Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
První necenzurované informace o Rudé hvězdě, severokorojské vládní linuxové distribuci inspirované operačními systémy Windows, přinesl ruský student, který měl možnost s Rudou hvězdou několik dnů v Pchjongjangu pracovat. Student tvrdí, že hlavní výhodou systému je hardwarová nenáročnost, stěžoval si naopak zejména na nestabilitu. Více v článku KLDR vyvinula vlastní operační systém, stojí 5 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
What is interesting for a North Korean product is the near-total absence of propaganda – unless you treat the word “red” in its name as an instance.Ono ale asi jde o to, že počítače tam skoro nikdo nepoužívá, a když už, tak prominenti, čili propaganda netřeba...
Hlavne to "My Comrade" propagandou zaváňa."Comrade" je imho anglický překlad slova "soudruh". Ono v tý angličtině to tak nezní...
ale chápu, že máš potřebu se vyblejt, ty neanonyme...ano, to mám, vždy když narazím na někoho tvého typu.. to pak bliju i půl dne.
Zase další nesmysly, další pokus o flame. KDE 4 používám od verze 4.1 a opravdu netuším, s čím má pořád kdo problém. KDE 3.5 je beznadějně zastaralá záležitost.
A vůbec, kdyby se podařilo tyhle anonymní provokace nějak omezit, celkově by to mohlo úrovni zdejších diskusí prospět.
KDE 4 používám od verze 4.1 a opravdu netuším, s čím má pořád kdo problém.S celkovou nedotažeností toho prostředí, nestabilitou, chybějícími vlastnostmi, které v KDE 3.5 bez problémů fungovaly. Už jde udělat, aby se panel schovával, když na něm není myš? A taky s naprosto zbytečným eye-candy, s nesmyslně velkými obrázky, ikonami, tlačítky v panelu, rámečky všude okolo, takže na ploše nezbyde místo na skutečnou práci. KDE 3.5 je zastaralé, protože vývojáři hodili jeho uživatele přes palubu, aby si vynutili přechod na KDE3 verze 4.x (KDE4 stále ještě nevyšlo). Úspěch to mělo, spousta lidí přešla na Gnome nebo některý lehký WM; na KDE z něčeho ijného kvůli verzi 4.x přešel málokdo, pokud vůbec někdo. Na druhou stranu má KDE3 verze 4.x i svoje výhody. Například jsem díky němu zjistil, jak editovat databázi nainstalovaných balíčků, abych balíčkovací systém přesvědčil, že mám konqueror verze 5. (Nové dpkg se nesnáší s konquerorem <=4.1; to že pro verze 3.x nic takového neplatí, vývojáři neřešili a konqueror se chtěl odinstalovávat)
A vůbec, kdyby se podařilo tyhle anonymní provokace nějak omezit, celkově by to mohlo úrovni zdejších diskusí prospět.Omezit anonymní vyjádření názoru, který nesdílíš, chtěl jsi říct...
S celkovou nedotažeností toho prostředí, nestabilitou, chybějícími vlastnostmi, které v KDE 3.5 bez problémů fungovaly. Už jde udělat, aby se panel schovával, když na něm není myš?Tohle jde snad od 4.1
A taky s naprosto zbytečným eye-candy, s nesmyslně velkými obrázky, ikonami, tlačítky v panelu, rámečky všude okolo, takže na ploše nezbyde místo na skutečnou práci.Zrovna třeba Plasma panel se dá už pár verzí nazpátek zmenšit víc, než to uměl kicker a aplikace mě nijak výrazně víc přeplácané oproti trojkové řadě nepřijdou.
(Nové dpkg se nesnáší s konquerorem <=4.1; to že pro verze 3.x nic takového neplatí, vývojáři neřešili a konqueror se chtěl odinstalovávat)Ale to je problém Debianu, nikoli KDE.
Zrovna třeba Plasma panel se dá už pár verzí nazpátek zmenšit víc, než to uměl kickerAle nedá se kloudně hodit vlevo/vpravo.
Tohle jde snad od 4.1Tak ve 4.1 live distru to teda rozhodně nešlo.
