Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 08:07
Možné nové částice v izolátorech: neutrální fermiony. Černé díry v raném vesmíru. Jak počítají vlci, vrány a šimpanzi. Drony v kvantovém Internetu. Magnetická zrna v mozku. Co letos očekávat v kosmonautice. Voda jako směs dvou různých kapalin. Mohou v krvi růst houby?
Tellurid wolframičitý WTe2 vykazuje velmi zajímavé chování, které by mohlo naznačovat i existenci dosud neznámých částic – neutrálních fermionů. Při zvyšování intenzity vnějšího magnetického pole začal elektrický odpor materiálu oscilovat, i když pořád zůstával značný. Elektrony zřejmě přešly do kvantového stavu podobně jako u kovu…
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské hmotnosti 1,6 miliardy Sluncí.
Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. V některých případech se navíc určitě nejedná o odhady, ale skutečně o počítání, jak ho provádějí lidé – „vědomě“. Šimpanzice Ai se dokázala pracovat na monitoru přímo s číslicemi jako abstraktními kategoriemi, přiřazovat je počtu předmětů i je i umisťovat do správného pořadí podle velikosti.
Pro menší kvantové sítě na úrovni města jsou satelity nepraktické a nákladné, věže zase mohou být cílem fyzických útoků. To drony samozřejmě také, nicméně takto koncipovanou síť by mělo být možné vždy rychle zase obnovit. Nově publikovaná studie popisuje, jak se laserový generátor dvojic provázaných fotonů dá namontovat na dron.
Za určitých podmínek by mohl pozorovatel ze Země vidět hned dva fotonové prstence – jeden ze „své“ strany vesmíru, v okolí „svého“ konce červí díry, a druhý z toho opačného konce. Velmi podstatným momentem by pak mohlo být, kdyby fotony z „naší“ strany červí dírou procestovaly ve směru na její opačný konec, ale díky tomu, že by neměly dostatečnou energii, by se „odrazily“ zpět. Tím by ztratily dost energie a bylo by možné je jasně odlišit.
Zatímco u letadel se řízení typu fly-by-wire, tedy ovládání bez mechanické vazby přes elektronický interface, objevilo již v šedesátých letech minulého století a dnes je naprosto běžné i u dopravních letadel, u automobilů se stále lpí na mechanické vazbě mezi koly a volantem, tak i mezi brzdovým pedálem a brzdami. Nicméně s blížícím se nástupem plně autonomního řízení je jasné, že se taková vozidla neobejdou bez ovládání tzv. „po drátech“.
Zdravější pivo? Poprvé upravili chmel technologií CRISPR. Po prvním úspěších se čeští vědci zaměří na cílené změny v genech zodpovědných za tvorbu hořkých kyselin, důležitých v pivovarnictví, nebo tzv. prenylovaných flavonoidů.
Nanomagnety v mozku a Alzheimerova choroba. Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti.
Izotopy stroncia mají ukazovat, kde ležel Punt. Starověcí Egypťané se po Rudém moři plavili do země Punt. Kde přesně ležela? Nový výzkum to zkouší lokalizovat podle paviánů…
Pomocí plazmatu lze vyčistit vodu od mikroorganismů a zbytků chemikálií. Kavitace sama o sobě není příliš efektivní, lze ale doplnit výbojem plazmatu.
Vědci odhalili a původce epidemie dětských infekcí kůže. Přenáší se hlavně z morčat. V početnosti dokonce tyto případy překonaly obávané infekce přenesené z toulavých koček.
Kosmonautika: Na co se těšit v roce 2021? Velká pozornost se v únoru zaměří na Mars. V průběhu několika dní sem totiž mají přiletět hned tři sondy tří různých agentur.
Dalekohled CHEOPS už dělá, co má. Upřesnil parametry planet a našel další. Na rozdíl od Keplera nebo TESS neprohledává CHEOPS obří zorné pole s desítkami tisíc hvězd. Soustředí vždy jen jednu hvězdu.
Muž si píchl lysohlávky, začaly v něm růst. Působí to jako výmysl, nicméně publikovaná studie skutečně uvádí, že lysohlávka Psilocybe cubensis v muži začala růst a v krvi dokonce vytvářet sraženiny.
Podchlazená voda může být stabilní. Podchlazená voda podle nového výzkumu existuje jako směs dvou kapalin s různou hustotou. Hustší struktura je „divná“, řidší více odpovídá normální kapalině.
Vakcína proti leismanióze. Imunitu hostitele ochromují sliny přenášejícího hmyzu.
U 8 z 25 druhů eurasijských netopýrů našli protilátky na vzteklinu. Většina pozitivních zvířat byla nalezena na přirozených stanovištích.
Elektronový mikroskop kombinovaný se světlem. Optická elektronová mikroskopie blízkého pole. Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení 3 nanometrů, a to při vysokých frekvencích snímání.
V Brně budou vznikat nové typy elektronových mikroskopů. Kryoelektronová mikroskopie je využívána hlavně při studiu bílkovin.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.