Abíčko
Časopis serveru AbcLinuxu.cz
Červen 2004
Vychází také na CD-ROM jako příloha časopisu
Editoriál
Vítejte u čtení časopisu Abíčko.
Abíčko vychází jako měsíční příloha serveru http://www.abclinuxu.cz
a obsahuje výběr toho nejzajímavějšího obsahu, který zde byl v minulém
měsíci publikován. Touto formou chceme předat čtenářům informace v snadno
čitelné podobě vhodné i pro tisk.
Cílem serveru AbcLinuxu.cz je pomáhat všem uživatelům Linuxu, nezávisle na
jejich zkušenostech, platformě či použité distribuci. Motorem, který nás
pohání vpřed, je idea vzájemné pomoci a spolupráce. Proto i velkou část
obsahu tvoří samotní uživatelé. Zapojit se může kdokoliv, tedy i vy.
Na AbcLinuxu.cz najdete rozsáhlou databázi návodů na zprovoznění hardwaru
pod Linuxem, velice aktivní diskusní fórum, podrobné návody a tutoriály,
recenze, archiv ovladačů, informace o linuxovém jádře (včetně populárních
Jaderných novin) i rozcestník po ostatních linuxových serverech.
Náměty na články zasílejte do konference našich autorů: autori@abclinuxu.cz.
Sponzoring Abíčka a jiné formy reklamy si objednávejte na adrese:
reklama@abclinuxu.cz.
Ostatní dotazy směřujte na adresu: literakl@abclinuxu.cz.
Server AbcLinuxu.cz provozuje firma Stickfish s.r.o., která poskytuje
profesionální služby v oblasti Linuxu firmám i jednotlivcům. Zabývá se
hlavně bezpečností, instalacemi Linuxu a konfigurací síťových služeb. Více
na http://www.stickfish.cz.
(c) 2004 Stickfish s. r. o. a autoři článků
Editor a sazba: Vlastimil Ott
Pro nekomerční účely smíte tento dokument jakkoliv šířit v tištěné
i digitální podobě. V ostatních případech nás požádejte o svolení na adrese
info@abclinuxu.cz.
Typografické konvence
Ve výpisech zdrojových textů mohou být použity znaky \\. Značí přechod na
nový řádek, který ovšem není součástí samotného zdrojového textu,
byl přidán editorem z důvodu lepšího vzhledu případně nemožnosti text
formátovat bez jejich použití.
Obsah
Filmy o Linuxu
Použití gnuplot pro tvorbu grafů v PHP
Recenze: Kniha kódů a šifer
Internet banking Raiffeisenbank rok a půl poté
Křížová výprava Richarda Stallmana za svobodou
Jaderné noviny 259
Zprávičky
*******************************
Filmy o Linuxu
Robert Krátký
Recenze dvou filmů o GNU, Linuxu, Free Software a Open Source. Jejich
společným jmenovatelem je spousta rozhovorů, především pak s Richardem
Stallmanem a Linusem Torvaldsem.
Před několika dny jsem v diskuzi na AbcLinuxu zahlédl zmínku o filmech
věnujících se tématu GNU, Linuxu, Free Software a Open Source. Jedná se o
dva dokumentární snímky: The Code - Linux a Revolution OS.
Přiznávám, že do té chvíle jsem o existenci těchto dokumentů neměl nejmenší
tušení, takže o to větší byl můj zájem. Hned jsem je tedy oba stáhl z P2P
sítě a zároveň začal lovit na internetu, kde by se dala koupit DVD. Obě DVD
mají spoustu dalšího materiálu, který se do filmů nevešel.
Oba filmy mají své internetové stránky, takže jsem doufal, že sehnat od
každého jeden exemplář nebude problém.
V případě Revolution OS to bylo snadné. Během několika minut jsem měl DVD
objednané z amazon.co.uk (použité). The Code - Linux mi však dal zabrat. V
rámci prezentace filmu na webu lze nalézt pouze jediný odkaz na prodejce
DVD - vydavatelskou společnost Pan Vision. Její stránky však jsou v
některém ze severských jazyků. Naprosto jsem se nechytal. V registračním
formuláři jsem nepoznal ani slovíčko. Pravděpodobně by to poslali člověku
Chodov na adresu Robert.
Napsal jsem tedy email tvůrcům filmu, kteří už mi obratem slíbili, že během
pár týdnů by mělo DVD být v prodeji i v některém z anglicky mluvících
online obchodů.
The Code - Linux
Jako první jsem sledoval televizní záznam filmu The Code - Linux. Největší
problémy jsem měl při finsky mluvených pasážích (možná to bylo švédsky...
usuzuji na švédštinu, protože pokud jsem správně vyrozuměl, tak v Linusově
finské rodině se mluvilo švédsky). Naštěstí jich však nebylo moc.
Anglicky mluvící komentátor, nebo chcete-li vypravěč, měl roztomilý přízvuk
a zněl jak patnáctiletý kluk. Což možná souvisí s tím, že dokument se zdál
být orientovaný spíše na mladší diváky. Stylem vyprávění a místy až příliš
zjednodušeným scénářem film připomíná vzdělávací pořad pro školáky.
I přesto je však snímek zajímavý a počítačovému laikovi poskytne množství
informací, které by se z běžných médií nedozvěděl (také vás vždy pobaví ta
přihlouplá generalizace, kdy rozličná mainstreamová média informují např. o
novém viru, který ohrožuje "uživatele počítačů"?). Mezi tyto patří zejména
povědomí o tom, že operační systém není pouze jeden...
Abych však nepřechválil. Jako rána palicí je charakteristika licence GNU
GPL, kterou divákovi nabídne onen mladistvý komentátor. Poví vám totiž, že
pokud někdo použije program licencovaný GPL, může jej upravit, ale pak musí
tyto úpravy dát k dispozici i ostatním. Ačkoliv se jedná o zjevně populárně
naučný dokument, který si neklade za cíl přílišnou serióznost nebo
úzkostlivou akurátnost, podobnou misinterpretaci základního stavebního
kamene myšlenky Free Software považuji za dost nešťastnou - nebo lépe -
hloupou.
Další hrubé chyby jsou ke slyšení hned na počátku. Opět je to vypravěč, kdo
divákům sděluje, že Open Source přístup je hrozbou pro tradiční chápání
pojmů copyright a intelektuální vlastnictví. Zároveň prý si Open Source
nerozumí s volným obchodem, kapitalismem.
Pominu-li skutečnost, že od dokumentu, který začíná vystoupením Richarda
Stallmana, bych neočekával podobně pomýlené užívání termínu "intelektuální
vlastnictví" (to by se RMS určitě nelíbilo ;-) ), pak se ale určitě musím
pozastavit nad tvrzením, že Open Source je hrozbou pro copyright - či
dokonce pro volný obchod. A to všechno je následováno větou o tom, že
společnosti, které postavily svůj obchod na uzavřeném kódu programů,
například Microsoft, udělaly z Open Source monstrum mccarthyovských
rozměrů. Pokud se dokumenty vyjadřují tak, jak jsem teď popsal, tak se není
co divit, že to lidi Microsoftu baští...
Spojím-li si tyto věci s chybným vysvětlením GPL a s celkovým dojmem, který
ve vás po sledování filmu zůstane, chce se mi říci, že sami autoři v
popisovaných záležitostech neměli příliš jasno.
Když mluvím o celkovém dojmu, mám na mysli především prezentaci hackerů a
vývojářů Free Software jako podivínských stvoření, která si žijí ve svém
vlastním světě, o okolí nic neví, protože je nezajímá, atd. Nevěděl jsem,
jestli se mám smát nebo být otrávený, když se jedno z několika vystoupení
RMS sestávalo z jakéhosi neumělého lidového tanečku s několika dalšími
lidmi v potemnělé místnosti mezi stoly s počítači.
Předpokládám, že ti lidé se tenkrát asi dobře bavili, ale začlenění této
scény do filmu jakoby říkalo: jsou hodní, neškodní a roztomile pitomí.
Mezi asi nejlepší části filmu patří úryvky rozhovoru s Ericem Raymondem.
Sice se po chvilce koukání na ty jeho knírky musíte opravdu soustředit na
to, co říká, ale většinou jsou to zajímavé věci.
Dokument se samozřejmě dotýká i vzniku hnutí Open Source. Ačkoliv bych se
sám asi zařadil mezi pragmatiky, tj. stoupence myšlenky, která říká, že
důležitý je výsledný software (OSS), nikoliv lepší a svobodnější společnost
(FS), dost mě rozčilovalo, že ve filmu je RMS ukázán spíše jako naivní
snílek, kterému to prostě ještě nedošlo. Divák se nedozví, že jde o jiný
pohled na věc - spíše to, že ti v hnutí OSS jsou "dospělejší".
Pokud vám jde o zajímavé střípky ze života slavných, asi nebudete zklamáni.
Kdybych však chtěl někomu přiblížit pojmy Free Software, Open Source apod.,
tento film bych asi nedoporučil. Přesto se však těším na DVD, které
obsahuje všechen nesestříhaný materiál z rozhovorů.
Revolution OS
Sice jsem tento film sledoval až jako druhý, ale nepletu-li se, tak je o
několik měsíců starší než The Code - Linux (oba měly premiéru v roce 2001).
Hned zkraje musím říci, že tento dokument je příjemnější sledovat. Ani ne
kvůli kvalitě (v té také příliš nevyniká), ale protože je koukatelněji
natočen. Přestože způsob, jakým jsou sestříhána některá interview,
připomíná spíše kinematografii tužky a zarolovaného bločku, je i tak vidět,
že produkce byla v tomto případě pečlivější.
Skladba hlavních zpovídaných postav se liší jen mírně. Kromě Erica Raymonda
dostává často slovo i Bruce Perens. Chybí však Jon "Maddog" Hall. Na druhou
stranu si zase můžete prohlédnout na nafukovacím gauči rozvaleného Roba
Maldu alias CmdrTaco. Více než vypravěč provází "dějem" Larry Augustin,
spoluzakladatel slavně uvedené a neslavně vyhořelé společnosti VA Linux.
Nemohl jsem se zbavit dojmu, že rozhovor s Linusem Torvaldsem, ze kterého
jsou v dokumentu útržky, probíhal po velmi špatné večeři nebo dobře
vydařeném flámu. Linus, jindy vtipný a výmluvný, těžko hledá slova působí
jako ospalý a špatně artikulovaný trouba. Ten rozdíl je přímo do očí
bijící, když rozhovor srovnáte se záběry z jeho vystoupení na konferenci
LinuxWorld.
Tam, kde ve filmu The Code - Linux navozuje atmosféru školního výukového
pořadu mladě znějící hlas komentátora, tam si Revolution OS vypomáhá černou
obrazovkou a titulky, které připomínají programy, na které nás nutili se
dívat na prvním stupni základní školy. Skoro směšný je pak přísný a
odsuzující ženský hlas, který předčítá z Open Letter to Hobbyists od Billa
Gatese.
Zarytí zastánci RMS a Free Software Movement pak asi opět nebudou nadšení,
když uslyší Linuse Torvaldse mluvit o Linuxu jako o operačním systému (na
jiném místě shrnuje, že bazírování na názvu GNU/Linux je praštěné), Bruce
Perense vykládat o IP, a dokonce uvidí kameru, která se věnuje Linusově
dceři cupitající po pódiu, místo aby zabírala řečníka - hádejte koho...,
který se snaží lehce rozjařenému davu vysvětlit, jak a hlavně proč vznikl
systém GNU.
Naštěstí dostává v tomto filmu Stallman trochu více prostoru, takže má
možnost vysvětlit, o co mu vlastně jde. Zároveň je fajn slyšet RMS mluvit o
tom, že uznává cíle Open Source hnutí - a ztotožňuje se s nimi - chce však
více, a proto se nespokojí s tím, čeho OSS dosahuje - a proto pokračuje v
prosazování těch ještě ušlechtilejších cílů, cílů FSF. Hezky to odpovídá na
všelijaké výkřiky o tom, že OSS je špatné. Ani RMS si to nemyslí, jen chce
více.
Celkově bych tento film hodnotil jako vydařenější, ale i tak musím říci, že
mě zklamal.
Shrnutí
Jedná se nesporně o zajímavé počiny. Oba filmy přinášejí množství
informací, které je zajímavé se dozvědět. Bohužel je však nutná nemalá
orientace v popisované problematice, aby mohl člověk vyfiltrovat nesmysly,
které se do obou snímků připletly. Neříkám tím, že je lepší filmy nevidět
než vidět, ale považuji je za nepříliš povedené kousky.
Jak jsem již zmiňoval, těším se na shlédnutí bonusových materiálů na DVD.
P.S. Nechci být necitlivý, ale to bylo opravdu nutné do obou filmů nacpat
The Free Software Song od RMS? Jako kdyby nestačilo, že pěvecký přednes
Richarda Stallmana je bez okolků klasifikovatelný jako příšerné skřeky,
dokonce vznikla skupina The GNU/Stallmans, která si v kvalitě hudebního
projevu v ničem nezadá s člověkem, který jí propůjčil jméno. Prostě děs.
*******************************
Použití gnuplot pro tvorbu grafů v PHP
Petr Bravenec
Určitě se mnoho z vás dostalo do situace, kdy jste potřebovali prezentovat
svá data na internetu v grafické podobě. V článku najdete návod pro snadné
vytvoření dynamických grafů.
Úvod
Má-li být graf statický, je
jednou z možností nastartovat nějaký kancelářský balík a uložit ručně
vytvořený graf jako obrázek. Pro tvorbu dynamických grafů běžná
distribuce Linuxu zdánlivě nic rozumného nenabízí.
Pro jednodušší grafy lze ale celkem snadno použít program gnuplot,
který je běžnou součástí různých distribucí už dlouhá léta.
gnuplot je určený spíše na vizualizaci vědeckých dat. Jenže co si budeme
vykládat - veškerá matematická věda nakonec stejně skončí u počítání
peněz. Použitelnost programu gnuplot je pro grafy ekonomického
zaměření ale poněkud omezená. Nos budou nad výstupy programu gnuplot
ohrnovat především lidé s otiskem telefonního sluchátka na uchu -
obchodníci, marketingoví specialisté a jim podobná sorta podnikové
fauny. Grafy z gnuplot jim budou připadat málo barevné, málo koláčové,
málo interaktivní, málo jásavé a celkově hnusné. Ovšem pomineme-li
nároky této specifické kategorie lidí, dá se gnuplot použít i na
velikou spoustu ekonomických a statistických grafů.
Typické použití programu gnuplot můžete vidět na příkladu grafu
charakteristiky solárního článku.
Interaktivní režim - seznámení s gnuplot
gnuplot nastartujte nejlépe v X-terminálu příkazem
gnuplot. Dostanete se na povelovou řádku - i když ta není
zdaleka tak komfortní jako třeba povelová řádka bash, můžete v ní
procházet příkazy v historii a editovat je (marně ale budete toužit po
příkazové řádce ve stylu svého oblíbeného editoru vi). Můžete hned
vyzkoušet první graf:
plot sin(x);
gnuplot si volí meze grafu podle vlastního uvážení. Pokud vám
nevyhovují meze vybrané programem, můžete zadat hranice grafu vlastní:
plot [-3.14:3.14] sin(x);
Hranice lze zadat jak pro vodorovnou, tak pro svislou osu. Hranice se
zadávají v hranatých závorkách hned za příkazem plot, ještě před
zadáním vykreslovaných funkcí. První zadaná hranice platí pro
vodorovnou osu - v našem příkladu se zobrazuje sinusovka od -3.14 do
+3.14. Další v hranatých závorkách zadaná hranice platí pro osu
svislou.
gnuplot umí pracovat i s proměnnými a funkcemi. Složitější funkce lze
naprogramovat předem a použít později například na výpočty, iterace a
jiné různé psí kusy:
pi=3.1415926535;
f(x)=sin(x)/cos(x)
plot [-pi:pi] f(x);
Spíše než funkce nás bude zajímat zobrazování dat z externích zdrojů.
Vytvořte si textový soubor se jménem x.data s následujícím (či
podobným obsahem):
1 40 5
2 50 6
3 50 8
6 70 3
8 12 2
9 10 1
10 6 4
V gnuplot si pak vyzkoušejte několik jednoduchých grafů:
plot "x.data";
plot "x.data" using 1 with lines;
plot "x.data" using 2 with lines;
plot "x.data" using 1:2 with lines;
První příkaz vykreslí do grafu několik puntíků - i když je v tomto
případě jednoduché vysledovat podle dat, co gnuplot kreslí, ve
složitějších grafech to není tak snadné. Parametrem using můžete
lépe specifikovat, jak má gnuplot datový soubor interpretovat.
Příkaz plot s parametrem using 1 nakreslí prostý
výčet hodnot z prvního sloupce souboru, plot s parametrem using
2 nakreslí výčet hodnot z druhého sloupce souboru. Parametr
using 1:2 použije první sloupec jako vodorovnou
souřadnici a druhý sloupec jako svislou souřadnici.
Nakonec jsem si nechal trochu složitější příklad grafu, který lze
využít například pro zobrazení průměrů, související standardní
odchylky a podobných statistických záležitostí:
plot "x.data" using 1:2 with lines, "x.data" using 1:2:3 with errorbars;
Příkazem plot nemusíte vykreslovat do grafu pouze jednu hodnotu - v
tomto případě se nakreslí normální čárový graf a do každého zadaného
bodu se nakreslí ještě svislá čára, jejíž délka je určená třetím
zadaným parametrem (using 1:2:3).
Dávkový režim
Stejně dobře, jako funguje gnuplot v interaktivní režimu, může
pracovat v režimu dávkovém, a graf vykreslovat místo na obrazovku
přímo ve formátu například GIF na standardní výstup. Toho se dá
využít a přesměrovat výstup přes http server přímo na http klienta.
Starší verze programu gnuplot umějí pracovat ještě s formátem GIF,
novější verze (určitě verze 4) už formát GIF nepodporují a alespoň
podle manuálu při požadavku o formát GIF generují místo toho formát
PNG.
Bohužel starší verze programu gnuplot neumožňují při generování PNG
formátu zadat ani tak základní věc, jako je požadovaná velikost grafu.
Vzhledem k tomu a vzhledem k velkému množství historických grafů
používám vesele formát GIF ve verzi 3.7 a možnosti, které mi nabízejí
novější verze, jsem s lehkým srdcem oželel. Ve verzi 4 se podpora PNG
formátu něco málo změnila a použitelným se tak stal i formát PNG.
Protože ale nemám nikde nainstalovanou verzi 4, použiji v příkladech
raději formát GIF a nebudu riskovat, že něco z příkladů nebude
fungovat, protože to nebylo kde vyzkoušet.
Pro volání programu gnuplot si vytvořte jednoduchý skript v PHP.
Skriptu se v proměnné TEXT posílá jediný parametr - jméno souboru, ve
kterém je uložený příkazový soubor pro gnuplot.
Header("Content-type: image/gif");
Header("Pragma: no-cache");
Header("Cache-Control: no-cache");
Header("Expires: ".GMDate("D, d M Y H:i:s")." GMT");
$TEXT = basename ($TEXT);
$TEXT = "/tmp/".$TEXT;
# Nelze použít funkci PassThru() - nebafruje a je pomalá.
$fd = popen("gnuplot $TEXT", "r");
while ( ($X = fread($fd, 8192)) ) {
print $X;
}
fclose ($fd);
# Datové a příkazové soubory NEMAZAT, jinak nelze
# graf vytisknout v MSIE!
?>;
Jako ukázkový příklad jsem zvolil Z-graf pro sledování měsíčního
plánu výroby. Data i s příkazy pro tvorbu tabulek jsou přibalena v
souboru gnuplot.sql. Předpokládám databázi PostgreSQL.
Celý graf byl vytvořený následujícím skriptem. Kvůli jednoduchosti
není ve skriptu prakticky žádné ošetření chyb. Snažil jsem se do
skriptu napsat něco málo komentářů, takže by vám jeho
pochopení nemuselo dělat větší potíže.
# Připojení k databázi
$DB = pg_connect ("host=dbserver dbname=pokusy");
# Dotaz vyhledávající potřebná data v tabulkách.
$ri = pg_exec ($DB, "
set datestyle to 'german';
select
to_char(datum, 'DD.MM.') as datum,
vyroba as denni_vyroba,
extract('dow' from datum) as dow,
int4(datum - '1.4.2004'::date + 1) as den,
(select sum(vyroba)
from pk_vyroba v2
where v2.datum>=v1.datum-'30 days'::interval
and v2.datum<=v1.datum
) as klouzavy_soucet,
(select sum(vyroba)
from pk_vyroba v3
where v3.datum<=v1.datum
and v3.datum>='1.4.2004'::date) as vyrobeno
from pk_vyroba v1
where v1.datum>='1.4.2004'
order by datum;
");
# Data máme v paměti - uložíme si je do dočasného souboru,
# ze kterého je pak bude lovit gnuplot.
$Fd1 = tempnam ("/tmp", "graf.dt.");
$fd = fopen ($Fd1, "w");
for ($i=0; $iden." ".
$data->denni_vyroba." ".
$data->vyrobeno." ".
$data->klouzavy_soucet."\n");
}
fclose ($fd);
# Nyní vytvoříme soubor s příkazy pro gnuplot
$Fprg = tempnam ("/tmp", "graf.pr.");
$fd = fopen ($Fprg, "w");
fwrite ($fd, "
set terminal gif transparent size 480, 340 \\
xffffff x000000 xa0a0a0 x909000 x000000 xaa9090
set output;
set grid;
set key left reverse;
set bmargin 4; set xtics rotate (\\
");
# Popisky na vodorovné ose - kreslí se pouze někde.
# V příkazovém souboru vypadají popisky asi takto:
# set xtics rotate (\
# "1.4.2004" 1,\
# "2.4.2004" 2,\
# "3.4.2004" 3);
for ($ODDELOVAC="", $i=0; $idow==0 || $data->dow==6) continue;
fwrite ($fd, "$ODDELOVAC\"$data->datum\" $data->den");
$ODDELOVAC=",\\\n";
}
fwrite ($fd, ");");
# Nalezení plánovaného objemu výroby v databázi
$ri = pg_exec ($DB, "select
int4(datum-'1.4.2004'::date+1) as den, plan
from pk_plan;");
$data = pg_fetch_object ($ri, 0);
fwrite ($fd, "plot [1:30] \
\"$Fd1\" using 1:2 title \"Denní výroba\" with linespoints,\
\"$Fd1\" using 1:3 title \"Vyrobeno\" with linespoints,\
\"$Fd1\" using 1:4 title \"Klouzavý úhrn\" with linespoints,\
\"-\" using 1:2 title \"Plán\" with lines;
0 0
$data->den $data->plan
e
");
fclose ($fd);
print "
\n";
pg_close($DB)
?>
Užitečné fígle
Podle výše uvedeného příkladu lze vyrobit velkou část požadovaných
grafů. Další grafy lze vyrobit většinou stejně jednoduše - největší
práci dá pročítání dokumentace, případně prohledávání dříve vyrobených
grafů a zjišťování "jak jsem to dělal posledně?". Shrnuté zkušenosti
stačí na tvorbu drtivé většiny grafů, které kdy od gnuplot můžete
chtít.
Nápověda
gnuplot má vestavěnou velmi podrobnou dokumentaci. K ní se dostanete
přímo z povelové řádky, například:
help plot
vypíše nápovědu k příkazu plot. Nicméně takto zpracovaná dokumentace
může být pro někoho mírně nepřehledná, a bude mu lépe vyhovovat
dokumentace na internetu: http://www.gnuplot.info/docs/gnuplot.html.
Program gnuplot poměrně inteligentně reaguje na proměnnou PAGER.
Nevyhovuje-li vám pro prohlížení použitý more, zkuste
před startem nastavit proměnnou PAGER:
export PAGER=less
gnuplot
Typy grafů
Parametrem with lze měnit typ grafů. Z nejpoužívanějších
typů se celkem normálně chovají lines, points, linespoints, dots a impulses.
Trochu komplikovanější chování je u typů errorbars, boxes a podobně -
tyto datové typy používají tři rozměry místo obvyklých dvou. U
takových grafů se třetí rozměr zadává v parametru using
jako další číslo sloupce:
plot "data" using 1:2:3 with errorbars;
Sloupcový graf
Sloupcový graf se vytváří příkazem plot s parametrem with
boxes. Většinou má ale gnuplot o sloupcovém grafu jinou
představu než uživatelé.
Není-li zadaný údaj jiným způsobem, volí gnuplot šířku sloupce
automaticky tak, aby byly jednotlivé sloupce v grafu přilepené jeden
na druhém. Jednoduše lze šířku sloupce nastavit příkazem set
boxwidth 0.5. Hodnota 1 odpovídá maximální šířce sloupce jako
při nezadané hodnotě (tedy sloupce přilepené jeden na druhém). Kromě
toho lze šířku sloupce zadat přímo v datovém souboru a použít v
příkazu plot parametr using 1:2:3 - z prvního sloupce
datového souboru se pak bere vodorovná souřadnice, z druhého sloupce
výška boxu a ze třetího sloupce šířka boxu. Každý sloupec tedy může
mít jinou šířku.
Ve starších verzích nejsou sloupce vyplněné. Od verze 4 je možné
vyplnit sloupce barvou nebo vzorem pomocí příkazu set style
fill.
Popis datových hodnot
gnuplot normálně popisuje datové hodnoty způsobem, který většinou asi
nebude vyhovovat. Každou hodnotu lze popsat zvlášť pomocí parametru
title příkazu plot. Popis jedné vybrané
hodnoty lze potlačit parametrem notitle.
plot "x" using 1:2 title "Prodej v lednu", "x" using 1:3 notitle;
Přesun popisků jinam
Často se stane, že popisky zasahují do vykreslovaných hodnot a
překážejí. Přesunout jinam či úplně potlačit se dají příkazem set
key. Například příkaz
set key left reverse;
přesune popisky do levého horního rohu a obrátí pořadí popisků - první
se bude zobrazovat styl hodnoty a pak textový popis. Popisky se dají
úplně potlačit příkazem set nokey - ve verzi 4 příkazem
set key off.
Popis vodorovné a svislé osy
Vodorovnou a svislou osu lze popsat příkazem set:
set xlabel "Vodorovná osa";
set ylabel "Svislá osa";
Možná ale stejně jako já zjistíte, že popisovat osy tímto způsobem
není to pravé ořechové a na popisování os rezignujete.
Značky na osách
gnuplot volí meze a hustotu stupnice os automaticky. Často se ale do
grafu vykreslují například hodnoty po jednotlivých dnech a pak je
vhodné mít v popiscích uvedené konkrétní datumy, nikoliv nic neříkající
čísla.
set bmargin 8;
set xtics rotate ("1.týden" 1, "2.týden" 7, "3.týden" 14);
V uvedeném příkladu se bude zobrazovat popis pouze každé sedmé hodnoty
a místo čísla se vypíše uvedený text. Aby se texty v grafu
nepřekrývaly, jsou popisky parametrem rotate otočené o
devadesát stupňů. Protože gnuplot má pro popisy vyhražené pouze
omezené místo, je zvětšený příkazem set bmargin spodní
okraj grafu.
Se značkami souvisí i kreslení mřížky v samotném grafu. Mřížka se
zapíná nebo vypíná příkazy set grid případně set
nogrid.
Barvy
V příkazu set terminal gif je pamatováno i na barvy. Ty
se zadávají v hexadecimálním vyjádření s pískenkem x na začátku a v
obvyklém pořadí RRGGBB (červená, zelená a modrá složka) -
například x00ff00 znamená zelenou barvu. Zadané barvy
interpretuje gnuplot v tomto pořadí: pozadí, rámeček, mřížka a
následují barvy jednotlivých zobrazovaných hodnot.
Vstup dat z příkazové řádky
Stejně jako ze souboru lze zobrazovat i data z příkazové řádky. Místo
jména souboru se zadá pomlčka a hodnoty se zadávají za příkaz
plot. Celý datový blok končí písmenem e na
prázdném řádku. Tímto způsobem se dá zobrazovat i několik datových
setů za sebou - z příkazové řádky se čtou hodnoty v tom pořadí, v
jakém byly zadané v příkazu plot:
plot '-' using 1:2 title 'Pmax' with steps, '-' using 1:2 title 'I450';
0 10
4 0
e
0.450 3.5
e
Výpočty a podmíněné hodnoty
Občas je potřeba provést nějaké výpočty přímo v programu gnuplot. Dá
se to udělat v parametru using:
plot "soubor" using 1:($2==0 ? 1/0 : $3) with impulses;
Uvedený příklad kreslí na vodorovné souřadnici (zadaná ve sloupci 1)
hodnotu ze sloupce 3, pouze v případě, že sloupec 2 obsahuje nulu,
nevykresluje nic (jednička dělená nulou má v gnuplot svůj význam).
Podobným způsobem lze provádět s daty i různé výpočty.
Vyhlazené hodnoty
V některých typech grafů jsou užitečnější vyhlazené hodnoty, než
nezpracovaná data. Vyhlazené hodnoty by vás určitě zajímaly v případě,
že byste chtěli sledovat například oblíbenou výši "průměrného" platu a
počty lidí pobírající určitou částku. Ve výrobních podnicích se
podobným způsobem bude sledovat zase statistické rozdělení výrobků
podle kvality a podobně:
plot "data" using 1:2 with impulses, "data" using 1:2 smooth bezier with lines;
Kromě parametru bezier lze použít i parametr
csplines a další.
Ladění
gnuplot volaný z PHP skriptu se dost špatně ladí. Chybové hlášky z
programu najdete obvykle v chybovém logu web serveru (nejspíše někde
ve /var/log/http/error_log). Nepomůže-li vám chybové hlášení z logu,
můžete zkusit najít příkazový soubor v adresáři /tmp. Nezapomeňte ale
na to, že v souboru je příkazy set terminal gif... ; set
output; přesměrovaný výstup místo na obrazovku na standardní
výstup.
Závěrem
Určitě jste poznali, že tento článek není žádným uceleným návodem na
výrobu grafů v PHP a gnuplot. Snažil jsem se jen upozornit na jednu z
možností, jak obohatit www stránky o jednoduché grafické výstupy a
ulehčit vám hledání v manuálech při řešení triviálních problémů
(popisy os, popisy hodnot a podobně).
*******************************
Recenze: Kniha kódů a šifer
richard malina
Pro ty z vás, kteří tuhle pěknou knihu ještě nečetli.
Dostala se mi do ruky kniha "Kniha kódů a šifer" od Simona Singha, která
mne zaujala natolik, že jsem se rozhodl vám o ní povědět. (Tedy samozřejmě
pokud jste ji už nečetli :-)). Jak už název napovídá, pojednává o
kryptografii. To je dnes už hodně otřepané téma, ale přesto si troufám říci,
že obdobná kniha u nás (nebo alespoň mně) doposud chyběla.
Proč si myslím, že byste si ji měli přečíst? Největším přínosem je poutavý
a velice srozumitelný úvod nejen do kryptografie minulé, současné ale i
budoucí. Musím zdůraznit slovo poutavý, protože kniha je napsána velmi čtivým
způsobem. Také bych chtěl podtrhnout srozumitelnost. Po přečtení určitě
pochopíte celou řadu souvislostí a zajímavých detailů. Začněme ale od
počátku.
Aby si čtenář uvědomil, že šifrování nás provází a provázelo na každém
kroku, začíná autor pohnutým osudem Marie Stuartovny, která vložila svůj osud
do rukou kryptografie. To se jí příliš nevyplatilo a hlavním důkazem obžaloby
byla dešifrovaná korespondence se spiklenci. Jak je to ale se vznikem
kryptografie? O tom pokračuje dále. Není to vůbec nudný úvod. Mezi praktickými
příklady substituce a transpozice se kupříkladu dozvíte, že mezi první popisy
substituce patří Kamasutra, kde bráhman Vátsjajána doporučuje ženám pro ukrytí
informací o svých vztazích umění tajného písma. Kniha vtipně využívá
dramatické linie, která je patrná už od počátku existence utajování
skutečnosti. Mám na mysli zápas vědy o utajování (kryptografie) a
kryptoanalýzy, která se pokouší skryté skutečnosti rozluštit.
Dále se na časové ose posuneme zhruba do 16. století. Společnost, zejména
některé kruhy, touží po bezpečné komunikaci, a tak se kryptografie stává
předmětem výzkumu. Její složitost narůstá nově objevenou polyalfabetickou
substitucí. Původní nápad italského polyhistora Albertiho dotáhl do konce
Blaise de Vigenère vytvořením Vigenèrovy šifry. Poměrně známá
historie je okořeněna nově objevenými fakty o muži se železnou maskou. Věděli
jste, že kryptografové Ludvíka XII. (otec a syn Rossignolové) vytvořili Velkou
šifru, jež nebyla až do nedávna rozluštěna? Její rozluštění poskytlo možnost
dešifrování některých dopisů, osvětlující jejich pravděpodobnou totožnost.
Další důležitou částí knihy je historie Enigmy, tedy mechanizace
šifrování, která je fascinující dokonce i v dnešní době. Kniha krásným
způsobem popisuje principy práce a technickou realizaci šifrovacího
stroje. Máme možnost porozumět elegantnímu, téměř geniálnímu, řešení Enigmy.
(Musím říci, že jsem neodolal a pokusil se pochopit její principy. Zjistil
jsem, že podobnou úchylkou trpí více lidí. Někteří dokonce vytvořili řadu
emulátorů funkcí Enigmy). Krátce poté začneme na věc pohlížet očima spojenců.
Jistě, o roli Alana Turinga slyšel každý, ale pro mne byla zcela nová
informace o práci Poláků (pana Rejevského), který v zoufalé situaci
prokázal, že algoritmus není neprolomitelný. Autor opět popisuje
kryptografii v historickém kontextu, takže se můžeme dozvědět zajímavé
informace, které alespoň pro mne zůstaly skryty v guláši socialistického
školství. Například vstup USA do 2. světové války. Často se opakuje Pearl
Harbor, ale pravda byla možná jiná. Dle autora tu byla ještě dříve fakta,
která měla rozhodující vliv. A sice plán Německa na "zaměstnání" USA.
Němci chtěli původní osu Německo-Itálie-Japonsko rozšířit o Mexiko, které
mělo napadnout USA a vyrvat zpět původní mexická území, jako je stát Texas.
Následuje krátká, ale poutavá odbočka, spočívající v aplikaci objevených
dešifrovacích postupů na historická písma popisující práci Thomase Younga, pana
Champolliona na rozluštění Rosettské desky, a příběh lineárního písma B.
Pak už ale rychle zpět ke kryptografii, jak ji známe. Popis řešení
distribuce symetrických klíčů - vznik algoritmu Diffie-Hellman, těsně
následovaný vznikem asymetrického šifrování. Velmi čtivý popis toho, jak
vznikla kryptografie dnešní doby. Opět by se mohlo zdát, že se nejedná o nic
nového, a hleďme, na závěr jedna informační bomba. Tedy alespoň pro mne.
Představte si, že asymetrické šifrování a distribuci klíčů vyřešili již o
čtyři roky dříve Angličané.
Následuje kvantová kryptografie. Na toto téma jsem prošel vícero článků,
ale jejich pochopitelnost se nedá srovnávat s knihou. Nejenže se mi podařilo
pochopit fyzikální princip, ale také "uchopitelný" důsledek Gödelovy věty,
která zapříčiní, že kvantová kryptografie bude neprolomitelná.
Suma sumárum: Kniha poutavým a srozumitelným způsobem shrnuje historii
kryptografie a nastiňuje její budoucnost. Určitě je potřeba složit hold
překladatelům, kteří odvedli výbornou práci. Autor kombinuje odborná fakta se
skutečnými událostmi, což jí dodává velkou živost. Zajímavé je také zahrnutí
informací, které se doposud ukrývaly v politickém šumu nebo v archivech tajných
služeb. Vřele ji doporučuji vaší pozornosti.
Název Kniha kódů a šifer
Autoři Simona Singh
Vydal Argo
ISBN 80-8659-18-7, 80-7203-499-5
Datum vydání 2003
Počet stran 382
*******************************
Internet banking Raiffeisenbank - rok a půl poté
Stanislav Puffler DiS.
Klady a zápory z pohledu uživatele GNU/Linuxu.
Internetové bankovnictví ve verzi 3.2 má za sebou téměř rok a půl provozu,
ve kterém měli uživatelé možnost využít a vyzkoušet jeho funkce také na
platformě GNU/Linux. Raiffeisenbank provoz i-bankingu na Linuxu dodnes
nezmiňuje v žádných reklamních materiálech. Důvod je zřejmě ponechat
i-banking na Linuxu dozrát, ověřit jeho možnosti a zajistit pro něj podporu
ve formě helpdesku na bezplatné lince.
Stručný popis řešení
Internetové bankovnictví společnosti Raiffeisenbank a.s. je ve verzi 3.2
funkční od 9.prosince 2002 - informace k migraci naleznete
zde. Oproti
verzi předchozí došlo k výraznému posunu celého řešení s ohledem na vyšší
mobilitu, zjednodušení ovládání, implementaci nových funkčností a odpoutání
se od tria MS Windows / MSIE / MS Java Virtual Machine. Nerad bych, aby
se tento článek nesl v duchu agitace či propagace bankovního ústavu.
Přejděme tedy ke kernelu věci a podíváme se i-bankingu RB na zoubek :-).
Původní tlustý klient ve formě java appletu byl nahrazen klientem tenkým,
kterým je nyní samotný webový prohlížeč. I-banking se však od Javy tak
úplně nedistancoval - zůstaly java applety, které nadále řeší práci s
javovským modálním file dialogem a operují se souborem podpisového
certifikátu. Certifikát je soubor s příponou .p12, který vám souborový
manažer (např. Konqueror) identifikuje jako "Balík certifikátů PKCS#12".
Tento soubor je vlastně formou elektronického podpisu a je zabezpečen vámi
zvoleným heslem. Umístění certifikátu je volitelné - /mnt/floppy,
mnt/removable, /home/user a tak dále. Veškerá zadaná data se přenáší ve
formě XML zabezpečeným SSL kanálem - protokolem Secure Socket Layer 3.0 o
šířce šifrování 128bit.
Popis objektu: Java
Obrázek
V nové verzi je možné použít pro práci s java applety jinou implementaci
Virtual Machine než jen MS JVM. Pro práci v Linuxu je doporučen java plugin
ze Sun Microsystems JRE, ale lze použít i Blackdown Javu, která je oblíbená
zejména mezi uživateli distribuce Debian GNU/Linux. Z javovského balíku je
potřeba zmíněný java plugin, který je nutno prolinkovat s prohlížečem.
Stačí udělat symlink z adresáře pluginů prohlížeče na java plugin umístěný
v adřesáři /plugins nainstalovaného Java Runtime Environment. Příklad :
ln -s /usr/bin/j2re-verze/plugin/i386/ns610/libjavaplugin_oji.so
/usr/lib/mozilla-verze/plugins/libjavaplugin_oji.so
Práce s applety vyžaduje vytvořit v domovském adresáři uživatele soubor
.java.policy, který povoluje práci s java applety na internetu.
Soubor má tento obsah :
grant {
permission java.security.AllPermission;
permission java.io.FilePermission "<>", "read, write";
};
Tento kód povoluje spuštění veškerých java appletů. Jiný kód, např.
konkretizace grant pro samotnou URL, již neumožňuje korektní chod aplikace
a je tedy nutno vystačit s tímto kódem. Na druhou stranu je to dostupná
informace - tudíž je možné se velmi dobře bránit negativům z ní plynoucích.
Ideální bezpečnostní pravidlo je umístit tento soubor do home pouze tehdy,
když uživatel pracuje na internetu s aplikací a nehrozí tedy, že by byla
navíc otevřená stránka s jiným potenciálně nebezpečným appletem. Guru si
jistě snadno naprogramují nějaký shell skript, nebo sáhnou po některém z
programovacích jazyků jakými je Perl či Python a tuto rutinu si jednoduše
automatizují.
Veškeré java applety v i-bankingu jsou podepsány dodavatelem internetového
bankovnictví - firmou BSC Praha a podpis
ověřen společností VeriSign.
Prohlížeč
Internet banking běží plně funkčně na prohlížečích s jádrem Mozilly.
To znamená, že pokud používáte Mozillu, Phoenix, Firebird či Galeon, máte
možnost využívat všech funkcí aplikace tak jako uživatel s MSIE. Není
problém ovládat váš účet také přes Operu nebo Konqueror, což umožňuje
velmi málo bankovních ústavů na našem trhu. Textové klienty bohužel nelze
pro práci s aplikací použít ani na pasivní náhled, jediné co v nich
zjistíte, je Váš zůstatek :-)
Obrázek
Co se browserů s jádrem Gecko týče, stačí pokud máte v preferencích
povolenu Javu globálně a JavaScript pro Navigatora. Zda je správně
prolinkován java plugin s browserem, zjistíte pomocí about:plugins.
V Mozille si také můžete zapnout nástroj Java Console, který Vám bude
ukazovat, kdy je použit java plugin a jaký applet je inciován - prostě
tak můžete mít velmi dobrý přehled nad tím, co se děje uvnitř.
Konqueror má trochu jiný přístup ke zpracování java appletů. V jeho
nastavení povolíte Javu globálně a nadefinujete si cestu k souboru java
z vaší instalace Java Runtime Environment. Stále je potřeba mít na mysli,
že v domovském adresáři musí být umístěn výše zmíněný soubor .java.policy.
V Opeře funguje i-banking až od posledních verzí, kdy se transparentně
změnil přístup ke zpracování java appletů. Před verzí 6.1 se používal
standardně Java Plugin jako v Mozille. V nových verzích se již používají
knihovny z jre/lib/i386. V preferencích, sekce Multimedia si nastavíte
cestu k tomuto adresáři a povolíte Javu. Následně si můžete tlačítkem pro
kontrolu cesty k Javě ověřit, zda je vše OK. Opět platí .java.policy.
Demoverzi i-bankingu si můžete ve Vašem Linuxu vyzkoušet na
této adrese. Ne všechny vlastnosti jsou plně funkční a odpovídající verzi
ostré, ale pro ukázku je to dostačující. Obecné info ke službě i-bankingu
naleznete na stránkách www.rb.cz v sekci "Přímé bankovnictví" kategorie
Internetové bankonvictví. Oficiální článek o provozu aplikace na GNU/Linuxu
je umístěn zde.
Závěrem
Osobně vidím v internetovém bankovnictví RB řadu výhod pro své i
obecné uživatelské potřeby. Mezi nimi zejména vysokou mobilitu bankovní
aplikace či možnost exportu měsíčních výpisů do XML souborů a následné
hry a hříčky s těmito soubory (XML transformace, export do PDF...).
V době, kdy mnoho bankovních ústavů ještě stále nechce o Linuxu slyšet,
kdy je většina aplikací internetového bankovnictví optimalizována pro svět
modrého "e" a nejrozšířenějšího operačního systému Windows společnosti
Microsoft, je tu ověřená alternativa od Raiffeisenbank. Alternativa,
která není sice dokonalá, ale která se nebrání světu linuxové komunity
a minimálně se snaží vyjít mu vstříc.
*******************************
Křížová výprava Richarda Stallmana za svobodou
Tomáš Oberhuber
Aktuálně: recenze knížky Free as in Freedom - Richard Stallman's Crusade
for Free Software.
Zeptejte se někdy běžného člověka, kdo je ústřední postavou hnutí Free Software.
V mnoha případech dotyčný nebude vůbec vědět, o čem to vlastně mluvíte.
Ti vzdělanější by vám odpověděli, že je to asi ten tučňák. Občas můžeme narazit
na tvrzení, že je to Linux Torvalds a jen ti opravdu zasvěcení by vám řekli, že
je to Linus Torvalds nebo Richard Stallman. Osobně tipuji, že Linus by vyhrál,
ale přínos Richarda Stallmana je nepopiratelný a dalo by se říci, že pro Free
Software zásadní.
Co by se stalo, kdyby se Richard Stallman nikdy nenarodil, kdyby se místo
programování věnoval matematice nebo kdyby vzdal svůj boj s komercionalizací
vývoje programů? Vzniklo by hnutí Free Software samovolně spolu s šířením
Internetu nebo k tomu byla zapotřebí geniálně formulovaná licence GPL? Pokud si
sami pokládáte tyto a nebo podobné otázky, jistě vás zaujme kniha Free as in
Freedom, portrét Richarda Stallmana, jednoho z nejvýznamnějších hackerů všech
dob.
Vše to začalo ve známe AI Lab (Artificial Intelligence Laboratory) na MIT
(Massachusetts Institute of Technology) potížemi s tiskárnou. Šlo o novou
laserovou tiskárnu, dar od Xerox Corporation. Richard se potýkal s problémem,
kdy se po odeslání dokumentu po několika stránkách zaseknul v tiskárně papír.
Ve většině případů si toho nikdo nevšiml dříve než za půl hodiny. To velmi
zdržovalo.
U starších modelů to Stallman řešil úpravou ovladačů. Pokud přístroj
dlouhou dobu nereagoval, odeslal server zprávu všem uživatelům, kteří zrovna
měli ve frontě svůj dokument. Toto řešení bylo velmi efektivní, a tak Stallman
předpokládal, že stejně vyřeší problém i s novou laserovkou. Ukázalo se ovšem,
že k ovladačům tiskárny nebyly dodány zdrojové kódy, jak bylo do té doby dobrým
zvykem. Stallmanovi se sice podařilo vypátrat autora, ten dal ale slib, že
zdrojové kódy nebude šířit. To v hackerovi vyvolalo silný pocit vzteku a údajně
to byl jeden z hlavních momentů, které vedly k jeho pozdějšímu tažení za
svobodný software a založení projektu GNU.
Ovšem tak jednoduché to ale nebylo. Je třeba vzít vše pěkně od začatku, a
tak se vracíme o několik let zpět do dětství Richarda M. Stallmana. Mnozí
zřejmě vědí, že RMS je geniální hacker. Leckoho ovšem může překvapit, že už
jako malý chlapec projevoval velké nadání pro fyziku a matematiku. Kdyby se
později nerozhodl pro psaní programů, zřejmě by z něj byl výborný
matematik.
Dočteme se také o jeho příchodu do AI Lab, který se pro něj stal novým
domovem, o obcházení zamčených dveří a získávání přístupu k nedostupným
terminálům, o nocích strávených intenzivním hackováním (dokonce tak intenzivním,
že jeden čas nemohl kvůli bolesti v prstech vůbec psát a bral si ostatní
hackery, kterým diktoval), o zálibě nejen v čínské kuchyni, o lásce k tanci a
nešťastném poranění, které s tím skoncovalo a o mnoha jiných zajímavých a často
i překvapivých stránkách Richarda M. Stallmana.
Zúčastníme se také několika přednášek, budeme svědky nelítostných útoků na
všechny, kdo říkají Linux místo GNU/Linux (včetně autora samotného) a nemůže
chybět ani Stallmanovo vystoupení jako svatého Ignacia. Kniha nás také provede
hackerským peklem:-).
Pro mnohé tou nejzajímavější částí budou zřejmě kapitoly o psaní programu
Emacs, počátcích projektu GNU a sepsání GPL. Po chvíli na scénu přichází i Linus
Torvalds, jehož otevřený styl vývoje jádra "Linux" rychle zastínil Stallmanův
HURD, Ian Murdock, zakladatel Debianu (mimo jiné se dozvíme i o původu názvu této
distribuce) a také Eric S. Raymond, známý jako autor dokumentu "The Cathedral and
the Bazaar" (Katedrála a tržiště), ve kterém mimo jiné kritizuje uzavřenost
projektu GNU způsobenou hlavně samotným Stallmanem. Dozvíme se také, jak vznikl
termín "Open Source", náhrada za "Free Software".
Poslední kapitola popisuje potíže s vydáním knihy samotné. Stallman trval na
tom, že musí být uvolněna pod svobodnou licencí, která nebude bránit jejímu
šíření. Díky své povaze nedělat žádné kompromisy nakonec dosáhl svého. Kniha
je tedy vydána pod GNU Free Documentation License v1.1. Její online verze je k
dispozici na stránkách
nakladatelství O'Reilly.
Nic vám nebrání nejen ve čtení, ale ani v úpravě textu nebo překladu
do češtiny.
Mé závěrečné hodnocení této knihy je jednoznačně pozitivní. Popisuje
Richarda M. Stallmana velmi věrně z jeho dobrých, ale i těch méně příjemných
stránek. Stallman se zdá být dost radikální a zásadový, ale ne blázen. Z textu
je jasné, že např. své úlety se sv. Ignuciem nebere vážně, ale dělá si legraci
sám ze sebe. Kniha zachycuje i několik klíčových momentů projektu GNU a hnutí
Open Source, zároveň dobře vysvětluje jejich podstatu. I proto bych se nebál ji
doporučit lidem, kteří o Open Source moc nevědí. A pro ty ostatní je vzhledem k
volné dostupnusti na Internetu její přečtení přímo povinností.
*******************************
Jaderné noviny 259
Robert Krátký
Dokumentování KGDB. Budoucnost dnotify. Status Serial ATA (SATA). Ovladač
pro RNDIS USB a Picture Transfer Protocol. Vydána verze 1.1.0 libsysfs.
Do konference přišlo celkem 1946 emailů, nejvíce jich poslali Paul Jackson,
Andrew Morton a Jeff Garzik.
Dokumentování KGDB, 10 e-mailů
19. bře - 31. bře
Tom Rini napsal:
Toto je pokus o dokumentaci rozličných funkcí specifických jednotlivým architekturám,
které jsou součástí KGDB. Je to několik volitelných funkcí závisejících na daném
hardwaru - pro ty jsou nastaveny výchozí hodnoty. Jsou však i funkce, které
implementovány být musí, a pro které žádné výchozí hodnoty nastaveny nejsou.
Vyžadované funkce:
int kgdb_arch_handle_exception(int vector, int signo, int err_code, char *InBuffer,
char *outBuffer, struct pt_regs *regs)
Tato funkce MUSÍ mít na starosti pakety 'c' a 's' příkazů a rovněž pakety pro nastavení/odstranění hardwarového brejkpointu, byl-li použit.
void regs_to_gdb_regs(unsigned long *gdb_regs, struct pt_regs *regs)
Převedení ptrace regs v regs do toho, co GDB očekává jako registry v gdb_regs.
void sleeping_thread_to_gdb_regs(unsigned long *gdb_regs, struct task_struct *p)
Jako regs_to_gdb_regs, až na to, že proces v p spí, takže nemůžeme získat
tolik informací.
void gdb_regs_to_regs(unsigned long *gdb_regs, struct pt_regs *regs)
Převedení GDB regs v gdb_regs do ptrace regs, na které je ukazováno v regs.
Volitelné funkce:
int kgdb_arch_init(void) :
Tato funkce zajišťuje inicializaci všech hooků jednotlivých architektur.
Existuje-li vhodný výstupní ovladač, lze na něj teď nasměrovat kgdb_serial.
void kgdb_printexceptioninfo(int exceptionNo, int errorcode, char *buffer)
Zapsání do bufferu a informace o proběhlé výjimce, které lze získat
z exceptionNo a errorcode.
void kgdb_disable_hw_debug(struct pt_regs *regs)
Zákaz hardwarového debuggování zatímco jsme v kgdb.
void kgdb_correct_hw_break(void)
Hook umožňující změnu hardwarového brejkpointu, volaný po single krok (s)
nebo pokračovacím (continue) (c) paketu a tehdy, když se chystáme nechat kernel
pokračovat v běhu.
void kgdb_post_master_code(struct pt_regs *regs, int eVector, int err_code)
Uloží vektor a chybu pro pozdější referenci.
void kgdb_shadowinfo(struct pt_regs *regs, char *buffer, unsigned threadid)
struct task_struct *kgdb_get_shadow_thread(struct pt_regs *regs, int threadid)
struct pt_regs *kgdb_shadow_regs(struct pt_regs *regs, int threadid)
Máme-li stínový thread (určený nastavením kgdb_ops->shadowth = 1), jsou
tyto funkce potřeba k vracení informací o takovém threadu.
Amit S. Kale by tyto informace rád viděl přidané do zdrojových kódů a kromě toho
doplnil: Dodatek: stínové thready jsou potřeba k poskytování informací, které
nelze získat pomocí gdb. Např. backtracy za entrypointy přerušení, které nelze
získat bez debuggovacích informací o kódu entrypointů přerušení.
Budoucnost dnotify, 11 e-mailů
24. bře - 26. bře
Rudiger Klaehn napsal:
Pracoval jsem na vylepšení dnotify, aby fungovalo rekurzivně a ukládalo informace
o tom, co přesně se změnilo.
Můj současný kód najdete na: http://www.lambda-computing.com/~rudi/dnotify/
Při čtení konference jsem získal dojem, že lidé všeobecně souhlasí s tím, že
současný mechanismus dnotify je méně než vyhovující, a že by se s tím něco mělo
dělat. Je to tak?
Moje stávající implementace mechanismus dnotify vylepšuje, ale je zpětně
kompatibilní se starým mechanismem. To je samozřejmě méně rušivý přístup,
ale také ne moc optimální.
Během offline diskuze přišlo na přetřes i to, jestli by nebylo lepší dnotify
nahradit zcela novým mechanismem - například zláštním netlink socketem. Vzhledem
k tomu, že většina uživatelských programů (např. KDE a Gnome) nepoužívá dnotify
přímo, nýbrž přes FAM démona, nutné změny v uživatelských aplikacích by nebyly
tak velké.
Jak se na to díváte? Vylepšit nebo nahradit?
Pár lidí přispělo svým názorem na některé z funkcí a diskuze se točila převážně
kolem technických problémů, které navržená řešení představují.
Po nějaké době do toho rozhodným způsobem vstoupl Alexander Viro:
"Doktore, když to dělám, bolí to"
Vážně, dnotify je špatné v mnoha ohledech. Počínaje základní premisou - že
uživatelské programy mohou udržovat stromový obraz adresářů na základě
upozornění. Už podle definice je to problémové, takže všechny pokusy využít
to pro "bezpečnostní vylepšení" jsou nesmysly. Což nám ponechává souborovém
mrzatéry a jim podobné.
Snaha sledovat "aliasy" v uživatelském prostředí je beznadějně problémová;
připojování/odpojování není ani v dohledu; různí uživatelé mohou vidět různé
části stromu nebo, když už jsme u toho, úplně jiné stromy; tyhle hnusárny
jsou DDoS pro každý server, který exportuje jakýkoliv druh síťového
souborového systému mnoha klientům - obzvláště pokud chcete upozornění
o celém stromu.
Jinými slovy, celá ta idea je od základu chybná a podle mého názoru je jediným
skutečným řešením pokusit se přijít se slušným uživatelským rozhraním, které by
poskytovalo to, k čemu jsou souborové manažery ve skutečnosti používány.
Rudiger odpověděl: Souborové manažery jsou pouze jedním z využití pokročilého
mechanismu pro upozorňování na změny souborů. Existuje mnoho daleko zajímavějších
aplikací. Pro file manažery je stávající dnotify mechanismus postačující.
Diskuze však již nepokračovala.
Status Serial ATA (SATA), 2 e-maily
25. bře
Fabian Fenaut se zeptal na stav ovladače libata, především, jestli je stále
považovaný za ALFA kód; a Jeff Garzik odpověděl:
Vzhledem k mé nedávné práci na odstraňování chyb (a rozlišení některých problémů
na chyby platformy, nikoliv libata), bude ovladač Silicon Image beta a označení
CONFIG_BROKEN bude zrušeno, jakmile vyjde jádro 2.6.5.
S posledními patchi bych řekl, že status sata_sil je už také "beta".
Ovladač pro RNDIS USB a Picture Transfer Protocol, 20 e-mailů
25. bře - 30. bře
Robert Schwebel napsal:
Konečně máme ovladač pro RNDIS USB - viz připojený patch oproti aktuálnímu stromu
gadget-2.4 BK. Nemělo by být moc těžké to portovat na 2.6.
Ten patch poskytuje podporu pro RNDIS protokol Microsoftu do standardního g_ether
ovladače. Díky tomu je možné připojit linuxové USB zařízení k jakémukoliv stroji
se standardními Windows a <*BINGO!*> na straně Windows je nové USB síťové
rozhraní, na kterém lze komunikovat pomocí TCP/IP :-).
Bohužel, ačkoliv s originálním Microsoft ovladačem to funguje, na straně Windows
budete potřebovat inf soubor; šablonu lze stáhnout přímo od M$.
Díky Auerswald GmbH za sponzorování této práce!
David Brownell byl nadšený a dodal: Osobně bych byl radši, kdyby Microsoft začal
používat nezávislé protokoly místo nucení zbytku odvětví k adopci MSFT věcí...
kupodivu nikoho na toto téma neposlechli. Ach jo ;).
David Woodhouse se zeptal: Vymysleli už (nebo někdo jiný) 'file systémové' USB
zařízení? Exportování souborových systémů a předstírání, že jsou to bloková
zařízení moc užitečné totiž není.
David odpověděl:
Existuje filesystémový protocol používaný mnoha digitálními fotoaparáty, který
není závislý na daném přístroji. Ani na MSFT.
Originální název je "Picture Transfer Protocol" (PTP) a je to ve skutečnosti spíše
vzdálený hierarchický filesystémový protokol... s kanálem pro události (hodí se
pro "nový snímek" nebo "vložena flash paměť") a určitými vestavěnými vyhledávacími
schopnostmi ("jaké máš JPG"). Nejpodivnější vlastností je možnost uchovávat
označení typu souboru, což vlastně ani tak moc bizarní není.
