Portál AbcLinuxu, 19. dubna 2024 05:29
Po pár týdnech se vracíme s dalším dílem nekonečného seriálu Hardwarových novinek, který tak bude trochu rekapitulační. Největší peckou poslední doby, byť jakkoli očekávatelnou, pak nejspíš bude skutečnost, že x86 gigant Intel bude vyrábět ARM čipy pro jiné firmy.
K této věci lze zaznamenat řadu názorů, jimž optikou doby řekněme před 10 až 20 lety vévodí šokovaný dotaz, jestli to znamená počátek konce Intelu a v přeneseném slova smyslu počátek konce architektury x86 v té podobě, v jaké ji známe dnes. No, tak se na to podívejme.
Pokud zavzpomínáme na „staré dobré časy“, kdy ARM byla pro mnohé spíše hračička, pokud tedy vůbec o téhle firmě a CPU architektuře kdy slyšeli, pak musíme vzpomenout skutečnost, že Intel byl na svém poli absolutní mocipán, který rozhodoval právem veta o tom, kdo má právo vyrábět x86 procesory. Historicky to právo měla společnost AMD a dále Cyrix/IBM, případně VIA a další menší výrobci, kteří sice dnes ještě stále existují a nějaké ty x86 procesory tvoří, nicméně z hlediska desktopově-notebookového, případně spotřebitelsko-serverového nehrají významnou roli (jmenujme například UMC). Intel se v roce 1993 úspěšně vypořádal s patentovými právy na konkrétní označení CPU tím, že po 486 nenásledovalo 586, ale Pentium, takže ostatní výrobci již museli volit názvy odlišné. Ale jak dobře víme, například 1GHz hranici prolomilo jako první AMD (k nemalému vzteku tehdejšího šéfa Intelu Craiga Barretta) a Intel zažil i velký pohlavek v podobě rozšiřující instrukční sady AMD64 (specifikace 2000, první 64bit opterony v roce 2003), která svými kvalitami zastínila vše, o co se pokusil na tomto poli Intel, a pozice AMD se tak trochu zlepšila (to, že šanci prohospodařil někdejší šéf AMD de Ruiz svými hloupými rozhodnutími, by bylo na jinou debatu). Ale zkrátka v desktopech se následně už ani s ničím jiným než x86 nepočítalo, vždyť i Apple o pár let později (2005) přešel z IBM PowerPC na CPU Intel.
A nastalo řekněme zhruba osmileté kralování Intelu, resp. poslední období slávy architektury x86. Následně ale nastoupily malinké mobilní přístroje, což po symbianí/nokiácké éře silně akceleroval Apple svými iPhony (2007). A stejně jako Jobs obhajoval přechod od PowerPC na Intel tím, že IBM neuměla vyrobit dostatečně kvalitní procesory z hlediska poměru výkonu k dané spotřebě, něco podobného bychom od té doby mohli říci o Intelu oproti AMR. Ostatně v tomto kontextu se jako další hloupé rozhodnutí AMD ukázal prodej handset divize firmě Qualcomm (2009).
Tak jako IBM měla ve své době výbornou výrobní technologii, která přesto v kontextu PowerPC nebyla Applu v porovnání s Intelovými 65nm procesory první generace Core dostatečně dobrá, ani Intel nezachránily jeho světově nejlepší výrobní procesy. Do snah uspět s architekturou x86 v podobě odlehčených procesorů Atom investoval doslova miliardy dolarů, a výsledkem bylo jen to, že letos po pár letech snažení ultramobilní segment se svou architekturou x86 opouští. Intel prohrál na celé čáře, byl poražen vhodnější architekturou ARM, vyráběnou za nižší ceny v jihovýchodní Asii v „megapekárnách waferů“ jako TSMC či Samsung. Tyto firmy se v kvalitě výrobních procesů pro ultramobilní čipy již na Intel zcela dotáhly. Je jedno, že Intel umí aktuálně vyrábět s výbornou výtěžností obrovské 20- či 32jádrové procesory s takty kolem 4 GHz. Nic takového v ultramobilním segmentu nikdo nepotřebuje, tam stačí umět špičkově dvou až osmijádrové čipy ARM s takty kolem 2 až 3 GHz. A to umí Samsung-GlobalFoundries stejně dobře jako TSMC a ostatně to uměli všichni vyrábět už na pre-FinFET procesech jako 28nm.
Intel v posledních letech zápasil s tím, že probíhající odliv zájmu běžných lidí od velkých počítačů směrem k malým krabičkách snižuje celkové prodeje jeho procesorů. Dokonce se v jednu chvíli hovořilo o tom, že firma nechá uzavřenou jednu ze svých nejmodernějších továren prostě proto, že tam nemá co vyrábět. A to je hodně velká zmařená investice. Možná i tohle stojí za tím, proč se Intel rozhodl ke kroku, který by byl ještě za Barretta naprosto nemyslitelný: bude sloužit i jako výrobna čipů pro jiné firmy. Tedy že vedle své vlastní výroby x86 procesorů a spousty jiných věcí bude dělat i to, co dělá Samsung či TSMC, tedy vyrábět jiné čipy pro tzv. fabless firmy. A nabídne jim rovnou to nejlepší, svůj chystaný 10nm FinFET proces.
Pokud vám to z předchozích odstavců nevyznívá dostatečně důrazně, tak vězte, že tohle je obrovská změna v rozložení sil na trhu. Intel je s x86 v podobné pozici jako Microsoft s Windows. Musí se uchytit na „tom druhém, nepřátelském trhu“, protože jak ten nepřátelský trh roste na úkor jeho trhu, mohl by se během pár let stát irelevantním či velmi minoritním hráčem. Vzpomeňme doby před 10 lety, kdy se neustále dokola omílalo, jako by bylo super, kdyby Nvidia získala licenci na x86 a mohla vytvořit třetího hráče na trhu. To byl tehdy jediný představitelný krok, který by byl tak super. A hle, dnes už tohle nikoho ani nenapadne. Proč by to Nvidia dělala, když jí jen stačilo zajít na kafe do ARMu, podepsat licenční smlouvu a vesele vyrábět své vlastní SoC s architekturou CPU na vzestupu. Možná si tam i podali dveře s AMD, která už také opterony na bázi architektury ARMv8 vyrábí.
Analogie s Microsoftem je myslím velmi trefná. Vždy mě baví, když někde v diskusi pod svými články (typicky na jiném serveru, ne tady) čtu, jak je Linux vlastně směšný, protože má 1% podíl na trhu. Ale ti lidé zcela opomíjí to, že se desktopy pomalu, ale jistě stávají irelevantními. Silou trhu nejsou velké x86 procesory a na nich běžící Windows, ale malé ARMy a na nich běžící Linux / BSD. Je jedno, jestli ve smartphonech, routerech, televizorech či jinde. Víme dobře, že Playstation 3 i Playstation 4 běží na upraveném FreeBSD. Víme dobře, že mnoho výrobců TV používá Android TV (Philips, Sony), Firefox OS (Panasonic) či WebOS (LG). Víme, že v mobilech vedle samotného Androidu najdeme také Tizen (Samsung) a jiné minoritní systémy. To vše je svět ARMu a svět Linuxu či open source jako takového. A právě proto Microsoft poslední léta hraje open-source písničku, vydává spoustu svých věcí pod MIT licencí, úzce spolupracuje s firmami jako Red Hat. A právě proto Intel nyní bude vyrábět ARMy. Oba giganti „Wintel“ světa se totiž chovají pragmaticky. Doby uzavřenosti jsou definitivně pryč, svět IT aktuálně běží na interoperabilitě a otevřenosti, a tu prezentují volně dostupné operační systémy a nástroje (Linux, BSD, GNU atd.) a volně dostupné procesorové architektury (ARM a kdo ví, kam se vyvine OpenPOWER).
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.