Krátký pohled na Fedoru 25, Wayland a GNOME 3.22

6. 12. 2016 | David Ježek

Články - Krátký pohled na Fedoru 25, Wayland a GNOME 3.22  

Existují lidé, kteří nedají na X11 dopustit a Waylandu nemohou přijít na jméno. Existují lidé, kteří nemohou přijít na jméno desktopu GNOME 3.xx a rostoucí provázanosti Fedory nebo GNOME s novinkami morálně spadajícími pod křídla Red Hatu, tedy Waylandem a systemd. Tak se pojďme podívat, jestli je to vše opravdu tak hrozné.

Úvod, blíže k Fedoře 25

Fedora 25 je prvním vydáním velké linuxové distribuce (a kdo ví, možná vůbec první takovou), které přináší Wayland jako výchozí namísto grafického serveru X.Org. V týmu Fedory, z většinové části tvořeném zaměstnanci Red Hatu, se na tom pracovalo posledních několik let. Ať již v rámci Fedory, v rámci vývoje Waylandu jako takového či v rámci přepisování desktopu GNOME 3.x, resp. grafických knihoven GTK+ a všech aplikací do podoby použitelné na Waylandu přímo, či úpravách jeho zobrazovací části, aby aplikace pro X běžely na Waylandu díky překladové vrstvě XWayland. Fedora tímto hlásí, že je vše podstatné hotovo a ač ještě chybí spousta věcí, tu drobnějších, tu významnějších, neměl by běžný uživatel (ať již František, či kdokoli jiný) mít závažnější problémy. Samozřejmě za předpokladu běžného užití desktopu, protože Wayland ani zdaleka neimplementuje všechny vlastnosti molochu jménem X.

Instalace, počáteční zabydlení

Než se zmíním o instalaci, je potřeba doplnit použitý hardware. Vězte tedy, že pracuji na desktopu s Celeronem G1840 (pomalé x86 dvoujádro generace Haswell Refresh) s 8 GB DDR3 RAM, 60GB 6,0Gbit/s SATA SSD pro OS i /home (plus pár USB disky pro běžná data) a GeForce GTX 750 Ti jako zobrazovadlem pro FullHD monitor. Pro případ, že by Wayland s geforce neběhal slušně ani přes nouveau, ani přes proprietární ovladač Nvidie, jsem byl připraven přejít na Intel IGP v procesoru. V době testování Fedory 25 byla aktuálně dostupná záříjová informace (v danou chvíli tedy čtvrt roku stará) na Wayland Wiki taková, že podpora ovladače Nvidia je hotova z 50 % s dodatkem, že to pro Fedoru není priorita, jelikož ten ovladač nedistribuuje a že Nvidia sama zajistí podporu v rámci ovladače 364 s podporou Waylandu i Miru (který byl v dané době již venku, dokonce verze 367). Jirka Eischmann na mojefedora.cz tehdy psal, že Fedora 25 zahrne snadnější instalaci ovladačů Nvidia díky zahrnutí repozitáře od Negativo17 do systému.

Každopádně konfigurace mého PC je myslím na dnešní dobu relativně slušná / přijatelná. Z hlediska běhu operačního systému jsem s Fedorou neočekával žádné problémy (Lubuntu, Mageia/LXDE i třeba Windows 8.1 běží zcela bez potíží a svižně).

Mimochodem, od přihlášení do plného náběhu desktopu to Fedoře 25 / GNOME 3.22 / Waylandu trvá zhruba 7 sekund. Kombinace Ubuntu 16.10 / LXDE / X to u mě zvládá za 3 sekundy. To jde.

Krátkodobé zkušenosti

Zkušenosti jsem za těch několik dnů nabyl dvojího typu. Primárně lze říci, že se vztahují hlavně na GNOME 3.22, nikoli na Wayland jako takový. S ním by, stejně jako s X, neměl člověk při běžném použití vůbec přijít do styku. To, co popisuji, je tedy do určité míry subjektivní pohled na výkon a efektivitu GNOME jako desktopového prostředí. Platí, že pokud jej člověk používá tak, jak to tvůrci zamýšleli (a tady se nabízí obligátní vtip: tedy ideálně užívá stejné návykové látky jako oni), nenarazí na žádný problém. Musí vám ale vyhovovat všechna omezení, která tvůrci do desktopu dali. Pro mě osobně to je například nedostatečná maximální velikost náhledů fotografií nebo přílišná velikost mezer mezi těmito náhledy ve výchozím prohlížeči souborů (Soubory / Nautilus) oproti LXDE (PCManFM). Je to asi spíše otázka zvyku; lépe než LXDE to mají řešeny některé dedikované prohlížeče/editory fotografií. Ale to opět odbočuji k tomu, kdy chcete po daném desktopu více, než dostal od svých tvůrců, navíc to nijak nesouvisí s Waylandem.

Z hlediska používání je Fedora 25 obětí použitého desktopu GNOME 3.xx. Jako v předchozích verzích, i nejnovější GNOME 3.22 si jde svou cestou, kterou prostě servíruje uživateli – je na něm, zda ji přijme. Já ji přijmout neumím, protože mám pocit, že se mi snaží vnucovat do desktopu obsluhovaného klávesnicí a myší móresy a rozložení prvků z dotykového světa, což zkrátka psychicky nezvládám. Musím se tedy na tomto místě omluvit, tato recenze není a ostatně ani neměla být nějakým obšírnějším povídáním o GNOME 3.xx. Místo toho si dovolím konstatovat své překvapivé poznání, a sice že Fedora 25 běhala s GeForce GTX 750 Ti a svobodným ovladačem nouveau skrze Wayland skvěle a bez potíží. Tedy alespoň doufám, že to byl Wayland, jelikož toto nebylo nikde nijak propagováno či jen uživateli sděleno.

Vůbec celá Fedora 25 mi přijde jako takové technologické demo. Instalátor se s vámi moc nebaví (prostě někam nakopíruje nějaká data a tím je hotovo). Konfigurace systému se s vámi nebaví – pokud přehrávání MKV videí končí podivnou hláškou o absenci něčeho textového, některé prvky GStreameru nejde vůbec z GNOME Software instalovat a není zde ani řečeno proč (prostě jen chybí tlačítko pro instalaci). Aplikací ve výchozí instalaci je neskutečně málo a v repozitářích chybí hromada toho, co nabízí Ubuntu. Nevím, jestli je to záměrné nastavení verze Workstation, nicméně pro mě je to zklamání. Ostatně jsem ani neobjevil způsob, jak nainstalovat uzavřený ovladač Nvidia GeForce, což byla proklamovaná novinka verze 25. Nicméně může jít o pebkac.

Kdybych měl za sebe subjektivně zhodnotit 25. vydání Fedory, tak z hlediska použitelnosti Waylandu na nenáročném desktopu by to bylo za 1 či 1- (to kvůli daným omezením, která se ale u vás projevit nemusí), z hlediska desktopu GNOME 3.xx by to bylo tak 4 (tj. zvykl bych si, ale bolelo by to) a z hlediska použitelnosti celého OS tak někde mezi 2 a 3. Možná by bylo hezké, kdyby si Red Hat šel svojí podivnou cestou méně agresivně a možná věnoval trochu úsilí obrovské české pobočky k dotažení lokalizace do našeho jazyka.