Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Přecházím z windows na linux a potreboval bych doporucit distribuci. Vim co se pise v navodech, ale ja osobne bych nechtel zacinat na jednoduche distribuci. Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"(tj ze bych ji nerad behem pouzivani menil). Rad bych zacal na distribuci pro pokrocilejsi uzivatele.Mozna to pro me nebude ze zacatku lehke, ale později si to chci opravdu uzit. Uvazoval jsem napr. o gentoo, slackware nebo debian. Poradte prosim ktery nebo mi vymluvte mou teorii děkuji.
Debian - Bude te to hodne stat,
ale stoji to za to.
NN
> Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"
Tak to musí být opravdu kouzelná distribuce. :-)
no ja sem musim protlacit Fedoru mam ji raaaaaaaaaaaaaaad
Fedoru nepovažuju za distribuci na celý život
Doporucuji debian. Stabilni a zvyknete si na nej rychle.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje? Nerozumím. Operační systém je vlastně nástroj na spouštění aplikací. Zatím nikdo přesvědčivě nesepsal rozdíly mezi distribucemi a proč konfigurák je jednou tady a podruhé támhle... Přijde mi to jako veliký zmatek.
Fakt nevím proč by mě měl stačit třeba Slackware a nestačit něco jiného. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti? Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?
Můj názor: existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatele. A pak existuje 350 velmi málo se lišících "distribucí", které jenom rozmělňují uživatele. Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému?Ano chci, dokonce to mám i jako předmět ve škole.
Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?Naučíš se toho zatraceně hodně. A ano tyto zanlosti já osobně potřebuju, a nejen já.
Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?Každá distribuce kterou jsem zkoušel mi vyhovovala jinak, takže nejsou stejné. A spoustě lidem vyhovovala distribuce, která mě nevyhovovala, takže ano je potřeba mít víc distribucí, abychom si já, Karel, Franta a Dominik mohli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje?V tom, že takzvaně „jednoduchá“ distribuce se stává složitou, pokud například nefunguje grafické rozhraní - přeci jen hledat a upravovat konfiguraci v OpenSUSE, nebo v Archu či Slackware je dost podstatný rozdíl.
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti?Každý, kdo si doma nainstaluje OS, je administrátorem. A dále viz přechozí odpověď - v okamžiku, kdy něco nefunguje, se právě tzv. "složitá" stává tou jednoduchou.
existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatelePřemýšlím, které 3 to asi mohou být. LFS (i když to není přímo distribuce), SourceMage, a ta třetí, že by Gentoo? A nebo SourceMage, Gentoo a Arch? Ale to ne! Arch jsem si zamiloval právě proto, jak je ohromně jednoduchý, protože v ostatních distribucích jsem se doslova topil a psal si poznámky, co kde mám hledat, jinak jsem byl bezradný. V Archu je vše na svém místě, přesně tam, kde to člověk hledá. Arch neoplývá milionem klikátek nejspíš proto, že je tam vůbec nikdo nepotřebuje, protože než by nastartovalo klikátko, už to má člověk nalezené a upravené…
nebo mi vymluvte mou teorii
Pokud zvolíš "složitou" distribuci jako Gentoo, Debian, Slackware (...), tak je větší pravděpodobnost, že se vrátíš zpět k Windows.
I u těch "lehčích" distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Mandriva...) můžeš "jít do hloubky".
Pro tebe bude nejlepší zpočátku něco lehčího a až se naučíš aspoň základy, tak klidně můžeš přejít na "složitější" distribuci GNU/Linuxu.
Jednu dobu jsem nemoh dopustit na Slackware, líbila se mi jeho přehlednost a "jednoduchost". A i přesto jsem skončil u Kubuntu a nestěžuju si.
Naprostý souhlas.
Tiskni
Sdílej: