DuckDuckGo AI Chat umožňuje "pokecat si" s GPT-3.5 Turbo od OpenAI nebo Claude 1.2 Instant od Anthropic. Bez vytváření účtu. Všechny chaty jsou soukromé. DuckDuckGo je neukládá ani nepoužívá k trénování modelů umělé inteligence.
VASA-1, výzkumný projekt Microsoftu. Na vstupu stačí jediná fotka a zvukový záznam. Na výstupu je dokonalá mluvící nebo zpívající hlava. Prý si technologii nechá jenom pro sebe. Žádné demo, API nebo placená služba. Zatím.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Linus Torvalds si postěžoval na GNOME 3, které označil za příšerný bordel. Namísto toho začal používat Xfce. Ačkoliv považuje Xfce za uživatelsky horší než GNOME 2, pořád je to prý mnohem lepší než GNOME 3. Zatímco dříve mu vadil přístup jeho vývojářů, kteří odstraňovali funkce, protože byly "příliš složité", teď už se prý dostali do fáze, kdy je podle nich asi "příliš složité" umožnit uživateli v prostředí vůbec pracovat. Stojí za připomenutí, že z podobných důvodů utekl Linus i od KDE 4.
Tiskni Sdílej:
Je nutný rozlišovat GNOME 3 a GNOME Shell.Zas až tak nezbytné to není.
I think OSS UI projects are also making a big mistake by mimicking the development model of closed-source projects. OSS has the unique opportunity to engage the user right at the desktop: I wish there was a project where end-users could directly interact at that level and vote/report in much more flexible ways than Evolution popping up with a bug report form ...
Následuje kompilace (+10 minut), pak to vyhodí podivnou chybu. Google (+10 minut), zjevně to jde přeložit jenom s make -j1, nová kompilace (+30 minut), stejně to nejede. Řešení, googlení, pokusy s různými verzemi a závislostmi, celkový čas 2 dny a bez úspěchuTo se stává naprosto výjimečně.
Nainstaluje se, nastaví se, funguje, celkový čas 1 minuta.To ale funguje dobře jen na papíře. Problém nastává, pokud potřebuju novější verzi, než je ve stable, a začnu míchat stable s testingem. V tu ránu se tam začne řetězovou reakcí natahovat půlka testingu (protože knihovna A verze X byla zkompilovaná proti knihovně B verze Y) a testing na serveru je pro odvážnější povahy.
To se stává naprosto výjimečně.Ne tak výjimečně, jak bych chtěl a jak bych si představoval u "fajn distribuce na správu"
To ale funguje dobře jen na papíře.To funguje velice dobře v praxi.
Problém nastává, pokud potřebuju novější verzi, než je ve stable, a začnu míchat stable s testingem. ... testing na serveru je pro odvážnější povahy.1. U čeho na serveru potřebuješ verzi z testing, protože stable je moc stará? 2. I testing je IMO dost stabilní na používání na serveru, zvlášt v porovnání s Gentoo.
1. U čeho na serveru potřebuješ verzi z testing, protože stable je moc stará?Už si moc dobře nevzpomínám, Debian jsem už ze serveru vyhodil, ale šlo o něco multimediálního.
2. I testing je IMO dost stabilní na používání na serveru, zvlášt v porovnání s Gentoo.Tak to opravdu nesouhlasím.
šlo o něco multimediálního.na serveru?
*** U me to je clamav a spamassassin, ale ty jsou nastesti v backportu/volatile/updates repository.1. U čeho na serveru potřebuješ verzi z testing, protože stable je moc stará?Už si moc dobře nevzpomínám, Debian jsem už ze serveru vyhodil, ale šlo o něco multimediálního.
*** Hmmm, blby je, kdyz chce clovek s gentoo udelat upgrade, tak (a) ceka dost dlouho, (b) obcas se muzou vyskytnout problemy s kompilaci balicku, (c) obcas se muzou vyskytnout problemy po instalaci s funkci nove verze, (d) obcas muzou prestat fungovat jine programy zavisle na stare verzi nejake knihovny a pak se musi delat revdep-rebuild. Produktivni gentoo bych si predstavoval tak, ze bych si vytvoril nejakych par profilu pro ruznou funkcionalitu (firewall+router, web server, DB server, samba server...) a pro tyhle verze pak mel bezici testovaci system, kde bych pripravil binarni balicky pro produktivni servery a kde bych testoval funkcionality (ale i tak bych tam nedokazal otestovat uplne vsechno). A pak upgradovat na produktivnich pouze binarne. Cili dostal bych se na stejnou uroven jako debian a jine distra, ktera maji vice vyvojaru, vice serveru na pripravu binarni balicku a vic zkusenosti. Takze ja davam na server pouze debian. Gentoo mam na jedne hlavni stanici, na dalsich a na ntb mam taky deb.2. I testing je IMO dost stabilní na používání na serveru, zvlášt v porovnání s Gentoo.Tak to opravdu nesouhlasím.
obcas muzou prestat fungovat jine programy zavisle na stare verzi nejake knihovny a pak se musi delat revdep-rebuildPokud se nepletu, tak Gentoo v těchto situacích zachová i starou verzi knihovny.
Zpátky na větve (stromy), proč mít pohodlnější jen část, to je přece lepší mít to náročnější celé!
Ano, jsem příznivec Debianu
Protože to kompilování na debianu je výrazně větší hell, než v gentoo...*** Nesouhlasim. Kompilace je OK. Je tam sice krok navic, ze musis doinstalovat chybejici build depends, ale to je vse. Pak uz jenom dpkg-buildpackage a jede to samo (samozrejme pokud to nevyzaduje samo o sobe nejakou novejsi verzi knihoven). Jenze podobne se ti muze stat i v Gentoo - povolis nejakej nestabilni (~x86) balicek a jdes kompilovat. Ale ten balicek vyzaduje nestabilni knihovnu, takze ji musis taky povolit a ta muze pozadovat dalsi nestabilni. V Gentoo je jedna vec totalne super, na kterou nemaji jiny distribuce a to je pouzivani flagu. Proste si jednoduse nastavim, co chci v balicku zakompilovat a je jedu. V debianu musi byt bud pripravene ruzne balicky (moduly pomoci libapache2-XXX nebo php5-XXX, nebo verze pro X a bez X "nox"), ale kdybych chtel neco specialniho, tak stahnout zdrojaky, mrknout do debian/rules, upravit config flagy a prekompilovat.
Bo posledně, když jsem zkoušel ten bazmek D instalovat, nerozpoznal ext2/3 oddílyTo jsi používal nějakou vývojovou verzi instalátoru, ne?
neBo posledně, když jsem zkoušel ten bazmek D instalovat, nerozpoznal ext2/3 oddílyTo jsi používal nějakou vývojovou verzi instalátoru, ne?
Tak jsi používal instalátor, a to je ten problém :).Co je na tom špatně? Taky často používám debootstrap, ale při použití debootstrapu nezískáš plně nainstalovaný a nakonfigurovaný systém, takže není moc důvod ho doporučovat.
v debianu si přes něco jako apt-src nebo podobně musíš obstarat ten balíkovej zdrojákapt-get source program
docpat k němu ty závislostiapt-get build-dep program
pak to zkompilovatdpkg-buildpackage
čímž vznikne deb balíček a ten pak instalovat...dpkg -i Vzhledem k tomu, že se jedná o postup, který chceš používat jenom výjimečně - a i tak se většina práce udělá sama - jsou to prostě jenom 4 příkazy místo 1
a co hůř, když si nějak nezměníš jméno/verzi balíku (nebo mu pak nezakážeš upgrade)
dpkg --set-selections program hold ^D
a teď si vem, že těch balíků potřebuješ zkompilovat 5 - na gentoo je to pořád jeden command :DKterej ale bohužel musíš použít i pro všechny ostatní balíky v systému včetně těch, které bohatě stačí stáhnout binárně.
Co mám zkušenost, tak není ani potřeba překládat zdrojáky, nainstalovat balíčky z testing do stable i z unstable do testing funguje docela dobře.Spojení "docela dobře" moc důvěry nevzbuzuje.
