Glosa: O monopolech

4. 2. 2005 | Petr Krčmář

Články - Glosa: O monopolech  

O problematice monopolů už toho bylo jistě napsáno dost. Ale jaký vliv mají monopoly na naši komunitu? Mají k ní vůbec nějaký vztah? Hrozí nám něco?

Monopol je definován poměrně jasně: Trh, na němž je mnoho zákazníků, ale jen jeden prodejce. Monopolní stav je samozřejmě stavem dobrým pro firmu, ale špatným pro zákazníka a samozřejmě trh jako takový.

Dojde k jakémusi pokřivení celého tržního systému, který začne stagnovat, zahnívat a přestane se vyvíjet. V tomhle ohledu můžeme mluvit o jakési evoluci. Konkurence nutí firmy vyvíjet, zlepšovat a připravovat pro zákazníky nové a lepší služby. Monopol nemusí. Klidně si sedí, nic nedělá a přesto se mu peníze do kapes jen hrnou.

Jednou jsem se o tomhle problému bavil se svou maminkou a probírali jsme důsledky krachu monopolu a maminka na to řekla: "To je přece nesmysl, monopol přece nemůže zkrachovat, od toho je to monopol." Pravda může být trochu jiná, podívejme se na příklad monopolu z běžného života.

Český Telecom byl a je stále monopolním podnikem, který drží v moci všechny pevné telefonní linky. Zdálo by se, že jej nic neohrozí a přece - za poslední dva roky ztratil skoro půl milionu zákazníků a přišel téměř o polovinu zisků. Většina uživatelů využívá jeho služeb jen pro připojení k Internetu, ale tady to taky dlouho nevydrží. Za poslední rok se nebývale rozrostla nabídka připojení k Internetu. Můžete použít Wi-Fi, CDMA, GPRS, kabelovou televizi a další způsoby. Telecom tedy zůstává monopolem v oblasti pevných telefonních linek, ale zájem zákazníků se přesunul jinam. De facto mu tak i v jeho monopolním postavení vznikla konkurence, která jej může existenciálně ohrozit.

Skutečný monopol sice nemůže doopravdy padnout, ale lidi může přestat zajímat zboží, které prodává. Dokážete-li nabídnout něco zajímavějšího, lepšího, levnějšího, může se to podařit.

Problémem monopolů je tedy především zastavení vývoje - evoluce. Ovšem přestože monopol vydělává, konkurence nespí. Třeba malá, třeba nepatrná, ale nespí.

A teď se asi ptáte: Co to má kurnik společného s Linuxem?

No... Linus ani Stallman také neměli v úmyslu ohrozit monopol Microsoftu. Původně byl GNU/Linux určen k útoku proti komerčním unixům. Ale jak šel čas, všimli si ho i jiní a udělali z něj svou modlu. Vlastně to ale taky chtělo nějakou tu evoluci.

Díky své otevřenosti se totiž Linux hodí skoro na všechno. Poslední dobou jej můžeme vidět v autech, mobilech, hodinkách a v dalších vymoženostech moderní techniky. Z běžného systému unixového typu se časem stal desktopový nástroj, jak se patří. Ale to samo o sobě ještě neznamená úspěch.

Mnoho vývojářů jiných systémů mělo velké ambice, ale právě dnešní distribuce mají potenciál nutný k ohrožení monopolní pozice Microsoftu. I Microsoft si nebezpečí uvědomuje. Proč by jinak investoval peníze do tak rozsáhlých kampaní porovnávajících obě platformy (z pochopitelných důvodů vždy znamenající vítězství stejné strany)?

Dostali jsme se do bodu, kdy se dokáže GNU/Linux prosadit téměř při jakémkoliv typu nasazení. Dokonce i běžná periodika jej začala brát vážně a slyšel o něm už téměř každý. Ale bylo k tomu potřeba deset let. Deset let, než jsme si uvědomili, že svobodný software může ohrozit pozici komerční firmy. Nedá se koupit, zažalovat, finančně potopit. Průšvih.

Nejde vlastně o zničení konkurence, to nikdo nepotřebuje. "A, komu tím prospějete, co?!?!", zní známá věta z Pelíšků. My nejsme firma bojující o zisk, takže je nám vlastně jedno, co se děje kolem. Ale samotný fakt, že se rodí konkurence, může dosavadní monopol donutit něco dělat, začít se vyvíjet a zlepšovat. A i to je přece dobře.

Na vývojovém žebříčku se objevil další druh, který si z těch pod ním udělá jen kus potravinového řetězce. Potenciál k tomu má. Rodiče prvotřídní, podmínky dobré a učitelé nejlepší. Zatím ještě chodí do školy, ale potom...

Napadla mě hezká pasáž z mé oblíbené knihy o tom, jak orlové chytají želvy, vynášejí je do vzduchu a pak je pouštějí na kameny, aby jim tak rozbili krunýř:

A téměř pokaždé se želva zřítí a najde na zemi smrt. Každý ví, proč to želvy dělají. Přitažlivost je zvyk, kterého se těžko zbavujete. Nikdo neví, proč to dělají orlové. Želva je skvělé jídlo, ale když vezmeme v potaz námahu nutnou k jeho získání, je jednodušší jíst prakticky cokoliv jiného. Orlové prostě nacházejí potěšení v trápení želv.

Faktem je, že je tady jedna věc, kterou si orlové neuvědomují. Podílejí se na poměrně drsném systému přirozeného výběru.

Přijde den, kdy se želvy naučí létat.

-- Terry Pratchett: Malí bohové