, místo aby zvýšil frekvenci, zvýší rozlišení i za
cenu vyloženě nízké frekvence 60Hz. Stále jsem místo požadovaných
1280*1024*16bit*85+ dostával 1600*1200*16bit*60-. Sladění
karty a monitoru trvalo několik hodin.Portál AbcLinuxu, 23. dubna 2024 16:35
Druhý díl návodu na konfiguraci XFree. Dnes si posvítíme na monitory, grafické režimy a modelines.
V dnešním dílu se zaměříme na výstupní zařízení a jejich nastavení.
Konfigurační soubor může obsahovat těchto sekcí několik. Přítomná
musí být alespoň jedna. V této sekci konfigurujeme grafickou kartu.
V případě vícehlavých karet je nutné vytvořit dva stejné záznamy;
pokud se však každá hlava identifikuje jiným BusID číslem,
pracujeme jakoby se dvěma oddělenými kartami.
| Parametr | Význam hodnoty |
Identifier |
Představuje jedinečné jméno výstupního zařízení. |
Driver |
Ovladač grafické karty. |
BusID |
Specifikuje umístění grafické karty ve smyslu
PCI:sběrnice:zařízení:funkce. Např.
PCI:1:0:0 je ale AGP karta. Tuto hodnotu lze zjistit
spuštěním X serveru s parametrem -scanpci, nebo
příkazem lspci.
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon RV100 QY [Radeon 7000/VE] |
Screen |
Obvykle nemá význam v případě jedné karty. V případě více
karet nebo vícehlavých karet určuje tento parametr, kterou
obrazovku hlava/karta obsluhuje. Pojem "obrazovka" chápejme ve
smyslu "stínítko", tedy plocha k zobrazení. Je úzce svázána se
zařízením monitoru (sekce Monitor). Čísluje se od 0 do
počet obrazovek-1. |
Chipset |
Doporučuje se nenastavovat, pokud to není nezbytně nutné. Moduly jsou schopné samy přítomný čipset rozpoznat. Osvědčí se ale u starých karet, které mají podobné, ale přesto se mírně lišící, čipsety (např. S3). |
RAMDAC |
Význam tohoto čipu objasní spíše elektrotechnik. Moduly opět samy poznají typ RAMDAC a chovají se podle toho. |
Clocks |
Frekvence časovače v MHz. Dnes pro moderní karty nevyužitelné; snad jen pro ty staré. |
VideoRAM |
Množství operační paměti karty v kilobajtech. Dnes již obvykle nevyužívané pro karty v pravém slova smyslu (zasunují se do sběrnice), naopak praktické pro integrované grafiky, např. SiS. |
Existuje ještě několik parametrů, s jejichž pomocí je snad možné dosáhnout určitých výsledků. Neslyšel jsem ale o tom, že by se dal takto změnit (zvýšit) výkon karty.
Kromě toho má každý čipset své specifické volby, které jsou velmi důležité, protože výkon zásadně ovlivňují. Následující čipsety mají své manuálové stránky, kde lze konkrétní volby nalézt: chips, cirrus, cyrix, fbdev, glide, glint, i128, i740, i810, imstt, mga, neomagic, nv, radeon, r128, rendition, savage, s3virge, siliconmotion, sis, sunbw2, suncg14, suncg3, suncg6, sunffb, sunleo, suntcx, tdfx, tga, trident, tseng, v4l, vesa, vga.
Problémy s firemními ovladači mnozí z vás znají, proto znovu upozorňuji, že tyto manuálové stránky pojednávají o modulech XFree, nikoliv jednotlivých výrobců, kteří dodávají vlastní dokumentaci. Jako příklad uvádím konfiguraci obstarožního Radeonu 7000 (podrobnosti jsou jako obvykle v manuálové stránce).
Section "Device"
|
O této famózní sekci jsem se všude dočetl jediné: Nikdo neví, kdy a proč vznikla, jakou má funkci a proč vlastně existuje.
V této sekci se definují monitory - fyzická zařízení, která budou později svázána s obrazovkou. Monitor je zobrazovací zařízení, které má za úkol zobrazit přijatý signál v co nejlepší kvalitě. Tím máme zejména na mysli:
Platí přitom pravidlo, že všechny podmínky musejí být splněny zaráz; teprve poté je cíle dosaženo.
Přijatelné pracovní rozlišení se pohybuje od hodnot 800*600 (dávná minulost), 1024*768 nebo 1152*864(nedávná minulost), 1280*1024 (současnost) až po 1200*1600 a vyšší (budoucnost). Mám pochopitelně na mysli moderní stroje, protože všechna rozlišení v tomto rozsahu jsou dnes podle okolností používaná.
Bitová hloubka čili schopnost zobrazit určitou paletu barev je zásadní pro dnešní mediální svět, a proto cokoliv pod 16bitů nemá smysl (vyšší už je pouze hloubka 32bitová, takže možností tolik není).
Frekvence je zase nejdůležitější pro zdraví. Člověk, který má špatně nastavený monitor, hazarduje se zdravím - a nejedná se jen o zrak. Byť není správcem svého počítače (v zaměstnání), měl by požadovat maximální hodnoty, které hardware umožňuje. Podle mého laického názoru lze takto aplikovat normy Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které jsou součástí/dodatkem Zákoníku práce.
Jak se pozná špatně nastavená frekvence monitoru? Necvičené oko to na první pohled nijak nepozná. Až se "ozve" krční páteř, hlava, záda a kříž, poznáte. Cvičené oko se zadívá těsně vedle monitoru a periferním viděním se snaží poznat, jestli se určitá místa obrazu tetelí a chvějí. Pokud ano, je nastavena frekvence kolem 60Hz (někdy i trochu méně!). Na moderních (mladších pěti let) monitorech stačí stisknout tlačítko OSD (On Screen Display), což je informační nabídka monitoru. Slouží k ovládání a kalibraci monitoru a obvykle obsahuje základní informace o rozlišení a frekvenci. Správnou frekvenci všask musíme nastavit softwarově.
| Parametr | Význam hodnoty |
VendorName |
Výrobce monitoru. Jakýkoliv řetězec. |
ModelName |
Model monitoru. Jakýkoliv řetězec. |
HorizSync |
Horizontální obnovovací frekvence monitoru. Pokud máte
manuál, bývá obvykle v tabulce kolem strany osm až dvanáct. Zadává
se seznam hodnot oddělená čárkami, nebo rozmezí. Např.
40-120. |
VertRefresh |
Vertikální obnovovací frekvence. Zadává se stejne jako
HorizSync, pouze hodnoty jsou nominálně nižší, např.
40-80. |
DisplaySize vyska sirka |
Rozměr fyzické plochy monitoru v milimetrech. Použito pro vypočítání rozlišení pro obrazovku. Opravdu je jediná možnost vzít pravítko a měřit. |
Gamma |
Gamma korekce monitoru. Buď jediná hodnota, nebo tři složky RGB v rozmezí 0-1. |
Mode |
Volba pro vytvoření nového režimu; vhodnější řešení je
Modeline |
Modeline "jmeno" definice |
V podstatě instrukce pro vytvoření nového režimu monitoru. Předem varuji, že hodnoty si nelze vymyslet a že jejich nesprávné užití může monitor poškodit. Taky je ale pravda, že moderní monitory se umí bránit a prostě zobrazí hlášení "Signal out of range" (Signál mimo rozmezí) nebo podobné. O modelines více níže. |
DPMS |
Lze zapnout, nebo vypnout úsporný režim monitoru. |
DDCmode |
Zakáže, nebo povolí příjem informací o monitoru, tj. o frekvenčním rozmezí, předdefinovaných režimech apod. |
Moderní grafické karty jsou schopné signál vysílat na vysokých frekvencích, pro monitory má význam rozmezí (75)85 až 120 Hz. Pro LCD displeje je pojem "frekvence" irelevantní - zobrazovací mechanismus je odlišný od toho, na kterém pracuje monitor.
Pokud tedy zjistíte, že rozlišení, které vidíte, je realizováno
na frekvenci 60 Hz, a přitom máte nastavený správný modul pro
grafickou kartu, zkuste změnit (roztáhnout) frekvenční rozsah
monitoru. Monitor by si měl najít "tu svou". Je také vhodné
experimentovat (ne vždy je to přínos) s parametrem
DDCmode. Téměř každý monitor má předdefinované režimy.
Je na vás, abyste ho donutili je použít. Některý to udělá
automaticky, jinému je nezbytné vnutit přesné frekvenční rozmezí
(metodou pokus-omyl) za pomoci DDCmode.
Příklad z praxe. Starší digitální monitor Fujitsu ErgoPro x152 z
bazaru (tehdy cca 1500 Kč) reaguje na téměř jakýkoliv požadavek
tím, že zvolí nejvyšší frekvenci, tj. od 75 do 85 Hz. Oproti
tomu nový Hyundai ImageQuest QV790, údajně nejmenší 17" monitor
na světě , místo aby zvýšil frekvenci, zvýší rozlišení i za
cenu vyloženě nízké frekvence 60Hz. Stále jsem místo požadovaných
1280*1024*16bit*85+ dostával 1600*1200*16bit*60-. Sladění
karty a monitoru trvalo několik hodin.
Pojďme k modelines. O překlad se ani nesnažím, snad "definice
režimu". Jedná se o řádek, ve kterém zadáme fyzické hodnoty pro nový
režim. Počet režimů je u každého monitoru jinak omezený (i když by měly
platit standardy) a záleží na monitoru, zda je schopen hodnoty
použít. Existují tři způsoby jak řádek s Modeline
získat.
/var/log/XFree.0.log se zobrazují řádky
Modeline, které jsou k dispozici, ale nebyly použity.
(II) RADEON(0): Not using mode "1152x864" (width too large \\ for virtual size) (II) RADEON(0): Not using default mode "1152x768" (width too \\ large for virtual size) (--) RADEON(0): Virtual size is 1024x768 (pitch 1024) (**) RADEON(0): *Mode "1024x768": 94.5 MHz, 68.7 kHz, 85.0 Hz (II) RADEON(0): Modeline "1024x768" 94.50 1024 1072 1168 \\ 1376 768 769 772 808 +hsync +vsync (**) RADEON(0): Default mode "832x624": 57.3 MHz, 49.7 kHz, \\ 74.6 HzStačí vyseknout požadovanou část a umístit ji do sekce
Monitor
v konfiguračním souboru.
Ukázka sekce Monitor.
Section "Monitor"
|
Grafické režimy zde lze definovat i nezávisle na zobrazovacím zařízení. Nemám s tím zkušenosti.
Soubor může opět obsahovat více těchto sekcí. V každé z nich se spojuje
zařízení grafické karty (sekce Device) se zobrazovacím zařízením
(sekce Monitor), čímž vznikne obrazovka (screen). Každé originální
spojení má své číslo. (V případě více karet je již uvedeno v sekci Device).
Section "Screen"
|
Každá sekce Screen musí obsahovat podsekci Display.
V ní určujeme buď standardní, nebo dříve - pomocí Modeline - vytvořené
režimy. Myslím, že ukázka říká vše a je dostatečně srozumitelná. Existuje také množství
velmi specializovaných parametrů, které povolují, či zakazují, různá rozšíření X serveru.
Nikdy jsem je nepotřeboval a ani neznám jejich účel.
Nastavení Direct Rendering Interface, což je rozhraní pro hry, není témeř žádné. Je vlastně pouze nutné stanovit práva pro zařízení tak, aby ho mohli využívat všichni uživatelé. Podmínkou je samozřejmě načtený odpovídající modul a podpora v jádře, ale to je jiná kapitola.
Section "DRI"
|
Příště se zaměřím na konkrétní dotazy z diskuzí.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.