Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Wikistránka organizace Document Foundation přináší shrnutí všech novinek v chystané verzi LibreOffice 3.6. Z desítek změn zmiňme například podporu pro minigrafy v Calcu nebo možnost importu kreseb z programu Corel Draw.
Tiskni Sdílej:
V obou nově vzniklých následnících zase panuje čirá anarchie.Neni pravda, LO se pomalu posouvaji kupredu a plan dalsich zmen je jasny.
Komerčnímu MS Office nedokáže konkurovat ani nulovou cenouNeni pravda, pocet downloadu a instalaci proti tomu svedci.
Ano, pomalu. Pomaleji, než postupoval původní OpenOffice.org, před roztříštěním sil.Co znamena to tristeni sil v realnych cislech? Kolik lidi pracuje na OO a kolik na LO?
Naopak cena prodávaných MS-Office svědčí o tom, že ty nijak významnou konkurenci na trhu nemají.To lze rici i o Windows.
Co znamena to tristeni sil v realnych cislech? Kolik lidi pracuje na OO a kolik na LO?Nemám tušení. Diskuse je o tříštění sil na dva projekty místo jednoho, ne o reálných číslech.
To lze rici i o Windows.Ano, lze. Windows na desktopech významnou konkurenci nemají. (A to zejména proto, že se síly potenciálně konkurenčních vývojářů tříští mezi Linux/BSD/ReactOS, KDE/Gnome/XFCE/Unity, Ubuntu/Redhat/Arch/Gentoo ... )
Nemám tušení. Diskuse je o tříštění sil na dva projekty místo jednoho, ne o reálných číslech.Je to o realnych cislech.
Tak sem s nimi.Vy tvrdite, ze diky tristeni sil vyvoj pokracuje pomaleji a ja jsem po vas chtel v prispevku nahore cisla. Takze vy zadne nemate?
Vy zas tvrdíte, že bez ohledu na tříštění určitě žádné zpomalení nenastalo.Kde ??
No přece tím, že popírá opačné tvrzení.Jakeze opacne tvrzeni popiram a kde?
Když už chce hned důkazy po svém protivníkovi, tak lze stejný požadavek vztáhnout i na něj.Nikoliv. Ja jsem indikoval ze nevim, a ze bez konkretnich cislel kolik aktivnich vyvojaru preslo do LO a kolik zustalo u OO nelze ucinit zaver.
No pozor, licence MSO stojí víc než licence Windows.Naopak cena prodávaných MS-Office svědčí o tom, že ty nijak významnou konkurenci na trhu nemají.To lze rici i o Windows.
Kdyby se vývojáři pracovali společně a dohodli se na rozdělení rozhodovacích pravomocí (např. nějakým demokratickým způsobem), mohli by vytvořit konkurenceschopný produkt. Ten by šel i prodávat (resp. prodávat podpora k němu) a dalo by se hovořit o trhu.Zvláštní, minimálně Novell a SUSE LO (respektive podporu k němu) prodává. Dělají něco špatně?
Kdyby se vývojáři pracovali společně a dohodli se na rozdělení rozhodovacích pravomocí (např. nějakým demokratickým způsobem), mohli by vytvořit konkurenceschopný produkt. Ten by šel i prodávat (resp. prodávat podpora k němu) a dalo by se hovořit o trhu. Tedy můj názor na výše zmíněnou zbytečnost tříštění sil je zcela konzistentní s podporou demokracie a tržní ekonomiky.Možná že je, ale argumenty typu "zbytečné tříštění sil" jsou až nebezpečně blízko ke "krizi z nadvýroby", "nutnosti centrálního plánování" a podobně.
Váš příspěvek je postaven na předpokladu, že "tříštění sil" je vždy špatné.To může být stejně tak pravda jako výplod choré mysli :). Já osobně jsem četl povzdech nad jedním konkrétním tříštění sil vývojářů, kteří by si za určitých okolností mohli být navzájem více ku prospěchu než takto. Žádná univerzální hesla v tom příspěvku nebyla. Sám do té situace ohledně OO/LO nevidím natolik, abych soudil, takže se klidně pohádejte beze mě.
Podobný názor se objevuje v souvislosti s opensource ve spoustě jiných diskusí.Nepřišel jsem diskutovat názor, který se někdy někde objevuje.
mno, to se ovšem obracíš špatně, to budeš muset jít za autorem odkázaného článku nebo aspoň za jeho apoštolyTy vždycky něco načneš a nedokončíš. Já chápu tvoje rozhořčení nad hromadou věcí, ale když ty své myšlenky nesdělíš naplno, tak podle mě docílíš maximálně tak toho, že budou tvé výkřiky (útržky možná jinak zajímavých pohledů) lidé ignorovat.
I vývojáři a manažeři jsou lidé, a pokud by nikdo z vývojářů či manažerů necítil potřebu forku, těžko by vznikl.Obdivuju tvé umění psát opakovat zcela zřejmé věci.
bez ohledu na to, z jakého důvodu fork vznikl, mohou obě vývojové větve postupně oslovit různé cílové skupiny.Jaké by to mohly být různé cílové skupiny v případě LO a OO?
Obdivuju tvé umění psát opakovat zcela zřejmé věci.Z vašeho komentáře se zdálo, že to pro vás zas až tak samozřejmá věc není.
Jaké by to mohly být různé cílové skupiny v případě LO a OO?Krása evoluce spočívá v tom, že zde nemusí být nikdo vševědoucí, kdo to všechno naplánuje. Není potřeba mít dopředu naplánované, jak to dopadne, když se od primátů odštěpí vývojová linie lidí, nebo když se od vývoje OO odštěpí LO. Ale dobře, když si to přejete, zkusím si zahrát na vševědoucího. Jedna cílová skupina může být třeba firemní sektor, který vyžaduje hlavně stabilitu a kompatibilitu s MS Office. Druhou skupinou může být soukromé využití, kde bude důraz hlavně na nové funkce, na propojení s webem, blogy, Facebookem apod. Nebo jedna skupina může požadovat perfektní Writer a zbytek kancelářského balíku ji nezajímá, druhá skupina zase vyžaduje plnohodnotný kancelářský balík a nepotřebuje ve Writeru funkce pro literární psaní, on-line komentáře nebo další vymyšlenosti.
Z vašeho komentáře se zdálo, že to pro vás zas až tak samozřejmá věc není.Můj komentář byl reakcí na Vlastu Otta a obsahoval jen a pouze dotaz, jestli si on myslí, že rozdílnost lidských potřeb popsaná v odkazovaném článku (kde se jasně hovoří o potřebách uživatelů), platí podle něj i pro LO a OO. Pokud pod takovým komentářem máš potřebu informovat o tom, že kdyby nikdo neudělal fork, tak by nebyl fork a ještě píšeš, že ti připadá, že jsem to nevěděl, tak se pak nediv, že vypadáš jako totální hlupák. Ze zbytku komentáře vyplývá, že o tom vůbec nic nevíš. Já jsem se těšil, že mi odpoví Vlasta Ott nebo když ne on, tak alespoň někdo, kdo má k tématu co říct.
Pro Vás možná pitomost, ale když máte napsat nějaký abstrakt, který má mít přesně 150 slov a on má jak na potvoru 160, tak vymýšlíte, kde zkrátit - a když je to někde hloub v menu na několik kliknutí, jako ve Wordu, tak je to celkem opruz.
Ale fakt je, že už v předchozích verzích LibreOffice bylo možné si počet slov v dokumentu a ve výběru nechat zobrazit jako nemodální dialogové okno a to celkem také stačilo...