Týden na ScienceMag.cz: Teorie mysli v kontaktu umělých inteligencí

2. 11. 2018 | Redakce

Články - Týden na ScienceMag.cz: Teorie mysli v kontaktu umělých inteligencí  

Co je to teorie mysli a co by se změnilo, pokud by jí disponovala umělá inteligence? Nabíjet baterie může i biochemie bakterií. Temná hmota a Boseho hvězdy. Velké fyzikální experimenty a budoucnost kosmologie. Konec dalekohledu Kepler. Pozorování černé díry.

Temná hmota prý může vytvářet kapičky kvantového kondenzátu a Boseho hvězdy

Pokud by částice temné hmoty byly dostatečně lehké, mohou se kolem malých galaxií vyskytovat ve formě Bose-Einsteinova kondenzátu; Pak by mohly vytvářet i kulovité kapky, tzv. Boseho hvězdy. D. Levkov tvrdí, že gravitační působení by stačilo na vytvoření takových útvarů – dostatečně rychle vzhledem k tomu, jak dlouho trvá vesmír. Je tato představa nějak testovatelná?

Měla by umělá inteligence mít teorii mysli?

Současné digitální asistenty jsou reaktivní – nesnaží se vytvářet modely cizích myslí, předvídat záměry, nediví se, pokud lidé mění své preference. Nevědí, co uživatelé vědí, a co ne. Jinak řečeno, nemají teorii mysli. V Googlu nyní vytvořili umělou inteligence ToMnet. Ta má primárně za cíl nikoliv vylepšovat digitální asistenty, ale především posuzovat „mysl“ jiných umělých inteligencí a zkusit předpovědět budoucí kroky cizí umělé inteligence.

Baterie poháněná bakterií

Zajímavý nápad ze světa baterií představuje návrh papírové baterie poháněné mikroorganismy. Má sloužit v polních podmínkách, eventuálně tam, kde není k dispozici potřebná infrastruktura. Baterie by měly malý výkon a sloužily pouze k jednorázovému napájení senzorů

Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?

„Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je technologicky proveditelné…“ (úryvek ze sborníku John Brockman (editor): Čeho bychom se měli obávat – Myšlenky o budoucnosti civilizace, které odborníky znepokojují)

Zrychlující rozpínání vesmíru: otázka bez odpovědi?

Na samotnou příčinu zrychlování možná nikdy nepřijdeme. Pokud má prázdný prostor energii, tato energie může způsobovat pozorované zrychlení. Ale protože neexistuje žádný známý laboratorní experiment, který by přišel s informacemi o této energii, je naším jediným východiskem pozorovat ono rozpínání přes časový úsek. […] Něco jiného uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? (další úryvek ze sborníku John Brockman (editor): Čeho bychom se měli obávat – Myšlenky o budoucnosti civilizace, které odborníky znepokojují)

Krátce

Kambrium a tělní plány: nic výjimečného. Rybomorky, buňky HeLa a jednobuněčný pes. Nové tělní plány rozhodně nevznikaly jen v kambriu.

Do hlubin Sluneční soustavy. Vědci uveřejnili jízdní řády pro 45 těles. Let k Saturnu s využitím Jupiteru je možný v letech 2025 až 2035.

1terabitová technologie V-NAND. Díky novému 4bitovému čipu postavenému na 1Tb technologii V-NAND bude Samsung schopen účinně vyrábět 128GB paměťovou kartu pro chytré telefony,

Cedrovice a březovice, pálenky z kůry. Nápoj si uchová prý i charakteristickou chuť příslušného dřeva, zatím si výzkumníci hráli s cedrem, břízou a třešní.

Ničivé tajfuny míří na sever. Pro zjištění variability tajfunů ve východní Asii byla využita informace uložená v letokruzích stromů.

Pražský zdravotnický hackathon vyhrála mluvící rukavice. Senzory snímají pohyby při znakování na ruce neslyšícího a převádí je do řeči.

Dalekohled Kepler po 9,5 letech skončil. Kepler nám ukázal, jaký doopravdy svět exoplanet je. I když jen v blízkosti mateřských hvězd.

GRAVITY potvrdil přítomnost černé díry v centru naší Galaxie. Zaznamenána hmota obíhající kolem černé díry rychlostí 30 % rychlosti světla.

Pavel Houser