Jaderné noviny – 22. 2. 2018: Dynamické události pro sledování funkcí (diskuse)

[Petr Ježek]

To se již vývojáři nechtějí učit BFP (resp. fyziku)? Nechodí taky někam na náměstí demonstrovat bůh ví za co či proti čemu?

[Michal Kubeček]

Kéž by to bylo tak jednoduché. Nejde samozřejmě o to, že by někdo pořádal demonstrace, ale o to, že zvládnout eBPF (ne, nebavíme se o tom starém jednoduchém BPF) do té míry, aby ho člověk dokázal použít pro konkrétní účel, znamená nemalou (časovou) investici. Když člověk řeší nějaký bug, tak je obvykle rychlejší a jednodušší si vybuildit testovací jádro, kam narve nějaký ten trace_printk(). Až získá, co potřeboval, tak se zase bude věnovat něčemu jinému a za čas se situace bude opakovat. Ani nepočítám, kolik nástrojů už mám na pomyslném seznamu "na co se podívám, až bude čas" (třeba takový quilt už je tam asi sedm let).

Nastudovat si, jak použít kprobe na to, abych se podíval na parametry funkce, to je řekněme dvacet minut poprvé a pak třeba pět pro dohledání podrobností, až to budu potřebovat časem znovu (pokud to nebudu potřebovat tak často, že si to radši zapamatuju). Budu-li potřebovat něco složitějšího, co nepůjde bez eBPF, jsou ty časy někde úplně jinde, takže se nelze divit, že většina raději sáhne po jiném řešení. Demonstrovat na náměstí nepůjdou, ale tu featuru prostě nepoužijí.

Můžete s tím nesouhlasit, můžete na to nadávat, můžete je přesvědčovat, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Stačí se podívat, jak absurdní výmluvy spousta lidí dodnes používá k ospravedlnění toho, že ještě po 19 letech používají ifconfig, route nebo netstat.