Portál AbcLinuxu, 3. června 2024 13:41
Elektronový krystal z běžného polovodiče. Metan budí pozornost nejen na Marsu, ale i na Enceladu. Hvězdokupa obsahující příliš mnoho černých děr. Nejmenší bílý trpaslík je současně nejtěžší. Temná energie a symmetronová pole. Magnetické víry skyrmiony lze ovládat i laserem. Telomeráza: původ „enzymu nesmrtelnosti“.
Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Vědci z ETH Zurich nyní připravili Wignerův krystal z tenké vrstvy selenidu molybdeničitého, tedy běžného polovodičového materiálu. Ve vrstvě tlusté jediný atom se elektrony mohly pohybovat pouze v rovině. Autoři studie dále regulovali množství elektronů tím, že materiál umístili pod napětí mezi dvě grafenové elektrody.
Wolfram je při pokojové teplotě vysoce křehký a rubem jeho vlastností je problém ho zpracovávat, alespoň zavedenými metodami. Na Karlsruhe Institute of Technology přišli proto s technikou zpracování, která se řadí mezi 3D tisk, i když nejde zrovna o běžnou 3D tiskárnu. Zařízení tohoto typu jsou hodně drahá a používají se pouze ve speciálních průmyslových aplikacích. Základem postupu je tavení elektronovým paprskem (electron beam melting, EBM), postup ovšem bylo třeba pro wolfram speciálně upravit.
Hvězdokupa Palomar 5 má mnohé unikátní vlastnosti. Nová studie ukazuje, že za ně může zřejmě populace více než 100 černých děr v jejím centru. Taková koncentrace černých děr je samozřejmě výjimečná. Černé díry tvoří více než 20 % celkové hmotnosti hvězdokupy. Galaxie Palomar 5 je zajímavá nejen sama o sobě, ale mohla by pomoci vyřešit i záhadu slapových proudů.
Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice. NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím.
O vykořisťování mravence mravencem. To, co je pro mravence travního jen příležitostným způsobem zakládání nového hnízda, stalo se u jiných mravenců téměř výhradním způsobem kolonizace, neboť matky už hnízdo samy založit ani nedovedou. (úryvek z knihy Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem)
Nejmenší a nejtěžší bílý trpaslík. Astronomové objevili bílého trpaslíka, který je rekordní hned ve dvou ohledech, a to poměrně paradoxně: je současně nejhmotnější i nejmenší.
Lov temné energie pomocí gravitační rezonanční spektroskopie. Jedním z kandidátů na temnou energii jsou skalární symmetronová pole. Existenci takových polí by mohly experimentálně prokázat extrémně slabé anomálie v chování kvantových částic uvězněných v gravitačních polích.
Spekulace o životě: metan budí pozornost i na Enceladu. Nová studie tvrdí, že relativní množství metanu v mracích nad zmrzlými ledovými vývěry na Enceladu je nezvykle vysoké. Jako jedno z možných vysvětlení nabízejí autoři hypotézu, že by mikroorganismy v oceánu přeměňovaly vodík právě na metan.
Skyrmiony lze ovládat i laserem. Pro konkrétní materiál existuje nastavení laseru, které umožňuje vytvářet skyrmion bez ohledu na předcházející stav na daném místě.
Grafen ochrání umělecká díla. Grafenová membrána je neprostupná pro vodní páru, oxidační činidla i další chemické látky, dokáže také absorbovat velké množství ultrafialového záření.
Ve VZLÚ probíhají zkoušky části rakety Ariane 6. Celá raketa Ariane 6 může v konfiguraci se čtyřmi pomocnými motory vážit až 860 tun a její výška dosahuje 63 metrů.
Naděje pro pacienty s nedomykavostí srdeční chlopně. Tzv. katetrizační plastika spočívá v implantaci speciálních svorek do chlopně a je v současnosti jediným efektivním řešením pro starší a nemocné pacienty, kteří již nemohou podstoupit chirurgický zákrok.
Superpočítač sestavený českým Atosem je jedním ze stovky nejvýkonnějších na světě. Superpočítač EuroHPC, který před několika týdny dodal český tým společnosti Atos do bulharského Sofia Tech Parku, se umístil na 91. místě v seznamu TOP500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě.
Telomeráza: Původ „enzymu nesmrtelnosti“. Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny.
Smrští se, nebo roztáhne? Záleží na rychlosti a síle impulzu. Další uměle připravený materiál se vyznačuje opravdu neintuitivním chováním.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.