Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 140 (pdf) a HackSpace 77 (pdf).
ESPHome, tj. open source systém umožňující nastavovat zařízení s čipy ESP (i dalšími) pomocí konfiguračních souborů a připojit je do domácí automatizace, například do Home Assistantu, byl vydán ve verzi 2024.4.0.
LF AI & Data Foundation patřící pod Linux Foundation spustila Open Platform for Enterprise AI (OPEA).
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 1.1 specifikace OpenXR (Wikipedie), tj. standardu specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro AR (rozšířenou realitu) a VR (virtuální realitu). Do základu se z rozšíření dostalo XR_EXT_local_floor. Společnost Collabora implementuje novou verzi specifikace do platformy Monado, tj. open source implementace OpenXR.
Byla vydána nová verze 0.38.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 4.4 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzích 1.3.1, 1.2.3 a 1.0.6. Ve verzi 1.3.1 je mimo jiné řešena bezpečnostní chyba CVE-2024-20380.
Digitální a informační agentura (DIA) oznámila (PDF, X a Facebook), že mobilní aplikace Portál občana je ode dneška oficiálně venku.
#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Microsoft potvrdil, že portuje klienta Microsoft Teams na Linux. Microsoft Teams je firemní platforma, která umožňuje textovou komunikaci, video hovory, datové úložiště pro ukládání souborů (na těchto souborech lze také spolupracovat) a integraci dalších aplikací do tohoto prostředí. Služba je integrována v předplatném Office 365.
Tiskni Sdílej:
presne.. vetsinou delam na notasech a tam clovek tezko pohleda model s vice nez 16g ram.. a 0.5G se do 16 az tak moc tolikrat nevlzeze..
Máme tu libpurple. Kdo mermomocí potřebuje něco jiného než XMPP, tak ať napíše svobodný plug-in do libpurple1 pro svůj protokol nebo ať si ho strčí někam. Uživatelé pak můžou používat libovolného IM klienta, klidně i na příkazové řádce a s minimálními nároky.
[1] případně do nějakého jiného otevřeného frameworku
Viz definice svobodného softwaru. Právo, aby tam kdokoli mohl zanášet chyby, tam rozhodně obsaženo není – každý projekt má nějakého správce a ten rozhoduje, co začlení a co ne. A nezávislý fork spravovaný někým jiným lze udělat jak ze svobodného softwaru, tak z open source.
-1
Nad Qt či GTK jsou napsané i poměrně složité aplikace jako Krita nebo Gimp a jsou samozřejmě multiplatformní. Popularita psaní aplikací v „HTML/CSS/JS“ je spíše důsledek webové (ne)kultury.
Skus si porovnat ako "lahko" sa vytvori napriklad stylovany treeview v GTK/Qt vs. React.
K čemu proboha „stylovaný treeview“? Jako uživatel chci standardní komponenty, ne mít každou aplikaci ve stylu „každý pes, jiná ves“. Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů. Jsou posedlí unikátností svého výtvoru a nechápou, že uživatel to chce používat řešit pomocí aplikace nějaký úkol – a ne se kochat projevem nějakého „kreativce“.
Na desktopu jsou systémové styly/témata, které lze měnit napříč aplikacemi – to je normální a správný způsob stylování aplikací. A tyhle styly se dneska většinou píší v něčem hodně podobném CSS nebo přímo v CSS. Pokud bys chtěl styl pro konkrétní aplikaci, tak si ji třeba v případě Qt spustíš s parametrem např. -style Adwaita
a máš tu aplikaci v jiném stylu (pro GTK je myslím nějaká proměnná prostředí a lze tam udělat totéž).
K čemu proboha „stylovaný treeview“?Třeba je to tržní výhoda: jak se odlišit od konkurence. 😂
Tohle je opět příklad defektního myšlení webařů.Když „neviditelná ruka trhu“ rozhodne tak, že ti to nevyhovuje, jsou z toho hned defekty myšlení.
To je subjektivní – např. pro mě a spoustu lidí tady bude konkurenční výhoda to, že aplikace nevypadá jako od kolotočů a nebliká barevně jako forbes.
SlackV tom případě Zulip.