OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Dnes už téměř každý webserver nabízí nějaké dynamické generování stránek a statické předgenerování HTML či jiného obsahu upadl do polozapomnění. Nebo snad ne?Naopak. Statické weby prodělaly před pár lety renesanci díky Github Pages (a později se přidal i Gitlab). Vyrojilo se spousty generátorů a právě v kombinaci s Gitem a continuous integration/deploy to je velmi užitečná a pohodlná věc. Ve výsledku upravíš lokalní soubor např. v Markdownu, commitneš změny, CI na serveru se pushem vzbudí, vyrobí nový web a nahraje změny na statický hosting. Pro jednoduché prezentace projektů a dokumentace programů je to ideální. Sám takto mám dva weby, jeden jsem konvertoval právě z letitého PHP na Jekyll. Pokud už máš web rozběhnutý a chceš udělat nějaké menší změny či něco připsat, vystačíš si s mobilem (MGit) a línou wifi z baru na pláži (vyzkoušeno).
Objevily se nejrůznější cache, z nichž nejméně mi dávají smysl cache v aplikaci - Memcache, Redis v roli cache apod. Dále máme cache databázové, souborové, proxy a další, které umí svůj obsah udržovat v čistotě a z našeho pohledu jsou transparentní. Jen je správně nakonfigurovat. Jaké používáte cache na webových serverech a jak je konfigurujete, abyste dosáhli maximálního výkonu aplikace?Memcache je ptákovina. Tím, že tam je socket a stejně se komunikuje po síti, je to zhruba stejně rychlé jako MySQL s jednoduchým dotazem. Pokud je databáze dobře udělaná, memcache akorát zdržuje. Daleko lepší je nastavit větší cache databázovému serveru, neboť to pomůže víc a aplikace se zjednoduší. Redis jsem poslední dobou viděl hodně používat na ukládání sessions. Zdá se, že to funguje. Přijde mi však, že ve většině případů to je zbytečná komplikace navíc. Pokud ale je aplikace nasazená v cloudu, tak už to má opodstatnění (lokální soubory, kam se to defaultně ukládá, nejsou sdílené mezi servery). Otázkou je, zda malá SQL tabulka neudělá stejnou práci. Souborové cache jsou zajímavé, pokud se to kombinuje s nějakým dalším mechanismem. Pokud HTTP server umí X-SendFile, tak stačí nakešovat do souboru a předat jméno souboru serveru, ať už to pošle sám. PHP frameworky zas často generují PHP soubory (např. Twig a snad všechny DI kontejnery), které pak PHP nakešuje do OPcode cache, takže to vlastně zůstává předkompilované v paměti. Další hezká věc byla APCu, což bylo docela jednoduché key-value úložiště ve sdílené paměti. Sice taková cache je sdílená jen v rámci jednoho serveru, ale za to je neskutečně rychlá. Škoda, že už se to nevyvíjí (skončilo to s PHP5).
APCu by mělo jít pro PHP7 přidat přes PECL. Nezkoušel jsemNo právě. Už to není hezky v základu, takže to bude na serverech skoro vždy chybět.
A pokud je potřeba obsloužit opravdu hodně uživatelů, raději bych sáhnul po APCu, kdy odpadne komunikace po socketu (jinak to je prakticky totéž).Až na to, že to bude fungovat jenom u mod_php nebo za použití posix shared memory - přičemž obojímu je lépe se vyhnout.
Innodb si zamyká při updatu jednotlivé řádky, takže by to paralelizaci nemělo rozbítInnoDB na sessions? No potěš koště.
Zápisy lze snadno omezit tím, že se session bude prodlužovat jen občasPokud ovšem do té session nezapisujete data, což aplikace dost často dělají.
Tiskni Sdílej: