Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 04:04
„Ustaň konečně! zvolal Zarathustra, hnusí se mi již dávno tvá řeč a tvé způsoby! Proč jsi tak dlouho přebýval u bahna, až jsi se sám stal žábou a ropuchou?
Neplyne teď i tvými žilami krev líná jako louh a louž, že jsi se naučil tak utrhačně kuňkat?
Proč jsi nešel do lesa? Či neoral zemi? Zdaž moře není plno zelených ostrovů?
Pohrdám tvým pohrdáním; a mne-lis varoval, – pročs nevaroval sám sebe?
Jediné z lásky nechť mi vzlétne mé pohrdání a můj varovný pták: a nikoli z bahna! –
Jmenují tě mou opicí, ty zpěněný blázne: já tě však jmenuji svým chrochtavým prasetem, – chrochtáním zkazíš mi ještě mou chválu bláznovství.
Co pak to bylo, čím jsi se poprvé rozchrochtal? Že ti nikdo s dostatek nelichotil: – proto jsi se posadil k tomuto výkalu, abys měl, proč hodně chrochtat, – abys měl, proč hodně se mstít! Msta totiž, ty ješitný blázne, toť celý tvůj zpěněný vztek, já jsem tě dobře uhodl!
Tvé bláznovské slovo škodí však mně, i tam, kde máš pravdu!
A i kdyby Zarathustrovo slovo bylo stokráte v právu: ty bys mým slovem vždy – bezpráví páchal!
Tak pravil Zarathustra; a pohlédl na velké město, vzdychl a dlouho mlčel. Posléze řekl:
Hnusí se mi též toto město a nejen tento blázen. Zde ani tam nic se nedá zlepšit, nic se nedá zhoršit.
…
Tak pravil Zarathustra a minul blázna i velké město.
Nietzsche, Friedrich. Tak pravil Zarathustra.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.