Portál AbcLinuxu, 14. května 2025 00:36
Vznik života a kvantové tečky. Hledání Dysonových sfér u bílých trpaslíků. Poprvé syntetizovali materiál při tlaku, jaký panuje v jádru Uranu. Drony mohou rozsypávat bezdrátové senzory.
Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít stejnou velikost.
Spinové kapaliny jsou pevné materiály (navíc se obvykle pohybujeme v rozmezí velmi nízkých teplot). To, co je v nich „tekuté“, je spin. Elektrony jsou energeticky frustrované, jejich magnetické momenty se nedokážou uspořádat do nějakého stavu s minimem energie, takže spiny neustále fluktuují. Navíc (ve spinových kapalinách „kvantových“) jsou spiny ovšem delokalizovány…
Ve hvězdě HD 222925 astronomové identifikovali 65 prvků, z toho 42 těžkých. Je to zatím největší počet „na jednom místě“ mimo Sluneční soustavu. Identifikace těchto prvků v jediné hvězdě má astronomům pomoci lépe pochopit proces rychlého záchytu neutronů (r proces) – jeden z hlavních způsobů vzniku těžkých prvků („za železem“) ve vesmíru.
Dysonova sféra je (hypotetická) konstrukce (hypotetických) vyspělých civilizací maximálně využívajících energii své hvězdy. Nemusí mít ani přímo podobu koule (sféry), ale třeba jen roje nebo prstence. Snažit se o odhalení podobné struktury je při hledání pokročilých mimozemských civilizací jednou z cest.
Jak vědci prokázali v předchozích studiích, díky účinkům ultrafialového záření vznikají z kovů z asteroidů kvantové tečky. Nyní zkoumali jejich vliv na chemii vzniku života. V laboratoři vědci zahřívali roztok formamidu, jenž obsahoval syntetizované kvantové tečky na 180˚ C a zároveň na roztok působili UV zářením. Pomocí hmotnostní spektrometrie a kapilární elektroforézy prokázali, že výrazně stoupla výtěžnost nukleových bází.
Vědci z projektu ALICE na urychlovači LHC v CERNu poprvé přímo pozorovali tzv. mrtvý kužel (dead-cone effect), který patří k základním předpovědím teorie silné interakce. Kromě toho také získali přímý experimentální přístup k měření kvarku c (půvabný, charm) v jeho izolované podobě, tedy předtím, než ho silná interakce slepila do hadronů.
Poprvé syntetizovali materiál při tlaku, jaký panuje v jádru Uranu. V nové studii vědci ukazují, jak pomocí nyní objevené metody vytvořili a analyzovali („vizualizovali“) nové sloučeniny rhenia. Jednalo se o dosud neznámý nitrid rhenia (Re₇N₃) a „nechemickou“ slitinu rhenia a dusíku.
Sinice s bakteriálním genem dokážou vyrábět ethylen. Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou…
Genetická data z orknejské doby bronzové jsou divná. Migrace doby bronzové byla do značné míry záležitostí mužů, respektive genů mužů, zatímco v ženských liniích přetrvávaly geny místních obyvatel. Na Orknejích naopak…
Za kyslíkovou atmosféru mohou i špatně oxidující bakterie. V určitý okamžik se objevila organická hmota, kterou jiné organismy „prodýchat“ nedokázaly, nebo alespoň ne plně.
Drony mohou rozsypávat bezdrátové senzory. Internet věcí a systémy bez baterií inspirované několika biologickými procesy.
Evoluce kultury, memy a pravidla. Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. (úryvek z knihy Jaroslav Peregrin: Člověk jako normativní tvor)
Genový editor CRISPR přizpůsobili i pro hmyz, začali se šváby. Vědci dokázali upravit metodu CRISPR-Cas9 tak, aby umožňovala upravovat genetickou informaci švábů. Nová, údajně jednoduše proveditelná a efektivní technika se označuje jako „přímý rodičovský“ CRISPR.
První Čerenkovy teleskopy v ČR pozorují Krabí mlhovinu. První a jedinečná instalace zobrazovacích Čerenkovových teleskopů vysokoenergetického záření gama na území České republiky byla úspěšně dokončena na observatoři v Ondřejově.
Aktinium-225: nejslibnější zářič alfa pro léčbu nádorů. Tento radionuklid vysílá kaskádu částic alfa o vysoké energii, ale s velmi krátkým doletem v tkáni. Umožňuje tak přesné zacílení léčby.
Globální oteplování hluboké oceánské proudy zrychluje. Až dosud v tom nebylo jasno, respektive různé modely předpokládaly vliv klimatu na proudění v hlubokých oceánech oběma směry.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.