Podobně jako u RNDIS a USB Mass Storage předpokládám, že podpora PTP je součástí
MS-Windows někdy od Win2K. Takže ovladač pro PTP pro Linux by byl pravděpodobně
užitečným počinem.
Don Reid řekl:
Host ovladač "USB PTP Storage" by byl také fajn. Nejprve jako obecné rozhraní pro
fotoaparáty, potom pro přístup k zařízení s PTP rozhraním.
(Řekněte mi, prosím, že už to existuje a já budu tak rád, že se ani nebudu cítit
trapně :-).)
Mám PTP foťák a takový ovladač bych s potěšením otestoval. Nemohu říct, že bych
měl čas to napsat.
David odpověděl: Už jsou dokonce dva. Oba jsou to uživatelské ovladače. "gPhoto2"
a "jPhoto". Autor jPhoto (moi) neměl čas ten kód aktualizovat už věky.
Ale Don reagoval:
To jsou aplikace, ne rozhraní souborového systému jako USB Mass Storage. Chci si
připojit filesystém foťáku nebo jiného zařízení a přistupovat k němu z jakéhokoliv
programu, ne spouštět samostatnou aplikaci pro stažení obrázků.
Proč vytvářet aplikaci výhradně jako rozhraní pro foťák místo použití vašeho
oblíbeného prohlížeče obrázků?
David odpověděl: Základní odpovědí na tvou otázku je pravděpodobně to, že nikdo
zatím nenapsal, nebo přinejmenším neposlal, PTP klienta nebo server pro linuxový
kernel.
Vydána verze 1.1.0 libsysfs, 1 e-mail
31. bře
Ananth N Mavinakayanahalli napsal:
Verze 1.1.0 libsysfs, která je součástí balíku sysfsutils, je k dispozici na
http://linux-diag.sourceforge.net
Libsysfs poskytuje jednoduché API pro přístup k souborovému systému sysfs.
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (www.kerneltraffic.org) a
je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.
Zprávičky
1.5.2004 10:01 Jiří Hnídek Vyšla nová verze programu Blender. Stahovat lze
z blender3d.org. Seznam novinek. Nejzajímavější je určitě znovu integrovaný
game engine.
1.5.2004 12:44 Robert Krátký LinuxJournal přináší recenzi a zároveň návod k
používání programu SuperKaramba (hlavně pro KDE). Karamba umožňuje
především jednoduché zobrazování dynamicky aktualizovaných informací přímo
na desktopové ploše. Možnosti jsou však mnohem širší.
1.5.2004 18:27 Vlastimil Ott Víte, že na adrese www.slackwarehelp.org
naleznete návody a články ke Slackwaru všech verzí? Pravda, mnoho jich tam
ještě není, ale začít se nějak musí. Keep slackin'!
1.5.2004 18:46 finn
Podle Infoworldu uvažuje Sun o změně licence Solarisu na GPL.
2.5.2004 23:06 Robert Krátký Zajímavá úvaha o výpočetní síle Google
clusteru. Všichni vědí, že mají hodně počítačů a procesorů, ale že by jich
mohlo být tolik... How many Google machines.
3.5.2004 16:32 Martin Slezak Vyšla nová verze emailového klienta Mozilla
Thunderbird 0.6. Mezi vylepšení patří instalátor pod Windows, vylepšený
filtr spamu, ale také jiné téma vzhledu. Program zatím nebyl lokalizován do
češtiny. Další informace a možnost stažení najdete na stránkách
www.mozilla.org.
3.5.2004 20:15 Vlastimil Ott Německé dráhy vážně uvažují o portaci všech
svých serverů na Linux. Nyní je jejich provoz stojí cca 100 miliónů ?
ročně. Hlavní motivací je úspora. Více pro-linux.de.
4.5.2004 14:17 Robert Krátký Vyšel Knoppix 3.4. Už má k dispozici i jádro
2.6. Kromě toho nejnovější KDE, OpenOffice.org 1.1.1 i Gimp 2.0. Seznam
změn. Torrent.
4.5.2004 22:07 Lukáš Zapletal Na obloze můžete právě spatřit vyvrcholení
úplného zatmění měsíce. Je to krásná podívaná, ať žije Měsíc a Linux!
5.5.2004 08:58 Leoš Literák
Programátory určitě potěší Dictionary of Algorithms and Data Structures.
6.5.2004 00:56 Martin Tůma Skvělej článek o možnosti zneužití "nedávno"
objevené chyby v TCP protokolu a fungování internetu vůbec vyšel na
www.pooh.cz (Ne, opravdu si nedělám srandu!) První díl Druhý díl
6.5.2004 10:07 Bob Bobovich
Microsoft říká: Linux není open source.
6.5.2004 16:17 Vlastimil Ott Německá firma Softmaker vyvíjí komerční
multiplatformní kancelářský balík. V těchto dnech vychází časově omezená
betaverze tabulkového kalkulátoru PlanMaker 2004, která si klade za cíl
stoprocentně podporovat formát Excelu. Cena plné verze se pohybuje kolem
50?.
6.5.2004 16:42 Vlastimil Ott Vyšla Quanta 3.3 BE. Stručně: doporučeno KDE
3.2.2, nová správa odkazů a klikacích map, vylepšený Kommander, zdokonalená
podpora PHP, CSS a XSL, zlepšené uživatelské rozhraní, oprava chyb.
7.5.2004 17:25 Leoš Literák Historie se opakuje. Při předvádečce Windows
Longhorn kompletně zatuhnul, viz Novinky.
7.5.2004 18:05 Tomáš Hála Přečtěte si první dojmy českého uživatele, který
dostal možnost otestovat googlí službu gmail. Na jeho weblogu najdete i
spousta screenshotů.
7.5.2004 18:26 Tomáš Hála Úvahu na téma "Kdo skutečně podporuje open
source?" si můžete přečíst na živě.
7.5.2004 21:04 Vlastimil Ott Chcete poslouchat zdroják jádra na dobrou noc?
Nalaďte si Free Radio Linux! Čtení zdrojového textu kernelu bylo sice
spuštěno už 3.2.2002, ale vzhledem k tomu, že řada 2.6 obsahuje mnoho
zlepšení, se možná čte znovu. Ale co záplaty a aktualizace? Hmm...
7.5.2004 22:55 Vlastimil Ott Na LinuxAbout se nachází podrobný, rozsáhlý,
komplexní a srozumitelnou angličtinou napsaný průvodce, který začátečníkům
vysvětluje, jak se mají starat o svůj linux.
9.5.2004 19:18 Mexiko
Něco pro zasmání před začínajícím týdnem aneb jak se chrání ryby.
10.5.2004 11:35 Antonín Kolísek
Vyšlo nové stabilní jádro 2.6.6. Více informací o změnách viz ChangeLog.
10.5.2004 12:51 Martin Košírer Společnost Microsoft to s bezpečností myslí
skutečně vážně a náročným zákazníkům umožňuje nastavit opravdu přísná
pravidla pro tvorbu hesel - Článek znalostní báze Microsoft - 276304
10.5.2004 15:47 Ales Tosovsky Svobodný, multiplatformní a počeštěný. Takový
je zvukový editor Audacity, nyní v nové opravné verzi 1.2.1.
10.5.2004 16:15 srakyi Právě vznikl český web o softwarových patentech,
který si klade za cíl především rozpoutat centralizovanou diskusi k dané
problematice, případně i nalézt kroky, kterými můžeme, jako obyčejní
občané, dát najevo svůj nesouhlas.
11.5.2004 10:59 wil-m Pěkný návod na zprovoznění "mailto" pro thunderbird
ve firefoxu (po úpravě bude fungovat samozřejmě i s jiným mailovým
klientem) jsem našel na mozillazine.org. Je třeba mít zprovozněný projekt
mozex. I když je to psáno anglicky, je to velice jednoduché na pochopení
pro anglicky hůře rozumící :).
11.5.2004 19:11 Milan Lajtoš V slovenskom parlamente mali dnes rušno!
Odložili hlasovanie kvôli vírusu (pravdepobobne Sasser)!
11.5.2004 22:12 mrak Dnes se kolem 16:30-17:30 odehrál masivní DDoS útok.
Datový tok na NIX dosáhl slušných 16.8GBit/s - vizte statistiku. Následně
byl kolem 20:00 nedostupný nix.cz a řada ISP musela "peerovat" přes
zahraniční linky.
11.5.2004 23:19 Vlastimil Ott Vývojáři KDE zveřejnili plán pro vydání KDE
3.3 včetně požadovaných a plánovaných vlastností. Seznam je dlouhý.
12.5.2004 14:21 CIJOML
Podívejte se, kam až může dohnat zarytého hráče jeho vášeň.
12.5.2004 16:31 Tomáš Hála Víte co je to PAN? Personal Area Network neboli
rozvod kabeláže mezi mobilem, PDA, MP3 přehrávačem a dalšími krabičkami po
vaší bundě. Takové Hi-Tech oblečky plné dalších vymožeností seženete na
scottevest.com. Holt i oděvní průmysl musí jít s dobou.
13.5.2004 13:48 Martin Kysela Známý český linuxový guru, pan Petr Krčmář,
vydal svou první knihu. Jedná se o komplexního a zcela přelomového průvodce
začátečníka po unixové bezpečnosti a budování bezpečnostní politiky obecně.
Vřele doporučuji, dokud je ještě na skladě. :-)
13.5.2004 19:40 Marek 'marx' Grác Keďže sa nám blížia voľby do európskeho
parlamentu, tak SkLUG pripravil anketu pre kandidujúce strany. Otázky
ankety máte možnosť vybrať aj vy. Úvodný článok nájdete na www.linux.sk.
