Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 00:30
Pozorování dvojhvězd má potvrzovat nutnost modifikovat Newtonův gravitační zákon. Nový algoritmus zachytil první potenciálně nebezpečný asteroid. Earendel, nejstarší známá hvězda. Větší šance pro vznik života: Na dávném Marsu se střídala suchá a vlhká období.
Při pokusech vědci ochladili atomy cesia a dostali je do stejného kvantovému stavu. Poté sledovali, jak atomy reagují a vytvářejí molekuly. V běžné chemii by se jednotlivé atomy srážely a při každé srážce by s určitou pravděpodobností vznikla molekula. Kvantová mechanika však předpovídá, že atomy ve stejném kvantovém stavu místo toho provádějí akce kolektivně.
Nová studie tvrdí, že Newtonův (ani Einsteinův) gravitační zákon nedokáže vysvětlit, s jakým zrychlením kolem sebe obíhají volné (od sebe vzdálené, „široké“, wide) dvojhvězdy. Při extrémně nízkých zrychleních má být proto potřeba doplnit gravitační zákon o nový, dodatečný člen.
Unikátní železný šíp z doby bronzové pochází z meteoritu. Archeologické nálezy předmětů vyrobených z meteoritického železa jsou velmi vzácné. V celé Eurasii a Africe je známo pouze 55 takových artefaktů.
Warfarin může sloužit i k terapii zabijáckých rakovin. Nová studie provedená na lidských buňkách a na myších vedla k závěru, že warfarin brání nádorům zasahovat do mechanismu buněčné smrti (apoptózy).
Nový algoritmus zachytil první potenciálně nebezpečný asteroid. Planetka s označením 2022 SF289 byla detekována během testování algoritmu na havajské observatoři ATLAS. Samotné těleso dlouhé necelých 200 metrů v dohledné době nepředstavuje pro Zemi žádné riziko.
Jak buňkám docházejí zdravé mitochondrie. Jak stárneme, buňky jsou nuceny se stále víc spoléhat na defektní mitochondrie. Věci se však nevymykají kontrole tak rychle. Buňka a její mitochondrie si zachovávají kontrolu přizpůsobením svého chování. (úryvek z knihy Lee Know: Mitochondrie a medicína budoucnosti)
Další výzkum upozorňuje na podobnost kamenných nástrojů prvních lidí a opic. Makakové běžně roztloukají skořápky ořechů a ulity měkkýšů údery kamen na jiném kameni. Kladivo i podložka se tímto způsobem opracovávají. Výsledkem je soubor rozbitých kamenů rozšířený po celé krajině.
Prasata na rozdíl od psů člověka nenavádějí k potravě, ale celé je to složitější. Experiment s obvyklým designem: Zvíře ví, kde je potrava, ale samo se k ní nemůže dostat. Přichází člověk. Pokusí se mu nyní zvíře naznačit, že by měl vytáhnout pamlsky a poslušně je vydat?
Earendel, nejstarší známá hvězda. Vesmírný dalekohled Jamese Webba navázal na pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu, který objevil dosud vůbec nejvzdálenější známou hvězdu. Pozorujeme ji během první miliardy let po velkém třesku.
Větší šance pro vznik života: Na dávném Marsu se střídala suchá a vlhká období. Nová studie popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor vyfotografovala mise Curiosity.
Upravené bakterie poznají ve střevě rakovinu. Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu.
Geny OPRIII určují, jak pšenice odolává suchu. Konkrétní počet kopií jedné skupiny genů může stimulovat delší růst kořenů pšenice, což umožní rostlinám čerpat vodu z větší hloubky.
Podivuhodný ptačí chromozom. Zajímavý příklad programované DNA eliminace byl popsán u ptačího řádu pěvců, kde dochází k eliminaci celého chromozomu ze somatických buněk a chromozom je zachován pouze v zárodečných buňkách.
Porucha chování v REM spánku stojí nejen za rozvojem Parkinsonovy nemoci. Jde o spánkové onemocnění charakterizované abnormálními pohyby během REM fáze spánku, které odpovídají obsahu právě prožívaného snu.
Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře? V současné době je hlavní metodou studia množství a složení rybích společenstev použití mnohoočkových tenatových sítí.
Matfyz navštívil spoluobjevitel supertěžkého prvku 117. Tennessin (z angl. tennessine) je radioaktivní prvek s protonovým číslem 117, který v periodické tabulce zaujímá místo na sedmém řádku. Jde o druhý nejtěžší dosud známý prvek.
Jak evoluce formuje telomery pro přežití. Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery.
Ryby vylézající z vody mají lepší čich. Autoři studie objevili obdobný trend u více linií ryb, u kterých se nezávisle na sobě vyvinula schopnost prozkoumávat souš.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.