Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
nedavno jsem zacal pouzivat suse 9.2 a ted jsem se pokusil nainstalovat firefox, ten ale zobrazuje vsechny pisma hrozne roztahane a pouziva uplne jine typy- tak jsem se pokusil udelat nastaveni podobne tomu z windows ale nektere fonty skutecne chybi. procital jsem zdejsi help atd, a docetl jsem se ze by to mohl snad spravit verze s xft, bohuzel zadna zmena- pak jsem si jeste procital clanky z abclinuxu, jeden snad nahrazuje fonty jinymi a druhe z roku 2002 vubec nefunguji- je nejake jednoduche reseni , jak vysledku dosahnout, abych videl stranku stejne ve windows jako v linuxu? poradte, jsem zacatecnik
Nevím, jestli se vám podaří získat vzhled textu takový jako je ve Windows, ale rozhodně si budete muset nainstalovat nějaké ty pěkné fonty.
A protože MS prý uvolnil ty, co se často vyskytují jako freeware, můžete si je odněkud stáhnout. Právě dnes jsem to kdesi viděl, ale to bych se musel podívat do předlouhé historie, takže si to raději odněkud zkopírujte.
Asi jsem moc nepomohl co?
FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/latin2/Type1/" FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF"Toto prida do systemu pisma z daneho adresare. Je to celkem jasne.
fonts.dir
. Ten se vytvari prikazem mkfontdir
. Prikaz prida vsechna bitmapova pisma z adresare a prida vektorova pisma ktera jsou popsana jinde viz dale.
fonts.scale
obsahuje popis vektorovych pisem. Doda ho budto distributor, pripadne se vytvori prikazem mkfontscale
pripadne ttfmkfontdir
.
Load "Type1" #pro Type1 pisma Load "freetype" #Pro truetype a openype atd.Ostatni jako Speedo, CID a druhy modul pro truetype vynechavam. Zde jen podotknu, ze se musi pouzit budto freetype nebo truetype, ne oba zaraz!
xfontsel
bychom meli videt pekne vykreslene pismo. Ano, bude zubate, protoze Xka neznaji pro pismo vice barev. Viz dale.
/etc/fonts/fonts.conf
nebo /etc/X11/XftConfig
.
fonts.config
: je to xml like konfiguracni soubor, obsahuje sekce kde se pridavaji cesty k pismum a ruzna nastaveni. Adresare s pismy si muzeme jednoduse pridat, konfigurace se provadi napr. nasledovne:<match target="font"> <edit name="antialias" mode="assign"><bool>true</bool></edit> <edit name="hinting" mode="assign"><bool>true</bool></edit> <edit name="autohint" mode="assign"><bool>false</bool></edit> <edit name="rgba" mode="assign"><const>vbgr</const></edit> </match>
antialias
znamena zjemnovani hran, hinting
znamena jestli se bude pismo phintovavat, autohint
znamena jestli se pouzije autohinter nebo bytecode interpreter, vgbr
je subpixel decimation, ve zkratce je to zjemnovani hran ale ne rozplyznutim do sedi ale skladanim ze stinu rgb. Funguje to u monitoru se ctvercovou siti (tedy LCD ne monitor) a musime vedet jak ma organizovany barevne segmenty, jestli horizontalne ci vertikalne a v jakem porad. Viz. manual k LCD, cislo 10 magazinu Typo. Tato technika je znama hodne dlouho, m$ ji z velkou slavou kdysi nazval ClearType, Apple to nazyva CoolType.
dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/Type1" dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF" # Antialiasing match edit antialias = true; # sub-pixel decimation match edit rgba = rgb;Vyznam zase stejny, nebudu popisovat
about:config
nebo souboru prefs.js
. Priklad:user_pref("font.FreeType2.enable", true); user_pref("font.FreeType2.unhinted", false); user_pref("font.directory.truetype.1", "~/fonts");Defakto rika povol pouzivani pisem pres knihovnu freetype a nepouzivej jenom pisma z X, vsechno ohintuj a pisma ber z adresare (v adresari mohou byt jak truetype tak Type1 i OpeType pisma a nemusi v nem byt
fonts.dir
). Dale se da nastavit pouzivani autohintingu, default je false tedy bytecode hinting. Mrkni na ostatni parametry v about:config
...
Deja-DejaVu Sans-
... a misc-dejavu sans-
... potom ten s Mala/Velka pisma je pres freetype a misc je Xkovy.
rgba
, vbgr
je prave parametr ktery rika vertical (to je to v, nebo nic a to je horizontalni) a slozene po sobe modra, zelena, cervena.
Tiskni Sdílej: