Portál AbcLinuxu, 23. dubna 2024 21:37
Smutná zpráva přichází pro majitele PC s procesory rodiny Skylake, kteří pokukovali po výhodném upgradu na šestijádrový Coffee Lake při zachování všech ostatních komponent: desku bude potřeba vyměnit také. Dále se podíváme na skok v kapacitě páskových jednotek v podání IBM / Sony, novou obří TV od Samsungu využívající technologii kvantových teček a několik dalších kratších témat v čele s novými GPU AMD.
Vzhledem k tomu, že přechod od dvoufázového vývojově-výrobního modelu tick-tock na proces→architektura→optimalizace u Intelu znamená, že po Skylake (P) a Kaby Lake (A) přijde ještě Coffee Lake (O), začali s blížícím se vydáním Coffee Lake někteří uživatelé zjišťovat, jak to bude s upgradovatelností na bázi základních desek s čipovými sadami řady Intel 200, tedy těch pro Skylake / Kaby Lake.
Důležité to je zejména ve světle posledních informací přímo z Intelu, kdy je jasné, že nejvyšší modely CPU řady Coffee Lake nebudou mít čtyři, nýbrž šest CPU jader (a 12 HT vláken).
Intel se zatím oficiálně nevyjádřil (je otázka, zdali to vůbec lze předpokládat – i s ohledem na to, jak jsou stroje s Kaby Lake staré sotva pár měsíců), udělal to za něj výrobce základních desek ASRock, který potvrdil smutné očekávání, a sice že Coffee Lake do stávajících desek nebude možné osazovat (odpověď se týkala konkrétního dotazu uživatele desky ASRock s čipovou sadou Intel Z270).
Coffee Lake by ale díky tomu, že jeho parametry budou výrazně povýšeny oproti dobám před uvedením procesorů AMD Ryzen / Threadripper, měl být i tak zajímavý. DDR4 paměti půjde použít bez potíží, deska se holt vymění a vedle až o polovinu vyššího počtu CPU jader / HT vláken bude Coffee Lake zajímavý také Intelem přímo podporovaným Turbo taktem až 4,7 GHz (u některých modelů), což jej učiní současně výtečným procesorem pro single-thread aplikace. Nejvyšší šestijádrové verze pak nejspíš budou schopné držet krok se současnými osmijádrovými AMD Ryzeny 7.
Kdyby se v současných páskových jednotkách mohly používat zbrusu nové pásky vyvinuté v laboratořích IBM ve spolupráci s japonskou společností Sony, dosahovaly by kapacity 330 TB. IBM opět o další kus posunuje technologii magnetických pásek, archivního média, které v desktopech prakticky nevídáme, ale má své velké využití všude tam, kde je potřeba uskladnit obrovské množství dat za rozumnou cenu média s pokud možno co nejvyšší jistotou toho, že data přežijí spoustu let. Tedy nic, co by mohly garantovat NAND flash paměti či rotující pevné disky.
Změny oproti dosavadním technologiím jsou velmi významné, Sony obecně hovoří o 20násobném nárůstu oproti běžným dnešním páskám. Datová hustota na pásce vzrůstá na 201 Gbit/palec², šířka stopy logicky klesá (na 103 nm), naopak je zde použita páska s větší tloušťkou, a to 4,7 namísto dosavadních 4,3 µm. Celková délka pásky v kazetě tak klesá z 1255 na 1098 m.
Nejnovější televizor Samsung Q9 přes svou vysokou cenu sice neohromí rozlišením (jde o obligátní 4k UltraHD, pro 8k zatím není důvod), ale kvalitou obrazu podle všeho ano. Televize má úhlopříčku 88 palců / 224 cm a displej využívající kvantové tečky. Samsung této technologii ve svých displejích říká zjednodušeně QLED a jde o jasně marketingově cílenou konkurenci proti OLED, kde je výhodu to, že displeje technologicky vycházejí ze standardní technologie LCD a oproti OLED (včetně těch jednodušších bílých OLED s barevnou maskou od LG.Display) představují levnější variantu.
Velmi zajímavé je, že u tohoto nejvyššího modelu Samsung dává záruku v délce 5 let na displej a současně 10 let na vypálené obrazové body (tím je myšleno například vypálené logo TV stanice v rohu obrazu). Je vidět, že své technologii věří i při takto velké úhlopříčce / velkých obrazových bodech. Jen ta cena je taková „nelidská“, v USA se televizor objevil v předprodeji s cenovkou 20 tisíc dolarů. To je v přímém přepočtu ~450 tisíc korun, což je cenová relace, ve které jde koupit běžný automobil.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.