Ale to je problém Debianu, nikoli KDE.Opravdu? No to je překvapení. To by mě nenapadlo, děkuji za vysvětlení.
Už jde udělat, aby se panel schovával, když na něm není myš?
Příklad nejhloupějšího FUDu, jaký jsem za poslední dobu viděl. Nezažil jsem KDE 4 bez skrývání panelů. Od léta 2008, kdy jsem začal KDE 4 používat, tam tato samozřejmá vlastnost vždy byla.
Pravda je, že ve verzi 4.0 skrývání panelů nebylo, zejména kvůli novým vylepšením v Qt 4.x, na která se čekalo. Otázkou zůstává, zda je moudré argumentovat problémem, který existoval v jakési alfa-verzi před dvěma lety.
A taky s naprosto zbytečným eye-candy, ...
... s nesmyslně velkými obrázky, ikonami, tlačítky v panelu, rámečky všude okolo, takže na ploše nezbyde místo na skutečnou práci.
Je to totéž jako stěžovat si na zelenou plochu. Vše zmíněné se dá triviálním způsobem změnit a nastavit. (Kromě toho, já většinou nepracuji na ploše, ale v maximalizovaném okně nějakého programu.)
KDE 4 lze bez problémů používat třeba i na rozlišení 800x480. (I takové netbooky se kdysi vyráběly.) Stačí pět minut klikání a vše potřebné je nastaveno.
Implicitní nastavení je vždy spíš konzervativní. Snahou je vyjít vstříc lidské intuici a způsobu myšlení začátečníka, který to prostředí vidí poprvé. S přibývajícím časem a zkušenostmi uživatel zjistí, že intuice je sice dobrý sluha, ale špatný pán. Pak si nastavení začne měnit podle sebe, aby bylo ovládání rychlejší a pohodlnější.
Stížnosti na (údajně) špatné implicitní nastavení mi připomínají některé zaslepené uživatele Gnome. Gnomisté totiž mají tu zkušenost, že v jejich prostřední nelze nic nastavit. (Aby je to nemátlo.) Proto si myslí, že když je v KDE něco implicitně nastaveno, nepůjde to změnit. Samozřejmě se mýlí. Od někoho, kdo dobře zná KDE 3.5, bych takové výroky nečekal. V každé verzi KDE si člověk musí (a hlavně může, to je důležité) spoustu věcí nastavit.
KDE 3.5 je zastaralé, protože vývojáři hodili jeho uživatele přes palubu, aby si vynutili přechod na KDE3 verze 4.x (KDE4 stále ještě nevyšlo).
Že něco zastará, o tom nerozhodují vývojáři nějakého projektu. KDE 3.5 bylo ve své době (2004) znamenité grafické prostředí. Jenže vývoj jde dál. Zaprvé, u grafických prostředí se už dnes hardwarová akcelerace považuje téměř za samozřejmost. Do KDE 3.5 se dal sice po jistném úsilí nahustit Beryl nebo Compiz, ale výkon nic moc, stabilita nic moc, celkově nic moc. Zadruhé, knihovna Qt 4.x přinesla tolik nových vlastností, zejména v oblasti hardwarové akcelerace, že udržování velkého projektu pod Qt 3.x už nebylo z dlouhodobého hlediska myslitelné. Tím se KDE 3.5 stalo slepou uličkou. Vývojáři se zcela správně rozhodli soustředit veškeré úsilí směrem, který má perspektivu.
Vývojáři KDE tedy nehodili uživatele přes palubu. To by udělali, kdyby pokračovali ve vývoji a údržbě KDE 3.5.
Že KDE 4 nevyšlo, to jsou zase takové FUD-řeči. Někdo si třeba zase může myslet, že Gnome ještě nevyšlo, protože ještě neumí ani polovinu toho, co by dospělé grafické prostředí mělo umět. Nebo každý mluvíme o jiném „KDE 4“? To, které používám já, vyšlo v polovině roku 2008.
Úspěch to mělo, spousta lidí přešla na Gnome nebo některý lehký WM; na KDE z něčeho ijného kvůli verzi 4.x přešel málokdo, pokud vůbec někdo.
Mezi lidmi, které znám, jsem viděl několik přechodů z Gnome, které stále víc zaostává, na KDE 4. O přechodech opačným směrem jsem zatím jenom četl, a to velmi vzácně. Jedovaté blogposty typu „jedno z desítek témat KDE mi nefunguje, světe zboř se, já chci Gnome“ jsou spíš výkřik do tmy. Tipoval bych, že když uživatel znovu posoudí celou situaci další den s chladnou hlavou, zjistí, že Gnome není o nic stabilnější, spíš naopak, a vzhledem k tomu, kolik toho neumí, celý plán na přechod ztrácí smysl. A zůstane po něm jen ten nasupený blogpost.
Nové dpkg se nesnáší s konquerorem <=4.1; to že pro verze 3.x nic takového neplatí, vývojáři neřešili a konqueror se chtěl odinstalovávat
A tohle je chyba KDE? Troufám si tvrdit, že drtivá většina distribucí s KDE 4 nemá problém. Lze pochopitelně očekávat, že distribuce, která si libuje v dva roky starých a stokrát patchovaných balíčcích, prostě a jednoduše bude mít problém s čímkoliv novějším. Tak to prostě je. Tohle ale není problém projektu KDE, stejně jako 32768 šifrovacích klíčů nebyl problém projektu OpenSSL.
Omezit anonymní vyjádření názoru, který nesdílíš, chtěl jsi říct...
Zase se mi někdo snaží „vysvětlit“, co jsem chtěl říct. Nemám nic proti anonymnímu vyjádření názoru. Zda názor sdílím nebo ne, to není podstatné. Jen se mi nelíbí hloupé anonymní výkřiky s cílem vyvolat flamewar.
Je to totéž jako stěžovat si na zelenou plochu. Vše zmíněné se dá triviálním způsobem změnit a nastavit.Což je jeden ze zásadních rodzílů oproti KDE3, kde se nic takového dělat nemuselo, protože výchozí nastavení bylo (je) rozumné.
Do KDE 3.5 se dal sice po jistném úsilí nahustit Beryl nebo Compiz, ale výkon nic moc, stabilita nic moc, celkově nic moc.S přístupem evoluce místo revoluce by nebyl problém do KDE tu akceleraci dodělat. Pokud vím, mluvilo se o akcelerovaném kwin
Zadruhé, knihovna Qt 4.x přinesla tolik nových vlastností, zejména v oblasti hardwarové akcelerace, že udržování velkého projektu pod Qt 3.x už nebylo z dlouhodobého hlediska myslitelné.dtto
Že KDE 4 nevyšlo, to jsou zase takové FUD-řeči.To jsou řeči založené na výrocích vývojářů KDE, kteří při vydání KDE 4.0 po kritice, že je to nedotažené, prohlásili, že KDE 4.0 ještě není KDE 4. Na KDE 4 tedy stále čekáme...
A tohle je chyba KDE?Koukám, že tady má víc lidí potíže s pochopením psaného textu.
Koukám, že tady má víc lidí potíže s pochopením psaného textu.
To je důvod k zamyšlení, zda opravdu mají ostatní potíže s chápáním, nebo... (Přesně jako v tom vtipu o řidiči v protisměru.) Jednoduše reagují na to, že se problém Debianu prezentuje jako nevýhoda KDE. Že má nějaká distribuce problém s KDE 4, to rozhodně není platný argument proti tomuto prostředí.
S přístupem evoluce místo revoluce by nebyl problém do KDE tu akceleraci dodělat.
To by byl problém. Jistě lze s obrovksým úsilím do prostředí založeného na Qt 3.x dodělat akceleraci, kterou Qt 4.x přímo podporuje. Otázka je, proč takové úsilí vynakládat. KDE by se tím stalo slepou uličkou a nemohlo by držet krok se současným vývojem.
