Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 06:53
Magnony vytvářené zvukem. Přeplněná oběžná dráha. Materiál s nejvyšší teplotou tání. Výpočetní výkon na obyvatele různých zemí. Jak souvisí pláč vína a tvar sklenice? Černé díry, Mars, exoplanety a srážky galaxií. Věda a koronavirus.
Energie zvukové vlny – fononu – se přeměnila na vlnu magnetickou – kvazičástici magnon. Podle okolností bylo možné vytvářet magnetické vlny o různých frekvencích a vlnových délkách a nechat je spolu interferovat.
Na nízkých oběžných drahách toho už teď prý obíhá moc. Jsou přeplněné a nových satelitů i družic přibývá stále rychleji. Staré se rozpadají a všudypřítomné trosky brzo prostor promění v smetiště. Bude přibývat kolizí a v důsledku toho klesne i hodnota, kterou objekt na oběžné dráze přináší svému provozovateli. Blížíme se prý k problému obecní pastviny…
Vypadá to antiintuitivně: Můžeme donutit částice proudit kanálkem, když přitom elektrody připojíme na jeho vnější strany, kolmo k požadovanému pohybu? Na mikroskopické úrovni může dojít k obdobě tzv. Magnusova jevu, který odpovídá např. za faleš míčků s rotací. K čemu by proudění částic kolmo na gradient mohlo být dobré?
Aktuálně se nacházíme v rané fázi, kdy se výpočetní výkon na obyvatele ve velkých zemích pohybuje mezi 100-2 500 GFLOPS. Do budoucna se dostaneme do vývojové fáze, ve které dosáhneme výkonu na obyvatele 10 000 GFLOPS. A v tzv. zralé fázi dosáhneme výkonu 29 000 GFLOPS.
Jak je jádro Marsu liší od pozemského? Mars jako kamenná planeta by se svou vnitřní strukturou měl podobat Zemi, nový model však přesto ukazuje řadu rozdílů.
Velikost černých děr a galaxií spolu souvisí. Platí, že supermasivní černé díry najdeme v centrech větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost?
Sluneční soustava mohla vzniknout v důsledku srážky galaxií. Kolem Mléčné dráhy obíhá menší, trpasličí galaxie ve Střelci a čas od času se její dráha přímo protne s diskem Mléčné dráhy.
Víno víc pláče ve sklenici s nízkými stěnami. Nové zkoumání známého jevu: víno teče vzhůru po stěně sklenice v rázových vlnách.
Stres a fungování mozku. Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. (úryvek z knihy Robert M. Sapolsky: Chování: Biologie člověka v dobrém i ve zlém)
Potvrdili existenci Proximy b. U nejbližší hvězdy od Slunce navíc našli další signál. A. Suárez Mascareño a jeho tým vydali studii, jejímž cílem bylo potvrdit existenci Proximy b na základě měření nového spektrografu ESPRESSO.
Jak se trhala srdce? V předkolumbovském Mexiku lze rozlišit minimálně tři „techniky“, jimiž se lidská oběť prováděla.
Polykrystalická diamantová vrstva ochrání palivové články v jaderných reaktorech. Prvotním důvodem bylo omezit, případně zamezit, vysokoteplotní oxidaci zirkonia při havarijních stavech s teplotami nad 800 °C.
Experimentální vakcína proti lymské borelióze je účinná. Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze.
Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání. Mikročástice mohou obsahovat např. unikátní kód, který půjde na tabletě přečíst pod mikroskopem.
Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny. Hvězdy na extrémní horizontální větvi jsou na rozdíl od slunečních skvrn teplejší než okolní hmota.
Materiál s nejvyšší teplotou tání je aktuálně… karbonitrid hafnia. Nicméně srovnání s karbidem hafnia nevyznívá úplně jednoznačně.
NASA nastínila budoucnost Mezinárodní kosmické stanice. Budou moci ISS využívat komerční subjekty? Vztah Mezinárodní kosmické stanic k dalším projektům, návratu na Měsíc i misi k Marsu.
Magnetické nanočástice pro testování covid-19 míří do praxe. Oxid křemičitý, který obaluje magnetické nanočástice, má velkou schopnost vázat nukleové kyseliny.
V Ústavu makromolekulární chemie vyvinuli nový typ přístroje na podporu dýchání. Polymerní membrána je schopna obohatit přiváděný vzduch na 45 % kyslíku. Oxygenerátor by mohl pomoci pacientům s nemocí covid-19.
Ruxolitinib – protinádorový lék dalším kandidátem na léčbu koronaviru. Jak spolu může souviset rakovina a COVID-19? U koronaviru totiž bývá častou příčinou smrti ve vážném stadiu choroby bouře cytokinů, tedy de facto (přehnaná) autoimunitní reakce.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.