Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
- stejne ted jede vse na GNU - ja to teda moc nerozlisoval, ja delal na vsech a nejak jsem to neresil
- ale i FreeBSD bylo pro kde co, po zbytek byl NetBSD a OpenBSD
Ono to nejak vzniklo z BSDv4.4 prvni byl snad NetBSD a predchzoi varianty, vsemnozne platformy z techle 3 byl snad 1. NetBSD - a NetBSD je porad nejvice experimentalni, je pro mnoho platforem, vsemozne exosticke veci, OpenbBSD je hodne o security a ted dost platforem, FreeBSD je vykon a moderni fce na moderni platformy s tim, ze vse stare jako SUN SPARC etc. zahazuje ... vnikolo to v Bell Labs pak soustezila BSDv.1-3 s At&T - pak byl SystemV - ale proze snad vse krom At&T a AIX byli z Bell-Berkley - tak to zacali kririzt - takze Ultrix z PDP11 predelali na SFP1 - pak Tru64 - coz uz se pocitalo jako SystemV , Solaris atd. - ale zacali krizit vyhody BSD a SystemV ... s tim ze koncept SystemV byl vyrazne modernejsi a asi i lepsi
A pak z NetBSD v 4.3 nejak doslo k 4.4 a tam se to zacalo stepit, moniolitrcky kernel, moduly - a jak to tak chapu takl kernely se asi rozely, zda jeste neco zdili netusim, ale vyrostli na stejnych zakladech a fotkli se ...
Zajimave bylo, ze treba SCSI stack se tak nejak sdilel mezi Linuxem a FreeBSD - presneji psali to sveho casu ti sami lide
ALe vsechny BSD bytly pozdeji pro vsemozne platformy, nektere od pocatku a dokonce tam byly casto lepe podporovany nez Linux - treba na PARISC desktop Linux dat nesel a NetBSD ano a snad i OpenBSD - na server sel dat ale i Linux
- na stary HW treba linux nesel NetBSD ano ...
Treba na starsi PA-RISC bylo lepsi doinstalovat GNU userpsce a rozjet tam serverove sluzby pro GNU knihoivny a jelo to lepe nez to co bylo nativne pro stare HP-UX knihovny, nakonec na to prisle i AIX viz AIX/L balik a Solaris co tez zacal davat ofiko balik a Solaris nakonec zacal stat nativne hybridne an GNU s tim, ze tam zustalo i neco z se stareho SUN ... free fortky byly dokonce jen na GNU, ale ty nikdy nebyly firmou SUN/Oracle podporovany - proste byly - presnji SUN platil vyvojare a mel asi plan na nej komplet prejit, Oracle mel jinyu napad, nahradit to Linuxem
a mit Solaris spise jako container
Ale na Itanium2 bylo mnohem lepsi nainstalovat LINUX
) - plno veci pak zacalo tak nejak fungovat spravne
*BSD vlastne zanikl na tom, ze nikod komerni pro ne nepodproval SW - a jede jen proto, ze je v embeded zarizneich kde koho, i amrade, ale i ve vetsich masinach - treb NetApp je nad FreeBSD a asi je i sponzoruje, dale je sponzoruje DARPA - tedy US army - ono to tak vypada, ze maji BSD na ruznych platformach, aby bylo mene lidi co to zna a tim i mene hackeru - jini naopka nechteji komplexni linux, ale chteji jednoduchy OS, co toho moc neumi a preoto se mnohem lepe optimaluzje a na mnohe veci je pak o par % rychlejsi nekdy az o 10% - Viz akceleratory NetFlix - tam by meli radeji linux, ale zkouslei vyladit stack - btw. ten jde na tehle urovni uz vyladit jen pro konkretni HW, takze si vzali nejakou siutovklu a tam vyladili modul-driver a celyu stack jen pro ten jejich driver, coz v Linuxu temer neni moznem, presto zvysili vyjkon Linux stacku snad o 15%, ale na FreeBSD se dostali jeste dale - rikali ze v tom mnoztsvi co maji dost ustri, ze treba by museli mit o 1-2 Linux servery vice na datacentrum - nic z ceho byu se zblaznili, ale zase uspora tam pak je - servewry si skladaji sami, davaji tam kupu SSD disku - nepouziovaji zadne externi diskove pole ...
Z minortnich systemu jsou asi uspesnejsi nez QNX a mene nez VxWorks od Wind River --- VxWorks je asi uspesnejsi nez *BSD i kdyz kdo vi - dnes jej temer vsude nahradili Linuxem at uz MontaVista nmebo RT linuxem - tedy real time upravami Linuxu