Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 18:25
Podívejte se s předstihem na pár věcí, které vám padnou do oka, nainstalujete-li nové KDE. Spousta obrázků. UPDATE: Přidán videozáznam desktopu.
UPDATE: video
Blíží se vydání nového KDE i nového GNOME. Já preferuji KDE, takže když jsem si řekl, že o jednom z nových desktopů napíši krátký článek, KDE bylo jasnou volbou (přihlaste se, kdo napíše o GNOME?). S přestávkami jsem různé verze KDE používal již od verzí 1.x, takže mám pocit, že případné horší či lepší vlastnosti dokáži poměrně dobře posoudit.
GNOME se ve verzi 2.10 zaměřuje především na vychytávání brouků a implementaci standardů freedesktop.org, na kterých se zástupci KDE a GNOME shodli. KDE se ve verzi 3.4 kromě oprav chyb zaměřilo na prohloubení přístupnosti funkcí desktopu lidem s různými pohybovými a smyslovými postiženími. Do této kategorie patří i jedna z největších přidaných aplikací: Text-To-Speech systém. KDE nabízí integrovaný systém schopný převádět text na mluvenou řeč, což pochopitelně pomůže především uživatelům se zrakovým handicapem. Více níže.
Když jsem poprvé nainstaloval linuxovou distribuci, žil jsem v omylu, že Linux rovná se příkazová řádka a nic více (kdybych tak byl tenkrát věděl, jakým kouzlem se ukončuje prohlížení manuálových stránek...). Postupně jsem však objevil X server a s ním i okenní manažery a zanedlouho poté i KDE. Moc mi však nevyhovovalo. Byl jsem do té doby zvyklý na různé varianty DOSu. Kromě toho jsem zahlédl i Windows 3.1. Ale nejvíce se mi líbilo pracovní prostředí Mac OS. A k tomu mělo KDE daleko.
Přišla verze 2.x, ale bylo to ještě horší. Zůstával jsem zaseknutý u jednoduchých okenních manažerů a na disku stále více či méně kraloval PC-DOS. Pak jsem však zkusil GNOME, v té době verzi 1.2. A bylo to moc fajn. Dokud nepřišla verze založená na Gtk2. To byl z mého pohledu děs a začal jsem se opět rozhlížet po alternativách. A znovu jsem sáhl po KDE. V té době to byla asi verze 3.0. A už jsem u KDE zůstal.
Nejjednodušším způsobem instalace vývojových verzí KDE (nebo i stabilních ze zdrojových kódů, když na to přijde) je použití systému Konstruct (nemáte-li SUSE, pro které jsou k dispozici předkompilované balíčky). Konstruct sám stáhne, nakonfiguruje a nainstaluje požadovanou verzi KDE. Vše se navíc samozřejmě odehrává v rámci domovského adresáře, takže nehrozí žádný nevítaný zásah do systému. Vedle sebe tak může koexistovat několik zcela samostatných verzí nainstalovaných pomocí Konstruct a k tomu ještě verze KDE získaná z distribuce a nainstalovaná balíčkovacím systémem.
Pro úspěšnou kompilaci je potřeba mít nainstalovány všechny vyžadované knihovny (včetně jejich vývojových balíčků -dev nebo -devel). Vlastní spuštění je primitivní a v souboru README je dopodrobna popsáno i těch pár poinstalačních kroků, které je třeba provést.
Protože jsem počítal s psaním článku, nechal jsem zkompilovat úplně kompletní KDE - tj. všechny metabalíčky, všechny začleněné programy, prostě naprosto všechny ty zbytečnosti, které by si žádný soudný uživatel neinstaloval všechny najednou. Já to provedl jen proto, že jsem nechtěl nic ošidit. Jen knihovny Qt jsem využil vlastní. Celý bumbrlíček se kompiloval půl dne (s několika pauzami, kdy jsem musel doinstalovat pár drobností, které byly pro kompilaci vyžadovány).
Znovu podotýkám, že kompletní instalaci KDE by prováděl jen šílenec. Ve své běžné instalaci mám přibližně desetinu až patnáctinu toho, co jsem kompiloval.
Po úspěšné kompilaci jsem nastavil proměnné prostředí (viz README) a z
holého XTermu v čerstvé instanci X spustil startkde. K mému
překvapení vypadal desktop podezřele podobně jako ten, který
jsem před chvílí opustil. Samozřejmě, zapomněl jsem exportovat ještě
proměnnou určující nový konfigurační adresář. Pokud se chystáte testovat
nestabilní verzi, vždy si svou současnou konfiguraci pro jistotu
zálohujte.
KDE naběhlo svižně a bez problémů:
Výchozí tapeta je dle mého skromného názoru dost nehezká, ale to se s finálním vydáním pravděpodobně změní. KDE 3.4 totiž podporuje zobrazování SVG tapet. Nevím sice, k čemu je taková věc dobrá, ale konec konců, totéž bych mohl říci i o samotných tapetách.
SVG tapetu si můžete prohlédnou na následujícím screenshotu. Asi to není z obrázku moc poznat, ale díky vektorové grafice jej lze libovolně roztáhnout bez ztráty kvality.
Na obrázku je také vidět, že jsem celý pracovní prostor trochu poupravil tak, abych jej pracovním prostorem mohl vůbec nazývat. Upravil jsem barvy, změnil fonty, zlikvidoval veliké ikony, které jen zabírají místo. Zrušil jsem spouštění služeb Klipper (vylepšená schránka) a KAlarm (plánovač), odstranil proužek pro skrývání panelu (ten má, mimochodem, ikonku podle zvolené sady ikon - ne tu stále stejnou šipku jako v minulých verzích; viz předchozí screenshot) a nakonfiguroval rozumnější zobrazování datumu.
Hlavní menu (příští obrázek) jsem sejmul jen tak. Žádných velkých změn nedoznalo.
Ještě než se pustím dále, nabízím malou sérii obrázků znázorňujících praštěnou eye-candy -- pamlsek pro oko. Klasické rámečky s nápovědným textem u ikon v panelu byly nahrazeny sice hezčími a čitelnějšími bublinami, ale jejich standardní způsob zobrazení je spíše k pousmání. Celý boxík je zobrazen jakýmsi bublinkovitým přechodovým efektem. Samozřejmě to lze vypnout.
NOVÉ: Vzpomněl jsem si na jednu diskuzi a napadlo mě, že tohle je ideální příležitost k vyzkoušení nahrávání videosekvence dění v X (použil jsem program xvidcap). Takže tady je výsledek. Rozhodně je to bohatší než těch pár screenshotů, které jsou níže. Navíc ten legrační efekt uvidíte skutečně na vlastní oči: tooltip.avi (719 kB), tooltip.avi.bz2 (592 kB).
Na dalších obrázcích jsou komponenty systému KTTSD.
Český jazyk může být interpretován syntezátorem epos. Kvalita není nijak oslňující (i když nastavování rychlosti a dalších parametrů jsem nevěnoval přílišnou pozornost).
Jak jsem zmiňoval, systém je plně integrován do KDE, takže naprostá většina aplikací umožňuje jeho využití. Na obrázku je zachycen prohlížeč PDF souborů - KPDF. Označený text může být - mimo jiné - poslán systému KTTSD, který jej přečte.
Chcete-li si poslechnout výsledek, zkuste soubor abicko.wav, ve kterém je zachycena část perexu prvního článku ze zobrazeného vydání Abíčka.
KPDF doznal mnohých vylepšení - na první pohled mě překvapila raketová rychlost oproti předchozím verzím. Kvůli otřesné rychlosti KPDF jsem až doposud používal v prostředí KDE program KGhosView. Ten je sice chudší na funkce, ale rychlý dostatečně. S příchodem nové verze KPDF asi přesedlám. Také navigace v souboru je teď lépe řešena. A v neposlední řadě se zlepšilo i vykreslování písem.
Na následujícím obrázku je KPDF spuštěné jako KPart v rámci prohlížeče Konqueror.
Pokud se vám výchozí volba nelíbí, Konqueror vás nechá vybrat požadovaný prohlížeč:
Takto vypadal prohlížeč po prvním spuštění:
A takhle po chvilce. To už mám nastaveny hezké fonty, své záložky atd. Konqueror se nedočkal žádných velkých změn, i když byla vylepšena práce s postranním panelem (do kterého lze vkládat Mozilla sidebary, mít v něm schovaný přehrávač multimédií - no fuj, prohlížet si záložky a také se potulovat po souborovém systému).
Konqueror umí nově zobrazovat podobně pěknou ikonku signalizující přítomnost RSS zdroje, jako to dělá Firefox. Vlastně nejde o novou vlastnost Konqueroru - na svědomí to má nainstalovaná čtečka RSS, Akregator.
Po přidání do Akregatoru je prohlížení jednotlivých zpráv velmi snadné:
Jako poslední zmíním PIM/groupwarový balík Kontact. Protože ho
nepoužívám, nemohu příliš poreferovat, i když je pravda, že se zdá být
stabilnější. Já však preferuji spouštět všechny aplikace, které Kontact
sdružuje (poštovní program, adresář kontaktů, kalendář, plánovač, deník,
poznámky, RSS čtečka a synchronizace s PDA) samostatně. Asi to bude tím, že
používám vlastně jen KMail
.
Na povrchu není vidět, že Kontact teď navíc podporuje další groupwarové servery: Novell GroupWise a OpenGroupware.org, částečná podpora je už i pro Microsoft Exchange Server 2000.
Subjektivně by se mi chtělo říci, že nové KDE je rychlejší. Nevím, nakolik v tom hraje roli fakt, že KDE 3.3 mám nainstalované z distribučních balíčků Debianu, které jsou kompilovány pro i386. Verzi 3.4 jsem kompiloval sám.
Každopádně však mohu říci, že ačkoliv jde teprve o betaverzi, působí už dojmem hotového produktu. Nezaregistroval jsem žádné podezřelé chování, natožpak pád některé z aplikací.
Jednoznačně kladně hodnotím KPDF. Ostatní nové funkce a vylepšené programy jsou sice sympatické, ale ne dechberoucí. Až se verze 3.4 dostane do Debianu unstable, nebudu s upgradem váhat. Nicméně je pravdou, že oproti 3.3 si zase tak moc nepolepšíte. Jako jasnou volbu bych upgrade viděl, používáte-li stále verzi 3.2.x (zdravím Mandrakisty) - oproti té je 3.4 rychlejší zcela nepochybně.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.