Portál AbcLinuxu, 5. května 2024 12:12
Kosmologie a astrofyzika: zaměříme se na neutrina, temnou hmotu, černé díry i srážky galaxií. Jak působí na buňky blesk, jak vzniká tornádo a jak staré je zemské magnetické pole? Displeje micro LED, rajče s geny chilli papriček, budoucnost 3D tisku a vývoj jaderné energetiky.
Jaká je povaha hmotnosti neutrin? Liší se od hmotnosti ostatních nabitých částic? Je spojená s nějakou novou symetrií světa? Nebo naopak narušuje nějaký zákon zachování? Tyto otázky jsou možná těmi nejzásadnějšími, které dnes zajímají teoretické fyziky.
I když o podstatě temné hmoty nevíme nic, její „fungování“ dokážeme v určitých ohledech zachytit v celkem detailně. V době vzniku hvězd v trpasličích galaxiích nastupuje silný vítr, který tlačí plyn i prach od středu galaxie. Centrum galaxie pak obsahuje méně klasické hmoty a tedy méně gravitačně váže i hmotu temnou; ta pak z centra migruje rovněž.
Týmu se podařilo najít matematické řešení odpovídající nové černé díře. Zatímco všeobecně známá Schwarzschildova černá díra je charakterizována pouze svou hmotností, tato černá díra je popsána ještě hodnotou Bachova tenzoru na horizontu.
3D tisk se definitivně posouvá z vývoje a prototypování do sériové výroby a to sebou přináší nové výzvy. […] V letošním roce bude dostupná i tzv. funkční barva vpečená do povrchu dílu a do několika let 3D tiskárna zajistí elektrovodivost vybraných plastových částí.
Získávání drahých kovů z elektroodpadu je dnes významným průmyslovým oborem. Z elektroniky se zatím zlato recykluje hlavně pomocí organických rozpouštědel, přičemž zlato tvoří rozpustné komplexy s činidly obsahujícími síru. Mohlo by to ale jít i jinak.
Samsung představil displeje s technologií Micro LED v nových velikostech, tvarech i konfiguracích. Televizní displeje se skládají z jednotlivých modulů Micro LED a obsahují miliony mikroskopických čipů tvořených anorganickými červenými, zelenými a modrými LED, které vyzařují vlastní světlo, a vytvářejí tak na obrazovce zářivé barvy.
Tornádo možná vzniká u země. Dosud se předpokládalo, že tornádo má základnu na oblaku a odtud spouští dolů jakýsi rotující chobot, respektive mrak hraje roli nálevky.
Blesky prý mohou chránit buňky.Tzv. Schumanova pole snad mají na živé buňky dokonce pozitivní dopad – pomáhají jim totiž lépe přežít situace, v nichž se buňkám nedostává kyslíku.
Magnetické pole Země může být mladší. Dosavadní důkazy prý nejsou přesvědčivé. A má to nějaký vztah ke vzniku života?
Tající ledovce uvolňují do atmosféry metan. Studie přidává na seznam ekosystémů produkujících metan i podledovcové sedimenty.
Jaderná energetika v roce 2018. Světovou energetiku loni posílilo devět nových jaderných bloků, letos se očekává spuštění dalších čtrnácti.
Planety plné safírů a rubínů. Astronomové prý objevili planety poseté safíry a rubíny. Je to sice sexy tvrzení pro PR, ale jak už to tak bývá, skutečnost je možná ještě zajímavější.
Galaxie v kolizi. Za 2 miliardy let dojde ke srážce Mléčné dráhy s Velkým Maggelanovým mračnem a bobtnání černé díry uvnitř naší galaxie. Sluneční soustavu to možná vymrští z Mléčné dráhy ven.
Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu. Usutu je komáry přenášený ptačí virus, může však nakazit i člověka.
Biotechnologové navrhují rajčata s kapsaicinem. Hlavní cíl projektu je technologický: kapsaicin z papriček se různě dále zpracovává, do léků proti bolesti nebo i třeba do náplně „pepřových“ sprejů.
Venuše pod lupou. Astrofotografie měsíce: kompozice, zachycující téměř čtyřměsíční průběh Venušiných fází, nám tuto planetu ukazuje tak, jak ji ze Země neuvidíme.
Nestabilní procesy a statistika. Velmi nestabilní nelineární náhodné procesy stále představují nepříliš prozkoumanou část statistické a kvantové fyziky.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.