některých uživatelů hrubá textura rychle zmizí, nicméně to se zřejmě týká pouze extrémní zátěže v kombinaci s agresivním potem.
Kabel je opletený, z čehož nejsem příliš nadšený, ale hlavně je přiměřeně tenký a ohebný. S myší necestuji a používám držák kabelu, a sice Roccat Apuri (kdybych ho neměl, vyrobil bych si náhradu), tudíž v tomto směru problémy neočekávám.
Pokud byste chtěli myš rozebrat, budete muset první odstranit teflony, které jsou mimochodem docela velké, ale jinak hladké a rovné.
Roccat Savu obsahuje populární optický senzor Avago 3090 ve variantě firmwaru s max. 4000 dpi (kroky 400/800/1600/4000 dpi). Výhodou tohoto řešení je absence vestavěné akcelerace a především predikce (angle snapping); snímání je konzistentní, pouze při vyšším rozlišení je kurzor hůře ovladatelný: jitter při polling rate nad 125 Hz a rozlišení 4000 dpi, občas i při 1600 dpi a vysokém polling rate.
Kombinace hrubých boků, útlého tvaru a nízké hmotnosti naznačuje, že myš je snadné zvedat. Háček je ve vysoké LOD (lift-off distance), přibližně 3 CD na SteelSeries QcK. Pochopitelně to můžete obejít lepící páskou. LOD bude nižší i v případě použití světlé podložky, ale u lesklých povrchů může také docházet k problémům se snímáním.
To nejlepší (přestože Roccat Savu je solidní myš sama o sobě) na závěr, totiž software. Pojí se s tím tři dobré zprávy:
To je ideální řešení, dokonce mocnější než u Zowie, která umožňuje pouze velmi jednoduchou konfiguraci přímo na myši, zatímco většina výrobců herního hardwaru tlačí bloatware pouze pro majoritní desktopový operační systém – a Razer dokonce v poslední době interní paměť zcela nahradil Synapse 2.0, které vyžaduje registraci v cloudu.
Linuxové ovladače pro myši i klávesnice od Roccatu jsou k nalezení na SourceForge, ale tam byste je asi z podobě zdrojových kódů stahovat (a pak ručně kompilovat) nechtěli. Pro mainstreamové distribuce včetně Ubuntu nebo Fedory totiž můžete použít pravidelně aktualizované binární balíčky z repozitářů třetích stran. Doporučuji přidat používaný uživatelský účet do skupiny roccat.
Pokud máte jádro starší než 3.6 (ale aspoň 2.6.28, což je tedy už také pomalu historie), je nutné nainstalovat si jaderný modul kmod-roccat (balíček se obvykle jmenuje roccat-kmod-dkms). Klíčový nástroj pro nastavení myši je pak savuconfig (z balíčku roccat-tools), kterému se budeme věnovat níže. Za zmínku stojí také savuupdate, pomocí nějž můžete z příkazového řádku aktualizovat firmware myši; pokud se nový firmware objeví, je nutné někde si nainstalovat ovladače pro MS Windows a soubor s firmwarem zkopírovat.
Co umí savuconfig? Můžeme si nastavit pět různých profilů a zálohovat si je do souboru nebo nahrát do myši (Store in device).
Nastavení citlivosti, rozlišení senzoru a polling rate je zřejmé. Dále je tu pochopitelně přiřazení akcí tlačítkům a také konfigurace světla v zadní části myši. S tím jsem narazil ale pouze na problémy, protože v kódu aplikace jsou asi nějaké drobné chyby, takže změny se občas neprovedou, ale hlavním úskalím je špatná kalibrace světla, takže bílá není bílá a některých barev se mi nepodařilo dosáhnout. Nicméně nejlepší je světlo prostě vypnout. Když je ruka na myši, stejně nic není vidět, a jinak mi to naopak připadá rušivé.
U nastavení tlačítek si můžete všimnout dvou sloupečků. Ten druhý, pojmenovaný EasyShift, je vlastně druhá vrstva – některé tlačítko totiž může mít roli modifikátoru jménem EasyShift, něco jako Fn na některých kompaktních klávesnicích. Oproti softwarovém řešení se zřejmě vyhneme zbytečným prodlevám. Navíc to není jediný hardwarový modifikátor. Jsou tu ještě EasyAim a EasyWheel. Když po dobu stisku tlačítka EasyAim se rozlišení senzoru se změní na nastavenou úroveň. Točení kolečkem se stisknutým tlačítkem s přiřazenou funkcí ze skupiny EasyWheel zase mění citlivost nebo rozlišení senzoru, profil myši nebo hlasitost zvuku v systému. Samozřejmě stisk tlačítka může rovnou měnit některé z těchto nastavení.
Jinak tlačítkům a točení kolečka jde přiřadit funkci libovolného z devíti standardních tlačítek myši, což zahrnuje posouvání jak vertikální, tak horizontální (button 6-7) a pohyb v historii (button 8-9). Nejen to. Dále jsou to standardní “multimediální” funkce jako ovládání přehrávače a hlasitosti, klasický dvojklik, modifikátor Mod4 též známý jako klávesa Windows, klávesové zkratky s libovolnou kombinací základních čtyř modifikátorů (Shortcut) a konečně spouštění aplikací, časovače nebo makra.
Význam časovačů mi uniká. V dialogu vyvolaném přes nabídku Edit-Timers si mohu vytvořit “minutku” s libovolným časovým intervalem. Když ji pak přiřadím některému tlačítku a tlačítko zmáčnu, po nastaveném čase se myš systému ozve a obsluha zareaguje přehráním zvuku nebo vyvoláním upozornění v rámci desktopového prostředí. Netuším, k čemu to může být dobré. Podobně savu umí upozornit na změnu profilu. Reakce jde konfigurovat v dialogu Edit-Preferences.
Makra jsou o poznání užitečnější. Jde o posloupnosti kláves; u každé se může volitelně ukládat, odkdy byla jak dlouho stisknutá. Vytvářet se dají v dialogu Edit-Macros. První je nutné vytvořit si skupinu tlačítkem Add macroset, pak na názvu vyvolat kontextovou nabídku a přidat nové makro (Add macro). Paste vloží jako makro text, který je ve schránce. Record do opětovného stisknutí zaznamenává zaslané kódy z klávesnice a pokud je aktivní Record delays, ke každému kódu ukládá čas stisku a uvolnění, což se hodí pro modifikátory.
Poslední roh rozhraní, nazvaný Gamefiles, slouží k zadání aplikací, pro které by se měl daný profil používat. Pro identifikaci aplikací by se měly využívat informace předávané správcem oken o daném okně a pro bližší specifikaci poslouží regulární výrazy. V tomto směru jsem však nikdy úspěšný nebyl.
Je něco, co linuxový software oproti tomu oficiálnímu pro MS Windows vůbec neumí? Prakticky ne. Vlastně jen “achievements”, což jsou ve skutečnosti pouze statistiky používání, tedy jakou vzdálenost jste natočili kolečkem atp.
Roccat Savu je solidní myš, která napravuje to, co se výrobci u starších modelů ne právě povedlo (hlavně kolečko). Oproti G400 má tvar vhodnější na claw/fingertip grip a linuxové ovladače (přestože by potřebovaly trošku uhladit), které mohou být v kombinaci s interní pamětí výhodou i proti nezanedbatelně dražším myším značky Zowie, především FK. Nevšední tvar s výraznou jamkou pro opření palce si ovšem žádá vyzkoušení před koupí.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.