Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 06:51
Ve druhé části dubna byly aktualizovány desktopové distribuce Anarchy Linux, FuryBSD, Project Trident a Manjaro, systém pro síťové prvky IPFire, balíčkovací systémy a odpovídající linuxové distribuce Guix a Nix – z velkých vydání mainstreamových distribucí to pak bylo Ubuntu 20.04 tentokrát s dlouhodobou podporou.
Anarchy Linux představuje jeden z vícero obrazů Arch Linuxu s grafickým instalátorem. Poskytuje různé výchozí verze a konfigurace jádra Linux, různé zavaděče systému, ovladače GPU včetně proprietárních Nvidia, desktopová prostředí, z nich některá upravená po svém (GNOME, Cinnamon, Budgie, Xfce), nebo různé správce oken, přichystané nástroje pro připojení k síti, dělení disku včetně volitelného šifrování (LUKS), přichystané skupiny balíčků k instalaci nebo zapnutou podporu uživatelského repozitáře (AUR). K mání je pro architekturu x86_68.
Současná verze 1.1.0 vychází z dubnového obrazu Arch Linuxu, mírně vylepšuje instalátor a např. přidává ovladač Wi-Fi Broadcom.
GNU Guix je moderní správce balíčků v principu podobný Nix (o něm také bude řeč). Založený je na funkcionálním programování – specifikace balíčků se píší v Guile, implementaci jazyka Scheme. Poskytuje krom jiného reprodukovatelná sestavení balíčků, izolaci různých verzí balíčků a také transakční aktualizace, které jde snadno vrátit zpět. Guix System (popř. Guix System Distribution, GuixSD) je pak distribuce tento správce balíčků využívající jako výchozí.
Bezmála rok od oznámení verze 1.0 vychází Guix 1.1.0 shrnující přes 14 tisíc commitů; aktuálně je také k dispozici více než 13 tisíc balíčků. Samotný balíčkovací systém přešel na novější Guille 3, zlepšil se jeho výkon, dále např. umožňuje vzdálenou instalaci na více strojů nebo uživatelům poskytuje více informací jako výpisy rozdílů/změn. Nový Guix System má vylepšený instalátor (v oznámení vydání možno zhlédnout video instalace), více připravených služeb jako např. NFS server, balíčky jsou poměrně aktuální (Linux-libre 5.4.28, libc 2.29, GCC 9.3, nedávno vydaná desktopová prostředí jako MATE 1.24 aj.)… a také zjednodušený graf závislostí směřující k lepší auditovatelnosti.
Druhá letošní várka obrazů desktopového systému FuryBSD založeného na FreeBSD (aktuálně 12.1-p3) představuje pokrok v praktické použitelnosti: automatické nastavení sítě, podpora 32bitových aplikací, v X.Org 1.2.0 výchozí ovladač libinput, základní podpora webkamer, lepší integrace ve virtualizovaném prostředí,… současné vydání dále např. povoluje některé techniky tvrzení systému z FreeBSD. Z hlediska procesu vývoje stojí za zmínku, že systém může být postaven také na GhostBSD, jiném desktopovém derivátu FreeBSD.
Systém pro síťové prvky IPFire ve 143. aktualizaci přechází na mj. GNU libc 2.31 a binutils 2.34, vylepšuje systém pro odhalení průniku (IPS) nebo naopak odstraňuje podporu Bluetooth pro údajné nevyužití.
Ke konci týdne pak následovala aktualizace č. 144 s důležitými bezpečnostními opravami v OpenSSL, DHCP klientovi či webové proxy Squid.
Pravidelné jarní vydání NixOS, tentokrát 20.03, obsahuje četné aktualizace balíčků v systému Nix, který je analogický výše zmíněnému GNU Guix, a řadu nových služeb. Jsou to např. Linux 5.4, GCC 9.2, GNU libc 2.30, OpenSSL 1.1.1d, OpenSSH 8.1, desktopová prostředí (GNOME 3.34, KDE Plasma 5.17.5, zahrnut je také Pantheon z elementary OS), PostgreSQL 11 je nyní výchozí,… Výchozí komprese balíčků je bzip2. SSD trim se na podporovaných zařízeních se ZFS bude spouštět každý týden.
Project Trident po přechodu na Void Linux jako základ distribuce pokračuje další aktualizací obrazů systému. Stěžejní novinkou je nový správce sítě trident-networkmgr mj. jako front-end pro dhcpcd, wpa_supplicant, nftables, VPN wireguard,… Dostalo se ovšem i na další části systému jako integrace ZFS či drobnější nastavení prostředí.
Nové Ubuntu vychází dvakrát do roka – v dubnu a říjnu – a tak je tu s blížícím se koncem dubna i nové Ubuntu a jelikož je rok sudý, je to navíc vydání s dlouhodobou podporou – na příštích pět let a potom ještě pět let bezpečnostních aktualizací. Jsou to varianty desktopová s upraveným prostředím GNOME, serverová, ale také oficiální deriváty s různými desktopovými prostředími, potažmo specializovanými aplikacemi.
Linux 5.4 (také řada s dlouhodobou podporou v upstreamu), GNU libc 2.31, GCC 9.3, Python 3.8 (jako výchozí vzhledem ke konci podpory Pythonu 2), OpenJDK 11 atd. Podporován je souborový systém ZFS, nově např. s možností šifrováním. Dále – zvláště pro serverové nasazení – QEMU 4.2 nebo libvirt 6.0, Bind 9.16, Samba 4.11, PostgreSQL 12, OpenStack Ussuri (vývojová verze, finální přijde v balíčku aktualizací 20.04.1), Kubeflow aj. Zvolená implementace NTP je Chrony 3.5.
Cílová architektura je nejen x86_64, ale v případě serverové varianty i ARM (Raspberry Pi), IBM Power a s390x a mainstreamové cloudové platformy od Amazonu, Google, Microsoftu…
Oficiální desktopové prostředí je GNOME 3.36 s vlastním vzhledem a rozložením panelů podobným Unity, toho času Canonicalem vyvíjenému prostředí. Pod pokličkou pak Mesa 20.0, zatím vývojovou verzi PulseAudio 14.0, BlueZ 5.53‚… Z aplikací Firefox 75, LibreOffice 6.4, Thunderbird 68.7 aj. Více je vedle – nebo i místo – tradičních „debianích“ balíčků využíván formát balíčků Snap (kdežto „konkurenční“ Flatpak je nutné povolit explicitně).
Další deriváty čítají
Ty mají vesměs kratší, tříletou podporu.
Ke kódovému označení, s jehož prvním slovem se setkáme v názvech repozitářů s balíčky: Ubuntu 20.04 je „Focal Fossa“ podle madagarské šelmy příbuzné promykám. Na podzimní vydání vychází iniciály „g“ a za maskota byla zvolena Groovy Gorilla. Před třinácti lety to byl „Feisty Fawn“ a poté „Gutsy Gibbon“.
Desktopová distribuce Manjaro je sice průběžně aktualizována – v zásadě jako Arch Linux, ze kterého vychází, ale tým správců dělá i větší vydání obrazů systému, jež shrnují změny nejen v balíčcích samotných, ale také v distribuční konfiguraci. To současné Manjaro 20.0 „Lysia“ nabízí čerstvý Linux 5.6 a výchozí prostředí Xfce 4.14, KDE Plasma 5.18 nebo GNOME 3.36 s modifikovaným vzhledem a některými předinstalovanými doplňky. Správce balíčků Pamac 9.4 pokryje už i balíčky Snap a Flatpak – ty byly podporovány již minulé léto, až nyní však implicitně. V neposlední řadě stojí za zmínku připravené moduly ZFS v síťovém instalátoru Architect.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.