Je nesmysl násilím backportovat do programů založených na Qt 3.x něco, co už Qt 4.x implementuje. To je přístup typu Debian, tedy cesta do pekla. V tom pekle je po čertech málo šifrovacích klíčů a povalují se tam balíčky s prastarým software zasviněným haldami patchů pochybného původu. Stručně řečeno, úsilí vynaložené dvakrát je úsilí vyhozené oknem ven.
Na KDE 4 tedy stále čekáme...
V některých méně zdařilých distribucích asi ano. Já jsem se dočkal už v roce 2008 a od té doby jsem s KDE 4 naprosto spokojený.
Jednoduše reagují na to, že se problém Debianu prezentuje jako nevýhoda KDE.Ano, to je právě to nepochopení psaného textu, jelikož nic takového prezentováno nebylo. Odroluj si kousek výš, najdeš tam "Na druhou stranu má KDE3 verze 4.x i svoje výhody."
To by byl problém. Jistě lze s obrovksým úsilím do prostředí založeného na Qt 3.x dodělat akceleraci, kterou Qt 4.x přímo podporuje.Opět jsi nepochopil...
Já jsem se dočkal už v roce 2008 a od té doby jsem s KDE 4 naprosto spokojený.Podle vývojářů jsi se dočkal pouze KDE3 verze (aktuálně) 4.5
a) Já jsem něco nepochopil.
b) Ty ses nevyjádřil jasně.
Každý to vidí jinak.
To je důvod k zamyšlení, zda opravdu mají ostatní potíže s chápáním, nebo... (Přesně jako v tom vtipu o řidiči v protisměru.)pokus dobrej, ale v tomhle případě seš letadlo ty, kolega, a já s ním, jsme jenom blázni ...
Příklad nejhloupějšího FUDuTak mi řekni, v čem tento článek vyvolává strach (fear) a nejistotu (uncertainty). Zbytek keců jsem nečetl.
Zbytek keců jsem nečetl.
Jedině naprostý trouba reaguje na něco, co nečetl.
Tak mi řekni, v čem tento článek vyvolává strach (fear) a nejistotu (uncertainty).
Já nereaguji na článek, ale na příspěvek mého předřečníka.
Pokud jde o FUD, mně to připadá zcela zřejmé. To mám nějak podrobně vysvětlovat pro nedůvtipné? Pro začátek je dobré si ujasnit, co všechno může být FUD. („Obecněji značí FUD také souhrn rozšířených mylných dojmů o nějaké záležitosti.“)
Kdybych se měl vžít do role uživatele, který si poprvé instaluje FreeBSD nebo GNU/Linux a volí grafické prostředí, jeho dojem z příspěvku, na který jsem reagoval, by byl asi takový:
Šíření výše uvedených nesmyslů u spousty uživatelů vyvolává strach, nejistotu i pochybnosti, když jde o to zvolit KDE 4 jako desktopového prostředí. Kvůli takovým nesmyslům pak spousta lidí (ke své velké škodě) skončí u Gnome.
KDE 4 je povážlivě nestabilní.to je pravda například kmail mi padá několikrát denně
KDE 4 neumí ani základní věci, možná tam nebude skrývání panelů.to je také pravda například kontact neumí vůbec DAV, ani se neobtěžuje zahlásit jakoukoliv chybu, prostě tiše vyfailuje
KDE 4 je celkově „nedotažené“, nepřipravené na každodenní použití.to je také pravda například používáního externího monitoru je opruz, po každém přihlášení musím znovu nastavovat rozlišení, a to jsem na tom ještě docela dobře proti jiným ...
KDE 4 je špatně přizpůsobitelné a ovládá se nepohodlně.to je také pravda použití více než čtyř pracovních ploch je vopruz, a chtít je přepínat ctrl+fX je snad smrtelný hřích ... tož, co z toho jsou podle tebe nesmysly a FUD? (podotýkám, že výše uvedené si necucám z palce, ke všemu existují bugreporty, jsem líný si je dohledávat, jestli máš pochybnosti, vyjeď si z bugzilly, co jsem hlásil nebo u čeho jsem na CC)
Toto je klasické srovnávání nesrovnatelného.
například kmail mi padá několikrát denně
například kontact neumí vůbec DAV, ...
