Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 02:59
Oč jsou fonony lepší než dodávka energie ve formě tepla? Vědecké publikování funguje divně, i v přírodních vědách. Lepší paměťové buňky na bázi chalkogenidů. Hrátky s hypnózou. Chytré boty. Trojité fermiony.
Balíčky energie namísto vysokých teplot? Funkce baterií závisí na pohybu (difúzi) elektricky nabitých iontů přes kapalný nebo pevný elektrolyt. Rychlost difúze je přitom obvykle podstatně závislá na teplotě. Teplotní stabilita baterie/akumulátoru/palivového článku ovšem není z jiných důvodů zdaleka neomezená a práce při vysoké teplotě má zase jiné nevýhody. Vědci proto v nové studii přišli s nápadem, že rychlost difuze iontů by se mohla zvyšovat pomocí kvazičástic – fonon.
Nejhorší není ani tak samotný podíl nevěrohodných studií, ale především jejich další dopad. Články, jejichž výsledky se podařilo reprodukovat, byly v průměru citovány 153krát méně. V Nature/Science byl přitom vztah až takový, že nereprodukované výsledky byly citovány až 300krát častěji. Pokud se reprodukce výsledků nepodaří, další vědci původní práci často citují dál, jako by k příslušnému problému vůbec nedošlo.
Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data.
Bitva světelnými meči z Hvězdných válek nebo souboj kosmických lodí ze Star Treku (Enterprise vs. Klingonský křižník) v podobě světelné show. Na Brigham Young University přišli s technikou, jak vytvářet „skutečné hologramy“, video níže nevzniklo žádnou počítačovou simulací. Vše existuje ve fyzickém prostoru a na scény se lze dívat z libovolného úhlu. Prostě poletující hologramy.
Hrátky s hypnózou: Uvěříte, že někdo má dvě hlavy? Racionalizace absurdních halucinací nepředstavovala sebemenší problém. Já měl dvě hlavy, protože „se nepovedla transplantace, kterou jsem nedávno podstoupil“. (úryvek z knihy Andrzej Dragan: Kvantechismus aneb Klec na lidi)
Déjà vu: Existence exoplanety u Barnardovy hvězdy zpochybněna. Barnardova hvězda je po trojhvězdě Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od nás.
Agresivní činidlo vyhryzává z organických molekul dusík. Přesněji řečeno, nový postup dokáže odstranit skupinu NH ze sekundárních aminů, které tak přemění na uhlovodík.
Za Alzheimerovou poruchou může stát nedostatečné okysličení hipokampu. Hipokampus, část velkého mozku, patří k místům, které jsou při Alzheimerově poruše poškozeny mezi prvními.
Bylo Labe římským strategickým cílem? Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Bylo to všechno součástí nějakého jednotného plánu?
Chytré boty nejen pro nevidomé. Chytré boty známe z Červeného trpaslíka: ukradly auto, nedovedly ale točit volantem, a tak jsou teď v nebi. Ovšem vážněji vzato, vkládat inteligenci (senzory) do bot dává smysl.
Předpověď nových částic: trojité fermiony. Experti dokázali vůbec poprvé identifikovat spinové vinutí kolem trojitých fermionů, tedy jejich vnitřní magnetický moment.
Bezpilotní letoun hledá invazní rostliny. Karlovarský kraj, který byl bolševníkem nejzamořenější v republice, investoval do boje s tímto nebezpečným plevelem v letech 2013 až 2015 přes 80 milionů korun.
Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka. B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk.
Lepší paměťové buňky na bázi chalkogenidů. Na speciální slitinu v nanovrstvě lze uložit data až tisíckrát rychleji a v desetkrát vyšší hustotě než na dnes používané materiály.
NASA vybrala dvě mise k průzkumu Venuše. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019.
V červnu na obloze vyhlížejte také noční svítící oblaky. Oproti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů (u bouřkových oblak vzácně až 20 kilometrů) se noční svítící oblaky nacházejí výrazně výš – v mezosféře asi 85 kilometrů nad zemským povrchem.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.