Zenwalk – předkonfigurovaný Slackware

16. 8. 2011 | Jan Šmíd | Recenze | 4327×

Když jsem před nějakým časem psal článek o distribuci SalixOS, nepřímo jsem Salix přirovnal k Ubuntu. Pokud bych se měl řídit svým vlastním příkladem v případě Zenwalku, byl by nejlepší volbou pravděpodobně Debian. I toto přirovnání však není zcela ideální. A to hlavně proto, že výchozí instalace Debianu je ve srovnání se Zenwalkem zbytečně oplácaná softwarem.

Obsah

• Instalace
• Software
• Správa balíčků
  • Instalace závislostí
  • Aktualizace
• Control center
• Zhodnocení

Instalace

Pro instalaci jsem zvolil klasický instalační .iso obraz. Instalovat však lze i z Live CD. Co se grafického prostředí týče, čistě z věrnosti jsem zvolil edici s GNOME 2.32. Přítomnost GNOME v Zenwalk je poměrně překvapující, ze samotného Slackware bylo totiž dávno odstraněno. Nabídka grafického prostředí není u Zenwalk nijak široká. Standardní edice obsahuje Xfce, které je přítomno i v edici se správcem oken OpenBox. Navíc motivy a barvy jsou v podstatě vždy shodné. Poslední z oficiálně dostupných verzí je Core, které, jak název napovídá, žádné grafické prostředí neobsahuje.

Protože trpím mírnou averzí k optickým médiím, rozhodl jsem se instalovat z USB klíčenky, k čemuž jsem si dopomohl pomocí UNetbootin. Tím jsem si sice zadělal na drobnou potíž, avšak nic co není řešitelné pár příkazy v terminálu. Po nabootování vás čeká střídmé boot menu. Jestliže jste se také rozhodli instalovat přes USB, je nejlepší ho hned ukončit. Po potvrzení „Exit Setup“ se dostanete do terminálu, kde je potřeba USB klíčenku (či jiné USB zařízení ze kterého instalujete) "namountovat" do libovolného umístění. Protože můj počítač již obsahuje dva disky a má USB klíčenka je od společnosti Kingston, postupoval jsem následovně:

mkdir /kingston	         #pojmenování lze samozřejmě použít jakékoliv					
mount /dev/sdc /kingston																#sda pro první disk, sdb pro druhý, takže pro USB klíčenku zbylo sdc
setup	                   #opětovné spuštění instalace

Po výběru mapy klávesnice vás čeká rozdělení disku pomocí nástroje cfdisk. Nejdříve mezerníkem označte disk, na který chcete instalovat, poté na něm vytvořte diskové oddíly(nezapomeňte jim přiřadit správný typ a označit bootovací oddíl), a to včetně swapu. Ačkoli swap v mnoha distribucích úspěšně nepoužívám už řadu let, Zenwalk si postavil hlavu a prostě se bez něj neobešel. Přiřazení diskových oddílů a jejich naformátování ale po cfdisku nechtějte, to vám bude umožněno až v nabídce Install, těsně před nakopírovaním systémových souborů na disk, stejně jako výběr odkud se má instalovat (v případě že instalujete z USB, budete vyzváni k zadání namountovaného umístění). Po dokončení kopírování systémových souborů na disk vás čeká instalace zavaděče. Kdo by očekával GRUB, pletl by se. Žádné překvapení se nekoná a i Zenwalk používá Lilo.

Dokončení instalace nás očekává po restartu. Jedná se o potvrzení GNU GPLv2, opětovné vybrání klávesové mapy a nastavení hesel a uživatelů. Průvodce se ptá na poměrně dost informací, jako jsou telefonní čísla a podobně, netřeba je však vyplňovat. Po tom všem již stačí jen vybrat, zda má systém najet do grafického prostředí, nebo terminálu. Tím je instalace dokončena.

