Portál AbcLinuxu, 31. května 2025 12:21

Týden na ScienceMag.cz: Kde se berou pozitrony

27. 11. 2017 | Redakce
Články - Týden na ScienceMag.cz: Kde se berou pozitrony  

Stojí za zvýšeným výskytem antihmoty temná hmota? Nanodiamanty a Li-Ion baterie. Elektrárny na oběžné dráze. S lékařským softwarem na podmořská naleziště zemního plynu. Elon Musk, tahač Tesla Semi a koncept chytrých kolon.

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže neupřesněné procesy, v nichž by se uplatnila temná hmota.

Baterie s nanodiamanty

Přidání nanodiamantů by mělo předcházet nežádoucímu usazování lithia na elektrodách Li-Ion baterií. Nanodiamanty se na elektrodě vylučují vedle sebe a lithium jejich chování kopíruje, takže se nevytvářejí vlákna. Baterie podle dosavadních pokusů nezkratuje ani po 100 nabíjecích cyklech. Díky tomu by mělo být možné vyrábět anody i dobíjecích baterií přímo z lithia, a ušetřit tak hmotnost/objem za „balastní“ uhlík.

Revoluce v energetice: solar space power

Na geostacionární družice na oběžné dráze a na povrch Měsíce se umístí obrovské množství fotočlánků určených k přeměně solární energie v elektřinu. Ta se přemění v mikrovlny, které se budou vysílat na Zem, kde se znovu přemění v elektřinu. Ta bude rozváděna v již existující a nově vybudované elektrické síti. Počet nutných fotočlánků může být snížen, pokud se sluneční světlo bude vysílat na zrcadla, čímž by se také snížily náklady na vysílání fotočlánků do kosmu. (Poznámka PH: Jedná se o úryvek z knihy Příštích sto let; je převážně o geopolitice, technologie se zde zmiňují jinak jen okrajově.)

S lékařským softwarem na podmořská naleziště zemního plynu

Zobrazování lidského těla pomocí ultrazvukových vln a následná softwarová konstrukce 3D modelů je v medicíně dobře známou a hojně využívanou technikou. Dosud ale nikoho nenapadlo použít ji k detekci podmořských ložisek ropy a zemního plyn… Cílem odborníků bylo vyvinout algoritmy, které by celý proces vyhodnocování zautomatizovaly a výsledky by tak byly k dispozici v podstatě okamžitě po nahrání dat do systému. Nový software sám vygeneruje 3D model a poté ho automaticky propojí s GPS souřadnicemi, rychlostí lodi a topografií mořského dna.

Muskův tahač Tesla Semi a budoucnost chytrých kolon

Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mj. schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. […] Koncept inteligentních kolon se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. […] Z energetického hlediska jsou elektrotahače výhodné zřejmě ale pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, Musk počítá se třemi…

Krátce

Systém s minimálně 6 exoplanetami v Orionu. Dvacet let hledání a výzkumu exoplanet přineslo objevy mnoha multiplanetárních systémů, kde okolo jedné hvězdy obíhají alespoň dvě planety.

Nejstarší vyobrazení psa – a hned na vodítku. Archeologové objevili v Arabské poušti asi 8-9 tisíc let starou rytinu lovce, který se chystá ke střelbě z luku. Na rytině v pískovci ho provází 13 psů.

Smrky ovlivňují hlavně suchá a horká léta. Jak smrky reagují na změny klimatu?

Středověké hromadné hroby v Kutné Hoře. Pokračování záchranného archeologického výzkumu ARÚ Praha při rekonstrukci hřbitovního kostela Všech Svatých s kostnicí v Kutné Hoře–Sedlci.

Výkřiky a pohyby ve spánku mohou předcházet Parkinsonově chorobě. Čeští vědci se zapojili do mezinárodního výzkumu vzácné poruchy spánku. Ověřují novou hypotézu a hledají dobrovolníky.

Hmyz využívá toxiny rostlin pro vlastní obranu. Můry rodu Asota jsou pravděpodobně schopné rostlinné alkaloidy ukládat a využívat k obraně před predátory.

Konec neandrtálců a teorie her. Kupodivu prý nemusíme hledat žádné speciální teorie, vysvětlit nahrazení neandrtálců Homo sapiens dokáže „buněčný automat“.

Pavel Houser

Další články z této rubriky

Týden na ScienceMag.cz: Temná hmota vznikla podle nové teorie zpomalením a ztěžknutím rychlých částic
Týden na ITBiz: Tellur zvyšuje výkon 2D polovodičů
Týden na ScienceMag.cz: Vesmír se vypaří rychleji
Týden na ITBiz: Růst evropských výdajů na bezpečnost souvisí i s regulačními požadavky
Týden na ScienceMag.cz: Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií

Diskuse k tomuto článku

28.11.2017 14:04 Harvie.CZ
Rozbalit Rozbalit vše Re: Týden na ScienceMag.cz: Kde se berou pozitrony
Odpovědět | Sbalit | Link | Blokovat | Admin
No nevim... Ten mikrovlnej laser na orbitu se mi moc nezda... Kdyz jim to trochu ujede, tak to bude jak v ty bondovce :-D
30.11.2017 16:58 Homoděj
Rozbalit Rozbalit vše Re: Týden na ScienceMag.cz: Kde se berou pozitrony
Taky by mě zajímalo co s tím krámem bude, až překoná svou životnost.
2.12.2017 13:44 pavelhouser
Rozbalit Rozbalit vše Re: Týden na ScienceMag.cz: Kde se berou pozitrony
asi prijimac bude nekde v neobydleny oblasti. to samozrejme bude znamenat dalsi ztraty pri prenosu, ale to tehdy asi bude uz zanedbatelny?

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.