Mam Lennyho s prastarou verzi X a odpovidajicim nvidia driverem.No tak první otázka, kterou by sis měl položit, je "Proč?"
Novy Wine = dependency hell a aktualizace pulky systemu s nejistym vysledkem.Asi jak pro koho... Btw. pojem "dependency hell" používáš poměrně svérázným způsobem. To, že se při upgrade programu chtějí upgradovat všechny balíky, na kterých ten program závisí, není chyba, ale vlastnost.
Drivery mi s X ze Squeeze nefunguji... Jak to vyresit???Používat normální HW.
1. U čeho na serveru potřebuješ verzi z testing, protože stable je moc stará?Toho je moc, abych to vyjmenovával. Ale přesto stable používám často i v případech, kdy mám x různých aplikací v novějších verzích. Pravda, udržuju funkční systémy, nevedu náboženské války.
Provedl jsem ti něco, že co příspěvek, to urážka? Nebo ze sebe prostě jenom děláš rejpajícího debila jako dycky?Provedl jsem ti něco, že co příspěvek, to urážka? Nebo ze sebe prostě jenom děláš rejpajícího debila jako dycky?
To bude rukama, tj. problém je někde mezi klávesnicí a židlí. Gentoo GNU/Linux je IMHO nejstabilnější distro, které jsem vyzkoušel.To se stává naprosto výjimečně.porovnání s Gentoo.
To bude rukama, tj. problém je někde mezi klávesnicí a židlí. Gentoo GNU/Linux je IMHO nejstabilnější distro, které jsem vyzkoušel.Gentoo mám strašně moc rád, ale patří mezi nejméně stabilní distra, která jsem kdy vyzkoušel a nejvíce náchylná na vznik problémů při updatech. Všechny problémy šly řešit, o tom žádná.
emerge -u world
. Když mi tak 1x z 10 aktualizací prošla bez zásahu, tak jsem otvíral na oslavu lahev. To čekání na počítači s jedním jádrem při každé aktualizaci než se všechno zkompiluje, protože systém je v tom čase téměř nepoužitelný, bylo dobré cvičení nervů. Navíc pokud přišla aktualizace něčeho většího (jádro, X, OO), tak to znamenalo nechat počítač běžet přes celou noc a poslouchat naplno jedoucí ventilátory. Roky s Gentoo opravdu nebyly ty, na které bych rád vzpomínal.
Nemáš používat automatickou aktualizaci, ale prvně si zjistit, co ti upgrade přinese. emerge -u world jsem nikdy nepoužil.Pak se nediv, že spousta lidí na spoustu účelů volí například distribuci, kterou se nebojí nechat updatovat třeba denně z cronu.
kterou se nebojí nechat updatovat třeba denně z cronu.přesně to jsem dělal se servříkem postaveným na Gentoo
-march=k8
na -march=core2 -mno-avx
. (V oboch pripadoch zadane ako samozrejme ako "native"; GCC 4.4 ma problemy s AVX).
Nainstaluje se, nastaví se, funguje, celkový čas 1 minuta.Jasně, asi jako nedávný upgrade asterisku na stable, kdy dopoledne začali lidi volat z mobilů, že nejde voip :D. Teorie je krásná věc.
Received: by 10.68.63.234 with SMTP id j10cs62607pbs; Sat, 21 May 2011 02:42:36 -0700 (PDT) Received: by 10.223.100.2 with SMTP id w2mr486320fan.87.1305970955268; Sat, 21 May 2011 02:42:35 -0700 (PDT) Return-Path: <hrachj gmail.com> Received: from ee.hrach.eu (ip-213-220-240-179.net.upcbroadband.cz [213.220.240.179]) by mx.google.com with ESMTPS id o8si4645502fal.205.2011.05.21.02.42.34 (version=TLSv1/SSLv3 cipher=OTHER); Sat, 21 May 2011 02:42:35 -0700 (PDT) Received-SPF: neutral (google.com: 213.220.240.179 is neither permitted nor denied by domain of hrachj@gmail.com) client-ip=213.220.240.179; Authentication-Results: mx.google.com; spf=neutral (google.com: 213.220.240.179 is neither permitted nor denied by domain of hrachj gmail.com) smtp.mail=hrachj gmail.com Received: from jenda by ee.hrach.eu with local (Exim 4.76) (envelope-from <hrachj gmail.com>) id 1QNihd-0001yl-83; Sat, 21 May 2011 11:42:33 +0200
zatímco debian hrdě všechno spouštíU lecčeho se spuštění musí povolit - příkladem je zrovna ten Asterisk.
restartuje, takže ono se stačí trefit s updatem balíku, co má nějakou službu v závislosti, nevšimnout si toho a už to dělá výpadkyNa druhou stranu ta služba nemusí po update fungovat korektně, když se zaktualizuje nějaká knihovna, kterou ten program neměl otevřenou. IMO mají obě možnosti svoje nevýhody.
Balíčkovací systém Gentoo GNU/Linuxu pro tyto případy binárku a oznámí, že pro novou verzi je třeba programy závislé na této knihovně rekompilovat včetně kompletní příkazové řádky pro "líné".zatímco debian hrdě všechno spouštíNa druhou stranu ta služba nemusí po update fungovat korektně, když se zaktualizuje nějaká knihovna, kterou ten program neměl otevřenou.
Na druhou stranu u gentoo, když něco updatnu, tak se to jen updatne a pak je na mně, kdy si tu službu restartnu (eventuelně kdy ji pustim, pokud ji instaluji nově)... zatímco debian hrdě všechno spouští a restartuje, takže ono se stačí trefit s updatem balíku, co má nějakou službu v závislosti, nevšimnout si toho a už to dělá výpadky :) za tohle chování by imho měli někoho pověsit za koule do průvanuV Debilianu se služby spouští samy? WTF, tímto kleslo moje mínění o D na samotné dno.
ono se stačí trefit s updatem balíku, co má nějakou službu v závislosti, nevšimnout si toho a už to dělá výpadkyOno se dneska aktualizace nedělají v době kdy případný výpadek nikomu neuškodí?
služba smrdí v nedefinovaným stavu.To se běžně nedozvím o D.
Výpadky obvykle vadí každému vždycky... a zrovna u debianu s jeho typem updatů mám ty výpadky mnohem delší, než na gentooTo si moc neumím představit. V Gentoo jsem považoval za běžné, že restart služby (který je logickým vyústěním updatu jak na Gentoo, tak v Debianu) čas od času službu vyřadil z provozu (viz třeba nekompatibilní konfigurace Apache). Na Debianu jsem na to narazil jednou, u Asterisku a překvapilo mě to (na Gentoo bych překvapený nebyl). Ať to beru z jakékoli stránky, přijde mi tvrzení o delších výpadcích na Gentoo oproti Debianu stable naprosto nereálné.
navíc když se pustí upgrade všeho, tak si to různě rozkládá - takže se lehce stane, že to povypíná daemony, pak to nějakou dobu šrotí a pak je milostivě zase zapne (a u tý quaggy je to fakt bomba :) ).Teďka jsem zkoumal spíš RPM než DEB, a u RPM nemůžu potvrdit, že by se vypínaly služby když to není potřeba. Mám za to, že ani u DEBu.
takže se lehce stane, že to povypíná daemony, pak to nějakou dobu šrotí a pak je milostivě zase zapne (a u tý quaggy je to fakt bomba :) ).Jestli je problém s nějakým konkrétním balíkem, tak bych z toho neusuzoval na celé distro.
S nekompatibilní konfigurací bude problém na obouNa Debianu stable jsou to naprosto výjimečné případy, chyby maintainerů, zatím jsem narazil na jeden. Na Gentoo normální stav, který vzniká normálním provozem.
od toho je taky dobré přečíst si nějaké release notes (alespoň těch kritických věcí).To na tom srovnání nic nezmění.
Lepší než když ta služba smrdí v nedefinovaným stavu.V nedefinovaném stavu? Podle mě je logický postup:
Package: ziproxy Version: 3.1.3-1 Severity: grave Tags: security Justification: user security hole In default configuration, ziproxy binds to all interfaces and allows connections from everywhere. Therefore, only by installing ziproxy package, you turn your system into an open proxy. I think connections should be allowed only from localhost in the default configuration, for example by uncommenting the '# OnlyFrom = "127.0.0.1"' directive in the default config file. -- System Information: Debian Release: wheezy/sid APT prefers unstable APT policy: (500, 'unstable'), (1, 'experimental') Architecture: i386 (i686) Kernel: Linux 2.6.37-1-686 (SMP w/2 CPU cores) Locale: LANG=cs_CZ.UTF-8, LC_CTYPE=cs_CZ.UTF-8 (charmap=UTF-8) Shell: /bin/sh linked to /bin/dash Versions of packages ziproxy depends on: ii adduser 3.112+nmu2 add and remove users and groups ii libc6 2.13-4 Embedded GNU C Library: Shared lib ii libgif4 4.1.6-9 library for GIF images (library) ii libjasper1 1.900.1-7+b1 The JasPer JPEG-2000 runtime libra ii libjpeg62 6b1-1 The Independent JPEG Group's JPEG ii libpng12-0 1.2.44-2 PNG library - runtime ii passwd 1:4.1.4.2+svn3283-3 change and administer password and ii zlib1g 1:1.2.3.4.dfsg-3 compression library - runtime ziproxy recommends no packages. ziproxy suggests no packages. -- Configuration Files: /etc/ziproxy/http.passwd [Errno 13] Operace zamítnuta: u'/etc/ziproxy/http.passwd' -- no debconf information
když něco updatnu, tak se to jen updatne a pak je na mně, kdy si tu službu restartnuU Gentoo by to byla chyba. Kompilace nějakou dobu trvá a nemusím být zrovna při ruce, když se instalace dokončí. Na Debianu ale není potřeba updatovat službu v době, kdy ji nechci restartovat. Stačí ji nainstalovat až když restart provést chci.
Jo, to ale platí jenom v některých případech...Jen v naprosté většině.
když je to nějaký stroj za pomalou linkouJistě, běžně provozuju kritické aplikace, kde každý výpadek je problém, na pomalé lince.
tak se to bude stahovat pěkně dlouho a skoro si troufám tvrdit, že i déle, než kompilace těch věcí na gentoo :)Že si dáváš práci vymýšlet takové speciální případy, když ti odpovím něco, na co bys jistě sám přišel. Lze oddělit stahování a instalaci. Já netvrdím, že se ti automatický restart služeb má nějak zvlášť líbit (mám za to, že kdybys hodně chtěl, tak ho vypneš), jen se tvé zdůvodnění skládá ze samých problémů, které buď neexistují, nebo jdou triviálně vyřešit.
No nevím, jen naznačuju to, že i ty binární updaty na debianu trvají dost dlouho na to, aby mě nebavilo u toho monitoru před tím sedět a čekat, co to vyvede...Binární updaty na Debianu (stable) nechávám jet na části strojů automaticky a v nejhorším ráno zjistím, že to nejede. Dokonce to takhle mám i na pár živých věcec, ač se mě tu za to někdo snažil pranýřovat.
Já nechat v noci updatovat s vědomím, že to možná nepojede, tak se nevyspím a dost možná bych si následně šel hledat jinou práci :)Jsi extrémista :). Já dávám přednost tomu, když se používá hlava a pro každý případ se vymyslí co nejvhodnější řešení, než když se přijme nějaká až náboženská idea, jak všechno musí být uděláno.
No, spíš se pohybuju v prostředí, kde neplánovaný výpadek (i v noci) může nadělat dost škody... a ač na pracovních serverech mám téměř na všech debian nebo ubuntu, tak s gentoo bych tam klidně žít dokázal (a i by to některá úskalí odstranilo, ikdyž by asi přibyly další)...Takže rozumíš tomu, že způsob řešení různých situací závisí na prostředí, se kterým pracuješ a mnoha dalších okolnostech.
tak se to bude stahovat pěkně dlouho a skoro si troufám tvrdit, že i déle, než kompilace těch věcí na gentooHele, nechci rejpat ale ještě jsem snad nenarazil na případ kdy by byly zdrojáky menší než balíček s binárkou. A jinak, aptitude -d upgrade
já jenom, že ono to s tím časem není tak hrozné a že tvrzení, že na gentoo všechno trvá moc dlouho a na debianu je to bleskem úplně neplatí...Tak to jo. Já už bych si býval myslel, že jsi reagoval na mě.
Update serveru za plného provozu? Měl jsem vás za schopného admina...Ten, kdo mi volal, abych to opravil, mě zřejmě za schopného admina měl :).
Teorie je krásná věc.Popsaný případ se stal, takže s tou "teorií" jsi mimo.
Možná procesorového času, ale jinak je to na správu fajn distribuce.Procesorového času je přebytek.
Jakmile potřebujete být jako vývojář na bleeding edge, tak máte u binárních distribucí problém.Linus zjevně problém nemá...
Ehm, snažím se být na nejvyšší verzi, abych ověřil, jestli se neobjevily problémy. To neznamená, že musím nezbytně začít používat nové funkce té verze.No to pak ale nepotřebuješ být na bleeding-edge...
Ale pokud to za to stojí, tak funkce použiju.Čímž ovšem odstřihneš uživatele všech dister, kde autorům jde o stabilitu víc než o bleeding-edgenost.
Ale kompilace, o které tu mluvíte vy, má být věcí správce balíčku té distribuce, nikoliv vývojáře, tak nevím, co sem mícháte tohle.Dokud nejsou potřebné knihovny, správce balíčku nadělá velké kulové...
No to pak ale nepotřebuješ být na bleeding-edge...Jak nepotřebuju? Pokud v nové verzi změní chování nějaké funkce v nějaké krajní situaci (což se stane snadno), tak tohle je jediná možnost, jak to zjistit.
Čímž ovšem odstřihneš uživatele všech dister, kde autorům jde o stabilitu víc než o bleeding-edgenost.Kdo určuje, která verze je stabilní?
Dokud nejsou potřebné knihovny, správce balíčku nadělá velké kulové...To bych tak úplně neřekl.
Kdo určuje, která verze je stabilní?Že by správce v distru? Prostě nějakou verzi prohlásí za stabilní a prioritou už pak je jenom to, aby po každé aktualizaci (tj. zejména bezpečnostní) fungovalo všechno to, co fungovalo předtím. Což de facto řeší i tvůj problém se změnou chování v nějaké krajní situaci, protože to vůbec nemusíš řešit.
To bych tak úplně neřekl.A co teda udělá? Stane se správcem i těch knihoven, aby se do distra dostaly rychleji?
Že by správce v distru?Ten se v tom obvykle moc nevyzná. Respektive debianovský přístup "jen staré je stabilní" je docela mimo.
A co teda udělá? Stane se správcem i těch knihoven, aby se do distra dostaly rychleji?Typicky to tak je. Zrovna v případě situace balíčku fatrat v Debianu ten samý člověk spravuje velkou část knihoven, které aplikace používá, a zároveň mě poprosí o radu, pokud je s nějakým balíčkem (jako boost) problém a je třeba u něj napsat patch, aby fungoval správně.
Respektive debianovský přístup "jen staré je stabilní" je docela mimo.Já to vzdávám...
Zrovna v případě situace balíčku fatrat v Debianu ten samý člověk spravuje velkou část knihoven, které aplikace používá, a zároveň mě poprosí o radu, pokud je s nějakým balíčkem (jako boost) problém a je třeba u něj napsat patch, aby fungoval správně.A je to odborník na svém místě. Když jsem mu nahlásil, že má blbě nastavené závislosti - apt-get upgrade stáhl nový fatrat, ale už ne nové knihovny, na kterých závisel - tak mi řekl, že je to tak v pořádku.
Jak pak řešíte zpětnou kompatibilitu?Zpětná kompatibilita se řeší systémem slotů. Tj. můžu mít nainstalováno několik verzí téže knihovny a navíc každou zkompilovánu s jinými závislostmi.
reseni dependency hell ci unresolved symbols v binarnich distribucich.Co to je?
protože jsou až na výjimky dělaná tak, aby to fungovalo i po upgrade.ehm výjimek je v těch binárních distrech na můj vkus až příliš. Radši Gentoo GNU/Linux, protože si nemusím zasírat systém obskurními závislotmi, které obvykle zanáší do programu chyby navíc. btw už máte v D knihovnu libjpeg-turbo? 2x až 4x vyšší rychlost není k zahození. Ah,vám na výkonu nezáleží, vy vlastně kompilujete ještě pro i486. Pak si stěžujete na pomalý soft (ff).
Ah,vám na výkonu nezáleží, vy vlastně kompilujete ještě pro i486.Doplň si vzdělání... Ale docela dobrý výkon, čekal jsem, že nějaký Gentooista přijde s "výkonem" dřív. Co na tom, že kromě pár výjimek (většinou specializovaný nebo multimediální software) překlad přímo pro konkrétní procesor poskytne výkonnostní rozdíl řádově v jednotkách procent...
Pro i386, tím hůř. 2x až 4x nejsou jednotky procent. Prý výjimky, toho softu, kde se to projeví je příliš mnoho, aby to byla výjimka.Ah,vám na výkonu nezáleží, vy vlastně kompilujete ještě pro i486.Doplň si vzdělání... Ale docela dobrý výkon, čekal jsem, že nějaký Gentooista přijde s "výkonem" dřív. Co na tom, že kromě pár výjimek (většinou specializovaný nebo multimediální software) překlad přímo pro konkrétní procesor poskytne výkonnostní rozdíl řádově v jednotkách procent...
reseni dependency hell ci unresolved symbols v binarnich distribucich.No promiň, ale to už není moc aktuální, si nevzpomínám, kdy jsem naposledy nějaký dependency hell řešil.
fvwm2
. Já vlastně desktopové prostředí tak, jak je definované, ani nepotřebuju, stačí mi rozumně fungující správe oken a lišta s pár funkcemi typu přepínač ploch, hodiny a případně nejaky monitorovací applet. Ikony na ploše nechci, grafického správce souborů jsem nikdy nepoužil (na co, stačí xterminál a mc), editor, kalkulaču a jánevímcoještě si klidně nainstaluju samostatně a ohledně vzhledů a témat mi stačí něco opravdu jednoduchého na úrovni stařičkých Windows (tj. těch předpědatevadesátkových).
Navíc i v době terabytových disků mně celkem vadí, že při defaultní instalaci toho kterého prostředí se zbytečně nainstaluje spouta aplikací, které nejen nikdy nebudu používat, ale ani je nemůžu odinstalovat bez toho, aniž bych musel znásilnit balíčkovací systém.
Navíc i v době terabytových disků mně celkem vadí, že při defaultní instalaci toho kterého prostředí se zbytečně nainstaluje spouta aplikací, které nejen nikdy nebudu používat, ale ani je nemůžu odinstalovat bez toho, aniž bych musel znásilnit balíčkovací systém.+1 i když já jsem z drsné země Slackware .
No nevím, nebýt Fedory, tak dodnes používáme (například) ISO8859-2 a UTF8 by bylo sprosté slovoOpravdu? Nepsala na abicku nahodou anicka, ze nebyt SUSE, tak se o UTF-8 hovori maximalne v ruskych anarchistickych clancich?
IMHO nevim proc je tu tento nazor vubec davan do zpravicek, proste se jednomu cloveku nelibi, podle me to nejlepsi prostredi. No a co jako? Tak proste nema vkus stejny ze spousto lidi. To uz tu rovnou muzeme psat ze ja mam rad tvaruzky ale Frantovi nechutnaji :D. Promin Franto ja vim ze je mas rad to byl jen priklad :P
Mně to přijde jako základní požadavekMno... mně třeba sporák občas vyhovuje více než křesání kamenů. Takže „dělat věci jako dříve“ bych jako základní požadavek neviděl (v žádné oblasti lidského konání).
protoze napsat je je velmi jendoduche (CSS+javascript))No a to je druhý kámen úrazu. Kde je nějaká dokumentace k Looking glass či k tomu javascript API Gnome Shellu. Strašně rád bych si to nastudoval už jen ze zajímavosti, ale jaksi se nemohu dopátrat, asi pátrám blbě.