Portál AbcLinuxu, 9. března 2026 19:51
TCL NXTPAPER 11 Plus: Konec kompromisů mezi tabletem a čtečkou knih. AI v simulacích jaderných krizí: Eskalace místo diplomacie. Sektor IT a podnikových služeb v ČR dosáhl 200 tisíc zaměstnanců. Kybernetická bezpečnost se stává osobní záležitostí vedení firem. Levné a rychlé útoky s pomocí AI obcházejí současnou obranu. Globální výdaje na ICT dosáhnou letos 4 bilionů dolarů. Od AI asistenta po skutečně inteligentní ERP platformu. SAP AI Core se přímo zapojuje do fungování firem. Analýza kybernetických rizik: z povinnosti výhoda. Chytré město stojí na datech, ne na aplikacích.
Nosit s sebou tablet na práci a Kindle na čtení je minulost. TCL NXTPAPER 11 Plus zvládá obojí díky unikátnímu displeji, který se jedním stiskem přepne do režimu barevného nebo inkoustového papíru. Přidejte k tomu stylus s 4 096 úrovněmi citlivosti, IP54 odolnost a výdrž přes 10 hodin, a máte jediné zařízení, které ráno nahradí zápisník na poradě, přes den poslouží k procházení webu, večer jako čtečka knih či komiksů a o víkendu na něm můžete sledovat film.
Znepokojivé výsledky přinesla nová studie londýnské King’s College. Profesor strategie Kenneth Payne postavil tři přední jazykové modely (GPT-5.2, Claude Sonnet 4 a Gemini 3 Flash) do simulovaných jaderných krizí, aby zjistil, zda zachovají mír, nebo spustí válku.
Sektor IT a podnikových služeb v České republice aktuálně zaměstnává přibližně 200 000 lidí a v roce 2026 by měl podle nejnovějšího průzkumu asociace ABSL vzrůst o dalších 14 000 pracovníků. Plánovaný pětiprocentní nárůst je ve srovnání s růstem v předchozích dvou dekádách sice zpomalením, produktivita center však přesto stoupá. A to zejména díky spolupráci lidí s umělou inteligencí. Tu aktivně využívá již 80 % center, což je zhruba čtyřikrát více, než kolik dle ČSÚ činí průměr v ČR.
Kybernetická bezpečnost přestává být výhradně IT tématem – stává se prioritou byznysovou, finanční a v mnoha případech i osobní. Přestože 96 % organizací považuje kybernetickou bezpečnost za obchodní prioritu a 95 % za prioritu finanční, pouhých 49 % vedoucích pracovníků věří, že jejich představenstvo si je plně vědomo rizik, jimž organizace čelí, zejména vzhledem k tomu, že umělá inteligence mění povahu hrozeb. Vyplývá to z analýzy společnosti Fortinet o globálním nedostatku znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti, která dokumentuje zásadní posun v přístupu ke kybernetické bezpečnosti na úrovni nejvyššího vedení firem.
Společnost HP vydala nejnovější zprávu HP Threat Insights Report, která přináší silné indicie, že útočníci využívají umělou inteligenci ke škálování a urychlování kampaní. Mnozí z nich přitom upřednostňují náklady, rychlost a efektivitu před kvalitou. Přestože jsou tyto AI-asistované útoky často schematické a nenáročné, dokážou proklouznout podnikovou obranou.
Podle aktualizované prognózy IDC dosáhnou dosáhnou globální výdaje na informační a komunikační technologie v roce 2026 výše 4 bilionů dolarů a do roku 2029 překročí 6 bilionů dolarů. Bez započítání spotřebitelského segmentu se předpokládá, že trh ICT se v roce 2026 zvýší o 10 % díky rychlému přijímání platforem umělé inteligence (AI), kde se předpokládá meziroční růst o více než 70 %.
Pozornost firem a uživatelů systému SAP v poslední době nejvíce poutá AI asistent SAP Joule. Ten umožňuje klást dotazy v přirozeném jazyce a rychle se orientovat v datech rozptýlených napříč aplikacemi a propojenými systémy. Pro vývojáře, architekty a IT týmy, které chtějí umělou inteligenci skutečně integrovat do ERP procesů, ale představuje jen první vrstvu. Naplno se možnosti AI ukazují až na úrovni SAP AI Core – platformy, která umožňuje stavět, provozovat a řídit vlastní AI řešení nezávislá na konkrétním jazykovém modelu.
Diskuse o povinnosti analyzovat kybernetická rizika se v posledních měsících výrazně vyostřila, a to nejen kvůli novému zákonu o kybernetické bezpečnosti a povinnostem vyplývajícím ze směrnice NIS2, ale také proto, že firmy si začínají uvědomovat, že nejde jen o „papír pro papír“. Jak zaznívá z úst odborníků, analýza rizik není jen zákonnou povinností, ale když se udělá prakticky a srozumitelně, tak především přínosem pro byznys.
O smart city se mluví velmi často. Ve skutečnosti je ale téma většinou zjednodušeno na výčet aplikací a pilotních projektů. To, co město skutečně činí inteligentním, není další digitální nástroj, ale schopnost pracovat s daty jako s jedním propojeným systémem. Chytré město totiž nevzniká instalací jednotlivých řešení. Vzniká tehdy, když doprava, energetika a veřejné služby sdílejí společnou datovou infrastrukturu a mohou spolupracovat v reálném čase.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.