Portál AbcLinuxu, 3. dubna 2026 14:17

Týden na ScienceMag.cz: Modely umělé inteligence založené na fyzice místo na jazyce by se mohly stát hnací silou vědeckých objevů

10:00 | Redakce
Články - Týden na ScienceMag.cz: Modely umělé inteligence založené na fyzice místo na jazyce by se mohly stát hnací silou vědeckých objevů  

Jak měřit inteligenci robotů? Může se v čase měnit namísto temné energie temná hmota? Může život vzniknout na exoměsíci osamělé planety? Jak vypadá zkorodované zlato?

Může se v čase měnit namísto temné energie temná hmota?

Různé experimentálně zjištěné hodnoty Hubbleovy konstanty máme někdy tendenci vysvětlovat tím, že temná energie se v čase mění (kvintesence). Ale proč by se v čase nemohlo vyvíjet i množství temné hmoty? Tato myšlenka zatím nebyla příliš zvažována. Odpůrci temné hmoty zavrhují temnou hmotu zcela a navrhují namísto toho jiné modely…

Modely umělé inteligence založené na fyzice místo na jazyce by se mohly stát hnací silou vědeckých objevů

Vědci z projektu Polymathic AI nedávno konkrétně představili dva nové modely AI trénované pomocí skutečných vědeckých datových sad, které řeší problémy v astronomii a systémech podobných tekutinám. Modely Walrus a AION-1 mohou ale znalosti získané z jedné třídy fyzikálních systémů aplikovat i na zcela odlišné problémy.

Může život vzniknout na exoměsíci osamělé planety?

Nikde v naší Sluneční soustavě není (alespoň ne dnes) kapalná voda přes fungující slapové ohřevy na povrchu žádného z měsíců. […] Jak by tedy exoměsíce dokázaly udržet svou kapalnou vodu na povrchu, bez izolující ledové vrstvy? Giulia Roccetti a její kolegové přišli s nápadem, že atmosféra naplněná oxidem uhličitým může účinně zachytávat energii ze slapového ohřevu na povrchu i bez nutnosti ledové pokrývky.

Krátce

Statistika a život ve vesmíru. I negativní výsledky mají svůj význam. Studie se opírá o bayesovskou statistickou analýzu s cílem stanovit minimální počet exoplanet, které by měly být pozorovány, aby bylo možné získat smysluplné odpovědi o četnosti potenciálně obydlených světů.

Lov neutrin. Kadžitovy výsledky naznačovaly, že atmosférická neutrina, která vznikají ve srážkách kosmického záření se vzduchem, svou vůni mění. (úryvek z knihy Suzie Sheehyová: Podstata všeho. Dvanáct experimentů, které změnily svět)

Speciální bakterie přežije v kameni cestu vesmírem. Práce dokazuje, že minimálně jedna konkrétní bakterie snadno odolává extrémnímu tlaku srovnatelnému s vystřelením z Marsu po dopadu asteroidu, stejně jako nehostinným podmínkám, kterým by čelila během následující cesty vesmírem.

60 let od první úspěšné transplantace ledviny v ČSSR. Přístup se změnil i u samotného chirurgického výkonu, a to zejména u transplantací od žijících dárců. V roce 2003 začali chirurgové provádět miniinvazivní odběry ledvin.

Rozmarýn může chránit obilí před škůdci. Esenciální olej z rozmarýnu může nahradit část chemických přípravků používaných při ochraně skladovaného obilí.

Sonda Hera směřuje k setkání s asteroidem. Díky úspěšnému manévru ve vzdáleném vesmíru se sonda Hera Evropské kosmické agentury (ESA) dostala na kurz k setkání s dvojitou asteroidovou soustavou Didymos, k němuž dojde ještě v tomto roce.

Horské vrcholy se mění rychleji než lesy a louky. Ve třech zkoumaných ekosystémech probíhá reakce na oteplování různě.

Jak měřit inteligenci robotů? Dnešní robotické systémy už nemůžeme hodnotit jen podle toho, jestli dosáhnou cíle. Potřebujeme sledovat také to, jak rychle reagují, jak efektivně využívají energii, jak se přizpůsobují změnám prostředí a nakolik dokážou využít samotné vlastnosti svého těla

Vesmírná mise SOVA-S vstupuje do další fáze. Česká vědecká mise SOVA-S vstupuje do finálního hodnocení Evropské kosmické agentury. Ve hře je převzetí globálního výzkumu atmosférických gravitačních vln.

V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety. K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE na dalekohledu VLT ESO, který pořídil snímek objektu. Poté tým použil přístroj GRAVITY+ na VLTI, aby potvrdil, že se skutečně jedná o planetu.

Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů. Nový přístroj podporuje nejmodernější zobrazovací metody, například 4D-STEM a ptychografii. Tyto techniky kombinují experimentální měření s matematickou rekonstrukcí obrazu a umožňují získat velmi detailní strukturální informace i při značně nízkých dávkách elektronů.

Nový pohled na ranou fázi Alzheimerovy choroby: změny v ochranném proteinu tau ruší ochranu buněčného cytoskeletu. V časných fázích Alzheimerovy choroby se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá.

Vědci popsali, jak vypadá zkorodované zlato. Zlato je považováno za nejryzejší kov především díky své odolnosti vůči korozi. Za určitých podmínek však korodovat může. Tým vědců popsal novou fázi oxidu zlata, která vzniká na samém počátku koroze.

Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření.

Další články z této rubriky

Týden na ScienceMag.cz: Modely umělé inteligence založené na fyzice místo na jazyce by se mohly stát hnací silou vědeckých objevů
Týden na ITBiz: Trh s externími úložišti rostl solidně
Týden na ScienceMag.cz: Překonali dlouholetý rekord teploty supravodivosti při atmosférickém tlaku
Týden na ITBiz: Nová technologie dokáže sledovat lidi podle toho, jak narušují signály Wi-Fi
Týden na ScienceMag.cz: Záhadné neutrino s rekordní energií mohlo mít původ v blazarech

Diskuse k tomuto článku

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.