Nefunkčních programů (údajně určených) pro KDE bych mohl vyjmenovat hned několik. Nikde jsem ani slovem netvrdil, že veškerý doplňkový software pro KDE je bez chyby.
KMail není klíčová část KDE. Mailových klientů je spousta. V desktopovém prostředí je velmi důležitý například okenní manažer s přesnou a podrobnou konfigurací. To si představuji jako základní funkčnost. Podpora pro DAV rozhodně nepatří ani mezi základní funkce, ani mezi klíčové vlastnosti desktopového prostředí jako takového. Já posuzuji KDE jako desktopové prostředí, tedy hodnotím především věci jako Plasma, KWin, Dolphin, KWrite a podobně.
KMail jsem nikdy nepoužíval, protože je pro mě nepoužitelný. Nepodporuje šifrování a elektronický podpis. Teoreticky sice všechny tyto funkce má, ale v praxi je to tak, že Kleopatra nikdy v celé své historii nefungovala a tudíž všechny pokusy skončí u nezdařeného importu certifikátů. Další problém je nekompatibilita se serverem Courier-MTA, která je způsobená tím, že KMail si prostě neumí nastavit namespace IMAP složek. Thunderbird vše zmíněné zvládá bez nejmenších problémů. Používám tedy Thunderbird.
Implikace typu „jeden z mnoha projektů KDE je nepoužitelný“ => „KDE je nepoužitelné“ mě už v těch diskusích trochu unavují. A přiznávám, že pak pro ostré výroky nechodím daleko. Nikdo neviděl padající Evolution? Co třeba nefunkční a padající Totem, který neumí pořádně DVB-T? S tím se setkávám běžně, prakticky pokaždé, když (jednou za několik měsíců) něco z toho vyzkouším.
například používáního externího monitoru je opruz ...
Nastavování externího monitoru mi funguje naprosto v pohodě. Display notebooku mám vodorovně, externí monitor svisle. Že jsou bugy v driveru Intel a že se v souvislosti s KMS objevily spousty problémů, to je všechno pravda, ale chyba KDE to asi nebude, že ano... Každopádně u Intelu se nemusí konfigurovat prakticky nic a pro ATI a NVidia je relativně snadné hlásit chyby: „Nativní konfigurační program dělá Xyz, zatímco systemsettings v KDE dělá Zyx...“ a je nahlášeno.
Překvapuje mě, že zrovna nastavování monitoru vyvolává tolik emocí. Proč se prezentuje jako nevýhoda KDE? Ukažte mi někdo jedno prostředí, které má stoprocentně funkční dialog pro nastasvení monitoru. (Gnome to rozhodně není, to vím jistě. (Pokud ho během těch 14 dnů, kdy jsem ho naposledy zkoušel, někdo nepřepsal from scratch.)) Právě proto se pracuje na KMS, aby se spolehlivost těchto záležitostí zvýšila.
tož, co z toho jsou podle tebe nesmysly a FUD?
Všecho, každé slovo. Uživatel, který KDE 4 ještě neviděl, z toho získá (naprosto mylný) dojem, že KDE 4 je nepoužitelné.
(podotýkám, že výše uvedené si necucám z palce, ke všemu existují bugreporty, jsem líný si je dohledávat, jestli máš pochybnosti, vyjeď si z bugzilly, co jsem hlásil nebo u čeho jsem na CC)
Je samozřejmě chvályhodné hlásit bugy. Nicméně zase se mi zdá, že tu srovnáváme nesrovnatelné. Zdá se mi, že u KDE se řeší ptákoviny a kosmetické vady typu „jsem líný si nastavit plochy a chci implicitně tři plochy místo čtyř“ nebo „jsem líný si nastavit klávesové zkratky a implicitní nastavení se mi nelíbí“. Naproti tomu u Gnome bych asi musel hlásit něco jako „nešlo by, aby to konečně umělo víc než Windows 98?“. To je velký rozdíl.
KMail není klíčová část KDE. Mailových klientů je spousta. ... jako Plasma, KWin, Dolphin, KWrite a podobně.hm, a souborových manažerů a textových editorů není spousty? zavíráním očí problém nezmizí kmail je součástí kdepim a kdepim je součástí KDE - to není žádný "program údajně určený pro KDE" nebo "doplňkový software" krom toho, jeden z problémů, co jsem jmenoval, se týká přímo tebou jmenovaného KWin ohledně Plasmy mohu jmenovat třebas zamrzání krunneru
KMail jsem nikdy nepoužíval, protože je pro mě nepoužitelný. Nepodporuje šifrování a elektronický podpis.teď ovšem sám děláš to, co jsi výše nazval FUDem
Implikace typu „jeden z mnoha projektů KDE je nepoužitelný“ => „KDE je nepoužitelné“ mě už v těch diskusích trochu unavují.jenže ono je to trošku jinak - ne "jeden z mnoha", ale prakticky každá základní součást KDE má velké problémy
Překvapuje mě, že zrovna nastavování monitoru vyvolává tolik emocí. Proč se prezentuje jako nevýhoda KDE? Ukažte mi někdo jedno prostředí, které má stoprocentně funkční dialog pro nastasvení monitoru. (Gnome to rozhodně není, to vím jistě. (Pokud ho během těch 14 dnů, kdy jsem ho naposledy zkoušel, někdo nepřepsal from scratch.))"a vy zase bijete černochy" p.s. co má ovladač grafiky, že mluvíš o Intelu, ATI, nVidii, společného s tím, jestli si uživatelské prostředí pamatuje nějaké nastavení nebo ne? - to má jako ovladač grafiky sám zapisovat někam do ~/.kde/share/config...?
Zdá se mi, že u KDE se řeší ptákoviny a kosmetické vady ...tohle opravdu není jenom "kosmetická vada", ta věc prostě nefunguje!
KMail není klíčová část KDE.Hmm, tak tím máme jasno. K tomu snad netřeba nic moc dodávat. Snad jen... 1) Předpokládám, že stejný argument platí pro jakýkoli jiný bug v některém z balíků KDE. 2) Znamená to, že podle tvého vlastního názoru je kmail zabugovaný, padavý a takřka nepoužitelný? Nebo co si o tom myslíš? To není nic proti KDE, spíš mě zaujal tak očividně nešťastný způsob argumentace mého předřečníka. Prosím krátké a výstižné odpovědi, nebudu číst něco přes celý monitor.
Prosím krátké a výstižné odpovědi, nebudu číst něco přes celý monitor.
Já mám jednu takovou zásadu: Nemám-li v úmyslu číst | poslouchat odpověď, na nic se neptám.
Nicméně kvůli nefunkční Kleopatře nefunguje import certifikátů autorit (a jejich prohlášení za důvěryhodné) ani import osobních certifikátů. Tím pádem nelze použít podpis ani šifrování.Lze. Ale jen to není tak pohodlné jak by mělo být. Koukni na článek Bezplatné CA – nebojte se šifrovat s S/MIME.
Já mám jednu takovou zásadu: Nemám-li v úmyslu číst | poslouchat odpověď, na nic se neptám.Offtopic. Zřejmě to měla být narážka na to, že nejsem ochotný číst nepřiměřeně dlouhé elaboráty, které si někdo s odpovědí na otázku pouze plete. Čtení pohádek považuju za činnost značně odlišnou a oddělenou.
Prosím o definici pojmu „balík KDE“.Pokud vím, tak se to někde na webu kde.org najde. Jsem moc líný na hledání odkazu. 1) Kaffeine nevím, Amarok taky nevím, ale nechám se poučit, jaké má KDE výchozí programy na přehrávání filmu a muziky, případně jestli KDE tuto oblast ignoruje. 2) Padavost se neprojevuje ve všech verzích a na všech systémech stejně. Nicméně pro uživatele je to naprosto zásadní věc. V poslední době jsem viděl pár lidí KDE používat, takže předpokládám, že se stabilita buď zlepšila, nebo za moje zkušenosti mohly Debian, Kubutnu a Gentoo, což byly distribuce, na kterých jsem se s KDE setkával pravidelně. Jakožto uživatel jsem měl nějakou zkušenost a velmi nerad bych byl kvůli té zkušenosti označen za lháře nebo šiřitele FUD. Zkušenost byla někdy horší, někdy lepší, ale řekněme, že za tu dobu už si můžu dovolit srovnávat.
Pro začátek je dobré si ujasnit, co všechno může být FUDFUD může být všechno, pokud se to hodí...
Jedině naprostý trouba reaguje na něco, co nečetl.Tak teď ses odhalil, příště si přečti znovu můj zápisek, než budeš opět reagovat. Svojí reakcí jsi se sám označil za sprostého troubu. Gratuluju. Možná zjistíš, že jsem reagoval na tu část, kterou jsem četl. Nevim, co si mam myslet o člověku, který omylem nadává sám sobě.
Já velmi dobře vím, na co jsem reagoval, a všechno, na co reaguji, si důkladně přečtu.
Některým lidem by asi prospělo přečíst si své vlastní příspěvky s odstupem času a zamyslet se, zda se vyjádřili jasně a zda náhodou nenapsali nejasný blábol, který se dá chápat nebo vykládat několika způsoby...
Ale ono je jednodušší začít někoho rovnou urážet a nařknout z toho, že údajně něco podstatného nepochopil.
Některým lidem by asi prospělo přečíst si své vlastní příspěvky s odstupem času a zamyslet se, zda se vyjádřili jasně a zda náhodou nenapsali nejasný blábol, který se dá chápat nebo vykládat několika způsoby...Ano, to ti velmi doporučuju. A stejně tak ti doporučuju ty příspěvky zkrátit (nemyslím zrovna tento).
Ale ono je jednodušší začít někoho rovnou urážet a nařknout z toho, že údajně něco podstatného nepochopil.To jsem si všiml, že je jednodušší urážet a nadávat. Já proti tobě osobně nic nemám, ale tvůj zbytečně útočný, urážlivý, fanatický a nekonstruktivní tón (rozuměj způsob vyjadřování) tady podle mého názoru nikoho nepřesvědčí, ani kdybys svoje tvrzení psal desetkrát denně. Jestli tady někdo dělá špatnou reklamu KDE, jsi to spíš ty, než ti, které se snažíš kritizovat.
Kvůli takovým nesmyslům pak spousta lidí (ke své velké škodě) skončí u Gnome.Této náboženské války se účastnit nebudu. KDE4 je zde v silné nevýhodě, protože jeho jediný zastánce se v diskuzi projevuje převážně urážkami ostatních diskutujících a nadáváním na gnome. Prezentovat zde svůj názor na gnome považuju za zbytečnost.
Zaprvé, nevím o tom, že bych někoho urážel. Pokud někdo označí můj příspěvek za kecy, pak nemůže čekat nic jiného než přiměřenou reakci. A ta přišla. Prosil bych citace, kde někoho osobně urážím. (Nápověda: Takové se nenajdou.)
Zadruhé, já nenadávám na Gnome. Já říkám svůj názor na Gnome. Je snad každé vyjádření negativního názoru na Gnome nadávka? To už můžeme rovnou začít cenzurovat všechny negativní názory na projekty, o kterých údajně většina smýšlí kladně...
Zatřetí, pokud považuješ za zbytečné prezentovat svůj názor, je to tvoje volba. Já své názory prezentuji rád, i když občas (často) rýpnu do vosího hnízda.
Debata o gnome versus kde s tebou by nesplňovala ani jedno.
Nápodobně. Původně jsem neměl v úmyslu o této věci debatovat. Jen jsem reagoval na výše uvedený anonymní výkřik. (A dokonce poměrně krátce.) Naneštěstí hloupý flamewar na sebe nenechal dlouho čekat.
Tak toto je proste husty.
Avsak nemohu si pomoci, ale takove *buntu v korejske (nebo jakze to tam mluvi) lokalizaci by vypadalo urcite lip. A vubec snad kazdy jiny distro.
Míši, Verči .. po š a po č těžko by mohlo být tvrdé y, takže je to skutečně pravidelný tvar.Ó, to je mi ale brilantní zdůvodnění.