Vývojáři dekompilátoru rev.ng otevřeli jeho backend revng-c. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Poněvadž Redis už není svobodný, konsorcium Linux Foundation a Amazon Web Services (AWS), Google Cloud, Oracle, Ericsson a Snap Inc. společně představili svobodný fork Redisu s názvem Valkey.
Sam Bankman-Fried, zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX, byl dnes odsouzen k 25 letům vězení [Yahoo Finance].
Proxmox oznámil, že usnadňuje migraci z VMware ESXi do Proxmoxu.
Byla vydána nová verze 2.53.18.2 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na blogu programovacího jazyka Swift byl publikován příspěvek Psaní aplikací pro GNOME v programovacím jazyce Swift. Používá se Adwaita pro Swift.
egui je GUI knihovna pro programovací jazyk Rust běžící na webu i nativně. Vydána byla verze 0.27.0.
Byla vydána nová verze 6.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.13. Thunderbird na verzi 115.9.0.
Linka STOPonline.cz v roce 2023 přijala 3700 hlášení závadného obsahu na internetu, 22 bylo předáno PČR, 23 bylo předáno ISP a 944 závadových domén zobrazujících dětskou nahotu či pornografii bylo nahráno do mezinárodního systému ICCAM, který je spravován asociací INHOPE.
Byla publikována podrobná analýza v upstreamu již opravené bezpečnostní chyby CVE-2024-1086 v Linuxu v nf_tables.
Původním posláním Junkbusteru bylo, jak již název napovídá, blokování nežádoucích (z hlediska uživatele) reklamních bannerů a jiného podobného webového „smetí“. Postupem času – zejména po přerodu v Privoxy – se však z něj vyvinul více komplexní nástroj, jehož schopnosti by se obecně daly shrnout následovně:
Než se podíváme dále, co jednotlivé vlastnosti obnáší konkrétně, bude vhodné se maličko seznámit s instalací a způsobem konfigurace Privoxy.
Pomineme-li šablony pro webové rozhraní, konfiguruje se Privoxy pomocí čtyř typů souborů umístěných ve stejném adresáři:
config
actionsfile
v základním konfiguračním souboru – zde přiřazujeme vybraným webovým stránkám/doménám jednotlivé akce typu blokování či filtrování obsahu. Souborů s akcemi může být definováno více, uplatní se všechny.filterfile
v základním konfiguračním souboru. Obsahuje soupis změn, které se mají s načítanou webovou stránkou provádět, souborů s filtry opět může být více.trustfile
v základním konfiguračním souboru, obsahuje seznam webových stránek či domén, ke kterým je povolen přístup.Konfigurační soubory Privoxy mají dvě příjemné vlastnosti – jsou nad poměry dobře dokumentovány a většina změn v nich se aplikuje ihned, bez nutnosti restartu programu, čehož se dá dobře využívat při dynamických změnách nastavení.
Privoxy zajisté najdete v repozitářích své distribuce, po instalaci byste ji měli hledat v prvé řadě mezi službami. Aktuální verze proxy-serveru nese označení 3.0.6, většina dále popisovaných funkcí je však přístupná již od (dva a půl roku staré) verze 3.0.3. Pro základní běh proxy-serveru může být základní konfigurační soubor relativně strohý:
confdir /etc logdir /var/log/privoxy actionsfile moje-akce filterfile moje-filtry logfile privoxy-log jarfile cookies-prison debug 512 listen-address 127.0.0.1:8118
Parametr confdir
udává, kde se mají hledat další konfigurační soubory definované direktivami actionsfile
, filterfile
a (v ukázce nepoužitý) trustfile
(viz minulý odstavec). Podobně logdir
je cesta k adresáři s logovacím souborem (logfile
) a volitelně s úložištěm zadržených cookies (jarfile
). Parametr debug
specifikuje činnosti, které se budou do logovacího souboru zaznamenávat; hodnota 512 znamená použití CLF (Common Log Format). Konečně listen-address
udává rozhraní a port, na kterém proxy-server bude naslouchat požadavkům. Hodnota 127.0.0.1:8118 z příkladu je výchozí, tj. použije se i v případě, že tento parametr vůbec nebude zadán. Pokud bude zadán pouze port, Privoxy bude naslouchat na všech dostupných rozhraních.
Samozřejmě, aby Privoxy bylo k užitku, je zapotřebí nakonfigurovat prohlížeč, aby používal proxy-server naslouchající na zadané adrese a portu. Používání Privoxy lze ověřit na interní adrese config.privoxy.org (zkratka: http://p.p/), což je zároveň vstup do webové administrace (o ní se více zmíníme později).
Tato vlastnost Privoxy má kořeny v původním poslání proxy-serveru k blokování reklam. Vychází z předpokladu, že reklamní prvky na stránkách se stahují ze známých umístění, respektive v typicky pojmenovaných doménách či cestách jako ads.example.com či www.example.com/banner. Privoxy umožňuje v souboru s akcemi spravovat „blacklisty“ nežádoucích domén či cest, přičemž v jejich definicích jsou povoleny zástupné znaky či regulární výrazy pro elegantní podchycení nejrůznějších situací. Malá ukázka:
{+block} ad*. .example.net/.*\.jpg /(.*/)?ad(/|s|v|images|cycle|rotate|mentor|click|frame) {-block} adsl. www.example.net/foto.jpg
Složené závorky uvozují příkazy proxy-serveru, v ukázce +block
zapíná akci blokování a -block
pak zpětně povoluje výjimky. Definice domény může být „neúplná“, například vzorek .firma.
vyhoví jakékoliv doméně obsahující slovo firma, a může používat klasické zástupné symboly
– *
pro nula a více libovolných znaků, ?
pro
právě jeden znak a intervaly znaků v hranatých závorkách, například
[1-5a-f]
. Definice cesty začíná lomítkem a může obsahovat (Perl-kompatibilní) regulární výrazy.
S instalací Privoxy získáváme poměrně rozsáhlý seznam známých reklamních serverů a obecných pravidel pro blokování reklamy, který můžeme prakticky ihned začít využívat; zejména při brouzdání na zahraničních webech je docela dobře použitelný. Nic nám však nebrání využít této funkce pro blokování jinak nežádoucích stránek, respektive neblokovat nic a použít jinou zajímavou funkci tohoto proxy-serveru.
Tato metoda na to jde s blokováním z druhé strany – budováním bílých listin, whitelistů. Při použití tohoto experimentálního režimu je vše blokováno a pouze to, co je uvedeno v bílé listině, je povoleno. Seznam důvěryhodných domén je veden v samostatném souboru (definován direktivou trustfile
) a na rozdíl od podobného zápisu
{+block} * {-block} povolena.domena.cz
má lehce jinou syntaxi s drobnou vychytávkou:
~povolena.domena.cz +duveryhodna.domena.cz
Řádek s vlnovkou na začátku předznamenává klasické povolení definované domény či cesty (opět je možné používat zástupné znaky v definici domény a regulární výrazy v popisu cest), zatímco znak plus na začátku nejenom že dané umístění povoluje, ale navíc sděluje, že veškeré odkazy v tomto umístění jsou také povolené.
Pokud bychom například chtěli za ukázkové konfigurace navštívit server www.zakazane-ovoce.cz, budeme zablokováni. Kdyby však libovolná webová stránka na serveru duveryhodna.domena.cz obsahovala odkaz na www.zakazane-ovoce.cz, budeme kliknutím na tento odkaz vpuštěni, navíc Privoxy dynamicky přidá odkazovanou doménu do seznamu povolených (ovšem s vlnovkou na začátku a samozřejmě pouze v případě, že se v tomto seznamu již nenachází). Pro příště tak bude možné navštívit okusit zakázené ovoce přímo, bez přístupu skrze „důvěryhodného odkazovatele“ (trusted referrer).
Sluší se dodat, že vstup na „nedůvěryhodnou“ stránku si lze vynutit, pokud nebylo Privoxy přeloženo s parametrem --disable-force
. Stačí v URL mezi doménu a cestu dopsat „vynucovací“ řetězec, obvykle privoxy-force. Zneplatní to však všechny relativní odkazy na stránce, takže lze očekávat stránku bez stylů a bez obrázků, viz obrázek.
Druhý díl povídání o Privoxy se zaměří na změny hlaviček a obsahu načítaných stránek, zmíníme též manipulaci s cookies a další drobné vychytávky tohoto proxy-serveru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: