Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 14:08
V nadpisu je sice schováno fotografické téma, ale podíváme se také na jednu novou „úchylnou“ desku ASRock a hlavně na to, jakou paseku nadělal Intel v nabídce nových Xeonů generace Skylake SP (stojí to fakt za to). A také na jeden zajímavý maličký čip z dílem VIA Labs. Jo a taky Leica.
Sotva jsme si stihli představit speciální základní desku Biostar TB250-BTC PRO Ver. 6.x s 12 PCI Express sloty pro těžaře kryptoměn, vydal konkurenční ASRock svoji vlastní novou desku, která nese o jeden PCI Express slot více.
Deska ASRock H110 Pro BTC+ je postavena na nižší čipové sadě, což není až tak důležité s ohledem na její účel. Z procesorů do ní pasuje Intel Core tzv. 6. a 7. generace, tedy Skylake a Kaby Lake. Limitem je TDP 91 W, což znamená podporu všech modelů. Napájení CPU je 8fázové, přítomny jsou dva DIMM sloty pro maximálně 2×16GB DDR4 moduly.
Síťovou konektivitu zajišťuje čip Intel I219V, dále nechybí zvukovka Realtek ALC887 a překvapivě třeba také dva PS/2 konektory pro klávesnici a myš a samozřejmě nějaké ty USB 2.0 a 3.0 konektory a headery.
Po Skylake X, který znamená aktuálně maximálně 10jádrová a výhledově až 18jádrová CPU (ta zatím zažila jen paperlaunch), přichází nejvyšší xeonová varianta této architektury, a to s až 28 jádry. Všechny nové xeony nesou 48 PCI Express linek (velmi málo v porovnání s architekturou AMD Epyc se 128 PCI Express linkami) a šestikanálový DDR4-2666 řadič.
Tato architektura přináší podporu instrukční sady AVX-512. Plnohodnotnou hardwarovou podporu nesou nejvyšší xeony řad Platinum a Gold 61xxm. Ostatní (tedy Xeony Gold Silver/Bronze s číselným označením 51xx) hardwarově podporují AVX-256 s tím, že AVX-512 dovedou pouze emulovat. Podle prvních zjištění je ale výkon v AVX-512 nadstandardně limitován (kvůli vzrůstu spotřeby, která velmi snadno přešvihne hodnotu TDP, a tak musí být CPU agresivněji držena na nižších provozních parametrech. Dalším limitem (či přesněji řečeno žábou na prameni) pro nové superdrahé Xeony Skylake SP je propustnost paměťového subsystému, kdy ani 28core xeony nemají více než 6kanálový řadič. Technicky vzato tak oproti 8kanálovým pamětem v AMD Epyc (až 32 jader) je propustnost o desítky procent nižší. Dále limitem pro nejnašlapanější servery bude množství podporované paměti, kdy základem je pouze 768 GB a jen některé modely dovolují až 1,5 TB (AMD Epyc: 2 TB).
Procesory je potřeba rozlišovat nejen podle číselného označení a vzácného prvku v názvu, ale také podle písmenek. Přívlastek v podobě „F“ značí Xeon s podporou rozhraní OmniPath (fyzicky jde o přídavnou konektivitu na pouzdře CPU), písmenko „M“ značí Xeony s podporou 1,5 TB RAM a písmenko „T“ značí modely s vyšší životností (Intel udává až 10 let) a vyšší teplotní odolností za běhu. A právě za tyto tři jednotlivé vlastnosti si nechává Intel velmi slušně připlatit, v řádu stovek až tisíců dolarů za každou tuto vlastnost CPU. Celkově tak na trh míří několik desítek variant nových xeonů.
Budoucnost je zcela jistě v USB rozhraních rychlejších než klasika v podobě USB 2.0 a také v konektoru, který lze připojit úspěšně již na první, nikoli třetí pokus. A první certifikovaný hub pro USB 3.1 Gen 2 má VIA Labs. Nový čip podporuje rychlosti až 10 Gbit/s (aktuální maximum USB rozhraní) a samozřejmě konektory typu C. Nechybí mu ani podpora pro Thunderbolt 3, fyzicky je dodáván ve dvou různých provedeních pouzdra: čtyřportová standardní verze, resp. dvouportová s konektory typu C.
Řada bezzrcadlovek Nikon 1 s 1" CMOS snímači byla poměrně neúspěšná. Nemohla dost dobře soupeřit s APS-C modely jiných výrobců, zejména ne s ohledem na to, že Nikon nastavil zvláště ceny objektivů na až urážlivé ceny, přičemž stejně nadsazené byly i ceny posledních dvou generací bezzrcadlovek (především Nikon 1 V3 měl šílenou cenu, na úrovni (nej)vyšších APS-C zrcadlovek, ke kterým ale byly daleko levnější světelné objektivy).
Celkem po zásluze tak řada Nikon 1 vyhnila, v rámci poslední generace postavené na 20Mpix 1" snímači uvedl Nikon pouze jediný model 1 J5, který ale pokazil podporou pouze 4k/15p videa. Pak už Nikon směřoval k naopak velmi pěkným profi kompaktům řady DL, jenže po zemětřesení v Kumamoto a dalších problémech ve výrobě mu i zde ujel vlak (zejména Panasonic LX a Sony s řadou RX100). Tuto řadu Nikon zařízl před uvedením a zjevně od té doby přemýšlel, kam se dál vrtnout, když zrcadlovky stále klesají a bezzrcadlovky jsou v podstatě jediný segment s alespoň určitým růstem.
Sám ředitel firmy Kazuo Ushida (odpusťte anglickou transkripci jména) potvrdil, že firma vyvíjí nové bezzrcadlovky. Otázkou je, kudy dál. Menší snímače si už vyzkoušeli a nepovedlo se, v APS-C je hodně těsno, ve full-framu úspěšně okupuje trhy třeba Sony a ve středním formátu už jde koupit Hasselblad a Fujifilm (nemluvě o podobně cenově postavené středoformátové D-SLR Pentax 645Z). Mám trochu obavy, že pokud se Nikon nerozhodne konečně pořádně rýpnout do stojatých vod a své kostnaté politiky („děláme cokoli, ale nesmí to narušit prodeje zrcadlovek“), tak zase neuspěje.
Takže ať už to bude APS-C, nebo full-frame (a jak ukazuje průšvih Canonu s mizerným dynamickým rozsahem 6D Mark II, full-frame není samospásný, když se příliš oseká/ošidí), bude muset mít dobové vlastnosti, ne zastaralou výbavu. Takže vedle (minimálně) 4k/60p videa to bude chtít pořádný AF systém, ideálně stabilizaci posuvem čipu (což Nikon zatím neumí, na rozdíl od borců z Pentaxu či Olympusu) a hlavně … hlavně … nemít znovu tu drzost prodávat objektivy za nekřesťanské ceny.
Když už dáte 50 tisíc korun za APS-C bezzrcadlovku, obvykle očekáváte absolutně dokonalou kvalitu. Tu tentokrát ale Leica nepředvádí, alespoň prozatím, přestože nový model TL2 je parádní.
Srdcem této bezzrcadlovky je nově (efektivně) 24Mpix APS-C CMOS s rozlišením 6016×4014. Podporován je rozsah ISO 100 až 50 000 a samozřejmě DNG RAW (to je u Leicy tradiční). Využívat lze 49 AF bodů, hlavní 3,7palcový displej má 1230k bodů a je výklopný + dotykový. Závěrka umí časy až 1/4000, elektronická pak až 1/40000. Rychlost snímání je až 7 fps, video je podporováno v podobě 3840×2160/30p H.264 + stereo AAC, resp. 1080/60p, resp. 720/120p. Zajímavostí ve výbavě je 32GB interní flash paměť rozšiřitelná o SD[HC/XC] kartu. USB 3.0 je typu C, nechybí Wi-Fi/n, HDMI. Vše pohání Li-Ion akumulátorek s podprůměrnou výdrží 250 snímků (dle metodiky CIPA), tělo má rozměry 134 × 69 × 33 mm a hmotnost 399 g. Zaplatíte za něj leicovských 1950 dolarů, další desítky tisíc pak za objektiv(y).
Než ale Leica vydá nový firmware, jedno VELKÉ varování: pokud byste na TL2 osadili firemní elektronický hledáček Visioflex, tak nebude fungovat a velmi pravděpodobně poškodí či zcela zničí vaši TL2. Leica o chybě ví, na opravě pracuje a jakmile bude mít nový firmware, spustí výměnu/opravu poškozených/zničených těl TL2.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.