DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Výhodou je nulová pořizovací cenaa
Vzhledem k tomu, že open-source software je zadarmoZ falešné představy, že je open source zdarma, vycházejí mnohá nedorozumění a mnohdy i nedůvěra vůči otevřeným řešením. Open source _nesouvisí_ s cenou. Je sice pravda, že _může_ být zdarma, ale to mohou být za určitých okolností i Windows. Nízké pořizovací náklady mohou hrát roli, ale je hloupé to uvádět jako hlavní výhodu open source. Nejenže to nemusí být pravda, ale předvším to ani není ta největší výhoda.
To vzdycky resime, zda tam napsat vetsinou je porizovaci cena nulova nebo v 90 %... Snad vzdy jde najit open-source aplikaci na urcity ucel zadarmo... pri takove pausalizaci je to vyjadreni pravdive. Pri stavbe linuxove ucebny v Decine jsme za software nedali ani korunu a to na konferenci budeme mj. prezentovat.A reknete taky kolik ta skola zaplatila vam za tu akci? Vy jste nedali za SW ani korunu a to berete jako podpurny argument, ze ten SW byl zadarmo? Naopak, misto pausalizace, ze je to vsechno zadarmo, by byla spise relevantni pausalizace smerem k "nikdy to neni zadarmo"...protoze zadarmo je to tak mozna kdyz to tamhle pepik jenikovi instali doma. Nemam absolute nic proti tomu, aby nekdo vydelaval na FOSS, ale nasazovat pri tom lidem ruzove bryle, to je hovadina.
nebo skoly ci urady s tim, ze kdyz je open-source komercni/za penize, tak to si muzou nechat klidne Windows.Pak je vas ukol vysvetlit jim, proc je tohle blbost. A ne to vsechno zbagatelizovat.
V neposledni rade novinari hrozne radi zjednodusuji a napsat tam, ze misto Windows si mohou skoly koupit open-source, by melo katastrofalni nasledky.Napsat to takhle jednou vetou by asi nebylo dobre, jenze ona je to v podstate pravda. Stacilo by to psat tak, aby pochopili, ze i kdyz porizovaci cena open source neni nulova, ve vysledku je to investice lepsi.
lhat si do kapsy ale nikdy nebylo reseni.Lhaní si do kapsy je především tvrzení, že je open source zadarmo.
Zejmena: možnost zkoumání vnitřností, modifikací, sdílení atd ... tak o tom vi kazdy uzivatel, ze je mu to na backoru.A proto jsem mluvil specificky o akademickém prostředí, kde je tohle velká výhoda. Pro domácího uživatele to skutečně v naprosté většině případů nemá hodnotu. Ale pro školy - zvláště ty odborné - a také pro podnikové prostředí, kde se používají verze systémů upravené na míru, případně pro OEM, kteří použijí systém v různé spotřební elektronice apod, to má význam velký a je dobré tuto výhodu vyzdvihnout. S FSF to nemá nic společného.
Pak tu mame pouzivani otevrenych standardu. To je sice krasne, ale nekteri admini a i ti co o tom rozhoduji si mozna prectou prave aktualni zpravu o stavu upgradu na Linux v Mnichove. A jiste je zarazi , proc po 3 letech bezi OpenOffice pouze na 5000 pocitacu (s win) a na linuxu bezi jen 2000 desktopu. Ze by byl prave problem s tim pouzivanim tech otevrenych standardu?Tohle je dost podivná argumentace, protože nějaký úspěch nebo neúspěch nasazování open source může souviset s mnoha věcmi, ale rozhodně není chyba v používání otevřených standardů. Možná je chyba v nekompatibilitě s uzavřenými standardy, ale to by se samozřejmě nespravilo vyhlašováním, že je open source zadarmo. Ten tvůj odstavec nemá s debatovaným tématem žádnou souvislost.
A svobodne nakladani se softwarem neni nic jineho, nez ze nemusim platit dodatecne licence!A napsal jsem snad někde něco jiného? Já se ohrazuji proti propagaci open source zakládané na tom, že je zadarmo. Není. Ale to, že se smí se softwarem svobodně nakládat (neboli neplatit za další licence, jak tomu říkáte), je něco jiného.
Ja vim, Stallman rika 'soudruzi, nesmime argumentovat s nizkou cenou, to je kratkozrake. Protoze zly uzavreny svet jednoho dne to sve software bude davat take lacino a pak jsme namydleni. Argumentujme svobodou!' Ale ja se obavam, ze tomu nikdo nebude rozumnet.Patrně jsi přehlédl, jak jsem ve svém komentáři psal, že není na škodu zmínit jako jednu z výhod nižší cenu. Ale kromě toho jsem přesvědčen, že ta "argumentace svobodou", kterou odsuzuješ, může být velmi účinná a spousta lidí, kteří slyší na náklady, peníze a obrat, jí porozumí. Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.
Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.Tak, tak. Viz. Schools warned off Microsoft deal
Jak bys to tedy napsal ty? Jednoduse pro lidi, kteri ani nevi co je to open-source a co nejstrucneji. Rad opravimJe opravdu tak složité sdělit, že v případě open-source neplatíte za licenci (= povolení k užívání), ale případně za skutečně dodané produkty či služby (instalační média, příručky, instalaci a správu), které si sami vyberete? Pověra, že open-source řešení je "zadarmo", je podle mě jedna z největších překážek rozšiřování svobodného software: ať už tím, že "zadarmo" nebudí důvěru, anebo často tím, že se údajné "zadarmo" ukáže jako "očista dočista". Osobně považuji "Linux je zadarmo" za druh FUD kampaně.
A v rozumně právních zemí by to bylo i nezákonné...Jj tak tady si to asi perfektne vystih! No, bohuzel popisovany pripad se nejedna pouze zakladnich a strednich skol, ale i nekterych vysokych. Byl to sice jeden predmet s akreditaci Tabulkove a textove procesory, nicmene spis by se hodilo oznaceni Word a Excel! A kdyz se k tomu jeste prida kantor, ktery neuznava FOSS a je takrka fanatickym propagatorem produktu MS... to je pak pozuznani neco takovyho studovat. Otazkou zustava, kolik je toho schopna statni aparatura udelat, kdyz podle meho nazoru neni takova zakladna ucitelu, kteri by si s Linuxem poradili. Myslim tim predevsim zakladni skoly a stredni netechnickyho zamereni. Vzdycky je hezky, kdyz se nekde objevi, tahle skola jede na Linuxu. Ale je to bohuzel spis vyjimka, a je to jen a jen tim, ze dany spravce uceben je s Linuxem kamarad a nevadi to ucitelum, kteri na nich vyucuji. Zak ani student si tedy vybrat nemuze. Vse je to o vedeni skoly.
Tiskni Sdílej: