Portál AbcLinuxu, 27. března 2026 03:41
V CERNu objevili exotickou částici podobnou protonu. IBM představila architekturu pro kvantově orientované superpočítače. IT4Innovations představuje 5 vlajkových lodí pro superpočítání, AI a kvantové technologie. Experiment s nanoroboty pro českou misi na ISS vstupuje do klíčové fáze vývoje.
Nový rekord tedy znamená posun o dalších slušných 18 stupňů. Pokrok byl umožněn technikou tzv. tlakového ochlazení – novým přístupem pro supravodiče, jenž se již běžně používá v jiných oblastech, jako je výroba diamantů. Při této metodě vědci nejprve působí na materiál intenzivním tlakem, aby vylepšili jeho supravodivé vlastnosti a zvýšili jeho přechodovou teplotu.
Vědci z Univerzity v Manchesteru a dalších institucí objevili na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu novou subatomární částici. Částice Ξcc⁺ (Xi‑cc‑plus) je těžší příbuzný protonu, obsahuje dva kvarky c (charm, půvabný) a jeden kvark d (down, dolní). Proton se skládá ze dvou kvarků u (up, horní) a jednoho kvarku d. Kvark c je těžší než u.
Architektura, navržená pro dnešní pracovní zátěže a postavená tak, aby se v průběhu času vyvíjela, spojuje kvantové a klasické systémy do jednotného výpočetního prostředí. Kombinuje kvantový hardware s výkonnou klasickou infrastrukturou, včetně clusterů CPU a GPU, vysokorychlostních sítí a sdíleného úložiště, pro podporu výpočetně náročných pracovních zátěží a výzkumu algoritmů.
Mezinárodní vědecký panel IT4Innovations vybral pět projektů s nejvyšším vědeckým a socioekonomickým přínosem. Např. projekt AURORA přinese nový přístup k řešení složitých fyzikálních problémů díky propojení vysoce výkonných výpočtů (HPC), umělé inteligence, syntetických 3D dat a pokročilé vizualizace. Jeho cílem je vývoj a systematická validace AI modelů, které výrazně urychlí nebo částečně nahradí výpočetně náročné simulační metody.
Archea Asgard jsou složitější, než se zdálo. Archea rodu Asgard obsahují asi 1 300 proteinů, o nichž se dříve předpokládalo, že existují výlučně v eukaryotech. Jedná se o proteiny podílející se na procesech, jako je intracelulární transport a ukládání, a na tvorbě buněčných kompartmentů.
Komplexní struktury DNA lze vytvářet i bez vodíkových vazeb. Složité struktury DNA se získávají skládáním trojúhelníkových jednotek, podobně jako z dobře umístěné cihel se dá stavět i bez malty. U skládačky nemusíte jednotlivé dílky lepit. Stačí, aby se tvary k sobě hodily…
Hmyzí imunita jako inspirace pro nové antimikrobiální materiály ve zdravotnictví. Hmyz se proti mikrobům brání pomocí účinných přírodních látek – a právě ty mohou inspirovat nové antimikrobiální materiály pro zdravotnictví, například obvazy či náplasti.
Slovenské smreky v ohrození. Ukazuje sa, že niektoré populácie smreka, najmä z okrajových častí jeho prirodzeného rozšírenia alebo z vysokých nadmorských výšok dokážu lepšie reagovať na stres spôsobený teplom alebo nedostatkom vody.
Mozek dětí se přizpůsobuje chybějící končetině už v raném věku. Mozek obsahuje takzvanou somatosenzorickou mapu těla, někdy označovanou jako senzorický homunkulus. Jde o uspořádání oblastí mozkové kůry, které zpracovávají dotek a další smyslové informace z různých částí těla.
Nové cesty v léčbě rakoviny mozku: elektrická pole, cílené molekuly i imunoterapie. Léčba glioblastomu elektrickými poli (tumor treating field, TTF) je založena na působení nízkoenergetických střídavých elektrických polí vytvářených speciálním přístrojem a přenášených bezbolestně do oblasti nádoru pomocí elektrod.
Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat. Přístroj Lightning Imager tvoří čtyři kamery snímající atmosféru s frekvencí 1000 snímků za sekundu. Umožňuje detekovat krátké optické pulzy bleskových výbojů na horní hranici oblačnosti jak mezi oblaky a zemí, tak i mezi oblaky navzájem.
Experiment s nanoroboty pro českou misi na ISS vstupuje do klíčové fáze vývoje. Tým zahajuje přípravu detailního inženýrského návrhu. Ten určí finální podobu laboratorního modulu, který doprovodí astronauta Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Brouci se vracejí, rostliny váhají: co zůstává po invazním akátu. Půda si akát pamatuje ještě dlouho poté, co zmizí. Akát totiž s pomocí bakterií váže vzdušný dusík a výrazně tak obohacuje půdu o živiny.
AI pomáhá v přečerpávací elektrárně Štěchovice. Umělá inteligence naplno proniká do energetiky. Jedním z posledních příkladů je nasazení AI pro komplexní diagnostiku provozu turbíny přečerpávací elektrárny Štěchovice II.
Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice. Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.