14.5.2004 10:11 Ondřej Zloský Společnost Red Hat oznámila nového člena
rodiny Red Hat Enterprise Linux a tím je Red Hat Desktop. Jedná se o
placenou distribuci, prodávanou po 10 a 50 kusech, určenou pro klientské
stanice.
14.5.2004 14:29 tomasini Nemáte rádi softwarové patenty? Zúčastnili jste se
přednášky zakladatele projektu GNU Richarda Matthew Stallmana v Praze a
podpořili podpisem petici proti softwarovým patentům? Napište svůj názor
pod článek, který se dívá na to, proč Stallman navštívil Evropu.
14.5.2004 16:18 Zdeněk Burda Znáte český překlad encyklopedie wikipedia?
Pro pobavení něco o Linuxu: Linux. Autoři překladu by se nad sebou měli
zamyslet :-)
16.5.2004 20:16 Robert Krátký Vypadá to, že finální verze distribuce Fedora
Core 2 bude k dispozici již během příštího týdne. Viz The Inquirer.
17.5.2004 13:40 Antonín Kolísek Vyšla nová verze systémového monitoru
gkrellm-2.2.0.Více informací o zmenách viz Changelog.
17.5.2004 22:57 Vojtěch Hála
Tip dne: Připojte si na USB ohřívač hrnku s kafem. :-)
18.5.2004 12:41 Tomáš Hála Oblíbené PhpNuke (a samozřejmě i jeho klony) od
verzí 6.x až do poslední 7.3 obsahuje několik cross site scripting (XSS)
chyb.
18.5.2004 15:02 Peter Konecny Veľmi pekné wallpapery s tematikou Linuxu som
objavil na LinuxOS.sk.
18.5.2004 18:40 Petr Zápařka Fedora Core 2 Available! Stahovat můžete
zde(32) nebo zde(64), poznámky k instalaci jsou tady. Případně emailová
konference. Přeji příjemné sosání.
18.5.2004 20:20 Vlastimil Ott Na ftýpku Slackwaru je k dispozici nová verze
kdelibs pro Slackware 9.0, 9.1 a -current, která odstraňuje bug s
problémovým zpracováním URI.
18.5.2004 20:38 Vlastimil Ott
Vyšla Mozilla 1.7 RC 2. Novinky, jak instalovat.
19.5.2004 08:44 Petr Krčmář
Softwarové patenty prošly hlasováním v původním znění. Máme se na co těšit.
19.5.2004 11:16 Petr Krčmář
Opravdovým otcem Linuxu není Linus, ale zubní víla a Santa Klaus! Nevěříte?
20.5.2004 10:18 Aloner Fedora Core 2 zvládne, jako jedna z mála Linuxových
distribucí, naběhnout na problémovém notebooku Compaq Evo N1015v.
20.5.2004 13:14 Josef Kadlec Na serveru blackhole.sk vyšel podrobný článek
nejen o návštěvě RMS v Praze v souvislosti se softwarovými patenty.
20.5.2004 20:35 Tomáš Bláha
Patentovat se dá všechno: magic-cone.
21.5.2004 00:23 Vlastimil Ott Na osnews.com vyšel pěkný rozhovor se dvěma
předními linuxovými art designéry. Jedním z nich je Čech Jakub Steiner
tvořící pro GNOME.
21.5.2004 08:20 Petr Krčmář Intel představil novou síťovou kartu, která
nabízí 10 Gigabit ethernet rozhraní. Nabízí tak výkon vhodný zejména pro
rychlé páteřní linky.
21.5.2004 08:48 Self Zajímavý dokument na téma "Proč používat svobodný
software?" (PDF) vyšel na blue-point.cz.
21.5.2004 08:58 Leoš Literák Design Observer přináší seznam Deseti věcí,
které mě na škole designu nikdy neučili. Obecně však platí i pro jiné
kreativní obory, třeba programování.
21.5.2004 09:05 Leoš Literák Definici ubohých C++ programátorů naleznete na
c2.com: PoorCppProgrammers. :-)
21.5.2004 17:55 Vlastimil Ott Vídeňští Zelení sází po vzoru Mnichova na
Linux. Vytvořili také live distribuci (stáhnout), která bude sloužit k PR
účelům. Je založena na XoL Linuxu vídeňské firmy Antitachyon (pěkné
vysvětlení slova "tachyon"), která se cele věnuje GNU/Linuxu.
23.5.2004 10:54 Milan Hejpetr Trocha bulváru: Podle sobotní MF Dnes byl
Linus Torvalds časopisem Time zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.
Upřímně řečeno pochybuji, že by o to stál, ale asi to tak bude :). Viz
sobotní MF Dnes, příloha Víkend str. E4, E5. Má tam i foto :).
23.5.2004 11:06 Jose
Vyšla nová verzia 3D FPS strielačky CUBE.
23.5.2004 15:06 srakyi Rozběhla se první, sběrná, fáze dlouho očekávané
soutěže "RMS a já" ;) Všichni, kdo se chtějí zúčastnit, můžou zasílat své
fotografie.
24.5.2004 07:46 Petr Mach Kdo si chce usnadnit stahování fotografií z
digitálního fotoaparátu, může vyzkoušet šikovný prográmek GET PHOTO.
24.5.2004 10:21 Petr Krčmář Sasujete toho húpyho Douglase Adamse? To vám
byl teda frúd, kterej fakticky věděl, kde má ručník. Zítra proběhne
ručníkový den jako dík humoru a pochopení, které Douglas Adams vnesl do
všech našich životů.
24.5.2004 19:12 Antonín Slejška Vtipnou chybovou hlášku si mohou přečíst
všichni uživatelé prohlížeče Mozilla, když se pokusí vstoupit do databáze
Informačního systému o odpadech: "Aplikace podporuje pouze prohlížeče
kompatibilní se standardem Mozilla/4.x." (Pokud snad používáte Konqueror,
Galeon či jiný prohlížeč, který se nehlásí jako Internet Explorer, tak
nezoufejte, jelikož se Vám dostane stejné hlášky, avšak v těchto případech
již není tak "trefná".)
24.5.2004 23:15 komodo Vyšla nová verzia napaľovacieho softu pre KDE, K3B
0.11.10. Download na www.k3b.org (zdroják).
25.5.2004 14:47 Leoš Literák "There are only 10 types of people in the
world: those who understand binary, and those who don't." Kam patříte vy?
25.5.2004 15:48 Petr Krčmář Je zvykem, že když chcete odstranit chybu v
aplikaci, musíte ji opravit. Existují však případy, kdy se kvůli tomu
raději změní kus operačního systému. Nevěříte?
25.5.2004 22:09 satori Dnes vyšly ISO obrazy Mandrake Linuxu 10.0 Official.
Možnost stažení z ftp a torrent. Popis nových features MDK 10.0 najdete na
webu MandrakeSoftu.
26.5.2004 19:34 Honza Jenom bych chtěl připomenout jeden odkaz:
http://petition.eurolinux.org/ Týká se softwarových patentů a je myslím
dobré to podepsat.
26.5.2004 21:45 Vlastimil Ott Sdružení CZLUG a CSTUG pořádají ve dnech
25.-27. června 2004 další ročník oblíbeného Semináře o Linuxu a TeXu - SLT
2004. Pozvánku na seminář, informace o registraci, seznam přednášek a další
údaje najdete na adrese http://www.cstug.cz/slt/04/. Organizátory semináře
lze kontaktovat na adrese slt@linux.cz.
26.5.2004 23:23 René J. Na oficiálních stránkách firmy ATI lze nalézt nové
ovladače grafických karet řady RADEON verze 3.9.0 pro LINUX.
27.5.2004 09:18 Paya Vyšlo FreeBSD 4.10-RELEASE (konečně :-)). Stahovat je
možné na http://www.freebsd.org (lépe asi na mirrorech).
27.5.2004 09:30 Tomáš Hála Lupa píše o alternativním způsobu šíření signálu
pro širokopásmové připojení na internet, který se momentálně zkoumá. Metoda
spočívá v umístění malé vzducholodi nebo solárního letadélka do
stratosféry, odkud by zprostředkovávalo spojení.
29.5.2004 10:42 Tomáš Hála 1. června, po jeden a půl roční pauze, by se měl
na českém internetu opět objevit mikroplatební systém tentokrát pojmenovaný
i-plus. Za srovnání stojí tyto dva weby: www.i-plus.cz a i-plus.cz.
29.5.2004 13:59 Martin Kysela
(Ne)máte rádi MS Windows? Pak se pojďte podívat na jednu zajímavou akci. :-)
29.5.2004 18:35 Zdeněk Burda Oracle přechází ze Solarisu na Linux jako na
hlavní vývojovou platformu, více informací na http://www.builderau.com.au.
30.5.2004 20:54 SaSa
Podpořte Gnome casemoding na pcarea.org!
31.5.2004 14:47 Petr Krčmář Vývojaři Gentoo vydali betaverzi nového
systému, podporujícího procesory PPC64, které jsou osazovány například do
PowerMacintosh G5, IBM pSeries a dalších. Více informací na dev.gentoo.org.
31.5.2004 22:42 Vlastimil Ott Slackware má grafický instalátor Slackins.
Umí nejen spravovat balíčky, ale také nastavit systém. Jen doufám, že to
nebude Linuxconf II. Stáhnout.
31.5.2004 22:54 Vlastimil Ott Bude brzy nový Slackware? V changelogu
probíhají bouřlivé změny: přijato jádro 2.6.6, oficiální rozloučení s XFree
a přechod na X.org, pečlivá podpora udev, vylepšení skriptů, oprava práv
mediálních zařízení atd. Četl jsem i názor, že nový Slack lze získat každý
den stažením celého -current stromu. ;-)