Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 14:15

Týden na ScienceMag.cz: Kolik je ve vesmíru světla?

4. 10. 2024 | Redakce
Články - Týden na ScienceMag.cz: Kolik je ve vesmíru světla?  

Kvantové provázání při dosud nejvyšší energii. Černé díry tvořené temnou hmotou by mohly ovlivňovat pohyb Marsu. Matematika a volby: Jak výsledky ovlivňuje velikost obvodu.

Kolik je ve vesmíru světla? Sonda New Horizons asi vyřešila záhadu

Jak temný, respektive naopak světlý, je hluboký vesmír? Astronomové možná konečně odpověděli na tuto dlouholetou otázku, když využili možností a vzdálené pozice sondy NASA New Horizons a provedli dosud nejpřesnější přímé měření celkového množství světla, které vesmír generuje. Výsledky ukazují, že naprostá většina viditelného světla, které z vesmíru přijímáme, vznikla v galaxiích. Neobjevily se žádné důkazy o významném množství světla produkovaného zdroji dosud neznámého typu.

Matematika a volby: Jak výsledky ovlivňuje velikost obvodu

Pokud se v obvodu volí jako v celku a hlasy se počítají jednotně a podobně se zveřejňují průzkumy veřejného mínění, potom prý mají lidé tendenci se chovat (spíš) následujícím způsobem: vymezovat se vůči celkové většině, ale být spíše loajální ke své skupině. Což má vést k tomu, že ve volbách X vs. Y se výsledky pak mají víc a víc blížit 1 :1.

Experimenty na urychlovači LHC zaznamenaly kvantové provázání při dosud nejvyšší energii

Entanglement je fascinujícím rysem kvantové fyziky. V roce 2022 byla udělena Nobelova cena za fyziku Alainu Aspectovi, Johnu F. Clauserovi a Antonu Zeilingerovi za experimenty se zapletenými (provázanými) fotony. Tyto výsledky potvrdily předpovědi, které učinil zesnulý teoretik CERNu John Bell (Bellovy nerovnosti). Entanglement zůstává nicméně z velké části neprozkoumán při vysokých energiích, které jsou dostupné na urychlovačích částic včetně LHC v CERNu. Vědci z projektu ATLAS nyní oznámili, že se jim poprvé podařilo pozorovat kvantové provázání na LHC mezi elementárními částicemi (kvarky top, svrchní), a to při dosud nejvyšších energiích.

Černé díry tvořené temnou hmotou by mohly ovlivňovat pohyb Marsu

V nové studii fyzikové z MITu a dalších institucí navrhují, že pokud většinu temné hmoty ve vesmíru tvoří mikroskopické primordiální černé díry vzniklé v 1. sekundě po velkém třesku, pak by se tyto objekty měly alespoň jednou za deset let přiblížit ke Sluneční soustavě. Vědci předpokládají, že takový průlet by vnesl do oběžné dráhy Marsu rozkolísání, které by dnešní technologie skutečně dokázaly odhalit.

Krátce

Země mohla mít před 466 miliony lety prstenec, skoro jako Saturn. Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol.

Experiment CMS v CERNu stanovil s vysokou přesností hmotnost bosonu W. Projekt CMS v CERNu je nejnovějším z řady experimentů zjišťujících hmotnost bosonu W – elementární částice, která spolu s bosonem Z zprostředkovává slabou interakci.

Hnojení pomocí oxidu uhličitého. Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého. Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje… (úryvek z knihy Václav Cílek, Jindřich Prach, Zdeňka Sůvová a kolektiv: Lesy středních Čech)

Dalekohledy ESO zachytily dosud nejpodrobnější infračervené mapy Mléčné dráhy. Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů – tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil.

Římské víno mohlo být chutné. Víno, které pili starověcí Římané, je často považováno za nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy.

Rover Perseverance objevil na Marsu neobvyklý pruhovaný kámen. Rover Perseverance spatřil zvláštní černobíle pruhovanou skálu. Něco podobného na Marsu dosud nikdo neviděl…

8 základních věcí, které musíte vědět o misi Europa Clipper. Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný.

Byli bojovníci v bitvě u Tollense místní, nebo přišli zdaleka? Bitva u řeky Tollense (severovýchodní Německa, spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla na svou dobu obrovským střetem. Kolem roku 1250 př. n. l.

Další články z této rubriky

Týden na ITBiz: Lepší šifrování se stává stále větší prioritou aplikací
Týden na ScienceMag.cz: Hubbleovo napětí by mohl vyřešit pomalu rotující vesmír
Týden na ITBiz: Halucinace balíčků při programování AI
Týden na ScienceMag.cz: Kvantová elektronika v křemíku a diamantu
Týden na ITBiz: DeepSeek nic nemění, umělá inteligence vyžaduje obrovské investice do cloudové infrastruktury

Diskuse k tomuto článku

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.