Software

Největší z předností Zenwalku, která je i současně jeho charakteristickým rysem, je výběr instalovaného softwaru. Obsažena je vždy jen jedna aplikace pro jednu činnost. Hned v sekci Grafika jsem sice narazil na dva prohlížeče obrázků, Viewnior a gThumb, jinak je však předešlé tvrzení víceméně platné.

Stejně jako Salix OS obsahuje i Zenwalk vyhledávací nástroj Catfish a textový editor Geany. Obdobně jako Debian zase lpí na co největší svobodě. Namísto OpenOffice.org je obsažen LibreOffice, Thunderbird a Firefox nahrazuje ledová dvojice Icedove a Icecat. Icecat je obdoba debianího Iceweaselu, jen pod taktovkou projektu GNU. Přítomny jsou i grafické nadstavby Avahi Utils, Grsync, Lshw a Zenmap.

Správa balíčků

Výchozím správcem balíčků Zenwalku je Netpkg. Na první pohled může připomínat Synaptic z Debianu – mezi všemožnými správci balíčků jsou přece jen vždy nějaké ty podobnosti – avšak vzhledem k tomu, že jsme ve Slackware, jsou tu výrazné rozdíly od mainstreamu. Těmi největšími jsou zřejmě aktualizace a závislosti. Netpkg totiž aktualizace neřeší, dokud k tomu není uživatelem vyzván. Netpkg sám o sobě ale neinstaluje ani závislosti. Pokud tedy vyberete k instalaci nějaký program a nezvolíte instalaci i se závislostmi, nemusí se vám daný program vůbec spustit.

Po spuštění Netpkg je vhodné si nejdříve zpřístupnit extra balíčky. Budete tak mít přístup k mnohem většímu počtu balíčků a to včetně těch, které obsahují proprietární software. Např. prohlížeč Opera nebo další ovladače. Volba Show extra packages se skrývá v nabídce Packages. Poté je třeba načíst seznam balíčků z některého zdroje. Otevřete rozevírací nabídku, zvolte některý ze zdrojů (uložené jsou v /etc/netpkg.conf) a klikněte na ikonku dvou šipek vpravo.

Instalace závislostí

Instalace softwaru i se všemi závislostmi není žádný velký problém. Vyhledejte si software, který chcete nainstalovat (pro přehlednost je vhodné použít oba filtry Installed i Not installed současně), a klikněte na ikonu se zelenou šipečkou pod vyhledávacím polem. Vyskočí okno vyžadující potvrzení instalace. A právě zde máte na výběr, zda instalovat vámi označené balíčky samotné, nebo i se závislostmi (Deps / Dependencies).

Aktualizace

Jak jsem již zmínil, Netpkg sám aktualizace automaticky neřeší. Na tom by nebylo nic zas tak zvláštního, ale Zenwalk na rozdíl od známějších distribucí neobsahuje jiný nástroj, který by se o aktualizace staral. Uživatel tedy musí jednou za čas najet do Netpkg, opět načíst repozitář kvůli změnám, přes Packages-Select updates (filtr modified) označit aktualizované balíčky a posléze je nainstalovat.

Protože tento způsob považuji za zdlouhavý, je lepší si o aktualizace zažádat z terminálu. Netpkg totiž v terminálu používá obdobné příkazy jako apt-get. Při netpkg upgrade si dokonce sám z repozitáře stáhne seznam změn. U apt-get to musí uživatel udělat sám parametrem update.

Control center

Pokud budete chtít konfigurovat Zenwalk, zamíříte do jeho „Control center“. Objeví se vám prosté okno se 13 spouštěči. Ve srovnání s jinými nastavovacími centry, např. s tím z Mandriva Linuxu nebo prostředí KDE, působí Zenwalk Control Center jednoduše. Někoho by mohlo napadnout, že toho tedy moc nezmůže, opak je pravdou. Řada spouštěčů sice vede na již dobře známé utility, jako je diskový nástroj, Netpkg nebo grafická nadstavba pro IPtables Firestarter, za ostatními se však skrývá úctyhodné množství voleb a nastavení.

Co musím u Control Center ocenit, je absence přebytečných grafických prvků. Díky podrobnému dělení a pojmenování je na první pohled jasné, kde se jaký nástroj nachází a kde co hledat. Překvapen jsem byl z Kernel modules manageru. Ten vám nejdříve nabídne obsáhlý výčet kategorií a v každé z nich výpis dostupných modulů a ovladačů.

Zhodnocení

Zenwalk je rozhodně zajímavou distribucí. Rozhodně mi učaroval svou lehkostí spojenou se střídmým výběrem softwaru a absencí zbytečností. Pokud bych už hledal něco, co se mi nelíbilo, byly by to jen hlouposti. Např. absence mých oblíbených GTK+ motivů v repozitářích a nemožnost používat sudo už od instalace. Takovéto malichernosti samozřejmě lze řešit na pár kliknutí myši a jsou tudíž zanedbatelné. Co je potřeba opravdu vyzdvihnout je Zenwalk Wiki. Ta sice byla řadu týdnů nefunkční, nyní je však opět zpátky i se svými přehledně psanými návody.

       

Komentáře

[lukve]

"Zenwalk : distribuce meho mladi",

 

Zenwalk aj Salix vychadzaju z slackware rozdiel je ten ze kym Salix dba o takmer uplnu kompatibilitu zo Slackware.. dovolim si povedat ze to je v podstate remaster slackwaru.. Zenwalk ma v tomto ohlade trochu volnejsi pristup. Kym Salix obsahuje XFCE4.6 teda presne to ktore je v slackware, presne tu verziu.. tak Zenwalk si spravili vlastne balicky XFCE4.8, v tom je ten rozdiel.. uzivatel ma na vyber bud si nahodi Salix a bude mat Slackware compatible alebo si da Zenwalk a bude mat najnovsie vychytavky ale za cenu ze to nebude celkom slackware ale taky balickovy mix. Pre niekoho to moze byt brzdou ale Zenwalkacky graficky xnetpkg aspon mne sa moc nepaci.. aj ked konzolovy netpkg je fajna vecicka a dokazete cez neho instalovat upgrafovat a aj odstranit balicky ale xnetpkg je dost tazkopadny... v Salixe siahli po osvedcenej volbe a  to kombinaciu slapt-get a gslapt... Zenwalk ma XFCE, GNOME a Openbox a Salix zase XFCE, KDE, Fluxbox verzie... na koniec chcem apelovat na vsetkych tych ktory sa rozhodli opustit slackware a prejst na nejaku inu distribuciu .. "neprechadzajte a skuste Zenwalka alebo Salix", tieto distra svedcia o tom ze aj Slackware moze byt elegantny

[w4rr10r]

Chápu, že jsou lidé, kterým Slackware vyhovuje. Sice mi není zcela jasné proč, ale dejme tomu. Co už ale nechápu, je motivace k používání distribuce jako Zenwalk způsobem prezentovaným v článku.

Má to předinstalovaný nějaký software? Stejně si většina uživatelů náročnějších než mí prarodiče nainstaluje to, co jim vyhovuje. Má to správce balíčků, který se o balíčky zase tak moc nestará, a současně klikacího správce nastavení systému? Bohové, k čemu tahle kombinace, když snad všechny mainstreamové "klikací" distribuce mají nesrovnatelně propracovanější správu balíčků i klikací aplikaci pro nastavení systému, na druhé straně uživatelé Slackware, kteří si nějak poradí s limity správy balíčků, dokáží systém nastavit i bez klikátek...?

Chápal bych, kdyby autor článku zdůraznil třeba nízké hardwarové nároky nebo stabilitu/aktuálnost balíčků, ale ničeho takového jsem si nevšiml, takže nevidím žádný důvod, proč používat distribuci jako Zenwalk.

P.S. Ta úžasná wiki, která ale klidně dlouhodobě nefunguje, to má být vtip?

[Nobody]

Vlastne prave proto; s jednoduchym spravcem balicku a ovladacim panelem je ta distribuce dostatecne pristupna, ale nesnazi se byt zase prilis chytra, neni vlezla a neprekazi, kdyz chces vzit veci jaksi do ruky. Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.

[w4rr10r]

Uzivatel Slackware i uzivatel klikaciho distra mohou pouzit Zenwalk a o nic neprijdou, zatimco uzivatel, ktery se nekdy chova tak a nekdy onak, jen ziska.

Uživatelé "slušné distribuce" přijdou o slušnou správu balíčků. To je dostatečně dobrý důvod, proč se takovéto distribuci vyhnout velkým obloukem.

[lukve]

kto slackware neskusil ten nevie o com je rec.. treba skusit

[lukve]

slakware to nie je len balickovac ale aj systemove skripty, init system ktory oproti ubuntu je ovela dostupnejsi. balickovac sice neriesi primarne zavislosti ale je lahko si napisat vlastne SlackBuildy a kompilovat softver, na rozdiel od gentoo je slackware viac "urob si sam"

[Marcus_777]

Presne, pro me to byl logicky vyvoj. Vyzkousel jsem vetsinu distribuci a skoncil u Slackware. Mam jej na vsech pocitacich, jak doma, tak na firme. Proste stabilita, vykon, kontrola a cistota systemu Balicky jsou taky dobre vyresene, jen jinak nez je mainstreamovy uzivatel zvykly. A co neni v baliccich, to si kompiluji k obrazu svemu a slackbuildu Salix i Zenwalk jsou fajn. Ale Slack je proste original. Myslim ze vetsina lidi , kteri napred vyzkouseji odvozena distra, nakonec skonci u distra zdrojoveho. Nemyslim ted jen vyse jmenovane

[sparrowhawk]

+1 a +1

moje rec

[Mmad]

Já u zdrojového distra neskončím, pokud to tedy nebude čistý tux, protože snahy o čistotu a fanatismus některých tvůrců GNU mne odrazují. Např třeba Flash je bohužel dneska nutnost, kterou abyste na podobném distru lovili s pořádnou sítí. A v běžném provozu tuplem nemluvím o multimediálních ovladačích a kodecích, které jsou na některé soubory nutností (že, midi), když se dneska všude cpou strašidelný Realteky a když část grafáren nejede out-of-box (modul se přece musí nakompilovat do jádra a každý ho má jiný - a to má BFU bez terminálu udělat jak?!). To jsou takové dva požadavky, kvůli kterým se dneska na desktopový Linux kouká shůry. Proto volím Mint.

[MMMMMMMMM]

Slackware je dobro.

[Nobody]

Spavu baliku si musi posoudit kazdy sam. Pripominam jen, ze netpkg resi zavislosti, byt ma uzivatel moznost instalovat balik i bez nich.

[Martin Matějek]

Správa balíků je otázka preferencí. Distribuce, která má řádově tisíce až deseti-tisíce balíků by se bez toho nedala používat, ale Slackware, který má něco okolo 1018 oficiálních balíků se bez toho v klidu obejde. Pravda, někdy jsem měl chuť vraždit, když jsem zdlouhavě hledal ve kterém balíku je ta jedna knihovna (slackpkg file-search libneco; člověk se pořád učí...) aneb dlouho kompiloval věci ze SlackBuildů, které bych v skoro v každé jiné distribuci (včetně Salixu) měl za pár minut stažené, ale dependency hell na OpenSuse (verze 10.něco), a balíkový/ports chaos spojený se závislostmi na FreeBSD mě dostatečně vyděsil na to, abych se od závislostí držel dál.

Ale proti Gustovi žádný špenát.

Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.

Jasně Slackware není pro každého, ale odsuzovat ho kvůli absenci "pořádného" balíkovacího systému mi přijde trochu přehnané, když tu tolik lidí velebí Arch Linux (takový Slackware s packmanem)

[w4rr10r]

Jinak má oproti jiným distribucím spoustu výhod. Za největší beru to, že se základ systému prakticky nemění (a když, tak až ve chvíli když je to odzkoušené v jiných distribucích [např. HAL, udev]) a akorát se aktualizují balíky, takže když něco nastavím, vystačím si s konfiguráky dalších X vydání distribuce. Pak je tu rychlost, rozumný poměr nových verzí a stability (starší jádro nevadí, ale aktuální Firefox/Thunderbird se hodí), přehledná konfigurace (bez nástrojů specifických pro Slackware, BSD init skripty), bezpečnost (podepsané balíky, kvalitní ssl/ssh klíče) a systém poslouchá na slovo a samovolně se nemění pod rukama.

Super, první člověk, který uvedl nějaké důvody, proč používat takovou distribuci. Škoda, že se to neobjevilo i v článku.

[Petr Ježek]

Právě jste vysvětlil, proč je Arch populární nejen u opravdu zkušených LU a proč to není Slack & co. Pacman poskytuje možnosti, ale dokáže být prostinký. Aktualizovat můžete na bleeding edge každé pondělní ráno, ale nemusíte, pokud nechcete tu a tam nuceně rekonfigurovat. Ten příklad s HALem/udevem totiž platí současně pro více distribucí včetně Archu. Zenwalk jsem zkoušel na live CD a při odůvodněném předpokladu, že ostrá instalace nebude ani rychlejší, bezpečnější ani stabilnější než moje současné s Archem, jsem jej shledal oproti Archu nepřínosným. Slack mi nevadí, ale plně sdílím důvody Judda Vineta vedoucí k vytvoření Archu právě na Slackovském základu. Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím... Mimochodem, Arch je také nutno poznat dříve než má být předmětem posuzování či srovnávání...

[jmeno]

Arch je popularni i u nezkusenych LU ? Toho jsem si teda nevsiml :) Arch je u tech mene zkusenych balzam pro ego, prave proto, ze muzou pouzivat bleeding edge software a instaluji primarne pomoci prikazove radky. A dost zajimave jsou situace, kdyz se uzivatel pokousi updatovat treba po pul roce a stahne si 3.5GB kompletne noveho systemu. Typicky nezkuseny LU nakonec skonci se svym polonakonfigurovanym systemem, kde mu bezi nejake to prostredi, k siti se prihlasuje pomoci prikazove radky (ne ze by na tom bylo neco spatneho), cistota systemu je v haji kvuli par silenostem, ktere musel nainstalovat z yaourtu, pripadne sam zkompilovat a kdyz se neco pri updatu podela, tak je zajimave jej sledovat, jak to resi a muzete mu stokrat vysvetlovat, ze updatovat na bleeding edge ma svoje nevyhody, ale jeho zvedavost, co umi ten nejnovejsi "dopln svuj oblibeny software" ho stejne prinuti napsat do prikazove radky "pacman -Syu"

[Martin Matějek]

Slack a jeho deriváty totiž v praxi vedou k potlačení největší výhody UNIXu/Linuxu - jeho víceuživatelské použití v jakémkoli prostředí. Slackers jistě vědí, o čem hovořím...

Můžete to nějak rozvést? Pokud byste zmínil složitější správu clusterů (neexistují oficiální balíky ani SlackBuildy, pokud vím), použití jako dynamičtější systém (různí lidé chtějí různé programy a "bleeding-edge" verze) nebo něco takového, tak bych souhlasil. Nicméně co se týče víceuživatelského použití, nevidím žádnou zásadní nevýhodu oproti jiným distribucím. Slack sice nemá bůhví jak uživatelsky přívětivé způsoby konfigurace, ale pokud je tohle podmínkou, tak například Salix (Zenwalk jsem nezkoušel) má na tyhle věci grafické nástroje. A taky větší počet "oficiálních" balíků, plus se dají použít komunitní repositáře (i když někdy se tam najdou pořádný prasečiny), ale tohle člověk může nastavit i na Slacku (navíc, repositáře Salixu jsou kompatibilní se Slackem).