#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejvyšší soud podpořil novináře Českého rozhlasu. Nařídil otevřít spor o uchovávání údajů o komunikaci (data retention). Uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud neprovede řádnou transpozici příslušné směrnice do vnitrostátního práva.
Minulý týden proběhl u CZ.NIC veřejný test aukcí domén. Včera bylo publikováno vyhodnocení a hlavní výstupy tohoto testu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol) a RDP klienta FreeRDP. Přehled novinek v ChangeLogu. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb (CVE-2024-32039, CVE-2024-32040, CVE-2024-32041, CVE-2024-32458, CVE-2024-32459 a CVE-2024-32460).
Google Chrome 124 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 124.0.6367.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 22 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byla vydána nová verze 9.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Novinkou je vlastní repozitář DietPi APT.
Byl vydán Mozilla Firefox 125.0.1, první verze z nové řady 125. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vypíchnout lze podporu kodeku AV1 v Encrypted Media Extensions (EME). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 125.0.1 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
struct pollfd[N]
a druhé pole ukazatelů na struktury, kde bude uložen pointer na callback a index, kde se fd nachází (aby odebrání bylo O(1)). Deskriptorů nebude hodně (v řádu stovek), ale budou se často měnit. Když bude jeden mít hodnotu 5, druhý 300 a třetí 60000, tak kvůli tomu nechci alokovat (dvě) pole s 60000 prvky, aby to mohlo být O(1), takže potřebuju ten index. Při odebrání prostě na místo přesunu poslední prvek. Každý thread bude mít event loop, takže by to ve výsledku bylo moc paměti. Stačí, že už kernel obsahuje mapování 1:1 na deskriptory, aby to mohlo být O(1). Takže souhrn:
typedef struct PollHandler PollHandler; typedef void (*PollCallback)(PollHandler*, int events); struct PollHandler { PollCallback callback; }; struct MyUserStruct { int someMemberHere; PollHandler pollHandler; int moreMembersHere; };Uživatel předá fd, požadované události a pointer na PollHandler do funkce na začátek pollování. Pointer na PollHandler bych uložil do epoll_data (popř. ho zkombinoval s fd). Když dostanu event z epoll_wait, tak přečtu pointer na PollHandler a zavolám callback s adresou PollHandleru. Z něho si pak uživatel spočítá adresu struktury a ušetří tak jeden pointer na 'userdata'.
// Po epoll wait: (*pollHandler->callback)(pollHandler, readyEvents); // a v callbacku void userCallback(PollHandler* h, int events) { MyUserStruct* us = (MyUserStruct)((char*)h - offsetof(MyUserStruct, pollHandler)); // dělej něco }Jenže chci umožnit, že v samotném callbacku může uživatel jako reakci na danou událost odstranit (či přidat) další takové 'handlery', takže nastane situace, kdy mám třeba pár set descriptorů vrácených v bufferu z epoll_wait a uživatel odebere nějaký descriptor, který může být v tomto bufferu. Musím tedy odstranit nejen decriptor z epoll deskriptoru a pak lineárně projít ten buffer a kontrolovat epoll_data, jestli tam není a pak ho buď nastavit na NULL, nebo na místo něho dát poslední položku a o jednu zmenšit počet položek. A to je to, čemu chci zabránit, procházet lineárně ten seznam, což by mohlo být pak i několikrát za sebou. I kdybych použil další nepřímý ukazatel, kde bych měl ukazatel na uživatelův ukazatel, tak on by zase musel někam uložit tento, aby s ním pak mohl odstranit descriptor, abych ho zase já mohl uvolnit. To má za následek alokování další struktury s tím, že uživatel místo neušetří (musí si pointer schovat). Pak ještě budu muset udržovat linked list 'uvolněných' těchto bloků a až dojedu na konec bufferu, tak je uvolnit, popř. nechat pro další použití (asi lepší). ... No třeba by to nebylo špatné, ještě se nad tím zamyslím.
struct poll_handler { uintptr_t magic_value_1; uintptr_t magic_value_2; };Kde
magic_value_1 = (((uintptr_t)fd & 0xffff0000u) << 48) | (uintptr_t)callback | (uintptr_t)flags; magic_value_2 = (((uintptr_t)fd & 0xffffu) << 48) | (uintptr_t)userdata; nebo (podle nastavení flags) magic_value_2 = next_poll_handler;Tím mám 16 bytů na strukturu. Vejdou se tam uživatelská data (musí být platný ukazatel, tj. má 47 spodních bitů (pointery s bitem 47 (který se pak kopíruje i do zbytku do 63) jsou rezervovány pro kernel), zarovnání je nedůležité, spodní bity v userdata nepoužiji. Nahoře mám 17 bitů, použiju jen 16 a tam kydnu tam spodních 16 bitů deskriptoru. Pak callback, kompilátor funkce zarovnává na 16, a opět max je 47 bitů. Takže horních 16 bitů pro horních 16 bitů deskriptoru, spodní 4 bity na flagy. Flag zatím užiju jeden, 'removed'. Ten nastavím, když uživatel odstraní deskriptor, zároveň se přepíšou userdata na pointer na další odstraněnou položku ... jak tedy uživatel odstraňuje, dělám linked list odstraněných položek. Obsluhování bufferu je tak, že procházím položky. Když je bit 'removed' nastaven, položku přeskočím, když ne, zavolám callback a jdu na další. Až dojedu na konec, tak struktury nalinkuju do seznamu s 'volnými' handlery. Ty neuvolňuju a nechávám je pro další použití při přidání deskriptoru. No ... a stejně se mi to nelíbí, je to hrozná splácanina, jestli to za těch ušetřených 8 bytů, o které by struktura narostla, stojí. Ale asi by byla moc hezká:
struct poll_handler { poll_callback cb; void *userdata_or_next; int fd; int flags; };Při 65k descriptorech to je půl megabajtu. Jinak koukal jsem na zdroják kernelu a epoll uchovává přidané položky v obrovských strukturách, nalinkované v červenočerném stromu a pak ještě linkované pomocí ready-stavu a pak ještě linkované jánevímčím. Přidání/odebrání/modifikace je tedy O(log N) a stojí syscall.
Tiskni Sdílej: