Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 18:54
Tcc+, zatím nejstabilnější známý exotický hadron. Jezera pod póly Marsu asi nebudou. Temná hmota místo černé díry. Hmotnější neutronová hvězda je stejně velká.
Vědci z experimentu LHCb v CERNu představili objev nové částice Tcc+. Jedná se o tetrakvark – exotický hadron obsahující dva kvarky a dva antikvarky. Je to nejdéle žijící exotická částice tohoto typu, která byla dosud objevena, a vůbec první částice, která obsahuje dva těžké kvarky a dva lehké antikvarky.
Zatímco přeměnu (klidové) hmotnosti na energii využíváme i v jaderných elektrárnách, opačný postup je složitější. V tomto případě je zajímavé, že se jej fyzikům podařilo uskutečnit v jediném kroku. Plus potvrzení dvojlomu vakua.
Světlem poháněné plachty vzbudily v poslední době pozornost především díky projektu Breakthrough Starshot, který navrhuje takto poháněnou misi k Alfa Centauri. Mohly by se ale uplatnit i blíže. Speciálně se studie věnuje roli laserů. Ty se ideálně hodí k řízení pohybu plachty, současně ale jemný materiál mohou snadno poškodit. Kritická je proto volba materiálů, které vydrží vysoký výkon laserového paprsku, ale zároveň jsou dostatečně lehké, aby nezatěžovaly plavidlo.
Lidé a příbuzenský výběr. Lidské sociální interakce se velmi výrazně točí kolem příbuzenského výběru. Kromě vzácné výjimky v podobě Pavlíka Morozova platí, že krev je těžší než voda. (úryvek z knihy Robert M. Sapolsky: Chování: Biologie člověka v dobrém i ve zlém)
Jezera pod povrchem Marsu budou ve skutečnosti spíš jíl. Existence podzemních jezer kapalné vody by výrazně zvýšila možnost, že na Marsu mohou přežívat nějaké místní organismy. Moc to na to teď ale nevypadá.
Psi prý chápou, že jim lidé mohou lhát, jenže… Další zajímavý výzkum ukazuje na duševní pochody psů, ovšem jak výsledky interpretovat, to už tak jasné není.
Pokrok ve vrtání na Měsíci. Také v tomto případě se jedná o rotační vrtačku s příklepem, ale od technologií z éry Apollo se liší v jednom podstatném detailu. TRIDENT nepotřebuje k plnění svého úkolu astronauta.
Temná hmota namísto černé díry? Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie.
Alzheimerovu chorobu by mohly léčit obyčejné aminokyseliny. Normálně mozkové astocyty používají jako hlavní zdroj energie glukózu. Při poruše se ale jejich metabolismus převrací, glukózu zpracovat neumí a pustí se do aminokyselin.
Hmotnější neutronová hvězda je stejně velká. Nečekané výsledky měření velikosti různě těžkých velkých hvězd podporují možnosti existence exotických forem hmoty v jejich jádru.
Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne. Komplexní život na Zemi vznikl s mitochondriemi a kyslíkem, jenže vše může být ještě komplikovanější a záviset kupodivu třeba i na tom, jak se prodlužovala délka pozemského dne.
Snímek komety českého vědce uspěl v NASA. Na snímku je zachycena kometa C/2020 F3 NEOWISE ve „Velkém voze“ v den svého největšího přiblížení k Zemi.
Koroze ocele a rizika pro horolezce. Selhání korozivzdorných dílů byla v minulosti popsána v halách krytých bazénů.
Stejný nebo vyšší rozpočet na výzkum a vývoj má oproti loňsku 90 % podniků. Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora.
Suchozemské rostliny naučily staré geny novým kouskům. Samčí gametofyt zastává funkci jakési laboratoře, v níž může evoluce vyvíjet nové geny.
Duchcovský poklad a stěhování Keltů. Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty.
Odborníci zjistili, které geny ovlivňují délku ženské plodnosti. U myší se dokonce podařilo dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny.
Našli kamennou exoplanetu o hmotnosti poloviny Venuše. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí.
Perseidy: Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů. Astronomický snímek dne NASA od slovensko-českých autorů zve na pozorování meteorického roje Perseidy a upozorňuje také na problém světelného znečištění.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.